Na stavbu CirkAreny byl využit materiál ze sportovní haly

Stará třinecká Werk Arena z roku 1967, ještě před několika lety se tam hrával hokej, ale po vybudování nové haly přestala sloužit svému původnímu účelu. Po její demolici se uvolnil prostor pro projekt vývojového centra CirkAreny. Stavba má být dokončena v roce 2027.

Na místě bývalého stadionu postupně roste CirkArEna, nové výzkumně-vývojové centrum zaměřené na cirkulární ekonomiku. Jeho cílem bude hledat způsoby, jak omezovat vznik odpadu a materiály, které už dosloužily, znovu vracet do výroby.

Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Samotný projekt CirkArena se věnuje třem důležitým oblastem odpadů. Jsou to bioodpad, stavební odpady a průmyslové odpady, a my, včetně našich výzkumných partnerů, už ve svých výzkumných pracovištích dnes pracujeme na těch výzkumných záměrech, a ony se v roce 2028, kdy se CirkArena má spouštět, budou všechny koncentrovat právě sem do Třince na jedno místo."

Principy cirkulární ekonomiky se přitom neprojeví až po otevření laboratoří. Samotná výstavba CirkAreny je současně praktickou ukázkou toho, čím se bude nové centrum zabývat. Velká část materiálu ze zbourané hokejové haly totiž neskončila jako odpad.

Václav Dronský, stavbyvedoucí: "Veškeré kovy odjížděly do Třineckých železáren. A co se týče betonu, tak ten se drtil a na místě jsme ho tady používali. Potom vlastně pod základy na obsypy objektu."

Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Z větší části pracovali s tím původním materiálem. Z té původní hokejové haly jsme více než 80 % původního materiálu zachovali tady na místě. Větší část tvořily betonové základové konstrukce, které jsme využívali právě pro tu novostavbu, anebo i původní ocelové konstrukce, které se daly přetavit a vytváří se z nich například ocelové nosníky pro novostavbu a některé interiérové prvky, jako jsou třeba původní hokejové sedačky nebo části hokejových konstrukcí, ze kterých budeme vytvářet symbolickou sochu draka tady v místě. To je další z příkladů cirkulární ekonomiky, jak může v praxi fungovat."

Stavba nového centra postupuje po etapách. V budově vzniknou laboratoře, zkušební provozy a zázemí pro vědecké týmy. Součástí budou také prostory pro spolupráci s průmyslovými podniky a vzdělávací část určená školám, studentům i veřejnosti.

Václav Dronský, stavbyvedoucí: "Pracujeme systémem design-build, čili vlastně začínali jsme už od povolení stavby, projektovou dokumentaci, projektovou dokumentaci pro demolici původního stávajícího objektu."

Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Máme hotovy vlastně základové konstrukce a připravuje se hrubá stavba. Dneska už máme první podzemní a první nadzemní podlaží hotovo a budou ještě do konce roku hotova minimálně další dvě. Čili celkem bude mít objekt tři podlaží."

CirkArena ale nebude pouze uzavřeným vědeckým pracovištěm. Má propojit výzkumníky s firmami, které budou moci nové postupy ověřovat a následně zavádět do výroby. Do projektu jsou zapojeny technické univerzity, Akademie věd, výzkumné organizace i partneři z průmyslové praxe.

Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Tady vznikne prostor přestřešeného náměstí, které bude přesně v území, kde se dříve hrával hokej. A na této ploše chceme do budoucna mimo jiné prezentovat výsledky toho výzkumu a srozumitelně vysvětlovat širší veřejnosti, aby chápali důvod a význam toho, co se za zdmi toho výzkumného ústavu děje."

Výzkumné týmy už pracují, přestože jejich nové zázemí zatím není dokončeno. Postupně připravují projekty zaměřené například na opětovné využití hutních odpadů, stavebních recyklátů nebo biologických materiálů. Výsledky by měly být využitelné nejen v laboratořích, ale především v běžné průmyslové výrobě.

Jakub Švrček, výkonný ředitel, Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.: "Žádné podobné centrum neexistuje nejen v České republice, ale ani ve střední Evropě. A to, že odpad je do budoucna určitě i cennou surovinou, už dnes máme definováno napříč celou Evropou. Čili pokud se tomu nezačneme věnovat my, tak pak ta řešení budeme draze nakupovat někde ze zahraničí."

Celkové náklady projektu CirkArena se aktuálně odhadují na zhruba 2,2 miliardy korun. Přibližně 1,85 miliardy má pokrýt podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace. Dokončení centra se plánuje na závěr roku 2027 a jeho provoz má být zahájen v roce 2028.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje, MS kraj deklaruje podporu malých modulárních reaktorů

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnešní díl pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělicu. Dobrý den, pane hejtmane, vítejte.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Krásný den Vám i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A naším tématem budou malé modulární reaktory, k jejichž podpoře se kraj hlásí. Pane hejtmane, proč jde Moravskoslezský kraj cestou podpory malých modulárních reaktorů? Proč se vlastně o ně zajímá a proč nestačí obnovitelné zdroje, jako jsou fotovoltaika nebo větrné elektrárny?

