O medicínském oboru patologie panuje asi nejvíce mýtů. Třeba, že patolog od rána do večera pitvá. Patolog ale především studuje v mikroskopu vzorky tkání, které byly pořízeny takzvaně nakrájením na tenounké plátky a poté obarveny. Podrobnosti se dozvíte od primářky patologie Slezské nemocnice v Opavě Evy Sehnálkové. Jsem ráda, že se díváte na pořad o zdraví.
Mikrovlnka na likvidaci nebezpečného odpadu v havířovské nemocnici
Havířovská nemocnice je jednou z prvních v republice, která si pořídila na likvidaci odpadu dekontaminační jednotku. Ta pracuje v kombinaci s mikrovlnným zářením. Čísla ukazují, že se jim investice do technologie vyplatila. Kraj zvažuje, zda pořídí jednotky i do dalších svých nemocnic.
Tyto pytle obsahují obvazový materiál, pleny, jednorázové pláště, obleky, dialyzační sety, či krevní vaky. A takto vypadá materiál po dekontaminaci v zařízení s mikrovlnným zářením, který z havířovské nemocnice putuje jako palivo pro cementárnu.
Stanislav Pazdera, technik Nemocnice Havířov: "Dvacet minut trvá dekontaminace, mikrovlnění. Po dokončení to samo vysype do jednoho pytle, který se vytáhne a je už to neinfekční odpad. Jedna dekontaminace obsahuje zhruba šest až sedm pytlů, které obsahují až 36 kilogramů.” Data ukazují, že investice do technologie se nemocnici vyplatila.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Za první polovinu letošního roku Nemocnice Havířov vyprodukovala 110 775 kg nebezpečného infekčního odpadu, což vychází na 575 kg denně včetně sobot a nedělí. Z toho 89% dokážeme dát do stroje, který dokáže zdekontaminovat všechny nebezpečné vlastnosti tohoto odpadu. Tento odpad po procesu dekontaminace ztrácí 20% své hmotnosti a 80% svého objemu. Což znamená, že ho nemusíme odvážet třikrát týdně, ale až se naplní kontejner, což je jednou za měsíc. Do kontejneru se vleze zhruba 7 tun už zdekontaminovaného odpadu."
Díky této technologii nemocnice ušetří i nemalé finanční prostředky, ale hlavně šetří životní prostředí.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Každý měsíc k nám jezdí nejméně pět nemocnic z ČR i SR se podívat, jak máme zvládnutý proces logistiky i na ekonomické výsledky dekontaminace. Tato technologie je šetrná k životnímu prostředí v tom smyslu, že odpad se nemusí odvážet třikrát týdně, ale pouze jednou za měsíc, což činí roční úsporu zhruba sedm tisíc kilometrů najetých nákladním automobilem.” Kraj nyní zvažuje, zda dekontaminační jednotka bude v každé krajské nemocnici.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Momentálně budeme instalovat dekontaminační jednotku na likvidaci nebezpečného odpadu v krnovské nemocnici a máme ještě další tři nemocnice, které tuto jednotku nemají. A momentálně musíme vyhodnotit ekonomiku, jestli při současných cenách energií a současných cenách likvidace nebezpečného odpadu se instalace jednotky vyplatí v ostatních nemocnicích.”
Nebezpečný odpad likvidují pomocí dekontaminační jednotky již také v nemocnici ve Frýdku-Místku.
Prim. MUDr. Eva Sehnálková, patologie Slezská nemocnice Opava: Patologie je zaměřena na rozpoznávání změn buněk a tkání
Simona Součková, TV Polar: Jsem moc ráda, že mohu přivítat v našem dnešním studiu paní primářka Evu Sehnálkovou z patologie Slezské nemocnice Opava. Dobrý den.
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, moderní patologie je nesmírně zajímavý obor, který, zjednodušeně řečeno, dělá z pětadevadesáti procent servis pro živé pacienty. Vysvětlete, čím se tedy Váš obor zabývá?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Je to tak. Lidé pořád nás spojují s těmi pitvami, což už téměř vůbec není pravda. Každý materiál, který v nemocnici jakýkoliv lékař pacientovi odstraní, ať už to je excizí, ablací, prostě jinými druhy odstraňovacích operací, je k nám poslán ve fixačním roztoku, abychom ho my zpracovali a na sklíčko prohlédli.
