Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Léčba pacientů s covidem v krnovské nemocnici na míru, prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov
  • Otevření následné péče v Karvinské hornické nemocnici
  • Učitelé netrpělivě čekají na návrat dětí do škol, dětem chybí kamarádi

Pořad o zdraví je tady a já vás vítám u jeho sledování. V krnovské nemocnici aplikují covidovým pacientům různé léky. A jaká je aktuální situace na JIP a ARO interního oddělení? Více napoví rozhovor s primářem Zdeňkem Hrdličkou. Rok distanční výuky se podepisuje na psychice dětí, ztrácejí pozornost i motivaci a chybí jim kolektiv. Podívejte se na reportáž z Havířova. 

Učitelé netrpělivě čekají na návrat dětí do škol, dětem chybí kamarádi

Děti, rodiče i učitelé netrpělivě čekají, kdy a za jakých podmínek se vrátí žáci opět do lavic. Ministr školství Plaga už oznámil, že nejdříve by měly nastoupit všechny děti z prvního stupně, avšak rotačně.

Markéta Fonioková, učitelka, ZŠ K. Světlé Havířov: "Myslím, že je hlavně dobře, že se děti vrátí do škol. Bohužel tato forma není úplně nejšťastnější. Bylo by nejlepší, kdyby děti byly trvale ve škole, ale pokud to jinak nejde, tak se tomu přizpůsobíme a zvládneme to. Jsem ráda, že už se to takto nastínilo a je vidina, že se děti vrátí a že se společně uvidíme v lavicích.”

Děti se dlouhé měsíce neviděly a mnoho času do konce roku už nezbývá. Učitelka Markéta Fonioková, která učí první třídu však věří, že její děti mít problém nebudou.

Markéta Fonioková, učitelka, ZŠ K. Světlé Havířov: “Děti jsou velmi šikovné a je to i díky spolupracujícím rodičům, protože i během distanční výuky se rodiče svým dětem velmi věnují, takže děti jsou v rámci tematických plánů tam, kde mají být a myslím si, že do konce roku všechno skvěle zvládneme.”

Kantoři vnímají, že je důležité, aby se do škol vrátily i starší děti, které už doma ztrácejí motivaci. Dagmar Hejdová, učitelka, ZŠ Gorkého Havířov: "V té čtvrté, páté třídě už to jde vidět hodně. Hlavně v té páté třídě už nastupuje taková ta předpuberta. To znamená snaha se už vyhýbat povinnostem a děti dost často využívají každou maličkost, aby se tzv. ulily z té výuky. Nemyslím, že by jako nebyly při ní, ale jsou mnohdy schované za stěnou toho počítače.”

Návrat dětí do škol má nyní v rukou ministerstvo zdravotnictví. Pokud se situace bude i nadále zlepšovat, žáci by mohli do lavic poprvé usednout 12. dubna.

Léčba pacientů s covidem v krnovské nemocnici na míru, prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov

Simona Součková, TV Polar: A já už zdravím pana primáře Zdeňka Hrdličku z interního oddělení krnovské nemocnice. Dobrý den.

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Jednotka intenzivní péče a ARO jsou dlouhodobě obsazeny Covidovými pacienty, jaká je aktuální situace?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: V posledním období máme plno, jsme schopni jedno až dvě lůžka zajistit na ten následující den. Takže ta situace je kritická.

Simona Součková, TV Polar: Standartní lůžkové oddělení je také vyčleněno pro pacienty s Covidem, jak to vypadá tam?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Standardní lůžka jsou na ortopedii a na plicním oddělení a tam ta situace je podobná jako na JIP a na ARU.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, jaká je skladba pacientů? Můžete potvrdit, že musíte hospitalizovat mladší ročníky?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Je to pravda. V poslední době stoupá počet pacientů mladšího věku, od ročníku 70., 80., teď jsme dávali na ventilátor 87 ročník, takže ta situace se posunuje opravdu mezi ty lidi v produktivním věku.

Simona Součková, TV Polar: Čím to je? Je ten virus agresivnější, silnější nebo čím to je, že ti mladí lidé potřebují akutní pomoc?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Je tam vždycky nějaká buď obezita, hypertenze nebo diabetes, ale měli jsme i pacienty, kteří byli relativně zdraví, bez komorbidit, měli těžký průběh onemocnění a skončili na ventilační podpoře.

