V dnešním vydání pořadu TV Medicína se podíváme do ostravské porodnice na Fifejdách, kde mají pokoje téměř jako v hotelu. S rozvolněním se lidé vrhli na různé sportovní aktivity a způsobují si více úrazů. Hostem bude primář chirurgie Slezské nemocnice v Opavě Matúš Peteja. Hemodialyzační středisko Nemocnice ve Frýdku-Místku prošlo celkovou modernizací za 35 milionů korun. Podívejte se na reportáž. 

Nemocnice ve Frýdku-Místku má moderní dialýzu

Díky ní se navýší počet pacientů, kteří tak nebudou muset jezdit na dialýzu v noci, jako tomu bylo před modernizací.

Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Kapacita našich pacientů je zhruba 70 pacientů, ale tato rekonstrukce vedla především k tomu, že můžeme současně dialyzovat 14 až 15 pacientů v krajním případě a předtím jenom 10."

Vybudovány byly i tři speciální lůžka navíc pro případné infekční pacienty.

Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Covid nás poučil, takže víme, že i pro tyto pacienty musíme mít určená místa, která musí být izolovaná. Velkou výhodou dneska je, že máme speciální míchací zařízení, které míchá dialyzační roztok tak, že se dávkuje přesné množství toho roztoku a nedochází k žádným ztrátám."

Petr Buček, vedoucí lékař hemodialýzy: "Naši pomoc potřebují všichni, kterým selhávají ledviny. Nezbavují je všech zplodin v metabolismu a toto jim právě umožňuje dialyzační léčba. Není to samozřejmě žádné štěstí podstupovat tuto léčbu, protože to představuje 3x týdně navštívit dialyzační středisko, ale na druhé straně bez této léčby by prostě nebyl ten život dál možný."

Nové hemodialyzační středisko umožní snížit počet zdejších směn ze tří na dvě. To znamená, že pacientu jsem nebudou muset jezdit v noci.

K dispozici jsou bezbariérové šatny, sociální zařízení, vyšetřovna, pracovna hlavního lékaře a staniční sestry. Sklady roztoků, sterilizačního materiálu, přístrojů a další.

Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Investice do hemodialýzy byla téměř 35 milionů korun. On to vlastně téměř celé financoval kraj. Takže jsme na tom dostali dotaci krajskou. Rekonstrukce trvala půl roku. Začala 12. listopadu a skončila na konci května letošního roku."

Lidé se vrhli na různé aktivity, stoupl počet úrazů, Prim. chirurgie NsP Havířov Matúš Peteja

Simona Součková, TV Polar: A já už vítám ve studiu našeho hosta, kterým je pan primář chirurgie Slezské nemocnice v Opavě Matúš Peteja. Dobrý den pane primáři.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: My jsme se domlouvali, že se budeme bavit o úrazech, které si lidé způsobují tím, že se vrhli úplně na všechno, co je možné po rozvolnění. Takže jaká je teď u vás situace na chirurgii v Opavě?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: No, musím přiznat, že pravděpodobně stejná jako na jiných chirurgiích v rámci celé republiky. Nedokážu zhodnotit zbytek světa. Po takovém tom mrtvém období, kdy samozřejmě jsme významně pocítili pokles hlavně dětských úrazů, co se týče absence tělesné výchovy a významně jsme pocítili absenci lyžařských aktivit, takže těch úrazů zimních bylo skutečně významně méně. Ale teď tím, jak nastoupily letní měsíce nebo teplejší měsíce až to léto, tak lidi se samozřejmě vrhli na aktivity typu kola, elektrokola, elektrokoloběžky. A popravdě ta elektromobilita je sice pěkná a poměrně přitažlivá, ale přináší to hodně úskalí.