Simona Součková, TV Polar: Čili zjednodušeně řečeno, dejme tomu znaménka, odeberou se vzorky ze znaménka nebo se posílá celé znaménko?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Obecně se posílá vždy léze, kterou klinik najde s bezpečnostním lemem, aby byla odstraněna opravdu celá. Kdybych měla vyjmenovat všechny klinické obory, které k nám posílají vzorky, tak bychom tady spolu byly opravdu dlouho. Pokud jsme nyní po létě, tak určitě se nám budou objevovat pacienti s kožními lézemi. Ať už to jsou nádory nebo nějaké záněty. Pak samozřejmě velkým přínosem pro naše oddělení jsou endoskopisté, protože vzorky se v současné době zmenšují. Endoskopisté své endoskopy zavádějí do všech možných lidských otvorů. Takže máme do průdušek bronchoskopie, do žaludku gastroskopie, do střev koloskopie, na urologii do močového měchýře cystoskopie a všichni odeberou nějaké vzorečky velikosti jednoho, dvou, tří, pěti milimetrů a posílají je k nám a přejí si, abychom pacientovi diagnostikovali, jestli tam má nezhoubný nádor nebo zhoubný nádor.
Simona Součková, TV Polar: Kolik hodin denně sedíte u mikroskopu?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Je pravda, že je to několik hodin. Někdy jsou to tři hodiny, někdy i pět hodin. Samozřejmě není to v kuse, protože by to oči nevydržely. Já i kolegové si musíme dělat přestávky. Ale to koukání do mikroskopu je hlavní náplní naší činnosti.
Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, napadá mě, za jak dlouho se vychová takový zkušený patolog, který v těch obrázcích dokáže rozluštit to, co má vidět?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Pokud bych to měla brát podle zkoušky, tak zkoušku atestaci může patolog složit nejdříve za pět let. Je tam určitý počet měsíců, který musí absolvovat. Je nejdřív taková malá zkouška kmenová po asi těch třech letech a po dalších dvou až třech letech podle toho, jak se cítí, jaké má zkušenosti, jak absolvuje stáže, tak pak může udělat zkoušku a může sám tyto diagnózy stanovovat. Do té doby každé sklíčko, opravdu každé sklíčko, po něm prohlédne zkušený patolog.
Simona Součková, TV Polar: Dobře, pak podle mě jsou případy nebo sklíčka, která jsou takzvaně čitelná na první dobrou, ale stává se, že dejme tomu opravdu jsou věci, které i třeba Vy konzultujete s jinými svými kolegy napříč v republice, anebo si třeba u toho vzpomenete "to jsem někdy už viděla a to mi to připomíná".
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Je to tak. Jsou diagnózy, které se podíváme a opravdu vidíme hned z jednoho sklíčka. Pak jsou diagnózy komplikovanější a na jejich přesné určení musíme udělat speciální vyšetření. Takže základní diagnóza může být stanovena za dva až tři dny, ale pokud je komplikovanější, musí laboratoř provést další specializovaná vyšetření histochemická nebo imunohisochemická. To už nám vyšetřovací dny přibývají, může to být čtyři, pět až sedm dnů. A pokud je diagnóza velmi komplikovaná, většinou jsou to diagnózy třeba nádorových onemocnění, lymfatické tkáně nebo nějaké jiné měkotkáňové tumory, tak opravdu již se musí provést molekulárně genetické vyšetření a to na našem pracovišti neprovádíme, takže posíláme dále na fakultní pracoviště.
Simona Součková, TV Polar: Tolik vysvětlení, proč se na některé výsledky čeká déle než na ty tzv. rychlovky. Laboratorní zázemí v opavské patologii prošlo proměnou. Vy jste udělali to prostředí komfortnější pro zdravotníky, kteří v něm pracují. Takže jak to teď vypadá? Co jste změnili?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: My jsme se snažili o velkou změnu. To znamená dát dohromady do jedné části oddělení laboratoře a do druhé části oddělení kancelářské zázemí, protože ty laboratoře, kde jsou karcinogenní látky, chemikálie atd. by měly být oddělené. Ještě to není úplně hotové, ale snažili jsme se to vzít od podlahy. Vedení nám vyšlo vstříc, takže opravdu od nových podlah, linoleum, výmalby, nového nábytku. Velmi se těšíme na to, že nakonec dostaneme i novou vzduchotechniku a mělo by všechno být hotové do konce tohoto roku.
