Magazín TV medicína
- Lékárna FN Ostrava uspořádala den otevřených dveří
- Krevní centrum uvítá nové dárce, Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO
- Rehabilitační ústav v Hrabyni oslavil padesátiny
Vítejte u dalšího dílu pořadu Medicína speciál. Ve Fakultní nemocnici Ostrava se v posledních dnech odehrálo hned několik zajímavých událostí. Lékárna otevřela své dveře veřejnosti a nabídla návštěvníkům pohled do míst, kam se běžně nedostanou, padesátiny oslavil Rehabilitační ústav v Hrabyni a také se znovu vrátíme k tématu dárcovství krve.
Lékárna FN Ostrava uspořádala den otevřených dveří
Stejně jako v minulých letech se i letos Lékárna FN Ostrava zapojila do Dne lékáren. Pro veřejnost znovu uspořádala den otevřených dveří a zájemci tak mohli pod dohledem zkušených farmaceutů nahlédnout do lékárenského zázemí. Domů si odnesli i drobný dárek v podobě krému na ruce, který si sami vyrobili.
Lenka Josifidu, farmaceutická asistentka Lékárny FN Ostrava: Máme ukládání podle abecedy, podle lékových forem, jako jsou tablety, čípky nebo podle indikační skupiny.
Při exkurzi v lékárně se návštěvníci podívali, jak se ve skladu ukládají léky. Kromě toho zavítali na Oddělení klinické farmacie, v laboratoři se dozvěděli, jak se připravuje léčebné konopí a prohlédli si i další prostory lékárenského zázemí.
Účastnice prohlídky: Co mě přivedlo… Nikdy jsem tady nebyla, nikdy jsem nebyla v zázemí lékárny. Prostě zájem o to, jak to vlastně vypadá, jak to vlastně chodí.
Na závěr prohlídky si lidé mohli umíchat svůj vlastní krém na ruce.
Lenka Josifidu, farmaceutická asistentka Lékárny FN Ostrava: To je krém na ruce, jako by tady ta receptura byla vytvořena pro den otevřených dveří, ale ten dexpanthenol společně s glycerinem bývá normálně součástí masťového základu, má totiž hydratační účinky. Takže takový hydratační hojivý krém.
Do Dne lékáren se lékárna ostravské fakultní nemocnice zapojila potřetí v historii.
Krevní centrum uvítá nové dárce, Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pořad pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám primářku Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava, Zuzanu Čermákovou. Dobrý den, paní primářko, vítejte u nás.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Dobrý den i vám.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak jinak. Naše téma bude o krvi. O tom, kdy a proč potřebujete tu krev tolik a zrovna v tomto období se vás zeptám jako rozjezdovou otázku před prázdninami.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Ano, léto je typické období, kdy dárci krve vyjíždějí za hranice všedních dnů, přibývá úrazů, různých traumat, takže ta spotřeba zase roste. Vyjíždějí motorkáři. Motorismus je taky spojený s větším množstvím úrazů, nebo bývá spojený. Takže to všechno jsou atributy, které když se poskládají dohromady, tak nám to dává prostě vysoké nároky na spotřebu transfuzních přípravků ve Fakultní nemocnici v Ostravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Byť si myslím, že mnohokrát už bylo řečeno, jak a co potřebujete od těch dárců, jak by měl v uvozovkách vypadat. Řekněte to našim divákům. Jaké máte požadavky na dárce?
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Potřebujeme, aby dárce byl zdravý, měl dobrý zdravotní stav, cítil se dobře, než přijde darovat. Je tam trošku změna v posunu věkové hranice. Ta současná doporučení umožňují, že pokud dárce krve má nad 65 let, nicméně jeho zdravotní stav je dobrý, tak může nadále darovat krev nebo krevní složky. Nicméně to je vždy individuální rozhodnutí, které záleží na rozhodnutí toho transfuzní lékaře.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zkusme namodelovat. Jsem dárce, co mě všechno čeká, když vstoupím do krevního centra?
