Nemocnice ve Frýdku-Místku má nový denzitometr

Magazín o zdraví TV Medicína pro vás i v letošním roce mapuje dění v krajských zdravotnických zařízeních. O čem dnes bude? Dozvíte se, jak probíhá rekonvalescence pacientů s postižením plic po covidu. Hostem bude doktor Ondřej Zela z frýdeckomístecké nemocnice. 

Pacienti nemocnice ve Frýdku-Místku se mohou nově objednat k vyšetření kvality kostní tkáně. Nový přístroj stál zhruba tři miliony korun, a to včetně stavebních úprav. Nemocnice ho částečně hradila z vlastních zdrojů a zbytek přispěl Moravskoslezský kraj. Podívejte se na reportáž.

Nemocnice provádí nově denzitometrická vyšetření
Jednoduchý přístroj, který může lékařům velmi pomoct. Denzitometr si nově pořídila také Nemocnice ve Frýdku-Místku. Jeho zobrazovací metoda pomáhá měřit hustotu kostní hmoty.

Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Pacienti sem přicházejí na doporučení lékaře, který má podezření, že trpí osteoporózou. Většinou vyšetřujeme zápěstí nedominantní ruky, bederní páteř a kyčelní kloub. Přístroj umí udělat i celotělový sken, ze kterého jsme schopni vyčíst nejen kostní intenzitu, ale i rozložení svalů a tuku v těle."

Díky denzitometrickému vyšetření je lékař schopen přesně určit, jaký je úbytek minerálů v kostech, a tím i náchylnost ke zlomeninám.

Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Tady vidíme oskenovaný levý kyčelní kloub. Jedná se hlavně o zjištění osteoporózy v této oblasti krčku kyčle, které je často náchylné ke zlomenině. Tady u pacientky vidíme, že bohužel už se dostává k prvnímu stupni osteoporózy k osteopenii

Samotní vyšetření trvá 20 až 30 minut. Jeho výhodou je také návaznost na osteologickou ambulanci přímo v nemocnici. Tak může být právě u těch nejrizikovějších pacientů bezprostředně zahájena léčba.

Rekonvalescence pacientů s postižením plic po covidu, MUDr. Ondřej Zela, asistent primáře plicního odd. Nemocnice ve Frýdku-Místku

Simona Součková, TV Polar: Asistent primáře plicního oddělení nemocnice ve Frýdku Místku, Ondřej Zela, Dobrý den.

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Simona Součková, TV Polar: Doktore, naše dnešní téma zní rekonvalescence pacientů s postižením plic po covidu. Předpokládám, že jich máte hodně.

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Určitě, pacienti s covidem nebo po covidu tvoří velkou část i naši ambulantní plicní práce. Odhaduji, že je to tak čtvrtina až pětina pacientů, kteří k nám teď přichází a dostávají se k nám všemi možnými způsoby. Někdy jsou doporučení při propuštění z hospitalizace. Někdy od svých praktických lékařů, takže je to náš denní chleba v současné době.

Simona Součková, TV Polar: Co je konkrétně trápí?

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Záleží v jaké fázi potom onemocnění přijdou. Někteří pacienti přichází velmi brzy téměř na hraně karantény, tak ti mají ještě obvykle doznívající akutní potíže. Pokud to jsou pacienti, kteří přichází třeba po měsíci dvou, tak u nich už se teoreticky mohou objevovat některé v současné době velmi populární postcovidové příznaky, takže o těch budeme určitě hovořit dále.

Simona Součková, TV Polar: Co pro sebe mohou udělat lidé sami než se k vám dostanou? A pokud se k vám nedostanou nebo otálejí, tak s čím musí počítat? Ono to nejde ze dne na den, aby se zlepšili, když už ty potíže mají, je to tak?

