Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj

Letní úrazy a urgentní péče v Nemocnici Karviná-Ráj

Jana Lipowská, TV POLAR: Vítám vás u nového dílu magazínu TV Medicína. Pozvání do studia dnes přijal primář chirurgie Nemocnice Karviná-Ráj Zdeněk Vojkůvka, se kterým se zaměříme na letní úrazy. Dobrý den, pane primáři, představte prosím na úvod chirurgii – co vše spadá do vaší kompetence?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Když to zjednoduším, na chirurgii řešíme stavy a choroby, které vyžadují operační řešení. Pacienti k nám přicházejí buď akutně, kdy musíme operovat neodkladně po krátkém předoperačním vyšetření nebo zajištění předoperační přípravy, anebo plánovaně – typicky k operacím kýly či žlučníkových kamenů, kdy odstraňujeme žlučník. Řešíme ale i některé věci konzervativně, například úrazy pánve nebo obratlů, které se převážně léčí bez operace. Stejně tak některá onemocnění zažívacího traktu začínáme léčit konzervativně – antibiotiky, infuzemi či analgetiky – a pokud pacient na léčbu nereaguje, rozhodneme až v průběhu hospitalizace o změně postupu a přistoupíme k operaci. Takže část pacientů operujeme a zhruba u třetiny volíme konzervativní postup.

Jana Lipowská, TV POLAR: Když se zaměříme na urgentní péči – máme přece jen léto – dochází nyní k více úrazům? Máte tedy v tomto období více pacientů?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Je to tak, pozorujeme určitý nárůst hlavně v oblasti úrazů. Typicky jde o děti – v průběhu prázdnin se počet jejich úrazů zvyšuje zhruba o 20 až 30 %.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaké jsou ty nejčastější úrazy?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Ty úrazy a stavy, které v létě o prázdninách řešíme, samozřejmě souvisí s činnostmi, které lidé nebo děti dělají. Pohybují se více v přírodě, sportují, jezdí na dovolené do zahraničí. Často tedy řešíme pády z kol, koloběžek nebo in-line bruslí. Častější jsou i poranění spojená s grilováním či kontaktem s otevřeným ohněm. Setkáváme se také s poraněními od hmyzu – typické jsou pokousání, poštípání, přisátá klíšťata, která řešíme i na chirurgické ambulanci. V létě se častěji objevují také kolapsové stavy spojené s pády nebo přehřátím vlivem pobytu na slunci.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak náročné je stanovit rychle diagnózu a jak důležitá je v tomto směru mezioborová spolupráce?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Je to případ od případu. Některé diagnózy se stanovují jednoduše, typicky u úrazů nebo zlomenin. Jiné stavy, například bolesti břicha, zvlášť pokud trvají delší dobu nebo se týkají pacientů s více nemocemi, jsou diagnosticky obtížné. V takových případech je kladen mnohem větší důraz na zkušenost lékaře, určitou intuici a správně zvolený diagnostický postup. Důležitý je také sehraný tým, protože nejde jen o lékaře, ale i o triážní sestru, která pacienta správně zařadí podle naléhavosti a podle toho, zda spíše spadá do interní nebo chirurgické péče. Sestry pacienta doprovází, pomáhají odebírat anamnézu, zajišťují transport na zobrazovací vyšetření. Lékař následně pacienta řádně vyšetří, odebere anamnézu, doporučí vhodné vyšetřovací metody, stanoví diagnózu a rozhodne, jaký bude další postup léčby.