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Tak jsem dárce. Přicházím do evidence dárců. Musím si vzít lístek, na základě kterého prostě to je ten běžný objednávkový systém, jako je třeba v bankách. Na základě tohoto potom přicházím do evidence dárců krve, kde zaměstnanec evidence, buď teda jsem nový dárce, potom se ptá na takové základní údaje datum narození, bydliště, věk. Je tam důležitá i hmotnost dárce. Dárce pod 50 kilogramů nebereme. Vyplní tu základní kartu a dárce odchází do hematologické laboratoře, kde se odebírá krevní vzorek pro pro zjištění základních parametrů krevního obrazu. Potom odchází dále, už na pracoviště, které je vlastně úzce spojeného s odběrových místem. Tam nejdříve přes vyšetřovnu dárců krve zase zaměstnanec s ním probere dotazník dárců krve, zda tam nejsou nějaké odchylky od těch běžných otázek, které tam jsou zaznamenány. A pokud ty dotazy jsou všechny vyhovující, tak jde dál na odběrové místo, kde už teda je realizován samotný odběr krve. Odebírá se při odběru plné krve 470 mililitrů s tím, že ten krevní odběr musí být hotový do 10ti minut. Takže to je doba, kterou dárce stráví před odběrové a samotný odběr. Nicméně potom my velmi doporučujeme dárcům, aby nejméně nějakých 30 minut ještě strávili u nás v krevním centru. Může jim být špatně, mohou být nějaké nevolnosti. Tak ať to prostě zachytíme ještě u nás.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy ale teď jdete novou cestou. Nečekáte jenom na dárce, kteří za vámi přijedou, ale jezdíte za nimi. Začali jste s tzv. mobilními odběry. Jaký je mezi nimi rozdíl? Mezi tou klasikou a mezi mobilním?
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Přesně tak. Začali jsme s tímto asi od října minulého roku, kdy stavíme odběrový mobilní tým, který je schopný vyjet na namísto za dárci. Většinou to jsou nejrůznější společnosti v rámci Ostravy a okolí. Byli jsme na krajském úřadě v Ostravě, byli jsme na ČEZu, byli jsme na obou univerzitách, jak na Ostravské univerzitě, tak na Vysoké škole báňské. Chystáme další a další projekce. Teďka pojedeme na OKD. Těch možností je je hodně. Samozřejmě výhoda toho je, že dárci ušetří cestu do Poruby. Musím říct, že momentálně to cestování do Poruby není úplně příjemné. Takže dárcům teda tu cestu do Poruby usnadníme. A můžeme ten odběr realizovat přímo na místě. Musí k tomu být samozřejmě vhodné prostory. Proto před návštěvou takovéhoto místa vždy ještě vyjíždí náš pracovník, který zhodnotí, zda ta místnost je vyhovující nebo ne, případně se domluví na nějakých úpravách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když odeberete krev laicky, řeknu je v takovém pytlíku, co se s tím pytlíkem děje dál.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Ten pytlík s krví jde na výrobu transfuzních přípravků, kde se zpracovává na další produkty. V podstatě z toho jednoho krevního vaku dostáváme celkem tři produkty. Dostáváme červenou řadu, tedy erytrocyty, dostáváme plazmu a potom je tam vrstvička tzv. "buffy coatu", kdy směsí čtyř "buffy coatu" dostaneme jednu plnohodnotnou jednotku krevních destiček.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní primářko, toho téma je široká, určitě bychom mohli povídat dále a čas nám to nedovoluje. Já Vám děkuji za Vaše odpovědi.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Já děkuji za prostor.
Rehabilitační ústav v Hrabyni oslavil padesátiny
Od spuštění provozu Rehabilitačního ústavu v Hrabyni uplynulo padesát let. Zařízení je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR od začátku června součástí Fakultní nemocnice Ostrava a k významnému jubileu byly naplánovány velké oslavy.
Dort je zakrojen a oslavy padesátiletého výročí od vzniku Rehabilitačního ústavu v Hrabyni můžou vypuknout.
