Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Slezská nemocnice Opava
  • Chirurgie ve Slezské nemocnici má sester dostatek
  • Nová lokalizační technika při léčbě karcinomu prsu
  • Na JIP pečují čtyři zdravotní sestry o 12 pacientů

Chirurgie ve Slezské nemocnici má sester dostatek

Renáta Eleonora Orlíková: Dobrý den u tv medicíny speciál, přinášíme desetiminutovku ze Slezské nemocnice. Tentokrát zavítáme na rozsáhlé chirurgické oddělení, má čtyři části, pracuje tam přes 60 sestřiček, včetně ošetřovatelů a dalšího zdravotnického personálu a také 25 lékařů. Práce sester je náročná na všech odděleních, na chirurgii jsou mimo jiné pacienti ležící, a tak sestřičky mají o fyzickou i psychickou námahu denně postaráno.

V zájmu primáře a vrchní sestry je, aby oddělení klapalo, byli spokojeni pacienti a lékařům i sestrám byly pro náročnou práci připraveny ty nejlepší podmínky. Že to tak je na chirurgickém oddělení Slezské nemocnice svědčí úsměvy personálu i pacientů, a to i přesto, že se každý den potkávají s bolestí, úrazy i vážnými nemocemi, které nekončí vždy úspěšnou léčbou.

Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd. Slezské nemocnice v Opavě

“Na V1 máme septickou chirurgii, V2 je meziseptická chirurgie a oddělení V3 je aseptická a úrazová chirurgie a máme také dětskou chirurgii. Každé odd. má své specifikum, když to vezmeme postupně, tak na V1 máme ležící pacienti, kteří mají chronické rány, ty se hůře hojí, takže péče o ležícího pacienta je namáhavá fyzicky i psychicky. Na oddělení V2 jsou pacienti na operativu, takže je to tady takové rychlejší, takže tady musí být sestřička ostražitá, na oddělení V3 je úrazová chirurgie. Pacienti mají různě těžké úrazy a mnohdy jsou také ležící, takže i tam je práce pro sestry velmi náročná.”

Danu Ellerovou spojuje se slezskou chirurgií celý profesní život. 21 let byla staniční sestrou na traumatologii a už 4 roky je vrchní sestrou. O chodu oddělení by mohla vyprávět dlouhé příběhy. Je pro ni důležité mít tým, který náročnou práci zvládne.

Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd. Slezské nemocnice v Opavě:Někdy si vyhlídneme sestřičky z praxe, protože tady chodí ze střední zdravotnické školy a chodí tady na praxi i ze Slezské univerzity, takže už si podchytíme sestřičku, která by se nám líbila a pokud má zájem tady pracovat, uděláme pohovor, provedeme ji oddělením, aby věděla, do čeho jde.., nebo to jsou kamarádky a spolužačky našich sestřiček, které tady pracují.”

Naštěstí teď sestřičky na chirurgii nepotřebují a vrchní sestra si může oddechnout, má tým, na který se může ve všem spolehnout a se sestavením služeb nebude problém ani o dovolených.

Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Komunikace s týmem je důležitá. Člověk musí mít přehled o tom, které sestřičky tady pracují, jestli nemají problém, jestli jsou tady spokojené. Je fakt, že po každé vizitě chodím na oddělení, ptám se sestřiček, zda je vše v pořádku a mohou se s důvěrou na mě se vší obrátit.”

Nová lokalizační technika při léčbě karcinomu prsu

Renáta Eleonora Orlíková: Chirurgie je široký obor. Patří zde břišní a úrazová chirurgie, traumatologie, mamologie, endokrinochirurgie, léčba obezity, zkrátka chirurg se na pacienta dívá jako na celek.

Chirurgický obor je náročný fyzicky a psychicky nejen pro sestřičky, ale i pro lékaře. Na operačním sále často tráví i několik hodin, a to bez možnosti odskočit si na toaletu, napít se nebo jen obyčejně utřít si čelo. K tomu se navíc přidává stres, který prožívají lékaři napříč obory. Vždyť mají životy pacientů ve svých rukou.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: “Máme tady 23 lékařů zaměstnaných a dva externisty. Obecně jsme všichni pro všechno, protože nejsme super specializované pracoviště jako je IKEM v Praze. Takže každý z nás by se měl umět postavit k akutní věci, ale samozřejmě nejde úplně doslova. Každý z nás se specializuje na něco, zejména ti starší a zkušenější.”

