Host: David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba - Letní úrazy, jejich prevence a první pomoc

Jana Lipowská, TV POLAR: Blíží se nám letní prázdniny, dovolené a s nimi spojené zvýšené riziko úrazů. Jak jim můžeme předcházet a jak případně při úrazech reagovat, prozradí ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje David Holeš. Dobrý den, pane řediteli.

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Dobrý den Vám i divákům.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane řediteli, je léto opravdu pro záchranáře náročnějším obdobím, pokud jde o zásahovou činnost?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Letní měsíce, období dovolených a volnočasových aktivit, kdy se lidé hodně pohybují v terénu, znamenají jistě větší procento zásahů zdravotnické záchranné služby. Obecně to znamená, že se nejedná jen o zvýšený počet úrazových stavů, které souvisejí s aktivitami, ať už sportovními nebo volnočasovými, ale jedná se i o zvýšený počet interních stavů, jako jsou kolapsy v přírodě nebo ve volném terénu, ale například i alergické reakce.

Jana Lipowská, TV POLAR: Zmínil jste alergické reakce, asi převážně po bodnutí hmyzem. Tak kdy už by si člověk měl přivolat pomoc?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Je tomu tak. Nejčastější alergické reakce v tom letním období jsou právě reakce po bodnutí hmyzem. Ne každá alergická reakce vyžaduje zásah zdravotnické záchranné služby. Převážná část těchto stavů jsou reakce lokálního typu, kdy se jedná o nějaké zarudnutí, svědění nebo lokální otok. Ale pokud i toto nastane v lokalitách, které jsou relativně nebezpečné, to znamená v oblasti obličeje, jazyka nebo krku, kde vlivem otoku může dojít k zúžení dýchacích cest, tak je třeba na to nějakým způsobem reagovat. Ta základní první pomoc je, ať už použijeme z domácí lékárny nějaká antihistaminika, ať už ve formě masti nebo léků. A hlavní první pomocí je chlazení. Potom jsou závažné typy alergických reakcí, kdy většinou ti pacienti vědí, že jejich organismus reaguje takzvanou anafylaktickou reakcí, což je jeden z nejzávažnějších šokových stavů, kde jde opravdu o ohrožení života. A tito pacienti jsou kolikrát už vybaveni od svého lékaře autoinjektorem s EpiPenem, což je vlastně adrenalin, který i v prvních fázích může tomu člověku zachránit život.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké jsou nejčastější další typické letní úrazy?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Pokud se jedná o typické letní úrazy, tak se zvýšeným pohybem v terénu my průměrně za to letní období řešíme v rámci Moravskoslezského kraje asi tři a půl tisíce úrazových stavů. Z toho jedna desetina, což je přes tři sta pacientů, jsou dětští pacienti. Nejčastěji se jedná o úrazy na kolech, na kolečkových bruslích. S letním obdobím souvisí samozřejmě zvýšený počet motorkářů, kteří, pokud havarují, si také mohou způsobit často závažná poranění. A jsou to i úrazy, které souvisejí třeba s plaváním, skoky do vody nebo s pády z výšky. Nejen úrazy se ale v letním období objevují a měli bychom umět zasáhnout i u neúrazových stavů.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké jsou indikace pro vzlet záchranářského vrtulníku a jak je to s relativní novinkou, tedy s krví pro vážně zraněné pacienty na palubě vrtulníku?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: My používáme krev na palubě vrtulníků od roku 2022. Jsou pouze tři záchranné služby v České republice, které tuto metodu využívají. Jedná se o velmi úzký okruh pacientů. My jsme za ty čtyři roky podali de facto přes pět desítek krevních transfuzí. Jsou indikace, kdy opravdu i v patnácté nebo dvacáté minutě, kdy se k pacientovi dostáváme, zvyšujeme jeho šanci na přežití tím, že zahájíme podávání transfuzních přípravků a ostatních léků na omezení krvácení už v terénu. Vrtulník záchranné služby je vždy vysílán operačním střediskem a o tom, zda operátorka pošle vrtulník nebo sanitní vozidlo, rozhoduje operátor. Jsou prakticky dvě základní indikace, kdy má nasazení vrtulníku smysl. Pokud se bavíme o úrazech, tak to je právě nejtypičtější nasazení vrtulníku u závažných úrazů, protože se předpokládá, že pacient bude směřovat do centra péče, což je traumacentrum ve Fakultní nemocnici Ostrava pro celý kraj. Navíc ještě využíváme vrtulník proto, že obsluhuje i horské oblasti a těžce přístupný terén. Takže i v době, kdy se pacient nachází v nepřístupném terénu, může být za použití speciální techniky posádka vysazena palubním jeřábem přímo na horský hřeben nebo do hustě zalesněné oblasti.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak často tedy v průměru za rok ten vrtulník vzlétne k těm úrazům?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: My máme zhruba 650 vzletů za rok, ale v tom letním období je opravdu vytížení vrtulníku daleko vyšší než v zimě. A stává se, že vrtulník zasahuje i třeba osmkrát za den.