Simona Součková, TV Polar: Nemůže to být pane primáři tím, že třeba mladší člověk si říká, že to vyleží, že dejme tomu ti starší jsou víc opatrnější, že ti mladší tu pomoc odkládají do poslední chvíle?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Jsou někteří pacienti, kteří k nám přijdou pozdě do nemocnice, jsou to ale většinou starší ročníky, kteří leží doma s nákazou, neví o ní a bojí se přijít do nemocnice, aby se nenakazili. Ale myslím, že určitou souvislost to má právě s imunitním systémem u každého jedince je individuální, někdo má stav těžký a někdo to projde bez těžkých stupňů...

Simona Součková, TV Polar: Čili neexistuje nějaká univerzální rada, dejme tomu, začne se mi mnohem hůře dýchat, i když třeba nemám teplotu, tak raději zavolat sanitku nebo vyhledat pomoc v nemocnici? Dá se takhle poradit nebo ne?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Většinou ti lidé, pokud jsou doma a vidí, že ty příznaky se zhoršují, nastupuje dušnost, schvácenost, začínají být dehydratovaní, nejsou schopni přijmout tekutiny... to jsou všechno varovné příznaky, kdy by měli vyhledat lékařskou pomoc. Ne až ve chvíli, kdy už nemůžou dýchat vůbec, ale podstatně dříve.

Simona Součková, TV Polar: V krnovské nemocnici zkoušíte léčbu různými léky. Podle čeho se rozhodujete jaký typ léku by mohl zabrat u konkrétního pacienta?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Ty pacienty při tom přijetí vyšetří laboratoř a na základě toho stavu určujeme konkrétní strategii léčebnou. Pokud pacient nemá nějaké výrazné dechové potíže a nemá jiné přidružené onemocnění, tak ho i posíláme domů. V případě, že je tam dušnost, tak v závislosti na tom, kolik potřebuje kyslíku, tak buď jde na standartní oddělení a nebo potom už na high-flow, vysoko průtokový kyslík a někteří pacienti končí rovnou na ventilační podpoře.

Simona Součková, TV Polar: Jak se pacienti staví v krnovské nemocnici k možnostem podávání Ivermektinu? Vidí v něm naději a nebo mají strach?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Někteří pacienti Ivermektin vyžadují někteří se ho bojí, takže je to tak asi půl na půl. Není to tak, že by tady byl zástup lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jim Invermektin zachrání život. Ti kteří ho vyžadují, ho dostanou, ale není to standardní způsob léčby.

Simona Součková, TV Polar: Ještě je příliš brzy na konkrétní závěry užívání tohoto léku, ale můžete třeba říci, jak na něj pacienti reagují?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: To úplně říci nemůžu. Fakt je to, že ta doba podávání je velmi krátká a ten vzorek těch pacientů je hrozně malý. Nemůžeme říct, že určitě to někomu pomáhá, ale nezaznamenali jsme nežádoucí účinky.

Simona Součková, TV Polar: Hodně lidí se ptá na to, jaké jsou účinky očkování, a jestli mohou po očkování ještě onemocnět Covidem-19?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Tak účinky toho očkování, když to vezmu stran třeba našeho personálu zdravotnického, tak byl pokles, potom co se lidé naočkovali, v incidenci toho Covidu. Ta účinnost toho očkování, prakticky po té druhé dávce se tvrdí, že protilátky jsou do 14ti dnů nejúčinnější.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, já Vám děkuji, přeji pevné nervy a hodně sil, nejenom Vám, ale celému vašemu personálu. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Taky děkuji. Na shledanou.

MEDICÍNA NA DOSAH

Karvinská hornická nemocnice otevřela v letošním roce Oddělení následné péče. Využila k tomu celé třetí patro v novém modulárním pavilonu. Pro pacienty má tento krok hned několik výhod. 

 Otevření následné péče v Karvinské hornické nemocnici

Oddělení následné péče se nachází ve třetím patře pavilonu, který Karvinská hornická nemocnice nechala jako první v ČR postavit modulárním systémem. Od začátku jeho zprovoznění je určeno pro pacienty, kteří po ukončení léčby na akutním lůžku potřebují ještě zdravotnickou péči ať už v podobě rehabilitace nebo doléčení.

Andrea Vargová, mluvčí KHN: "Ta následná péče je dlouhodobě deficitní, když jsme to oddělení následné péče neměli, tak jsme museli posílat žádosti o umístění do okolních zařízení a pacienty čekal převoz. teď, když to oddělení máme, tak ten přesun v rámci nemocnice je jednodušší, pohodlnější a méně stresující."