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: No, byť ta otázka zní velmi stručně, tak odpověď na ni je poměrně obsáhlá. Já se ji pokusím zkrátit. Za prvé proto, že je to nutnost. My potřebujeme do budoucna zajistit kvalitní zdroj energie pro průmysl i pro domácnosti. Při spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, která prostřednictvím svého specializovaného pracoviště CEET udělala kalkulaci energetické bilance pro Moravskoslezský kraj, se ukázalo, že to z dlouhodobého ani střednědobého hlediska nevychází vůbec dobře. A ten energetický deficit, který už dnes vlastně je na hraně, není možné nahradit ani fotovoltaikou, ani energií z větrných elektráren, protože – a to je fyzikální podstata – fotovoltaika funguje, když svítí slunce, a větrné elektrárny, když fouká vítr. A on nefouká 365 dní v roce a ani slunce nesvítí 365 dní v roce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mohl by v tomto případě shromažďovat energii z léta do baterií?

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: To není technicky realizovatelné v tom objemu, o kterém se bavíme. A hlavně vy v okamžicích přebytků výroby energie z fotovoltaiky a větrných elektráren potřebujete kompenzovat tu síť, protože si lidé možná málo uvědomují, že ta síť je nastavená na spotřebu a výrobu, které se musí v jednom okamžiku rovnat. A bez toho silného kompenzačního prvku v podobě malého modulárního reaktoru, který bude pro Moravskoslezský kraj znamenat jednak obrovskou investici, ale také stabilitu a výhled do budoucna, že jsme schopni zde dále rozvíjet průmysl, a bez toho to prostě nejde. Je to nutnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kde by takový modulární reaktor tady v Moravskoslezském kraji mohl stát? A bude stačit jeden, nebo jich bude potřeba více, aby to kompenzovalo energetický deficit?

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Ten plán je takový, že by měl vzniknout jeden modulární reaktor. Doufám, že v první fázi, protože těch modulárních reaktorů je potřeba více. To je třeba si také přiznat. Ale to už bychom šli do energetické koncepce celé České republiky. My máme v Moravskoslezském kraji více lokalit, které by byly vhodné. To vychází jak ze studií Ústavu pro jaderný výzkum, tak z podkladů ČEZu. Nicméně si myslím, že v tomto směru je nesmírně důležité zdůraznit, že Moravskoslezský kraj je vhodnou lokalitou a vhodné lokality má. A představme si, že v dnešních cenách je investice do malého modulárního reaktoru otázkou 100 miliard korun, takže to je opravdu obrovská investice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A o tom místě už se tady v Moravskoslezském kraji spekuluje? Nebo už jsou vytipovaná nějaká místa?

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Jsou vytipovaná místa. Jak říkám, z veřejných zdrojů jsou dostupná. Ve hře jsou Dětmarovice, které byly místem pro uhelnou elektrárnu. Tato lokalita se zdá být vhodnou. Nicméně jsme na začátku všech těch průzkumných studií a já věřím, že v Moravskoslezském kraji se podaří najít taková technická řešení, která budou nejen o tom malém modulárním reaktoru, ale řekněme o celém schématu výroby energie a jejího ukládání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste říkal, že jsme na začátku. Kdy se začne stavět a kdy začne reaktor fungovat?

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Já bych byl rád, aby to bylo ve třicátých letech tohoto století. My jsme s panem docentem Havlíčkem, ministrem průmyslu a obchodu, hovořili o reálném výhledu někde kolem roku 2035, kdy by se mohlo začít stavět. A není to samozřejmě záležitost jednoho roku, ale já bych byl moc rád, aby tyto termíny byly reálné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký přínos má modulární reaktor, který bude v Moravskoslezském kraji, pro běžného člověka?

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: No, vzhledem k tomu, že se jedná o energetickou stabilitu, o přidruženou výrobu tepla, protože je třeba také zdůraznit, že vedlejším produktem výroby elektrické energie v modulárním reaktoru je teplo. Moravskoslezský kraj má velmi sofistikovanou a rozvinutou síť centrálního zásobování teplem, takže my budeme schopni případně ten modulární reaktor připojit i na vytápění. A je to hlavně o stabilitě cen elektrické energie, a to je, myslím si, zcela klíčové.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za Vaše odpovědi, pane hejtmane. Vám děkuji za pozornost. Dnešní Moravskoslezský expres končí. Už teď pro vás chystáme další, tak se nezapomeňte dívat.

Redakčně upraveno / zkráceno.