Jana Lipowská, TV POLAR: Hezký den u nového dílu magazínu TV Medicína. Dnes ve studiu vítám doktorku Kristýnu Kadłubiec z neurologického oddělení Nemocnice Třinec, se kterou si budeme povídat o práci dětského neurologa, o poruchách neurologického vývoje i prevenci. Dobrý den, paní doktorko.

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: Dobrý den.

Jana Lipowská, TV POLAR: Tak prozraďte, co obnáší práce dětského neurologa u vás v nemocnici?

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: U nás v nemocnici máme dětské neurologické ambulance, kde se pacienti objednávají. Musí mít doporučení od pediatra sledujícího. No a potom přicházejí k neurologickému vyšetření a my je později posíláme k různým dalším vyšetřením v laboratořích EMG, EEG nebo magnetické rezonanci. Když má dítě akutní neurologický problém, tak je přijato na pediatrické oddělení a tam jdeme vyšetřovat v rámci konzilií a doporučíme další postup a děti si tam sledujeme.

Jana Lipowská, TV POLAR: S jakými nejčastějšími neurologickými poruchami se setkáváte a liší se dětské poruchy od těch u dospělých?

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: Nejčastější diagnózy, které řeším v mé ambulanci, jsou poruchy vývoje, a to jak vývoje motoriky, kognice, tak i vývoje osobnosti. Jsou to pak záchvaty, stavy epilepsie a febrilní křeče. Dále také bolesti, bolesti hlavy, bolesti zad a páteře. A také poruchy nervosvalového přenosu, různé degenerativní onemocnění, která jsou často vrozená. Práce dětského neurologa obnáší vyšetření od miminka až po dospělého člověka v osmnácti, devatenácti letech. Takže řešíme potíže u dětí, které nám nedokážou říct své bolístky, to, co je trápí. Musíme přijít na to tím, jak se ptáme rodičů, jak děťátko spí, jak se vyvíjí, jak jí a jak často. Toto chování nám napoví, jaké potíže by třeba mohlo mít. No a samozřejmě se také liší ty potíže tím, že zasahují mozek, který není plně vyzrálý, takže zasáhnou do nějakého vývojového stádia, které zrovna děťátko má. Takže potom je ten projev jiný, než když by toto onemocnění zasáhlo v dospělém věku.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké signály mohou rodičům napovědět, že něco není v pořádku?

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: Pokud se bavíme o vývoji, tak ty signály jsou taková změna v chování, ztráta nějakých schopností, které už děťátko získalo. Když třeba přestane mluvit, přestane se dívat do očí, přestane sdílet nějaké svoje radosti nebo sdílet pozornost se svým rodičem, nebo když má narušený spánek, když předtím spalo dobře. Je velmi důležité, aby rodiče chodili na pediatrické prohlídky tak, jak jsou naplánované. A ten pediatr vlastně sleduje ty milníky vývoje tak, jak by měly jít po sobě. U dětí je významná neuroplasticita, takže tím, že pošleme děti na rehabilitaci a ergoterapie, tak můžeme krásně zasáhnout do toho nejranějšího vývoje a vývoj zvrátit správným směrem.

Jana Lipowská, TV POLAR: Žijeme v takové uspěchané době, tak jaký vliv má možná i ta dnešní doba na vývoj dítěte?

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: Ano, žijeme v moderní době a všichni doma máme přístup k moderním technologiím. Děti už od narození čelí vlivu televize, tabletu a telefonu. No a toto pak velmi negativně ovlivňuje vývoj dítěte, protože dítě, aby se normálně vyvíjelo, potřebuje interakci s rodičem nebo s jiným člověkem. Potřebuje vidět jeho mimiku, potřebuje vnímat emoce, potřebuje také tělesný kontakt. Velmi často rodiče zapnou rádoby edukativní hry na tabletu už dítěti, které ještě neumí ani mluvit, a tím se jeho vývoj zpomalí. Vývoj řeči u dětí, které nemají interakci s dospělým a jen něco poslouchají, je velmi opožděný.

Jana Lipowská, TV POLAR: Existuje vůbec nějaký ideální věk, odkdy by děti se měly setkávat s technologiemi tablety, mobily?