Oddělení následné péče disponuje deseti pokoji, celkem je k dispozici 30 lůžek. Na každém pokoji je vlastní sociální zařízení a televize. Pacientům je poskytována komplexní péče.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
07. dubna 2021, 17:44

Pořad o zdraví je tady a já vás vítám u jeho sledování. V krnovské nemocnici aplikují covidovým pacientům různé léky. A jaká je aktuální situace na JIP a ARO interního oddělení? Více napoví rozhovor s primářem Zdeňkem Hrdličkou. Rok distanční výuky se podepisuje na psychice dětí, ztrácejí pozornost i motivaci a chybí jim kolektiv. Podívejte se na reportáž z Havířova. 

Učitelé netrpělivě čekají na návrat dětí do škol, dětem chybí kamarádi

Děti, rodiče i učitelé netrpělivě čekají, kdy a za jakých podmínek se vrátí žáci opět do lavic. Ministr školství Plaga už oznámil, že nejdříve by měly nastoupit všechny děti z prvního stupně, avšak rotačně.

Markéta Fonioková, učitelka, ZŠ K. Světlé Havířov: "Myslím, že je hlavně dobře, že se děti vrátí do škol. Bohužel tato forma není úplně nejšťastnější. Bylo by nejlepší, kdyby děti byly trvale ve škole, ale pokud to jinak nejde, tak se tomu přizpůsobíme a zvládneme to. Jsem ráda, že už se to takto nastínilo a je vidina, že se děti vrátí a že se společně uvidíme v lavicích.”

Děti se dlouhé měsíce neviděly a mnoho času do konce roku už nezbývá. Učitelka Markéta Fonioková, která učí první třídu však věří, že její děti mít problém nebudou.

Markéta Fonioková, učitelka, ZŠ K. Světlé Havířov: “Děti jsou velmi šikovné a je to i díky spolupracujícím rodičům, protože i během distanční výuky se rodiče svým dětem velmi věnují, takže děti jsou v rámci tematických plánů tam, kde mají být a myslím si, že do konce roku všechno skvěle zvládneme.”

Kantoři vnímají, že je důležité, aby se do škol vrátily i starší děti, které už doma ztrácejí motivaci. Dagmar Hejdová, učitelka, ZŠ Gorkého Havířov: "V té čtvrté, páté třídě už to jde vidět hodně. Hlavně v té páté třídě už nastupuje taková ta předpuberta. To znamená snaha se už vyhýbat povinnostem a děti dost často využívají každou maličkost, aby se tzv. ulily z té výuky. Nemyslím, že by jako nebyly při ní, ale jsou mnohdy schované za stěnou toho počítače.”

Návrat dětí do škol má nyní v rukou ministerstvo zdravotnictví. Pokud se situace bude i nadále zlepšovat, žáci by mohli do lavic poprvé usednout 12. dubna.

Léčba pacientů s covidem v krnovské nemocnici na míru, prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov

Simona Součková, TV Polar: A já už zdravím pana primáře Zdeňka Hrdličku z interního oddělení krnovské nemocnice. Dobrý den.

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Jednotka intenzivní péče a ARO jsou dlouhodobě obsazeny Covidovými pacienty, jaká je aktuální situace?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: V posledním období máme plno, jsme schopni jedno až dvě lůžka zajistit na ten následující den. Takže ta situace je kritická.

Simona Součková, TV Polar: Standartní lůžkové oddělení je také vyčleněno pro pacienty s Covidem, jak to vypadá tam?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Standardní lůžka jsou na ortopedii a na plicním oddělení a tam ta situace je podobná jako na JIP a na ARU.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, jaká je skladba pacientů? Můžete potvrdit, že musíte hospitalizovat mladší ročníky?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Je to pravda. V poslední době stoupá počet pacientů mladšího věku, od ročníku 70., 80., teď jsme dávali na ventilátor 87 ročník, takže ta situace se posunuje opravdu mezi ty lidi v produktivním věku.

Simona Součková, TV Polar: Čím to je? Je ten virus agresivnější, silnější nebo čím to je, že ti mladí lidé potřebují akutní pomoc?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Je tam vždycky nějaká buď obezita, hypertenze nebo diabetes, ale měli jsme i pacienty, kteří byli relativně zdraví, bez komorbidit, měli těžký průběh onemocnění a skončili na ventilační podpoře.

Simona Součková, TV Polar: Nemůže to být pane primáři tím, že třeba mladší člověk si říká, že to vyleží, že dejme tomu ti starší jsou víc opatrnější, že ti mladší tu pomoc odkládají do poslední chvíle?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Jsou někteří pacienti, kteří k nám přijdou pozdě do nemocnice, jsou to ale většinou starší ročníky, kteří leží doma s nákazou, neví o ní a bojí se přijít do nemocnice, aby se nenakazili. Ale myslím, že určitou souvislost to má právě s imunitním systémem u každého jedince je individuální, někdo má stav těžký a někdo to projde bez těžkých stupňů...

