Zdravím Vás u Magazínu TV medicína. Dnešní díl věnujeme Nemocnici ve Frýdku-Místku. Nejprve se v reportáži podíváme na zrekonstruovanou Jednotku intenzivní péče neoperačních oborů a lůžkovou Stanici jednodenní péče. A ve studiu si budeme se staniční sestrou Novorozeneckého oddělení povídat o bezpečných zásadách bondingu.

Nemocnice ve F-M má novou JIP a Stanici jednodenní péče za 52 milionů

Nemocnice ve Frýdku-Místku má za sebou další velkou rekonstrukci. Otevřela Jednotku intenzivní péče neoperačních oborů a lůžkovou Stanici jednodenní péče. Modernizace vyšla na 52 milionů korun. Zvětšil se prostor, komfort i počet lůžek.

Kamila Papugová, lékařka JIP Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Rekonstrukce probíhala naštěstí podle plánu, trvala zhruba tři čtvrtě roku. Do té doby jsme fungovali teďka v takových náhradních, trošku stísněnějších prostorech. Takže o to více ten návrat bude teďka lepší, moc se na to těšíme. Jednak to prostorové vybavení je úžasné, takže ten komfort pro ty pacienty zcela jistě se zvýší. Stejně jak pro ten personál, který o ty pacienty pečuje. Ta poptávka po té intenzivní péči, jak už bylo řečeno, neustále narůstá. Navíc teďka jsme se strefili zrovna do chřipkové epidemie, takže i to načasování si myslím, že je optimální, protože těch pacientů je opravdu celá řada."

Tomáš Stejskal, ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Na JIP máme 10 JIP lůžek, kde na několika z nich budeme ventilovat, protože tady na to jsme zvyklí. Součásti toho jsme vybudovali ještě 3 intermediální lůžka a Stanice jednodenní péče má 10 pozic, kde budou pacienti po jak operačních, tak neoperačních zákrocích ležet do 18 hodin, případně do druhého dne podle potřeby."

Rekonstrukce přinesla rozsáhlou modernizaci prostor po více než dvaceti letech a vyšla na 52 milionů korun. Většinu hradil kraj, zbytek nemocnice.

Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "My jako kraj hlavně dbáme na to, aby opravdu pacienti i zdravotníci měli opravdu ten komfort, který si vyžadují. To znamená zdravotníci, aby se jim dobře pracovalo a pacienti hlavně, aby měli ten komfort a dobrou péči. Tato rekonstrukce vlastně byla z kraje dotovaná něco víc než 44 miliony a jsem přesvědčený o tom, že se povedla a že pacienti to ocení."

Na podobě oddělení a prostor se podíleli také sami zdravotníci.

Kamila Papugová, lékařka JIP Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Byli jsme prakticky od u zrodu té projektové dokumentace, mohli jsme to připomínkovat, komentovat. Takže spousta věcí, co se týče prostorového nějakého rozložení i eventuálně nějakého nového přístrojového vybavení, tak jsme si mohli nějakým způsobem nadefinovat. Je tady nová, tady vidíte i za mnou přípravna vody na připojení hemodialýzy. Takže těch novinek je tady určitě více."

Nemocnice letos na jaře otevře ještě druhou stanici CT za 70 milionů. Bude se rekonstruovat urgentní příjem a chystá se i přestavba dětského oddělení s napojením pokojů na ambulanci.

Patricie Kupčáková, sestra, Nemocnice ve F-M: Výhody a bezpečné zásady bondingu

Jana Lipowská, TV POLAR: S termínem bonding jste se už asi někdy setkali, ale jaké jsou jeho výhody a bezpečnostní zásady vám prozradí Patricie Kupčáková, staniční sestra novorozeneckého oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku. Vítejte ve studiu.

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Tak přece jenom na začátek představme, co je to bonding.

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Bonding je bezprostřední nepřerušený kontakt novorozence a matky. Využíváme při něm kontakt skin-to-skin, tedy kůže na kůži. Dnes už bezesporu víme, že má spoustu výhod nejen pro maminku a dítě, ale také například pro tatínka.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak dlouho bonding probíhá?

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Ideálně alespoň dvě hodiny po porodu. Pokud to však není možné, nebo se maminka necítí na celé dvě hodiny, tak alespoň jednu.

Jana Lipowská, TV POLAR: A jaké má tedy výhody nejen pro dítě nebo matku, ale i otce?

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Výhodami pro miminko je hlavně to, že se tlumí stres, zkracuje doba pláče a stabilizuje tělesná teplota. Maminka zahřívá miminko svým vlastním tělem. Může se bonding využívat i u bolestivějších procedur pro miminko, například při odběru krve z patičky. Pro maminku bonding přináší rychlejší nástup laktace, snížení poporodního krvácení a pro tatínka třeba upevnění rodičovské role.