Simona Součková, TV Polar: Dobře, tak pojďme se bavit o té elektromobilitě, protože lidé si půjčují, jak jste naznačil koloběžky, elektrokola, ale ty zkušenosti nemají až na malé výjimky. To znamená, co si způsobují hlavně?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: Přesně tak. Nemají zkušenosti až na malé výjimky. Problém elektrokol, když to trošku rozdělím ty elektrokola, elektrokoloběžky, tak problém elektrokol je, že lidi, kteří mají zkušenosti s ježdění po cyklostezkách, po asfaltu a podobně si najednou nakoupili horské elektrokola a vrhli se na sjíždění Beskyd, Jeseníků a podobně. A samozřejmě jedna věc je s pomocí motoru vyšlapat někam na hřeben a druhá věc je mít technické znalosti a nějaký ten cit pro jízdu v nerovném terénu, protože popravdě to elektrokolo při jízdě z kopce je úplně stejné jako jakékoliv jiné horské kolo, to znamená tam ten elektromotor nijak nepomáhá. Jestli ten člověk na to nemá zkušenosti, tak ty úrazy bývají poměrně těžké. A druhá věc jsou ty elektrokoloběžky, ty elektrokoloběžky jsou ještě úplně jiný fenomén, protože klasická koloběžka je daleko nejstabilnější jízdní prostředek než kolo. To si spousta lidí neuvědomuje. Jedna věc je postavit se na koloběžky a odrazit se levou nebo pravou nohou a druhá věc je otočit páčkou a ta koloběžka skutečně vystřelí jak z děla.

Simona Součková, TV Polar: Ona sviští dokonce, jak jste říkal, 30 Km rychlostí.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: Přesně tak, podle nějakých proporcí nebo technických informací Některé koloběžky skutečně prý dosahují rychlosti kolem 30 až 35 kilometrů v hodině. A když vidíte ty lidi, jak v podstatě bez jakýchkoliv zkušeností z jízdy s koloběžkou najednou si potom sviští bez přilby kolikrát ani neosvětlení po veřejné komunikaci mezi auty, tak není to vůbec žádná sranda.

Simona Součková, TV Polar: Či-li, abychom byli konkrétnější, co nejčastěji ošetřujete při takto při takovémto zranění konkrétně na kolech a na koloběžkách?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: Záleží, skutečně záleží od charakteru toho úrazu. Je to celá škála zlomenin končetin, horních, dolních. Poranění např. Třeba nalomené žebra nebo někdy jenom oděrky. Bohužel měli jsme i úraz roztržené třeba sleziny po pádu z kola. Na elektrokoloběžce jsme měli zlomeninu obličejového skeletu kosti.

Simona Součková, TV Polar: Jako lékař nebo můžete i jako člověk, který třeba bere na výlet svoje přátele nebo rodinu poradit, co v takovém případě udělat, když se člověk zraní?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: První je zachovat chladnou hlavu. Já vím, že ono se to jakoby říká a zní to jako takové klišé, ale skutečně panika pravděpodobně zabila více lidí, když to vezmu v uvozovkách, zabila více lidí než samotné to poranění. To znamená v každém případě první je zavolat, co nejrychleji zavolat nějakou pomoc. Buď horskou službu nebo podle toho, kde se ten bude samozřejmě stane. A potom nějakým způsobem zhodnotit stav toho zraněného. To znamená, jestli nejeví známky vědomí, tak samozřejmě zkontrolovat dechovou aktivitu a činnost srdce a samozřejmě zahájit resuscitaci dle všech zásad. Tady bych chtěl zmínit jednu velmi důležitou věc, protože všichni jsme byli maskování dlouho, dlouho, dlouho první pomocí pozor, co kdyby měl poraněnou páteř. Ano, může se stát. Ale to na místě skutečně nejste schopni jakoby nikdo není schopen zjistit. Ale když někomu nebude srdce a ne dýchá, tak je úplně jedno, jestli má nebo nemá poraněnou páteř. Musíme mu oživit základní životní funkce to znamená v první řadě zapomeneme na páteř, uděláme základní resuscitaci a v momentě, když už začne dýchat a začne mu bít srdce, v tu ránu si vzpomeneme, že existuje páteř a začneme se k němu chovat jemně, to znamená zbytečně ho nemobilizuje, nepohybuje ním a podobně.

