Dobrý den, sledujete televizi Polar, na řadě je medicína speciál. FN Ostrava má nové arytmologické sály, dozvíte se, jak lékařům při výkonech pomáhají, s primářem Kardiovaskulárního oddělení probereme srdeční arytmii, diagnostiku i léčbu a v závěrečné reportáži se vrátíme k Mezinárodnímu workshopu Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku. To jsou dnešní témata, pohodu u nich.

FNO má nové arytmologické sály

Dva nové, na sobě nezávislé sály pro léčbu srdečních arytmií, byly vybudovány v prostorách centrálního komplementu, v prostorách bývalých šaten studentů. Jsou vybaveny tím nejmodernějším zařízením, které je v současné době na trhu.

MUDr. David Šipula, Interní a kardiologická klinika – Kardiovaskulární oddělení FNO a LF OU:  Můžeme dělat na dvou sálech najednou. Můžeme dělat jak implantační výkony, tak ablační, anebo spojit dohromady.

Nové sály také umožňují rozšíření léčby pomocí elektroporace. 

MUDr. David Šipula, Interní a kardiologická klinika – Kardiovaskulární oddělení FNO a LF OU: Což je nová metoda. Už neděláme radiofrekvenční ablace, ale s elektrickým proudem o 2000 voltů poškozujeme membrány srdečních buněk. Tím pádem přes ty srdeční buňky už se nešíří signál, který potřebujeme, aby byl zablokovaný. Zejména u fibrilace síní.

Mezi prvními podstoupila výkon, prováděný v celkové anestezii, Hana Válková. Problémy se srdcem řeší aktivní sportovkyně, bývala účetní, už 8 let.

Hana Válková: Při chůzi do kopce ztrácím dech. Ne dech, dech bych měla, ale začnou mě bolet nohy a prostě asi se to nedokrvuje. Je to nepříjemné, protože já hodně chodím, tak mi to vadí.

Doktor Šipula ale připomněl, že se zde budou denně provádět i další výkony, u kterých celková anestezie nutná není.

MUDr. David Šipula, Interní a kardiologická klinika – Kardiovaskulární oddělení FNO a LF OU: Dále budeme samozřejmě dělat implantační výkony. Kardiostimulátory, defibrilátory, potom ablační výkony, jak ty elektroporační, zejména při fibrilaci síní, tak radiofrekvenční ablace na klasické konvenční ablace komorové tachykardie a podobně.

Stavba samotná stála 71,6 mil. korun, zdravotnická technika dalších 160,5 mil. korun. A byla realizována v rámci výzvy č. 98 "REACT EU" a financována z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Arytmologické sály umožňují léčbu pomocí elektroporace

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A na předchozí příspěvek naváže i rozhovor s primářem kardiovaskulárního oddělení Marianem Branným. Dobrý den pane primáři, vítejte u nás.