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: Ano, podle doporučení WHO do dvou let by se vůbec neměly setkávat s žádnou obrazovkou. Ten čas by měl být úplně minimalizován nebo žádný. A pokud už se rozhodneme pouštět dětem nějaké pohádky, tak by to měly být pohádky, které jsou pomalé, které nemají nějaké blikající barvy. Potom do šestnácti let by to mělo být do dvou hodin denně, ale ty dvě hodiny v tom je i televize. Takže pokud počítáme s nahlížením na obrazovku telefonu, tak si myslím, že to málokteré dítě splní. Ono je to bohužel naopak u náctiletých dětí v dnešní době. Průměrný čas strávený na mobilu je 7–8 hodin denně. Polovinu dne stráví jenom tím, že sedí, že se nehýbou, že často nejdou vůbec ven a že na ně působí modré světlo z obrazovky. Působí na ně rychlé vjemy, třeba rychlá videa z TikToku. Ty úplně narušují krátkodobou paměť. V poslední době se hodně mluví o dopaminu a serotoninu, tak jak ten dopamin jsme schopni díky lajkům a díky TikToku hodně rychle získat, což pro tělo není vůbec přirozené. Přirovnává se to k herním automatům, tyto různé nástroje sociálních sítí. No a taky vliv na serotonin, na endogenní hormon štěstí nebo spokojenosti, ten zase je opačně negativní. Takže lidé mají často deprese. A je to taky díky tomu, že první, co udělají, když vstanou, je, že se kouknou na obrazovku a naruší se takový endogenní systém produkce hormonů.

Jana Lipowská, TV POLAR: Dá se tedy o životním stylem, možná i stravou, pitným režimem, vitamíny nějak ovlivnit ten zdravý narušený vývoj?

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: No určitě pohyb na čerstvém vzduchu a spánek. To jsou dvě věci, které jsou nejdůležitější. Když budeme mít méně obrazovek a hodně pohybu a hodně spánku a k tomu přidáme vitamín D, který v našich zeměpisných šířkách není sluníčkem dostatečně zajištěn, tak to jsou asi takové tři nejdůležitější věci. Ale to, co řeším často v mé ambulanci, je taky nedostatek stopových prvků, a to magnézia. V této stresové době a taky kvůli nedostatku v průmyslově vyráběné stravě ho nedostatečně přijímáme. Takže často stačí magnézium doplnit a taky spoustu potíží od bolesti hlavy přes různé kolapsy a takovou nevýkonnost se dá tímto taky vyřešit.

Jana Lipowská, TV POLAR: A je vhodné už tyto vitamíny doplňovat od dětského věku?

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: Určitě vitamín D, ten se musí dávat od novorozenců po dospělost až do stáří, prostě celý život. Akorát se mění ta dávka, kterou potřebujeme. Už vůbec neplatí to, že by se měl vysadit na léto a nedávat. Dneska se ví, že u nás je potřeba doplňovat celoročně, s tím, že v zimě ho budeme mít v tom celoročním průměru třeba trošku míň a v létě zase trošku víc. A toto bych chtěla tady určitě apelovat, aby se užíval a nedělaly se žádné pauzy v létě. Určitě je důležité přidávat taky rybí tuk, který dneska můžeme zakoupit už ve formě, která není taková nepříjemná pro děti, která má třeba vanilkovou nebo jahodovou příchuť. Ty nenasycené mastné kyseliny jsou velmi důležité pro to, aby se nám regeneroval nervový systém nebo obecně buňky v těle a pro zdravý vývoj mozku. Podáváme je taky léčebně u dětí, které mají poruchu vývoje řeči, které mají poruchu ADHD. To jsou děti, které z tohoto velmi profitují. Ale obecně bych ho doporučovala pro všechny, kteří nejí každý den mořské ryby, tak je dobré ho doplňovat.

Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám moc děkuji za návštěvu.

Krystyna Kadłubiec, zástupce primáře, Neurologické oddělení, Nemocnice Třinec: Děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Uvidíme se u dalšího dílu magazínu TV Medicína.

Redakčně upraveno / zkráceno.