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě “Oddělení jsou rozděleny podle zaměření, to znamená, že máme samostatné oddělení dětské chirurgie, odd. takzvaně aseptické, kde jsou nejčistší výkony, tam jsou pacienti z nejrůznějšími úrazy, cévní výkony a podobně. Další odd. máme tzv. mezoseptické, přechodné mezi odděleními čistým a infekčním a oddělení septické s pacienty s vývody, nehojícími se ranami, případně infekčními komplikacemi.

Lékaři se často na tomto oddělení setkávají se situacemi, kdy sdělují pacientům a příbuzným ne zrovna příznivou diagnózou.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: “Problém je v tom, že každý na stres reaguje jinak. Někteří jsou plačtiví, někteří jsou agresivní, je to velmi individuální. A my bychom se samozřejmě měli chovat profesionálně, to znamená, nějak to zvládat, ale my jsme také jen lidé. To znamená, že některé situace se zvládají jednodušeji, některé hůř, ale snažíme se jak se říká, držet profesionální nadhled a vcítit se do toho pacienta, že je agresivní ne proto, že je takový, ale protože má strach.”

Mezi chirurgické specializace Slezské nemocnice patří onkologická léčba nádorů trávicího traktu a onkologie karcinomu prsu.

Jan Žatecký, chirurg se specializací na karcinom prsu, Slezská nemocnice v Opavě:
“Ročně máme přibližně sto pacientek se zhoubným nádorem prsu, které operujeme a následně je předáváme kolegům na onkologii k další léčbě. Chirurgická léčba u nás probíhá tak, že pacientky naplánujeme na multioborovém týmu a následně přijdou na chirurgii, kde probíhá označení uzliny, která se během operace také odstraňuje a samozřejmě odstranění nádoru z prsu.”

V ČR je každý rok nově diagnostikováno přibližně 7 200 žen s karcinomem prsu. Přibližně 1 600 žen na něj zemře. Každopádně důležitá je včasná diagnóza a naděje na další léta života se tak významně prodlouží.

Jan Žatecký, chirurg se specializací na karcinom prsu, Slezská nemocnice v Opavě:

“V podstatě nyní zavádíme novou lokalizační techniku, která nám usnadní operaci karcinomu prsu s tím, že se jedná o zrno o velikosti 4,5 mm a budeme ho zavádět místo lokalizačního drátu. Pro pacientky je to výhodné v tom, že jim z prsu před operací nepovede drátek a pro lékaře je to výhodné v tom, že můžeme daleko lépe hledat karcinom prsu. Pro pacientky je pak daleko lepší kosmetický efekt po operaci.”

Tato metoda se v ČR používá teprve od roku 2019. Začali s ní na Masarykově onkologickém ústavu. Slezská chirurgie je mezi prvními nemocnicemi, které metodu zavedly.

Na JIP pečují čtyři zdravotní sestry o 12 pacientů

Renáta Eleonora Orlíková: Teď se podíváme na multioborovou jednotku intenzivní péče. Nejčastěji se tam ocitnou pacienti po operacích. Je tam ticho, které přerušují jen zvuky přístrojů, které neustále pacienty sledují.

Jednotka intenzivní péče pojme dvanáct pacientů, o které nepřetržitě pečují čtyři sestry. Každá z nich má tedy na starosti tři.

Hana Malá, staniční sestra, Multioborová jednotka intenzivní péče:

“Pacienti jsou monitorováni na pokojích. Monitorovací systém máme zobrazený i na centrálním monitoru na ošetřovně, kde sledujeme parametry všech pacientů. Sestřičky jsou na pokojích téměř neustále, takže neustále i pod dohledem sester.”

Práce sester je tady náročná s ohledem na potřebu znalostí množství oborů, které se na jednotce intenzivní péče střetnou. Uvítali by sestřičky, které mají přímo specializaci na ARO a JIP, zatím mají takových pouze 25% z celkového počtu. V průměru se na tomto oddělení během jednoho měsíce léčí 80 pacientů.

Hana Malá, staniční sestra, Multioborová jednotka intenzivní péče:

“Je to různé, někdo se tady zdrží jeden den a jiný až půl roku, je to různé podle diagnózy.”

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě:

“Jsou onemocnění, které my neléčíme, resp. dokážeme ho léčit, ale nedokážeme ho vyléčit. Typickým příkladem jsou bajpasy pro aterosklerózu. My neléčíme aterosklerózu, my jen hasíme požár. To znamená, že ucpaný úsek přemostíme náhradou, ale neléčíme onemocnění jako takové. Ateroskleróza se nedá vyléčit. A něco podobného jsou i operace křečových žil. A tím pádem se ti lidé mohou za pár let vrátit. Takže proto je velmi těžké hovořit o úspěšnosti, ne všechno se dá vyléčit.”

