Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FNO: Urologických pacientů přibývá s vyšším věkem
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Do studia jsem si tentokrát pozvala Michala Grepla, přednostu Urologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Dobrý den, pane přednosto, vítejte. Budeme se bavit o oboru urologie. Zkusme na začátek říct, je urologie ve Fakultní nemocnici Ostrava něčím výjimečná?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Urologie je velmi pestrý obor a Fakultní nemocnice je výjimečná asi tím, že je to pracoviště nejvyššího typu a v podstatě máme možnost léčit všechny diagnózy odpovídající urologii všemi moderními způsoby, které jsou dostupné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké máte vybavení na Vašem oddělení?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Co se týká přístrojů a nástrojů, my jsme pracoviště, které je kompletně vybavené. Nemůžu si stěžovat vůbec na nic, nejsme ani nijak zvlášť omezeni. Můžeme používat to, co se v 21. století používat má, to nejmodernější.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkáte, že si na nic nemůžete stěžovat, ale já od Vás vím, že máte málo lékařů. Čím to je, že zrovna urologie netáhne tolik lékařů do nemocnic?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Urologie je pestrý obor, ale má také velkou ambulantní složku, která je velice lákavá a řada lékařů se realizuje mimo nemocniční praxi a ty nemocniční urologie samotné jsou jen malý podíl těch neurologů celkem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je pravda, že je v tomto oboru více lékařů mužů než žen?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Celkově nevím, ale urologie je tak pestrá a má takový rozsah, že v podstatě se tam realizuje jak lékař, tak lékařka. Třeba na naší klinice jsme půl na půl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké spektrum výkonů Vaši lékaři na Vaší klinice provádí a možná i které nejčastěji?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Jak už jsem říkal, my máme možnost provádět veškeré spektrum urologických výkonů a léčíme všechny urologické diagnózy. V podstatě vzhledem k naší povaze toho zařízení a naší specializaci dominují onkologická onemocnění a potom potíže při močení, funkční poruchy atd.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkáte, že dominují onkologická onemocnění. Je nějaké vysvětlení proč?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Všeobecně nádorů v populaci přibývá. Jak populace stárne, dožíváme se rakoviny a i z různých, řekněme, environmentálních. Neví se přesně proč incidence rakoviny přibývá, ale my se tomu musíme nějak postavit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, nebo říkám správně, že urologie je také léčba ledvin? Nebo zaměřuje se na ledviny a močové cesty?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Urologie léčí nemoci ledvin, retroperitonea, což je prostor, kde jsou ledviny a močovody a močové cesty uložené, dál močových cest a zaměřujeme se na mužské pohlavní orgány.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké metody uplatňujete při léčbě?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: To je na velmi dlouhé povídání. My, pokud bychom se bavili o té onkologii, máme k dispozici všechny druhy přístrojů i nástrojů, miniinvazivní operativu. Co se týká endoskopických, máme k dispozici laser, máme k dispozici rentgen.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vaší doménou jsou robotické operace, říkám to správně?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Mojí doménou jsou operace jako takové, onkologické a rekonstrukční, ale robota využívám často.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká je prevence nemocí ledvin a močových cest?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: To je těžké. Asi zdravý životní styl. Nepodceňovat jakékoliv příznaky a nekouřit. Správná strava. Přímo prevenci nedokážu úplně definovat. Nejde předcházet onkologickým onemocněním jinak než zdravým životním stylem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme zmínit nějaké screeningové programy?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: V současné době se rozbíhá screening rakoviny prostaty pro mužskou populaci. To je asi naše doména. Rakovina prostaty, to je vůbec naše nejčastější onemocnění.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty screeningové programy jsou určené pro muže, od kolika let?
Michal Grepl, přednosta Urologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Na to je speciální metodika, kterou používají praktičtí lékaři, kteří z té populace kolem padesáti let a výše vybírají potenciálně rizikové muže, posléze i pacienty, kteří jsou dále třeba vyšetřováni urologem a postupují v tom screeningovém programu, pokud se u nich najde nějaký rizikový faktor.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane přednosto, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky. Mějte se hezky a my pokračujeme dále.
