Kruhový trénink paměti

Ve Fakultní nemocnici Ostrava se lidé učí, jak si udržet paměť co nejdéle v kondici. Speciální tréninky i oblíbený Pochod pro mozek ukazují, že procvičování kognitivních funkcí má smysl v každém věku.

I letos se Fakultní nemocnice Ostrava připojila k Národnímu týdnu trénování paměti. Sestry z Centra pro kognitivní poruchy neurologické kliniky připravily pro zájemce kruhový trénink paměti.

Svatava Dvořáková, sestra, Centrum pro kognitivní poruchy FNO, spoluorganizátorka akce: "To znamená, že si zkoušeli smyslovou stimulaci, dlouhodobou paměť, reminiscenci, krátkodobou paměť. Propojovali hemisféry s ergoterapeutkou. Takže ten trénink kruhový byl i aktivní i pasivní."

Jedno z pěti stanovišť připravila lektorka kognitivního tréninku a tréninku paměti Monika Čermáková.

Monika Čermáková, lektorka kognitivního tréninku, trenérka paměti, kreativec: "Ve vašem mozku musíte pracovat s nějakou vizualizací, s pojmovým myšlením, s logickým uvážením nad tím úkolem. Kombinace těchto všech schopností a dovedností musíte mít opravdu dobré, aby cvičení bylo hotové."

Jana Gojová, účastnice kurzu: "Bylo to skvělé, naprosto skvělé a absolvovala bych to každý měsíc, kdyby to šlo. Trénování mozku je strašně důležité. Takže v každém případě kdykoliv."

Milada Burianová, účastnice kurzu: "Bylo to výborné, mozek musel pracovat. Moc se mu nechtělo a bylo to zajímavé a když by se to opakovalo zase, tak bych zase ráda přišla. Bylo to věcné, vtipné a poučné.

Trénink absolvoval také Michal Burian, který trpí mimo jiné hypersomnií.

Michal Burian, účastník kurzu: " Jsem si nachystal třeba léky na noční stolek a v té fázi toho živého kómatu nejsem schopen ani natáhnout ruku a ty léky si vzít. Opravdu jsem rád, že dneska jsem na tom trošku lépe a že jsem tady mohl být. 

Svatava Dvořáková, sestra, Centrum pro kognitivní poruchy FNO, spoluorganizátorka akce: "21.září je den Alzheimera, takže budeme se snažit dát to zase dohromady a udělat podobnou akci na tohle téma."

Letošní Pochod pro mozek v Ostravě evidoval rekordní počet účastníků

Podle odborníků z FN Ostrava se kognitivní funkce musí podporovat celý aktivní život. Vytváří se tak kognitivní rezervy, ze kterých se pak čerpá v seniorském věku, ale i při nemoci, která může překvapit ze dne na den.

"A říkali jsme, jaké bylo číslo prvního domu, kolem kterého jsme prošli. Věděla, že jsme se tam fotili."

Na tuto a další otázky průběžně odpovídali účastníci letošního Pochodu pro mozek. Organizátoři tak trénovali jejich všímavost, postřeh a také paměť. Akce měla příjemnou atmosféru, kterou si celá skupina užívala. Letos čítala 45 lidí, což je rekordní počet v historii této akce v Ostravě.

Jarmila Procházková, účastnice pochodu: "Akce úžasná, bezvadná. Chci se naučit s těmi holemi, a proto ani nestačím sledovat, jaké máme otázky. Nestačím sledovat okolí. A já jsem taková ukecaná, tak povídám s kámoškami."

Na tyto situace byl organizátorský tým velice dobře připraven. Jeho součástí totiž byly ergoterapeutky, které pomohly hole nastavit.

Taťána Cholevíková, ergoterapeutka Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava: "Úkolem ergoterapeuta v rámci téhle akce je doprovázet celou skupinku. Pokud možno korigovat stereotyp té chůze a používání trekových holí, pomoct lidem správně nastavit ty hole, aby vlastně nedocházelo k nějakým patologickým jevům.

Neméně důležité ale při Pochodu pro mozek bylo poukázat na důležitost trénování paměti.

Svatava Dvořáková, sestra Centra pro kognitivní poruchy FN Ostrava: "Ty kognitivní funkce se musí podporovat. Mělo by se to dělat vlastně celý ten aktivní život. Už začít dělat kognitivní rezervy, ve kterých se potom vlastně čerpá v seniorském věku a čerpá se v nich při nějakém onemocnění, chorobě, která vás může překvapit den ze dne. Takže vytvářením nějakých kognitivních rezerv a tréninku paměti je opravdu celoživotní věc. Od mládí až po seniorský věk včetně. "Cílem 1,3 km dlouhé trasy bylo nákupní centrum Géčko, které účastníkům připravilo občerstvení a zázemí pro aktivity související s tréninkem paměti. Zadání jednoho z úkolů bylo třeba napsat text, v němž všechna slova budou začínat na písmeno P.