Lidé během slavnostního odpoledne navštívili řadu stánků, kde si mohli zakoupit anebo vyrobit různé věci. Nechyběly ani stanoviště s občerstvením, skákací hrady pro děti, minigolf, prohlídka hasičské techniky anebo panelová výstava o historii i současnosti rehabilitačního ústavu. Zájemci se mohli zúčastnit i prohlídek pracovišť uvnitř budovy.
Bc. Alice Bysková, vedoucí fyzioterapie Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Naštěstí doba tak pokročila a v posledních letech jsme významně rozšířili naše vybavení o nejmodernější přístroje, a především o robotické a diagnosticko-terapeutické přístroje, které nám pomáhají poskytovat efektivnější a přesnější péči.
Dnes je rehabilitační ústav špičkovým zařízením svého druhu. Jeho začátky ale byly složité a zavzpomínali na ně někteří z hostů na pódiu. Problémem byl třeba nedostatek personálu.
Eva Klusoňová, první hlavní sestra Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Zbylo tam pět sester pro nás. Ty tady samozřejmě potom později nastoupily a sháněli jsme tedy personál všemi možnými způsoby.
Oslavy velkého jubilea se nesly i v duchu další významné události. Rehabilitační ústav je totiž od začátku června součástí Fakultní nemocnice Ostrava.
MUDr. Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: A jak říkám, my jsme v Hrabyni takoví dělníci medicíny, že prostě makáme dřeme, máme výsledky a myslím si, že fakultní nemocnice by nám je mohla pomoci uvést do toho života, ať už vědeckého, publikačního.
MUDr. Jiří Havrlant, MHA, ředitel FN Ostrava: Tady vidím opravdu synergii, co se týče medicíny. Ať už je to v oblasti ortopedie, neurologie, neurochirurgie a dalších oborů. To si myslím, že je plus pro pacienty.
Závěr oslav v Hrabyni patřil zpěvačce Olze Lounové.
Tolik dnešní témata z FNO, mějte pohodové letní dny plné zdraví.
Vítejte u dalšího dílu pořadu Medicína speciál. Ve Fakultní nemocnici Ostrava se v posledních dnech odehrálo hned několik zajímavých událostí. Lékárna otevřela své dveře veřejnosti a nabídla návštěvníkům pohled do míst, kam se běžně nedostanou, padesátiny oslavil Rehabilitační ústav v Hrabyni a také se znovu vrátíme k tématu dárcovství krve.
Lékárna FN Ostrava uspořádala den otevřených dveří
Stejně jako v minulých letech se i letos Lékárna FN Ostrava zapojila do Dne lékáren. Pro veřejnost znovu uspořádala den otevřených dveří a zájemci tak mohli pod dohledem zkušených farmaceutů nahlédnout do lékárenského zázemí. Domů si odnesli i drobný dárek v podobě krému na ruce, který si sami vyrobili.
Lenka Josifidu, farmaceutická asistentka Lékárny FN Ostrava: Máme ukládání podle abecedy, podle lékových forem, jako jsou tablety, čípky nebo podle indikační skupiny.
Při exkurzi v lékárně se návštěvníci podívali, jak se ve skladu ukládají léky. Kromě toho zavítali na Oddělení klinické farmacie, v laboratoři se dozvěděli, jak se připravuje léčebné konopí a prohlédli si i další prostory lékárenského zázemí.
Účastnice prohlídky: Co mě přivedlo… Nikdy jsem tady nebyla, nikdy jsem nebyla v zázemí lékárny. Prostě zájem o to, jak to vlastně vypadá, jak to vlastně chodí.
Na závěr prohlídky si lidé mohli umíchat svůj vlastní krém na ruce.
Lenka Josifidu, farmaceutická asistentka Lékárny FN Ostrava: To je krém na ruce, jako by tady ta receptura byla vytvořena pro den otevřených dveří, ale ten dexpanthenol společně s glycerinem bývá normálně součástí masťového základu, má totiž hydratační účinky. Takže takový hydratační hojivý krém.