Jana Lipowská, TV POLAR: Umí lidé poskytnout první pomoc při úrazech? Co je nejdůležitější?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Já si myslím, že obecně se to zlepšuje. Lidé se snaží poskytnout první pomoc, ať už jde o úrazové stavy nebo náhlé zástavy oběhu či bezvědomí. Ale pořád se setkáváme se situacemi, kdy se lidé obávají, že ten postup neznají, že pacientovi ublíží, a proto raději nedělají nic. To je hrozná škoda, protože když je pacient ve vážném stavu, třeba typicky při náhlé zástavě oběhu, tak každou minutou, kdy se s ním nic nedělá, klesá jeho šance na přežití o 10 %. A dnešní technologie umožňují, že pokud si nejsem jistý, zavolám tísňovou linku 155. Operátorka dnes běžně zůstává s tím zachráncem po celou dobu až do příjezdu zdravotnické posádky, radí mu postup a má možnost provést takzvaný videohovor, kdy vidí na místo události a přesně určuje, co má zachránce v danou chvíli dělat.

Jana Lipowská, TV POLAR: Takže dá se říct, že nejdůležitější je mít u sebe mobilní telefon a mít možnost si tu pomoc přivolat?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Tak mobilní telefon je základní, pokud se bavíme i o pohybu ve volném terénu a o různých možnostech úrazu. A pokud je mobilní telefon na signálu, tak i ta operátorka, ať už máte aplikaci Záchranka, nebo nemáte, je schopna ten telefon jednak lokalizovat, jednak vám nabídnout udělání videohovoru. Tu telekomunikační část pak odvede až do příjezdu zdravotnické posádky.

Jana Lipowská, TV POLAR: Můžeme na závěr shrnout základní prevenci úrazů?

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Ono se říká, že nejlepší úraz je ten, který se nestane. Takže základní prevence. Lidé by si měli uvědomit, že pokud se vydávají na nějakou sportovní aktivitu, je zcela zásadní uvědomit si rizika. A v dnešní době je už naštěstí běžné používat ochranné pomůcky, od přileb přes chrániče kloubů až po spoustu dalších věcí. Reflexní prvky, abychom byli dobře vidět a nedostali se do kolize s nějakým vozidlem třeba na silnici. Zvážit své fyzické možnosti, nesportovat pod časovým tlakem a ideálně mít s sebou někoho, kdo je v případě vážnějšího úrazu schopen přivolat pomoc.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane řediteli, já Vám moc děkuji za návštěvu a přeji, pokud možno, klidné léto.

David Holeš, ředitel, Zdravotnická záchranná služba MSK: Děkuji.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, přejeme dovolené bez úrazů. Mějte se hezky a na viděnou u dalšího dílu magazínu TV Medicína.

Redakčně upraveno / zkráceno.