Jana Lipowská, TV POLAR: Můžou nastat při bonding nějaké komplikace?

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Určitě mohou. S narůstajícím zájmem o bonding se začala více objevovat diagnóza tzv. náhlý neočekávaný kolaps novorozence. Je to stav, kdy se fyziologicky zdravé miminko dostane do situace vyžadující neodkladnou resuscitaci. Proto je důležité miminko monitorovat a dodržovat zásady bezpečné polohy. Maminka by neměla ležet, měla by být v polosedě, miminko je položeno nahé na její nahý hrudník, hlavičku má otočenou na jednu stranu podle volby maminky. Obličej miminka musí být viditelný, hlavička nesmí být ani v předklonu, ani v záklonu. Krk je natažený, aby byly dýchací cesty volné a miminko mohlo volně dýchat. Nožičky jsou podložené a miminko s maminkou jsou zabalení do nahřátých ručníků a plen. Maminka by se měla soustředit na miminko, měla by navazovat kontakt a pouto, neměla by používat mobil nebo se rozptylovat jinými činnostmi.

Jana Lipowská, TV POLAR: Je rozdíl v bondingu mezi přirozeným porodem a císařským řezem?

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Po císařském řezu není vždy možné zajistit takové podmínky, aby bonding probíhal během celé operace. Většinou alespoň na chvíli umožníme kontakt s maminkou, a poté využíváme přítomnost partnera, který bonding převezme, dokud není maminka schopná si miminko znovu vzít k sobě.

Jana Lipowská, TV POLAR: A při bondingu po císařském řezu – jsou sami na pokoji, nebo jsou více hlídaní?

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Určitě jsou více hlídaní, a to tak, že sestřička dochází v pravidelných intervalech. Ve chvíli, kdy tam sestřička není, je miminko celou dobu napojené na monitor, který měří základní životní funkce. Pro nás je důležité zejména okysličení krve a srdeční akce.

Jana Lipowská, TV POLAR: V dnešní době už v porodnicích běžně funguje systém péče Rooming-in, který navazuje na bonding. Pojďme si popsat, co to znamená.

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Znamená to, že maminka s miminkem jsou společně převezeni z porodního sálu, miminko není oddělováno ani odváženo na novorozenecké oddělení. Všechna vyšetření podstupují společně a maminka je u miminka celou dobu přítomna. Výhodou systému Rooming-in je hlavně to, že se maminka naučí rozpoznávat signály, které miminko dává, když se chce kojit. Pláč je až poslední signál, kterému předchází mnoho jiných. Maminka si například všimne, že miminko hledá, otevírá pusinku, strká si ruce do úst nebo je neklidné. Díky tomu je pro ni kojení jednodušší. Velký význam má Rooming-in také v rámci nočního kojení. Při kojení v noci se uvolňuje hormon prolaktin, jehož výsledkem je rychlejší a lepší nástup laktace.

Jana Lipowská, TV POLAR: Setkáváte se i s maminkami, které během celého pobytu v porodnici nechtějí mít miminko u sebe?

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Setkáváme se s tím. Je to pochopitelné, protože porod je náročný a maminky mohou být unavené. Většinou se jim snažíme vysvětlit výhody, proč mít miminko u sebe, a najít společný kompromis.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pokud je vše v pořádku, jak dlouho zůstávají maminky s miminkem v porodnici?.

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Ideální doba je alespoň 72 hodin. Pokud maminka spěchá domů, můžeme ji propustit i dříve, ale snažíme se domluvit alespoň na 48 hodinách. Během této doby je možné provést všechna screeningová vyšetření, aby odcházeli domů s tím, že mají vše splněno a nemusí se vracet zpátky na oddělení.

Jana Lipowská, TV POLAR: Náhlý neočekávaný kolaps u miminka může nastat až do sedmi dnů. Jaké jsou příčiny a dá se tomu nějak zamezit?

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Příčiny nejsou úplně známé, ale existují určité rizikové faktory. Jedním z nich může být nedostatečná poloha při bondingu. Častěji se to vyskytuje u prvorodiček nebo v situacích, kdy se maminka na miminko plně nesoustředí. Proto je důležité rodiče zavčas poučit a edukovat o správném průběhu bondingu. První třetina případů náhlého kolapsu se nejčastěji vyskytuje v prvních dvou hodinách života, tedy během bondingu. Druhá třetina se objevuje do prvních 24 hodin a poslední třetina až do sedmého dne života.

Jana Lipowská, TV POLAR: Já vám moc děkuji za návštěvu a přeji co nejvíce spokojených miminek i maminek.

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Děkujeme.

Jana Lipowská, TV POLAR: Ať se vám daří.

Patricie Kupčáková, sestra, Novorozenecké oddělení, Nemocnice ve F-M: Děkujeme za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Uvidíme se u dalšího dílu magazínu TV Medicína.

Redakčně upraveno / zkráceno.