Do Dne lékáren se lékárna ostravské fakultní nemocnice zapojila potřetí v historii.
Krevní centrum uvítá nové dárce, Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pořad pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám primářku Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava, Zuzanu Čermákovou. Dobrý den, paní primářko, vítejte u nás.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Dobrý den i vám.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak jinak. Naše téma bude o krvi. O tom, kdy a proč potřebujete tu krev tolik a zrovna v tomto období se vás zeptám jako rozjezdovou otázku před prázdninami.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Ano, léto je typické období, kdy dárci krve vyjíždějí za hranice všedních dnů, přibývá úrazů, různých traumat, takže ta spotřeba zase roste. Vyjíždějí motorkáři. Motorismus je taky spojený s větším množstvím úrazů, nebo bývá spojený. Takže to všechno jsou atributy, které když se poskládají dohromady, tak nám to dává prostě vysoké nároky na spotřebu transfuzních přípravků ve Fakultní nemocnici v Ostravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Byť si myslím, že mnohokrát už bylo řečeno, jak a co potřebujete od těch dárců, jak by měl v uvozovkách vypadat. Řekněte to našim divákům. Jaké máte požadavky na dárce?
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Potřebujeme, aby dárce byl zdravý, měl dobrý zdravotní stav, cítil se dobře, než přijde darovat. Je tam trošku změna v posunu věkové hranice. Ta současná doporučení umožňují, že pokud dárce krve má nad 65 let, nicméně jeho zdravotní stav je dobrý, tak může nadále darovat krev nebo krevní složky. Nicméně to je vždy individuální rozhodnutí, které záleží na rozhodnutí toho transfuzní lékaře.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zkusme namodelovat. Jsem dárce, co mě všechno čeká, když vstoupím do krevního centra?
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Tak jsem dárce. Přicházím do evidence dárců. Musím si vzít lístek, na základě kterého prostě to je ten běžný objednávkový systém, jako je třeba v bankách. Na základě tohoto potom přicházím do evidence dárců krve, kde zaměstnanec evidence, buď teda jsem nový dárce, potom se ptá na takové základní údaje datum narození, bydliště, věk. Je tam důležitá i hmotnost dárce. Dárce pod 50 kilogramů nebereme. Vyplní tu základní kartu a dárce odchází do hematologické laboratoře, kde se odebírá krevní vzorek pro pro zjištění základních parametrů krevního obrazu. Potom odchází dále, už na pracoviště, které je vlastně úzce spojeného s odběrových místem. Tam nejdříve přes vyšetřovnu dárců krve zase zaměstnanec s ním probere dotazník dárců krve, zda tam nejsou nějaké odchylky od těch běžných otázek, které tam jsou zaznamenány. A pokud ty dotazy jsou všechny vyhovující, tak jde dál na odběrové místo, kde už teda je realizován samotný odběr krve. Odebírá se při odběru plné krve 470 mililitrů s tím, že ten krevní odběr musí být hotový do 10ti minut. Takže to je doba, kterou dárce stráví před odběrové a samotný odběr. Nicméně potom my velmi doporučujeme dárcům, aby nejméně nějakých 30 minut ještě strávili u nás v krevním centru. Může jim být špatně, mohou být nějaké nevolnosti. Tak ať to prostě zachytíme ještě u nás.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy ale teď jdete novou cestou. Nečekáte jenom na dárce, kteří za vámi přijedou, ale jezdíte za nimi. Začali jste s tzv. mobilními odběry. Jaký je mezi nimi rozdíl? Mezi tou klasikou a mezi mobilním?