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane primáři, pojďme si v úvodu říci, jaké jsou nejčastější typy srdečních arytmií a jak se liší v příznacích?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Máme tzv. pomalé arytmie a máme arytmie rychlé. Ty pomalé znamenají, že naše srdíčko bije pomalu a když rychle, tak rychle ta například 200 za minutu. Nemocní pociťují takový vnitřní neklid. Pokud mají ty pomalé arytmie, mají tendenci kolabovat. Pokud mají ty rychlé arytmie, tak zpravidla cítí bušení srdce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže poznáme to i my jako pacienti, že se s námi něco děje a měli bychom navštívit odborníka?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Určitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké diagnostické metody používáte?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Diagnostika se moc nezměnila. Musíme monitorovat EKG. To je vlastně záznam srdečního rytmu. Zjistit, jestli je pravidelný anebo nepravidelný, jestli je rychlý anebo pomalý anebo přiměřený. Takže vlastně celá ta diagnostika arytmie založené na EKG, to, co je nové, máme spoustu možností, jak telemetricky monitorovat pacienty na vzdálenost a zjistit typ arytmie, která se odehrála například včera nebo před měsícem nebo před týdnem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takových pacientů ročně ošetříte? A možná ještě taková podotázka, jestli ten počet se v letech liší?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Léčebně ošetříme 1300 pacientů ročně. Ten výskyt postupně stoupá s tím, jak nám populace stárne. Ten výskyt arytmie je častější a taky máme i lepší diagnostické i léčebné možnosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy přistupujete k tomu, že toho pacienta musíte operovat?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Tehdy, když ty příznaky ohrožují jeho zdraví anebo život, anebo pokud jsou velmi nepříjemně vnímané.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou to takové zákroky, které vždy toho pacienta vyléčí nebo nějak stabilizují?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Zpravidla se jedná o vyléčení v tom smyslu, že ten nemocný pozná, že mu je mnohem lépe a není ohrožen na životě. Na druhou stranu pomalé arytmie léčíme stimulátory, čili dáváme strojky, které hlídají srdeční akci. A vlastně ten nemocný má už natrvalo nějaký cizí implantát v těle. Ty rychlé arytmie léčíme ablaci, to znamená odstraníme tu arytmii a nenecháváme vlastně v srdíčku pacienta nic, žádný cizí materiál. Je to standardní léčba, myslím hlavně ta implementační, čili ty různé typy stimulátoru, které máme. Některé se jednodušeji implementují, některé složitěji. Ty ablace jsou složitější, zvlášť ty ablace u těch arytmií, které jsou takové složité. Máme na to nové technologie a dneska se daří ty arytmie odstraňovat mnohem lépe.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane primáři, už v úvodu a v příspěvku padlo, že máte 2 nové sály. Jak vám pomáhají v operativně?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Pomáhají hodně. Pomáhají pacientům, pomáhají i nám, lékařům. A to v tom smyslu, že my jsme dosud prováděli jak implantace, tak ablace na jednom sále. Teď vlastně máme dva, čili ti nemocní nemusí tak dlouho čekat, dostanou se dřív na pořadí a taky i v ten den jsou ošetření dříve. Pro nás to znamená i větší komfort, technologický i prostorový. Takže ta práce je mnohem příjemnější. A taky jsme schopni ošetřit více nemocných.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty sály vám také umožňují rozšíření léčby pomocí elektro poradce. Co to znamená?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Elektro poradce je jiný druh energie, než který jsme používali dosud. Dosud jsme používali radiofrekvenční energii a ten jiný druh energie umožní efektivnější, čili lepší a trvalejší výsledky léčby těch arytmií.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Potkáváte se často s nějakými komplikacemi při léčbě srdeční arytmie?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Potkáváme se s běžnými komplikacemi, protože když vlastně zasahujeme do srdíčka, musíme se tam nějak dostat. Dostáváme se přes žíly a tepny, tak jsou to takové ty běžné typy komplikací typu krvácení z místa vpichu. Popravdě těch komplikací u ablační léčby, čili té léčby, těch rychlých arytmií moc není. Komplikací u stimulátorů, čili těch strojků, které implementujeme, taky v podstatě moc není, protože toto je léčba, která se provádí v posledních padesáti šedesáti letech a ty kroky jsou tak propracované, že komplikací je minimálně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká omezení potom musí dodržovat pacient?

Marian Branny, primář Kardiovaskulárního oddělení, FNO: Musí chodit samozřejmě na kontroly, protože u těch kardiostimulátorů u těch defibrilátorů těch strojků, jak jste říkala. Kontrolujeme stav baterky, kontrolujeme stav, kontrolujeme i paměť, protože ony mají paměť a zachycují veškeré arytmie, které probíhaly. A u pacientů, kteří jsou po ablacích, kontrolujeme právě to EKG těmi dálkovými monitory, abychom zjistili, jestli ta arytmie se nevrací. Protože u určitého počtu pacientů, dejme tomu 20% i po té ablaci se ta arytmie vrátí, tak musíme udělat znovu tu ablaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane primáři, já vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost. My dál pokračujeme v našem pořadu.

Mezinárodní workshop Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku

80 odborníků z České republiky a Německa přijalo pozvání na workshop, kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku.

prof. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FNO a LF OU:  V letošním roce jsou tématem workshopu operace nosu, vedlejších nosních dutin a slzných cest.

Posledně zmíněné problematice se profesor Komínek spolu s očním specialistou Stanislavem Červenkou věnuje od roku 1994. Začali dětmi, u kterých se jedná o vrozený, v převážné většině případů ambulantně řešitelný problém.

MUDr. Stanislav Červenka, oční lékař: Pokud ani konzervativní léčba, ani sondáže nepřinášejí efekt nebo u speciálních přerušení těch slzných cest lze provést takzvanou intubaci slzných cest, čili dočasné zavedení silikonových vláken do problémového místa. 

Počty operovaných jsou přes 4 tisíce, což patří i z mezinárodního hlediska mezi největší soubory.

prof. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FNO a LF OU: Operacemi slzných cest se takto koncentrovaně nezabývá žádné jiné pracoviště.

NA workshopu se diskutovalo i o operacích slzných cest dospělých pacientů. Tým okolo profesora Komínka a doktora Červenky jich provedl více než tři tisíce. I v mezinárodním měřítku se jedná o velmi vysoké číslo.

Dnešní medicína z FNO je na konci, už nyní pro vás chystáme další témata. Přeji vám pohodové a zdravé dny s Polarem.

Redakčně upraveno / zkráceno.