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Určitě, záleží na tom v podstatě jaký typ toho onemocnění pacient prodělal. Pokud prodělal těžkou covidovou pneumonii s hospitalizací nebo dokonce třeba s pobytem na lůžku ARA nebo intenzivní péče třeba s ventilační podporou, tak u těchto pacientů obvykle ty potíže přetrvávají velmi dlouho. Tito pacienti jsou odeslání velmi brzy svými praktickými lékaři nebo pneumology čili plicními lékaři. Myslím si, že ten systém funguje velmi dobře, většina těch pacientů se k nám dříve či později dostane. Samozřejmě záleží na čekacích lhůtách v těch ambulancích, ale myslím si, že drtivá většina je v horizontu jednoho, dvou měsíců vyšetřena.

Simona Součková, TV Polar: Dostanou se tito pacienti bez problému do lázní?

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Určitě, pacient, který prodělal covidovou pneumonii, tak je indikovaný k lázeňském pobytu. Tuším, že do čtyř měsíců musí být vystaven ten lázeňský návrh od propuštění z nemocnice a s tím určitě není problém. Řada pacientů toho využívá.

Simona Součková, TV Polar: Pane doktore, pojďme o poradit lidem, kteří tedy hledají vaši pomoc v plicní ambulanci. Co tam mohou očekávat? Předpokládám nějaké rady. Co by měli dodržovat nebo dělat doma, aby se zlepšili?

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: To vyšetření pacientů po covidu se v principu neliší od standardního plicního vyšetření. Čili nás u těch pacientů zajímá jejich celkový zdravotní stav. Zajímá nás stav jejich plic a dýchání před tím onemocněním covid. I když by se to nemělo říkat, jestli jsou očkováni samozřejmě, to taky záleží. Pak nás zajímá samotný průběh toho onemocnění, jestli byli léčeni ambulantně za hospitalizace atd. Pak samozřejmě ty současné potíže. My se je většinou snažíme ujistit, protože covid už máme dva roky, ta epidemie běží, takže už s tím nějaké zkušenosti máme. Ty původní obavy, které byly, že velká část těch pacientů bude mít trvale poškozené plíce se ukázala jako lichá. My už dneska víme, že drtivá většina těch pacientů se nakonec zlepší, nechci říct vyloženě uzdraví. Ti, kteří se úplně neuzdraví, tak to obvykle znamená, že už ty plíce měly nemocné před covidem, jenom o tom třeba nevěděli. Takže v podstatě velká část té ambulantní práce spočívá v tom, že my ty lidi ujišťujeme o tom, že se to bude zlepšovat. Oni většinou připouští, že se ty potíže lepší. Ale zase záleží i na konkrétním nastavení toho pacienta, jsou pacienti úzkostlivější po těžkém průběhu a ti to vnímají daleko více negativně a třeba chtějí být více vyšetření a sledování.

Simona Součková, TV Polar: Já předpokládám, že si většinou stěžují na to, že jsou unavení, že se jim těžce dýchá, že nemají takovou kondici, kterou měli dřív, že mají třeba problém dojít si ze začátku nakoupit. Doporučil byste lidem, aby si ty cíle stanovovali pořád nové a nové? Dejme tomu: "Dneska jsem došel do obchodu, za týden nebo za čtrnáct dnů dojít ke kamarádce, která je o půl kilometru nebo tři sta metrů dál." Zkuste být konkrétnější.