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Přesně tak. Začali jsme s tímto asi od října minulého roku, kdy stavíme odběrový mobilní tým, který je schopný vyjet na namísto za dárci. Většinou to jsou nejrůznější společnosti v rámci Ostravy a okolí. Byli jsme na krajském úřadě v Ostravě, byli jsme na ČEZu, byli jsme na obou univerzitách, jak na Ostravské univerzitě, tak na Vysoké škole báňské. Chystáme další a další projekce. Teďka pojedeme na OKD. Těch možností je je hodně. Samozřejmě výhoda toho je, že dárci ušetří cestu do Poruby. Musím říct, že momentálně to cestování do Poruby není úplně příjemné. Takže dárcům teda tu cestu do Poruby usnadníme. A můžeme ten odběr realizovat přímo na místě. Musí k tomu být samozřejmě vhodné prostory. Proto před návštěvou takovéhoto místa vždy ještě vyjíždí náš pracovník, který zhodnotí, zda ta místnost je vyhovující nebo ne, případně se domluví na nějakých úpravách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když odeberete krev laicky, řeknu je v takovém pytlíku, co se s tím pytlíkem děje dál.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Ten pytlík s krví jde na výrobu transfuzních přípravků, kde se zpracovává na další produkty. V podstatě z toho jednoho krevního vaku dostáváme celkem tři produkty. Dostáváme červenou řadu, tedy erytrocyty, dostáváme plazmu a potom je tam vrstvička tzv. "buffy coatu", kdy směsí čtyř "buffy coatu" dostaneme jednu plnohodnotnou jednotku krevních destiček.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní primářko, toho téma je široká, určitě bychom mohli povídat dále a čas nám to nedovoluje. Já Vám děkuji za Vaše odpovědi.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FNO: Já děkuji za prostor.
Rehabilitační ústav v Hrabyni oslavil padesátiny
Od spuštění provozu Rehabilitačního ústavu v Hrabyni uplynulo padesát let. Zařízení je rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR od začátku června součástí Fakultní nemocnice Ostrava a k významnému jubileu byly naplánovány velké oslavy.
Dort je zakrojen a oslavy padesátiletého výročí od vzniku Rehabilitačního ústavu v Hrabyni můžou vypuknout.
Lidé během slavnostního odpoledne navštívili řadu stánků, kde si mohli zakoupit anebo vyrobit různé věci. Nechyběly ani stanoviště s občerstvením, skákací hrady pro děti, minigolf, prohlídka hasičské techniky anebo panelová výstava o historii i současnosti rehabilitačního ústavu. Zájemci se mohli zúčastnit i prohlídek pracovišť uvnitř budovy.
Bc. Alice Bysková, vedoucí fyzioterapie Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Naštěstí doba tak pokročila a v posledních letech jsme významně rozšířili naše vybavení o nejmodernější přístroje, a především o robotické a diagnosticko-terapeutické přístroje, které nám pomáhají poskytovat efektivnější a přesnější péči.
Dnes je rehabilitační ústav špičkovým zařízením svého druhu. Jeho začátky ale byly složité a zavzpomínali na ně někteří z hostů na pódiu. Problémem byl třeba nedostatek personálu.
Eva Klusoňová, první hlavní sestra Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: Zbylo tam pět sester pro nás. Ty tady samozřejmě potom později nastoupily a sháněli jsme tedy personál všemi možnými způsoby.
Oslavy velkého jubilea se nesly i v duchu další významné události. Rehabilitační ústav je totiž od začátku června součástí Fakultní nemocnice Ostrava.
MUDr. Hana Davidová, primářka Rehabilitačního ústavu v Hrabyni: A jak říkám, my jsme v Hrabyni takoví dělníci medicíny, že prostě makáme dřeme, máme výsledky a myslím si, že fakultní nemocnice by nám je mohla pomoci uvést do toho života, ať už vědeckého, publikačního.
MUDr. Jiří Havrlant, MHA, ředitel FN Ostrava: Tady vidím opravdu synergii, co se týče medicíny. Ať už je to v oblasti ortopedie, neurologie, neurochirurgie a dalších oborů. To si myslím, že je plus pro pacienty.
Závěr oslav v Hrabyni patřil zpěvačce Olze Lounové.
Tolik dnešní témata z FNO, mějte pohodové letní dny plné zdraví.