Simona Součková, TV Polar: Co se týče přístrojového vybavení, disponujete na patologii speciálními přístroji, které jsou určeny jen pro patologii?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Ano, je to tak. Musíme mít speciální vyšetření, speciální vyšetřovací přístroje, které pomáhají zejména laborantkám vypracovat a udělat krásné vzorečky, které pak lékař může pod tím mikroskopem správně diagnostikovat. Ať už jsou to automaty zalévací, barvící, všechny možné speciální odsávací digestoře atd. Paní laborantky opravdu pracují s velmi moderními přístroji, ale aby si někdo nemyslel, že to ty přístroje dělají za ně, přístroje jim pouze pomáhají k tomu, aby výsledky byly standartní a aby opravdu každý pacient měl zaručený nakonec stoprocentní výsledek.
Simona Součková, TV Polar: Ve Slezské nemocnici v Opavě se nachází, já si to troufnu říct, vzácné muzeum patologie. Ono vzniklo už hodně dávno, myslím, v roce 1911 už. Bylo založeno, ale Vy jste ho rozšířili a během té doby se stalo vyhledávanou i turistickou atrakcí. Jaká je návštěvnost toho muzea?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Návštěvnost je výborná. Vždycky nás to překvapí, protože tím, jak občas právě ve sdělovacích prostředcích o něm informují, tak návštěvnost je zejména v květnu a v červnu od studentů místních středních škol, zdravotních škol i v Moravskoslezském kraji. No ale přes prázdniny se nám dostaví i návštěvníci z Čech, z Moravy, dokonce měli i návštěvníky ze Slovenska a z Polska.
Simona Součková, TV Polar: No ono je to i zaneseno v itineráři v rámci muzejních nocí, takže i to přispívá k té zvýšené návštěvnosti. Mezinárodní den patologie se slaví celosvětově.
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Ano, snažíme se udělat Den otevřených dveří, aby se i laická veřejnost mohla přijít podívat na naše oddělení, nejen do muzea.
Simona Součková, TV Polar: Výborně, já Vám děkuji za Vaši návštěvu a s vámi se těším zase příště na viděnou a na slyšenou. Mějte se hezky.
Redakčně upraveno / zkráceno.
O medicínském oboru patologie panuje asi nejvíce mýtů. Třeba, že patolog od rána do večera pitvá. Patolog ale především studuje v mikroskopu vzorky tkání, které byly pořízeny takzvaně nakrájením na tenounké plátky a poté obarveny. Podrobnosti se dozvíte od primářky patologie Slezské nemocnice v Opavě Evy Sehnálkové. Jsem ráda, že se díváte na pořad o zdraví.
Mikrovlnka na likvidaci nebezpečného odpadu v havířovské nemocnici
Havířovská nemocnice je jednou z prvních v republice, která si pořídila na likvidaci odpadu dekontaminační jednotku. Ta pracuje v kombinaci s mikrovlnným zářením. Čísla ukazují, že se jim investice do technologie vyplatila. Kraj zvažuje, zda pořídí jednotky i do dalších svých nemocnic.
Tyto pytle obsahují obvazový materiál, pleny, jednorázové pláště, obleky, dialyzační sety, či krevní vaky. A takto vypadá materiál po dekontaminaci v zařízení s mikrovlnným zářením, který z havířovské nemocnice putuje jako palivo pro cementárnu.
Stanislav Pazdera, technik Nemocnice Havířov: "Dvacet minut trvá dekontaminace, mikrovlnění. Po dokončení to samo vysype do jednoho pytle, který se vytáhne a je už to neinfekční odpad. Jedna dekontaminace obsahuje zhruba šest až sedm pytlů, které obsahují až 36 kilogramů.” Data ukazují, že investice do technologie se nemocnici vyplatila.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Za první polovinu letošního roku Nemocnice Havířov vyprodukovala 110 775 kg nebezpečného infekčního odpadu, což vychází na 575 kg denně včetně sobot a nedělí. Z toho 89% dokážeme dát do stroje, který dokáže zdekontaminovat všechny nebezpečné vlastnosti tohoto odpadu. Tento odpad po procesu dekontaminace ztrácí 20% své hmotnosti a 80% svého objemu. Což znamená, že ho nemusíme odvážet třikrát týdně, ale až se naplní kontejner, což je jednou za měsíc. Do kontejneru se vleze zhruba 7 tun už zdekontaminovaného odpadu."