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
11. srpna 2022, 18:45

Chirurgie ve Slezské nemocnici má sester dostatek

Renáta Eleonora Orlíková: Dobrý den u tv medicíny speciál, přinášíme desetiminutovku ze Slezské nemocnice. Tentokrát zavítáme na rozsáhlé chirurgické oddělení, má čtyři části, pracuje tam přes 60 sestřiček, včetně ošetřovatelů a dalšího zdravotnického personálu a také 25 lékařů. Práce sester je náročná na všech odděleních, na chirurgii jsou mimo jiné pacienti ležící, a tak sestřičky mají o fyzickou i psychickou námahu denně postaráno.

V zájmu primáře a vrchní sestry je, aby oddělení klapalo, byli spokojeni pacienti a lékařům i sestrám byly pro náročnou práci připraveny ty nejlepší podmínky. Že to tak je na chirurgickém oddělení Slezské nemocnice svědčí úsměvy personálu i pacientů, a to i přesto, že se každý den potkávají s bolestí, úrazy i vážnými nemocemi, které nekončí vždy úspěšnou léčbou.

Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd. Slezské nemocnice v Opavě

“Na V1 máme septickou chirurgii, V2 je meziseptická chirurgie a oddělení V3 je aseptická a úrazová chirurgie a máme také dětskou chirurgii. Každé odd. má své specifikum, když to vezmeme postupně, tak na V1 máme ležící pacienti, kteří mají chronické rány, ty se hůře hojí, takže péče o ležícího pacienta je namáhavá fyzicky i psychicky. Na oddělení V2 jsou pacienti na operativu, takže je to tady takové rychlejší, takže tady musí být sestřička ostražitá, na oddělení V3 je úrazová chirurgie. Pacienti mají různě těžké úrazy a mnohdy jsou také ležící, takže i tam je práce pro sestry velmi náročná.”

Danu Ellerovou spojuje se slezskou chirurgií celý profesní život. 21 let byla staniční sestrou na traumatologii a už 4 roky je vrchní sestrou. O chodu oddělení by mohla vyprávět dlouhé příběhy. Je pro ni důležité mít tým, který náročnou práci zvládne.

Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd. Slezské nemocnice v Opavě:Někdy si vyhlídneme sestřičky z praxe, protože tady chodí ze střední zdravotnické školy a chodí tady na praxi i ze Slezské univerzity, takže už si podchytíme sestřičku, která by se nám líbila a pokud má zájem tady pracovat, uděláme pohovor, provedeme ji oddělením, aby věděla, do čeho jde.., nebo to jsou kamarádky a spolužačky našich sestřiček, které tady pracují.”

Naštěstí teď sestřičky na chirurgii nepotřebují a vrchní sestra si může oddechnout, má tým, na který se může ve všem spolehnout a se sestavením služeb nebude problém ani o dovolených.

Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Komunikace s týmem je důležitá. Člověk musí mít přehled o tom, které sestřičky tady pracují, jestli nemají problém, jestli jsou tady spokojené. Je fakt, že po každé vizitě chodím na oddělení, ptám se sestřiček, zda je vše v pořádku a mohou se s důvěrou na mě se vší obrátit.”

Nová lokalizační technika při léčbě karcinomu prsu

Renáta Eleonora Orlíková: Chirurgie je široký obor. Patří zde břišní a úrazová chirurgie, traumatologie, mamologie, endokrinochirurgie, léčba obezity, zkrátka chirurg se na pacienta dívá jako na celek.

Chirurgický obor je náročný fyzicky a psychicky nejen pro sestřičky, ale i pro lékaře. Na operačním sále často tráví i několik hodin, a to bez možnosti odskočit si na toaletu, napít se nebo jen obyčejně utřít si čelo. K tomu se navíc přidává stres, který prožívají lékaři napříč obory. Vždyť mají životy pacientů ve svých rukou.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: “Máme tady 23 lékařů zaměstnaných a dva externisty. Obecně jsme všichni pro všechno, protože nejsme super specializované pracoviště jako je IKEM v Praze. Takže každý z nás by se měl umět postavit k akutní věci, ale samozřejmě nejde úplně doslova. Každý z nás se specializuje na něco, zejména ti starší a zkušenější.”

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě “Oddělení jsou rozděleny podle zaměření, to znamená, že máme samostatné oddělení dětské chirurgie, odd. takzvaně aseptické, kde jsou nejčistší výkony, tam jsou pacienti z nejrůznějšími úrazy, cévní výkony a podobně. Další odd. máme tzv. mezoseptické, přechodné mezi odděleními čistým a infekčním a oddělení septické s pacienty s vývody, nehojícími se ranami, případně infekčními komplikacemi.