Jana Lipowská, TV POLAR: Co pacienta čeká, když přijde k vám? Může se připravit na to, že tam stráví třeba i půl dne?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Je to tak, někdy jsou pacienti překvapeni, že čekají delší dobu. Záleží na tom, jak se k nám dostanou – buď přijdou sami, s doprovodem, nebo je přiveze záchranná služba, ať už s lékařem nebo se zdravotníkem. Poté absolvují tzv. triáž, kdy zkušená sestra zhodnotí jejich stav, odebere anamnézu a provede základní vyšetření životních funkcí – tlak, teplotu, puls. Na základě toho pacienta zařadí podle naléhavosti: zda je péče nutná okamžitě, neodkladně, akutně (do hodiny), nebo zda může počkat, řekněme až tři hodiny. V takovém případě usedne do čekárny s méně závažným problémem, aby se lékař i personál urgentního příjmu mohli věnovat pacientům, kteří potřebují okamžitou péči.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak se změnilo vybavení a jak vám dnes pomáhá v diagnostice?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Dělám to už přes dvacet let a ten rozdíl je dramatický. Začínali jsme v nemocnici, která neměla ani vlastní CT vyšetření, což je dnes pro mě nepředstavitelné – tehdy jsme museli diagnostikovat poranění mozku po úrazech nebo otřesech bez CT, což je dnes opravdu nemyslitelné. Dnes máme všechno na jednom místě a hraje roli i čas – laboratorní výsledky můžeme mít do 15–30 minut, rentgen, CT či ultrazvuk jsme schopni zajistit během 10–15 minut. Diagnostika je tak dnes mnohem rychlejší a dostupnější, a právě to je i podstata urgentních příjmů.

Jana Lipowská, TV POLAR: Máte nějaký návod, jak předcházet úrazům nejenom v létě, ale obecně?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Vychází se z toho, že každý úraz je zbytečný a teoreticky se mu dá předejít určitou prevencí. Těch možností je spousta. Určitě bych apeloval hlavně na rodiče, aby o prázdninách více hlídali své děti. Mají více volného času, často jsou bez dozoru dospělých a hrozí poměrně velké nebezpečí. Proto také dochází k nárůstu úrazů u dětí. Někdy jde o závažné stavy s trvalými následky a bohužel část dětí v průběhu prázdnin i umírá, například při tonutí. Rodiče by proto měli vědět, kde se jejich děti pohybují, co dělají, a zajistit, aby byly v bezpečném prostředí. Důležité je také používání ochranných pomůcek – přilby na kolo, chrániče na in-line brusle, kvalitní obutí při pohybu v přírodě. Stejně tak používání repelentů proti hmyzu, krémů s vysokým UV faktorem, dostatek tekutin kvůli prevenci dehydratace a v neposlední řadě nepřeceňovat své síly.

Jana Lipowská, TV POLAR: Bavíme se hlavně o dětech, ale když jste zmínil dehydrataci, tak dalším ohroženým skupinám jsou určitě i senioři. Co byste jim doporučil, jak se v létě chovat?

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Určitě je důležité sledovat počasí a pokud je venku horko, zkrátit pobyt na slunci na opravdu nezbytné minimum. Pít dostatek tekutin – to platí nejen pro seniory, ale pro všechny. A také je vhodné být v doprovodu nebo v kontaktu se svým okolím, aby v případě potíží byla okamžitě k dispozici pomoc.

Jana Lipowská, TV POLAR: Na závěr možná zmíníme, kdy je vhodné vyhledat lékařskou pomoc a kdy už je opravdu nutné jet do nemocnice. A také jste zmínil vytahování klíšťat – to je typický případ, kdy si člověk může pomoci i sám a tím trochu odlehčit vám v práci.

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Je to pravda. Samozřejmě záleží na typu poranění, úrazu či stavu. Vždy je potřeba zachovat klid a nepanikařit – například při pohledu na krev, která nemusí znamenat masivní krvácení. V řadě případů je možné zvládnout situaci svépomocí nebo s pomocí okolí, například využitím lékárničky v autě. Pokud je ale stav závažnější – člověk má problémy s dýcháním, oběhem, zkolabuje, je bledý nebo celkově působí vážně nemocně – pak je určitě na místě zavolat zdravotnickou záchrannou službu a pomoc si vyžádat. Někdy se stává, že lidé přijdou paradoxně později, protože se bojí zdravotníky zatěžovat – často jde o inteligentní pacienty. Naopak se objevují i případy, kdy lidé přijdou třeba o půlnoci jen kvůli klíšťatům a chtějí okamžité ošetření. Takové věci přitom mohou klidně počkat. Je proto důležité, aby byla veřejnost lépe informována o běžných zdravotních stavech a základních vyšetřeních a aby zbytečně nevyžadovala urgentní péči v situacích, kdy to skutečně není nutné.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane primáři, já vám moc děkuji za návštěvu, děkuji i vám, milí diváci, za pozornost a přeji krásné léto bez úrazů. Mějte se hezky.

Zdeněk Vojkůvka, primář Chirurgie, Nemocnice Karviná-Ráj: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.