Díky této technologii nemocnice ušetří i nemalé finanční prostředky, ale hlavně šetří životní prostředí.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Každý měsíc k nám jezdí nejméně pět nemocnic z ČR i SR se podívat, jak máme zvládnutý proces logistiky i na ekonomické výsledky dekontaminace. Tato technologie je šetrná k životnímu prostředí v tom smyslu, že odpad se nemusí odvážet třikrát týdně, ale pouze jednou za měsíc, což činí roční úsporu zhruba sedm tisíc kilometrů najetých nákladním automobilem.” Kraj nyní zvažuje, zda dekontaminační jednotka bude v každé krajské nemocnici.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Momentálně budeme instalovat dekontaminační jednotku na likvidaci nebezpečného odpadu v krnovské nemocnici a máme ještě další tři nemocnice, které tuto jednotku nemají. A momentálně musíme vyhodnotit ekonomiku, jestli při současných cenách energií a současných cenách likvidace nebezpečného odpadu se instalace jednotky vyplatí v ostatních nemocnicích.”
Nebezpečný odpad likvidují pomocí dekontaminační jednotky již také v nemocnici ve Frýdku-Místku.
Prim. MUDr. Eva Sehnálková, patologie Slezská nemocnice Opava: Patologie je zaměřena na rozpoznávání změn buněk a tkání
Simona Součková, TV Polar: Jsem moc ráda, že mohu přivítat v našem dnešním studiu paní primářka Evu Sehnálkovou z patologie Slezské nemocnice Opava. Dobrý den.
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, moderní patologie je nesmírně zajímavý obor, který, zjednodušeně řečeno, dělá z pětadevadesáti procent servis pro živé pacienty. Vysvětlete, čím se tedy Váš obor zabývá?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Je to tak. Lidé pořád nás spojují s těmi pitvami, což už téměř vůbec není pravda. Každý materiál, který v nemocnici jakýkoliv lékař pacientovi odstraní, ať už to je excizí, ablací, prostě jinými druhy odstraňovacích operací, je k nám poslán ve fixačním roztoku, abychom ho my zpracovali a na sklíčko prohlédli.
Simona Součková, TV Polar: Čili zjednodušeně řečeno, dejme tomu znaménka, odeberou se vzorky ze znaménka nebo se posílá celé znaménko?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Obecně se posílá vždy léze, kterou klinik najde s bezpečnostním lemem, aby byla odstraněna opravdu celá. Kdybych měla vyjmenovat všechny klinické obory, které k nám posílají vzorky, tak bychom tady spolu byly opravdu dlouho. Pokud jsme nyní po létě, tak určitě se nám budou objevovat pacienti s kožními lézemi. Ať už to jsou nádory nebo nějaké záněty. Pak samozřejmě velkým přínosem pro naše oddělení jsou endoskopisté, protože vzorky se v současné době zmenšují. Endoskopisté své endoskopy zavádějí do všech možných lidských otvorů. Takže máme do průdušek bronchoskopie, do žaludku gastroskopie, do střev koloskopie, na urologii do močového měchýře cystoskopie a všichni odeberou nějaké vzorečky velikosti jednoho, dvou, tří, pěti milimetrů a posílají je k nám a přejí si, abychom pacientovi diagnostikovali, jestli tam má nezhoubný nádor nebo zhoubný nádor.
Simona Součková, TV Polar: Kolik hodin denně sedíte u mikroskopu?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Je pravda, že je to několik hodin. Někdy jsou to tři hodiny, někdy i pět hodin. Samozřejmě není to v kuse, protože by to oči nevydržely. Já i kolegové si musíme dělat přestávky. Ale to koukání do mikroskopu je hlavní náplní naší činnosti.
Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, napadá mě, za jak dlouho se vychová takový zkušený patolog, který v těch obrázcích dokáže rozluštit to, co má vidět?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Pokud bych to měla brát podle zkoušky, tak zkoušku atestaci může patolog složit nejdříve za pět let. Je tam určitý počet měsíců, který musí absolvovat. Je nejdřív taková malá zkouška kmenová po asi těch třech letech a po dalších dvou až třech letech podle toho, jak se cítí, jaké má zkušenosti, jak absolvuje stáže, tak pak může udělat zkoušku a může sám tyto diagnózy stanovovat. Do té doby každé sklíčko, opravdu každé sklíčko, po něm prohlédne zkušený patolog.