Lékaři se často na tomto oddělení setkávají se situacemi, kdy sdělují pacientům a příbuzným ne zrovna příznivou diagnózou.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: “Problém je v tom, že každý na stres reaguje jinak. Někteří jsou plačtiví, někteří jsou agresivní, je to velmi individuální. A my bychom se samozřejmě měli chovat profesionálně, to znamená, nějak to zvládat, ale my jsme také jen lidé. To znamená, že některé situace se zvládají jednodušeji, některé hůř, ale snažíme se jak se říká, držet profesionální nadhled a vcítit se do toho pacienta, že je agresivní ne proto, že je takový, ale protože má strach.”

Mezi chirurgické specializace Slezské nemocnice patří onkologická léčba nádorů trávicího traktu a onkologie karcinomu prsu.

Jan Žatecký, chirurg se specializací na karcinom prsu, Slezská nemocnice v Opavě:
“Ročně máme přibližně sto pacientek se zhoubným nádorem prsu, které operujeme a následně je předáváme kolegům na onkologii k další léčbě. Chirurgická léčba u nás probíhá tak, že pacientky naplánujeme na multioborovém týmu a následně přijdou na chirurgii, kde probíhá označení uzliny, která se během operace také odstraňuje a samozřejmě odstranění nádoru z prsu.”

V ČR je každý rok nově diagnostikováno přibližně 7 200 žen s karcinomem prsu. Přibližně 1 600 žen na něj zemře. Každopádně důležitá je včasná diagnóza a naděje na další léta života se tak významně prodlouží.

Jan Žatecký, chirurg se specializací na karcinom prsu, Slezská nemocnice v Opavě:

“V podstatě nyní zavádíme novou lokalizační techniku, která nám usnadní operaci karcinomu prsu s tím, že se jedná o zrno o velikosti 4,5 mm a budeme ho zavádět místo lokalizačního drátu. Pro pacientky je to výhodné v tom, že jim z prsu před operací nepovede drátek a pro lékaře je to výhodné v tom, že můžeme daleko lépe hledat karcinom prsu. Pro pacientky je pak daleko lepší kosmetický efekt po operaci.”

Tato metoda se v ČR používá teprve od roku 2019. Začali s ní na Masarykově onkologickém ústavu. Slezská chirurgie je mezi prvními nemocnicemi, které metodu zavedly.

Na JIP pečují čtyři zdravotní sestry o 12 pacientů

Renáta Eleonora Orlíková: Teď se podíváme na multioborovou jednotku intenzivní péče. Nejčastěji se tam ocitnou pacienti po operacích. Je tam ticho, které přerušují jen zvuky přístrojů, které neustále pacienty sledují.

Jednotka intenzivní péče pojme dvanáct pacientů, o které nepřetržitě pečují čtyři sestry. Každá z nich má tedy na starosti tři.

Hana Malá, staniční sestra, Multioborová jednotka intenzivní péče:

“Pacienti jsou monitorováni na pokojích. Monitorovací systém máme zobrazený i na centrálním monitoru na ošetřovně, kde sledujeme parametry všech pacientů. Sestřičky jsou na pokojích téměř neustále, takže neustále i pod dohledem sester.”

Práce sester je tady náročná s ohledem na potřebu znalostí množství oborů, které se na jednotce intenzivní péče střetnou. Uvítali by sestřičky, které mají přímo specializaci na ARO a JIP, zatím mají takových pouze 25% z celkového počtu. V průměru se na tomto oddělení během jednoho měsíce léčí 80 pacientů.

Hana Malá, staniční sestra, Multioborová jednotka intenzivní péče:

“Je to různé, někdo se tady zdrží jeden den a jiný až půl roku, je to různé podle diagnózy.”

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice v Opavě:

“Jsou onemocnění, které my neléčíme, resp. dokážeme ho léčit, ale nedokážeme ho vyléčit. Typickým příkladem jsou bajpasy pro aterosklerózu. My neléčíme aterosklerózu, my jen hasíme požár. To znamená, že ucpaný úsek přemostíme náhradou, ale neléčíme onemocnění jako takové. Ateroskleróza se nedá vyléčit. A něco podobného jsou i operace křečových žil. A tím pádem se ti lidé mohou za pár let vrátit. Takže proto je velmi těžké hovořit o úspěšnosti, ne všechno se dá vyléčit.”

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-11-08-2022-18-45