Simona Součková, TV Polar: V případě, že krvácí, tak o to krvácení se postaráme až tedy se nám podaří ta resuscitace anebo, když je to nějaká masivnější krvácení, co mám dělat dřív, protože to fakt jako musí být hrozně složitě.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: Je to složité. Principů poranění, při kterém stříká krev a ten člověk je zároveň v bezvědomí a nepracuje mu srdce, tak když se nad tím, tak zamyslíme, tak v momentě, kdy srdce nepracuje, to krvácení není nijak masivní, protože nemá proč, ten pacient nemá tlak. To znamená úplně stačí, když na tu ránu dáme nějaká alespoň provizorní krytí a věnujeme se té resuscitaci. V momentě, když se činnost srdce obnoví a zjistíme, že ta krev z toho, že to provizorní ošetření toho zranění nestačí, protože tepen a krev samozřejmě stříká pod vysokým tlakem, potom se tomu můžeme druhotně věnovat

Simona Součková, TV Polar: Já mám ještě k tomu konkrétní dotaz, protože se doporučuje, abychom si vozili s sebou nějaké základní zdravotnické věci jako obvaz, náplast a tak dále. Cyklisté jsou zvyklí si brát s sebou duši a lepení atd... Či-li považujete to za důležité nebo myslíte si, že stačí sundat tričko rychle a pomoci si čímkoliv, když bychom třeba zastavovali na místě krvácení a opravdu volat 155?

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: No podívejte, mít u sebe nějaké základní vybavení pro první pomoc je výhodné. Sám za sebe řeknu, že ho nenosí. Takže nebo výjimečně samozřejmě záleží od okolností. Když potřebujete jakoby podat první pomoc, skutečně nezáleží na tom čím. To znamená zase oprostit se od takového něčeho, že ránu kryjeme sterilním krytím. Když nemáte sterilní krytí, nenecháte toho člověka krvácet, tak vezmete prostě propojené tričko a tím propracovaným tričkem tu ránu zatamponujete. Zbytek zvládnou antibiotika v nemocnici, ale když ztratí dva litry krve to už potom může být pozdě.

Simona Součková, TV Polar: Výborně, pane primáři, já Vám děkuji alespoň tady za tyto základní rady. Věřím, že náš rozhovor sloužil i jako varování pro lidi, aby si opravdu více dávali pozor a zvážili hlavně své schopnosti. No a my se teď podíváme do ostravské porodnice, kde mají krásné pokoje pro rodičky a pro jejich doprovod. Mějte se hezky, na shledanou.

Matúš Peteja, primář chirurgického oddělení, Slezská nemocnice Opava: Děkuji, na shledanou.

Nové rodinné pokoje ve fifejdské nemocnici Ostrava

Fifejdská nemocnice v Ostravě chystá další vylepšení oddělení gynekologie a porodnictví. Úpravou části prostor vzniknou další dva rodinné pokoje pro novopečené maminky a jejich rodinné příslušníky. O první dva, které nemocnice zprovoznila před rokem, je velký zájem.

Kateřina Sýkorová, maminka: "Jako prvorodička jsem velice ráda, že jsem si mohla vyzkoušet možnost rodit na rodinném pokoji, protože jsem moc uvítala, že tady mohl být někdo přes noc se mnou. Hodně mi pomáhala mamka a byl tady i přítel."

Na nové rodinné pokoje budou přeměněny doposud nevyužité prostory na lůžkové stanici šestinedělí v prvním patře pavilonu H1. Provedeny budou dispoziční a stavební úpravy, nové budou rozvody zdravotechniky a elektroinstalace, pokoje získají nové podlahy, výmalbu i osvětlení.

Marek Ožana, primář oddělení Gynekologie e porodnictví MNO: „Vybudováním nových rodinných pokojů dojde k navýšení lůžek na stanici šestinedělí, získáme tak nový prostor pro ženy po císařském řezu, které dříve končívaly na JIP. Nově maminky s novorozencem bez komplikací budou moci zůstat i s doprovodem společně po celou dobu pobytu v porodnici na nadstandardních pokojích vybavených monitorovacím systémem a pomůckami pro zajištění péče o ženu po operaci. Jsme rádi, že opět můžeme zkvalitnit péči o naše klientky a jejich rodiny."

Cena rodinného pokoje na den je 1250 korun. Porodnice nabízí dosud šest nadstandardních a dva rodinné pokoje.

Redakčně upraveno / zkráceno.