Simona Součková, TV Polar: Dobře, pak podle mě jsou případy nebo sklíčka, která jsou takzvaně čitelná na první dobrou, ale stává se, že dejme tomu opravdu jsou věci, které i třeba Vy konzultujete s jinými svými kolegy napříč v republice, anebo si třeba u toho vzpomenete "to jsem někdy už viděla a to mi to připomíná".
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Je to tak. Jsou diagnózy, které se podíváme a opravdu vidíme hned z jednoho sklíčka. Pak jsou diagnózy komplikovanější a na jejich přesné určení musíme udělat speciální vyšetření. Takže základní diagnóza může být stanovena za dva až tři dny, ale pokud je komplikovanější, musí laboratoř provést další specializovaná vyšetření histochemická nebo imunohisochemická. To už nám vyšetřovací dny přibývají, může to být čtyři, pět až sedm dnů. A pokud je diagnóza velmi komplikovaná, většinou jsou to diagnózy třeba nádorových onemocnění, lymfatické tkáně nebo nějaké jiné měkotkáňové tumory, tak opravdu již se musí provést molekulárně genetické vyšetření a to na našem pracovišti neprovádíme, takže posíláme dále na fakultní pracoviště.
Simona Součková, TV Polar: Tolik vysvětlení, proč se na některé výsledky čeká déle než na ty tzv. rychlovky. Laboratorní zázemí v opavské patologii prošlo proměnou. Vy jste udělali to prostředí komfortnější pro zdravotníky, kteří v něm pracují. Takže jak to teď vypadá? Co jste změnili?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: My jsme se snažili o velkou změnu. To znamená dát dohromady do jedné části oddělení laboratoře a do druhé části oddělení kancelářské zázemí, protože ty laboratoře, kde jsou karcinogenní látky, chemikálie atd. by měly být oddělené. Ještě to není úplně hotové, ale snažili jsme se to vzít od podlahy. Vedení nám vyšlo vstříc, takže opravdu od nových podlah, linoleum, výmalby, nového nábytku. Velmi se těšíme na to, že nakonec dostaneme i novou vzduchotechniku a mělo by všechno být hotové do konce tohoto roku.
Simona Součková, TV Polar: Co se týče přístrojového vybavení, disponujete na patologii speciálními přístroji, které jsou určeny jen pro patologii?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Ano, je to tak. Musíme mít speciální vyšetření, speciální vyšetřovací přístroje, které pomáhají zejména laborantkám vypracovat a udělat krásné vzorečky, které pak lékař může pod tím mikroskopem správně diagnostikovat. Ať už jsou to automaty zalévací, barvící, všechny možné speciální odsávací digestoře atd. Paní laborantky opravdu pracují s velmi moderními přístroji, ale aby si někdo nemyslel, že to ty přístroje dělají za ně, přístroje jim pouze pomáhají k tomu, aby výsledky byly standartní a aby opravdu každý pacient měl zaručený nakonec stoprocentní výsledek.
Simona Součková, TV Polar: Ve Slezské nemocnici v Opavě se nachází, já si to troufnu říct, vzácné muzeum patologie. Ono vzniklo už hodně dávno, myslím, v roce 1911 už. Bylo založeno, ale Vy jste ho rozšířili a během té doby se stalo vyhledávanou i turistickou atrakcí. Jaká je návštěvnost toho muzea?
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Návštěvnost je výborná. Vždycky nás to překvapí, protože tím, jak občas právě ve sdělovacích prostředcích o něm informují, tak návštěvnost je zejména v květnu a v červnu od studentů místních středních škol, zdravotních škol i v Moravskoslezském kraji. No ale přes prázdniny se nám dostaví i návštěvníci z Čech, z Moravy, dokonce měli i návštěvníky ze Slovenska a z Polska.
Simona Součková, TV Polar: No ono je to i zaneseno v itineráři v rámci muzejních nocí, takže i to přispívá k té zvýšené návštěvnosti. Mezinárodní den patologie se slaví celosvětově.
Eva Sehnálková, primářka patologie, SNO: Ano, snažíme se udělat Den otevřených dveří, aby se i laická veřejnost mohla přijít podívat na naše oddělení, nejen do muzea.
Simona Součková, TV Polar: Výborně, já Vám děkuji za Vaši návštěvu a s vámi se těším zase příště na viděnou a na slyšenou. Mějte se hezky.
Redakčně upraveno / zkráceno.