Simona Součková, TV Polar: Čili neexistuje nějaká univerzální rada, dejme tomu, začne se mi mnohem hůře dýchat, i když třeba nemám teplotu, tak raději zavolat sanitku nebo vyhledat pomoc v nemocnici? Dá se takhle poradit nebo ne?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Většinou ti lidé, pokud jsou doma a vidí, že ty příznaky se zhoršují, nastupuje dušnost, schvácenost, začínají být dehydratovaní, nejsou schopni přijmout tekutiny... to jsou všechno varovné příznaky, kdy by měli vyhledat lékařskou pomoc. Ne až ve chvíli, kdy už nemůžou dýchat vůbec, ale podstatně dříve.

Simona Součková, TV Polar: V krnovské nemocnici zkoušíte léčbu různými léky. Podle čeho se rozhodujete jaký typ léku by mohl zabrat u konkrétního pacienta?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Ty pacienty při tom přijetí vyšetří laboratoř a na základě toho stavu určujeme konkrétní strategii léčebnou. Pokud pacient nemá nějaké výrazné dechové potíže a nemá jiné přidružené onemocnění, tak ho i posíláme domů. V případě, že je tam dušnost, tak v závislosti na tom, kolik potřebuje kyslíku, tak buď jde na standartní oddělení a nebo potom už na high-flow, vysoko průtokový kyslík a někteří pacienti končí rovnou na ventilační podpoře.

Simona Součková, TV Polar: Jak se pacienti staví v krnovské nemocnici k možnostem podávání Ivermektinu? Vidí v něm naději a nebo mají strach?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Někteří pacienti Ivermektin vyžadují někteří se ho bojí, takže je to tak asi půl na půl. Není to tak, že by tady byl zástup lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jim Invermektin zachrání život. Ti kteří ho vyžadují, ho dostanou, ale není to standardní způsob léčby.

Simona Součková, TV Polar: Ještě je příliš brzy na konkrétní závěry užívání tohoto léku, ale můžete třeba říci, jak na něj pacienti reagují?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: To úplně říci nemůžu. Fakt je to, že ta doba podávání je velmi krátká a ten vzorek těch pacientů je hrozně malý. Nemůžeme říct, že určitě to někomu pomáhá, ale nezaznamenali jsme nežádoucí účinky.

Simona Součková, TV Polar: Hodně lidí se ptá na to, jaké jsou účinky očkování, a jestli mohou po očkování ještě onemocnět Covidem-19?

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Tak účinky toho očkování, když to vezmu stran třeba našeho personálu zdravotnického, tak byl pokles, potom co se lidé naočkovali, v incidenci toho Covidu. Ta účinnost toho očkování, prakticky po té druhé dávce se tvrdí, že protilátky jsou do 14ti dnů nejúčinnější.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, já Vám děkuji, přeji pevné nervy a hodně sil, nejenom Vám, ale celému vašemu personálu. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

prim. Zdeněk Hrdlička, interní odd. SZZ Krnov: Taky děkuji. Na shledanou.

MEDICÍNA NA DOSAH

Karvinská hornická nemocnice otevřela v letošním roce Oddělení následné péče. Využila k tomu celé třetí patro v novém modulárním pavilonu. Pro pacienty má tento krok hned několik výhod. 

 Otevření následné péče v Karvinské hornické nemocnici

Oddělení následné péče se nachází ve třetím patře pavilonu, který Karvinská hornická nemocnice nechala jako první v ČR postavit modulárním systémem. Od začátku jeho zprovoznění je určeno pro pacienty, kteří po ukončení léčby na akutním lůžku potřebují ještě zdravotnickou péči ať už v podobě rehabilitace nebo doléčení.

Andrea Vargová, mluvčí KHN: "Ta následná péče je dlouhodobě deficitní, když jsme to oddělení následné péče neměli, tak jsme museli posílat žádosti o umístění do okolních zařízení a pacienty čekal převoz. teď, když to oddělení máme, tak ten přesun v rámci nemocnice je jednodušší, pohodlnější a méně stresující."

Oddělení následné péče disponuje deseti pokoji, celkem je k dispozici 30 lůžek. Na každém pokoji je vlastní sociální zařízení a televize. Pacientům je poskytována komplexní péče.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-07-04-2021-17-44