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Vy jste to řekla velmi pěkně. V principu ten postup je úplně stejný. Z mojí strany já se vždycky snažím od těch lidí zjistit, jak byli na tom funkčně před tím, co zvládli, co dokázali. Říkám jim k standardnímu doporučení, které mají třeba Britové na svých webových stránkách, které se věnují postcovidu. V podstatě dělejte to, na co jste byli zvyklí. Neomezujte se, nebojte se třeba té fyzické námahy, nebojte se jít na tu procházku a věřte, že to bude lepší. Nedá se říct, jak rychle to u konkrétního pacienta to zlepšení bude probíhat. Čili já se snažím spíš apelovat na duševní pozitivitu, to znamená pozitivní přístup ve smyslu "bude to lepší, zvládnu to", ale zase záleží o jakém pacientů se bavíme. Jestli se bavíme o mladém člověku, třeba mého věku 30-40 let, který prodělal bohužel těžší formu onemocnění, tak ten má větší rezervy, jak my říkáme lepší kondici a ten předpoklad, že se vrátí do plného zdraví je rychlý. Ale co je ještě důležité říct, málokterý pacient si to takhle uvědomuje, ale po těžkém zápalu plic třeba bakteriálním, to trvá i půl roku, než se pacient dostane do původní formy, myslím duševní i fyzické. Čili ten covid se tím zase tolik neliší. Když někdo leží se zápalem plic na ARU, tak musí počítat s několikaměsíční neschopností pracovní. A než se vrátí do plného života může to opravdu trvat pět, šest měsíců a není to typické jenom pro covid.

Simona Součková, TV Polar: Já jsem právě ráda, že jste to zmínil, že i po normálním v uvozovkách zápalu plic to trvá až půl roku než se i mladý člověk dostane do té původní kondice. Existuje nějaká meditace nebo existují třeba i nějaké přírodní cesty? Co byste doporučil těmto lidem nebo co se jim dá předepsat v rámci vaší ambulance plicní?

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Většinou ta léčba není nějak zásadně specifická pro covid. Jak jste říkala pacienti nejčastěji přichází s namáhavou dušností, kašlem a únavou. Takže kašel se dá tlumit jednak běžně volně prodejnými léky proti kašli. Zkoušeli se i inhalační kortikosteroidy, to jsou léky, které se používají u astmatu. Tam je předpoklad, že by se ta zvýšená dráždivý z těch průdušek mohla upravit a u některých pacientů to zabírá. Dříve se dávaly i systémové kortikoidy čili kortikoidy, které se prodávají ve formě tablet, takže se předpokládalo, že se urychlí hojení těch plic a to se také ukázalo, že není úplně stoprocentní. V současné době se už od toho spíše opouští, protože kortikoidy, jak většina pacientů ví už když přichází do ambulance, tak apriori říkají, že kortikoidy nechtějí kvůli nežádoucích účinků.

Simona Součková, TV Polar: Co takový astmatici, kteří jsou zvyklí užívat kortikoidy? Vdechují je, pokud mají potíže. Co s nimi udělá postižení plic po covidu?

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Většina těch astmatiků je tzv, jak já říkám pacientům lidově rozbitých po tom onemocnění, čili oni jsou po všech stránkách rozhozený. Někteří jsou rozhořčeni metabolických, někteří po té dechové stránce a v podstatě většina těch nemocí, které mají i interních jako je cukrovka atd. jsou v souvislosti s tou léčbou nebo jejich následky přechodně rozhozených. Čili buďto se navyšuje jejich chronická dávka, protože zkoumáme v jakém stavu to onemocnění je. Jestli třeba nepotřebují vyšší dávku inhalačních kortikosteroidů ke tlumení zánětu, takže postupuje se individuálně.

Simona Součková, TV Polar: Pane doktore, já bych vypíchla, aby lidé opravdu byli optimističtí, že se to spraví, že se to zlepší, že všechno nejde hned a zvlášť tedy ty, kteří měli to těžší postižení musíme podpořit v tom, že i jejich stav se určitě zlepší. S čím se rozloučit? To znamená, Vy jste říkal, že se k vám dostávají lidé různými cestami. Zopakujeme tedy, buď přes praktického lékaře nebo přímo mohou přijít?

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Mohou i přímo.

Simona Součková, TV Polar: Dostanou eventuálně od Vás radu případně objednáte. Já bych v tuto chvíli moc Vám poděkovala. Přeji Vám i Vašim pracovníkům na plicním oddělení, ať to všechno zvládáte, tak dobře jako dosud a budu se zase těšit s Vámi na vidinou na slyšenou někdy příště a s vámi milí diváci se těším na shledanou příští týden.

Ondřej Zela, asistent primáře plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.