Ostravská kardiochirurgie slaví 30 let provozu a množství zachráněných životů
Před třiceti lety se stala Ostrava teprve čtvrtým městem v Česku s vlastní kardiochirurgií. Za svou existenci prošlo kardiochirurgické centrum dlouhou cestou k současnému špičkovému pracovišti.
Ostravským kardiochirurgům už rukama prošlo zhruba 18 tisíc pacientů. Život chirurgové prodloužili i Heleně Stavařové, která tak letos mohla oslavit devadesáté narozeniny.
Helena Stavařová, pacientka: V říjnu 1999 jsem byla operovaná a operoval mě pan primář Brát. Roku 1999, tak už to máte, počítejte si, kolik roků já už žiju pod tím bypassem. Výborný pan primář. To je málo řečí, málo chvály, jeho činy to dokazují.
Dnešní primář kardiochirurgického centra Radim Brát byl jedním z těch, kteří stáli u zrodu ostravské kardiochirurgie.
Radim Brát, primář Kardiochirurgického centra FN Ostrava: Konkrétně to bylo tak, že někdy v roce 1991 se začalo uvažovat o tom, že by mohla v Ostravě kardiochirurgie vzniknout, no a v říjnu 1993 jsme začali operovat.
Od roku 1993 si ostravské pracoviště i medicínské odvětví samotné prošlo dynamickým vývojem.
Radim Brát, primář Kardiochirurgického centra FN Ostrava: Změnily se prostorové možnosti, změnilo se technické vybavení, samozřejmě oboje dvoje k lepšímu, dramaticky se změnilo spektrum pacientů. Jsou výrazně starší, než byli před těmi 30 lety, a jednak jsou výrazně nemocnější, to znamená mají mnohem víc přidružených chorob.
S novými technologiemi ale chirurgové zvládají i operace, jakých by před třiceti lety nebyli schopní. Budoucnost oboru pak vidí lékaři v robotické chirurgii, která bude přesnější a zajistí hladší průběh operací.
Jako první na světě objevili ostravští vědci mikroplasty v lidské placentě i plodové vodě
V lidské plodové vodě i placentě se vyskytují mikroplasty. S tímto průlomovým zjištěním přišel jako první na světě tým vědců a lékařů z Ostravy. Nyní budou společně zkoumat, zda mají vliv na těhotenství a zdraví plodu.
Lékaři Fakultní nemocnice Ostrava a vědci z Vysoké školy báňské zveřejnili výsledky studie, která má, mimo jiné, upozorňovat na problém znečišťování životního prostředí plastovými látkami. Průzkum prováděli u těhotných žen.
Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava: "Nám se podařilo jako prvnímu vědeckému týmu na světě potvrdit přítomnost mikroplastů v plodové vodě, což je zjištění zajisté neveselé."
Jan Halfar, akademický pracovník Katedry environmentálního inženýrství VŠB-TUO: "My jsme zpracovávali dvacet vzorků plodových vod a placent od deseti rodiček, to znamená deset vzorků plodových vod, deset vzorků placent s tím, že u jedné pacientky se neprokázala přítomnost ani mikroplastů ani aditiv používaných pro výrobu plastů, a u ostatních pacientek bohužel ano. Buďto v placentě, nebo v plodové vodě, nebo v obou."
Cílem výzkumu nebylo odrazovat od těhotenství, ale poukázat na nutnost snižovat znečištění životního prostředí plastovými látkami. Nové informace budou k dispozici také firmám, které se věnují výrobě a zpracování plastů.
Jana Kukutschová, prorektorka VŠB-TUO pro vědu a výzkum: "V případě těchto materiálů je již mnoho známo – kde se vyskytují v prostředí, odkud pocházejí – ale za ty zdravotní dopady budou dosti pravděpodobně odpovědny právě ty menší částice, řádově desítek, maximálně stovek, nanometrů, které právě jsou schopny pronikat do různých cílových míst, nebo cílových orgánů."
Právě zdravotním dopadům by se měl věnovat další výzkum ostravského vědeckého týmu. Jeho cílem bude vyhodnotit, jestli, a jak, mohou mikroplasty komplikovat těhotenství nebo poškodit plod.
Redakčně upraveno / zkráceno.