Léčba demence ve FN Ostrava, Petra Bártová, Neurologická klinika FN Ostrava

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V tématu pokračujeme i ve studiu o demenci a také o rozdílech mezi jednotlivými typy onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby, si budeme povídat s doktorkou Petrou Bártovou z neurologické kliniky. Dobrý den, paní doktorko, vítejte u nás. Na začátek, jaké jsou první příznaky demence? A nakolik je demence dědičná?

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: Tak první příznaky jsou poruchy takzvaných vyšších kognitivních funkcí. Většinou jako první bývá zasažena paměť. Může to být třeba paměť krátkodobá, to znamená, že člověk zapomene krátkodobé informace. U Alzheimerovy choroby je to třeba paměť epizodická, to znamená, že neví v podstatě třeba dovolenou v Jugoslávii – kdy, s kým. A samozřejmě do těch vyšších kognitivních funkcí patří třeba i myšlení, prostorová orientace, schopnost řeči. A ten člověk se vlastně, tak jak ta choroba postupuje, mění i osobnostně. O demenci mluvíme ve chvíli, kdy je ten deficit natolik závažný, že je to od té výchozí úrovně jasně poznat. A progreduje to samozřejmě bohužel v čase, pokud se tedy jedná o Alzheimerovu demenci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dá se demence otestovat? Existují nějaké testy, které nám prokážou, že jde o nějaký druh demence?

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: Ano, máme takové rychlejší testy, které je možné udělat i v ambulanci, třeba u praktického lékaře nebo v neurologické či psychiatrické ambulanci, což je třeba Mini-Mental State Examination, MoCA test nebo test hodin, které trvají třeba 5 až 10 minut a udělají nám takový základní odhad o tom, jestli ten pacient má deficit, nebo nemá. Samozřejmě pokud to chceme otestovat podrobněji, tak jsou další testy, které už trvají delší dobu, třeba tři čtvrtě hodiny, jako je Addenbrooke’s Cognitive Examination, tedy kognitivní test přeložený do češtiny. A na to už potřebujeme personál, což my třeba máme u nás na neurologické klinice – tzv. neurokognitivní laboratoř, kde máme vyškolené sestřičky a personál, kteří jsou schopni tento test udělat. Všechny tyto testy, o kterých jsme se bavili, a k tomu třeba udělají i test deprese, popovídají si i s příbuznými, to znamená, že udělají i test aktivit denního života.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když projde vaší speciální laboratoří a určíte, že se opravdu jedná o nějaký druh demence, co se pak s tím člověkem děje?

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: No my v podstatě potom toho člověka ještě vyšetřujeme. To znamená, že každému děláme zobrazení mozku, minimálně CT, lepší je samozřejmě magnetická rezonance. Děláme také podrobný laboratorní screening, abychom vyloučili různé další choroby, jako je štítná žláza a podobně. Jsme schopni udělat i lumbální punkci, kde se podle nových diagnostických kritérií stanovuje například Alzheimerova demence, tzv. neurodegenerativní „triple A“. Jsme také schopni ve spolupráci s Klinikou nukleární medicíny udělat i amyloidový PET/CT.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, kromě testování a návrhu léčby pacientů, léčíte je nějakým způsobem i u vás?

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: My máme možnost v naší neurokognitivní laboratoři provádět i takzvanou neurokognitivní rehabilitaci, na kterou máme certifikaci. Takovým pacientům, třeba po traumatech nebo po mozkové příhodě, nabízíme neurokognitivní rehabilitaci, buď individuální, nebo skupinovou. Máme na to různé metody, máme vyškolený personál a tím, že je to certifikovaná metoda a vymysleli jsme ji my v naší laboratoři, tak můžeme školit i další zdravotnický personál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A když tedy máte ten certifikát a můžete školit další personál, používají už vaše metody i jiná místa v Česku?

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: Myslím si, že zatím se na tom pracuje, protože zatím jsme jediní v České republice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Léčený pacient – oddálí to poslední stádium nejhorší Alzheimerovy choroby? Je nějaká naděje, že bychom mohli říct divákům: ano, lék je na světě?

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: Lék už je několik let na světě, nebo respektive léčba. Jedná se o léčbu, která se zaměřuje na beta-amyloid, a v podstatě v současné době probíhají poslední přípravy na to, aby se tento lék dostal i k českým pacientům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A kdy je ta naděje? Ten rok, měsíc, kdy to padne? Kdy se budou i u nás pacienti s touto chorobou těšit?

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: Já si myslím, že do roka by se to mohlo odstartovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za pozitivní tečku za naším rozhovorem. Děkuji za odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Uvidíme se u dalšího dílu. Na viděnou a buďte hlavně zdraví.

Petra Bártová, lékařka, Neurologická klinika FN Ostrava: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.