Ostravu ovládlo ME v požárním sportu
Moravskoslezský kraj hostí jednu z nejvýznamnějších akcí požárního sportu v Evropě. Do Ostravy přijela reprezentační družstva z jedenácti zemí. Diváky ohromila především rychlost, s jakou závodníci zdolávali cvičnou věž. Čeští reprezentanti hned první den získali 15 medailí.
Rychlost, síla a přesnost. Na Hlavní třídě v Ostravě Porubě 19. srpna odstartovalo Mistrovství Evropy v požárním sportu žen.
Tomáš Lefner, hlavní organizátor mistrovství: "My jsme na to bohužel měli jenom deset měsíců, protože původní pořadatel, Německo, od toho odstoupilo na podzim loňského roku. Bylo na těch státech, jak k tomu přistoupí. Díky vynikající podpoře města, kraje a městského obvodu se nám to podařilo udělat tady."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Já bych rád popřál všem sportovcům skvělé výkony, tak jak mají natrénováno, hlavně bez zranění. Dámy a pánové, užijte si Moravskoslezský kraj, užijte si Ostravu."
První disciplínou byl výstup na cvičnou věž, který patří k těm nejnáročnějším.
Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: "Výstup je obecně považován za velmi, velmi těžký a nebezpečný, ale je to individuální disciplína. Na druhou stranu poslední den a poslední disciplína, což je požární útok, možná není tak nebezpečná. Na druhou stranu tam každý z těch osmi členů týmu musí splnit svoje úkoly. Na tom jsou závislí všichni ostatní."
Hned první den se naši hasiči stali nejlepším týmem. Vybojovali celkem 15 medailí ze 24, z toho 6 zlatých.
Petra Mazzolini, česká reprezentantka, 2. místo ve výstupu na věž: "Já nemůžu být nadšenější. Nečekala jsem to a jsem ráda, že to vyšlo."
Jan Vyvial, český reprezentant, 3. místo ve výstupu na věž: "Cítím se rozpačitě. Chtěl jsem být mistr Evropy a makal jsem na tuhle šanci asi 12 let. Radost je, ale je tam i zklamání. Chtěl jsem víc."
Program mistrovství pokračuje na stadionu Sareza. V sobotu 22. srpna šampionát vyvrcholí divácky atraktivním požárním útokem.
Moravskoslezský kraj otevřel v Ostravě další nové chráněné bydlení
Dvanáct lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením získalo nový domov v Ostravě-Mariánských Horách. Moravskoslezský kraj tam klientům nabízí vlastní pokoje, společné zázemí a nepřetržitou podporu pracovníků sociální služby.
Nový dům vyrostl v Karasově ulici na místě bývalé školní zahrady. Stavba trvala přibližně rok a většinu nákladů na ni pokryla dotace.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Toto zařízení pro 12 klientů vyjde zhruba na 42 milionů korun a my jsme velice rádi, že jsme mohli získat peníze a dotaci z Národního plánu obnovy ve výši až 39 milionů korun.
Patrik Hujdus (Nezávislí): "Kus z našeho městského obvodu se stal hezčím díky kraji a bude sloužit lidem, kteří potřebují péči a kteří hledají tento typ bydlení."
V chráněném bydlení už žije 11 klientů, každý má svůj vlastní pokoj. Společně využívají kuchyň, obývací prostory i zahradu. Podpora zaměstnanců je k dispozici nepřetržitě.
Stanislav Kopecký, náměstek hejtmana MS kraje: "Mým přáním je, aby nezískali jen kvalitní službu, kterou zřizuje Moravskoslezský kraj, ale aby hlavně získali ten svůj domov."
Smyslem služby je vést klienty k co největší samostatnosti. Sami si uklízejí podle svých možností, vaří, chodí za svými zájmy nebo k lékaři. Když potřebují, pomohou jim pracovníci chráněného bydlení.
Andrej Foltýnek, ředitel organizace Fontána: "Někteří jsou samostatní více, někteří samostatní méně. My se vlastně pyšníme tím, že se opravdu snažíme poskytovat naši službu individuálně."
anketa: "Jsem spokojená, už si zvykám. Ze začátku to bylo sice trošku horší, poplakala jsem si, ale už jsem si zvykla. ..Tady se mi líbí. Mám tady mamku, ségru a jsem v Ostravě."
Dům má klientům nabídnout především běžný život v prostředí, které se co nejvíce podobá skutečnému domovu.
Opravená silnice u Vrbna, Na místě původního mostu v Jablunkově vznikne nový
Moravskoslezský kraj dokončil rekonstrukci devítikilometrové silnice mezi Vrbnem pod Pradědem a Heřmanovicemi. Oprava za 74 milionů korun zahrnovala nový povrch, obnovu krajnic, odvodnění i úpravy 18 propustků. Kraj získal 63 milionů korun z evropských fondů, zbývající náklady pokryl ze svého rozpočtu.
Škola v Hlučíně projde opravou
Moravskoslezský kraj zahájil rekonstrukci ZŠ Generála Svobody v Hlučíně za 39 milionů korun. Škola získá nové učebny, relaxační místnost, výtah i výdejnu stravy. Během příštího školního roku se výuka přesune do náhradních prostor.
Na místě původního mostu v Jablunkově vznikne nový
Starý most přes Olši v Jablunkově je zdemolován a doprava je převedena na dvoupruhové mostní provizorium s lávkou pro pěší. Na jeho místě vznikne nový most bez středního pilíře, který bude stát bezmála 40 milionu korun. Stavbu financuje Moravskoslezský kraj a dokončena by měla být začátkem dubna 2027.
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna letos slaví 75 let
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Důležitý byl třeba rok 1963, kdy vědecká knihovna získala celorepublikový povinný výtisk. Potom taky osmdesátá léta dvacátého století, kdy se knihovna automatizovala, čili se tenkrát zakoupil knihovní systém TINLIB. Dnes máme Aleph a budeme mít od příštího roku platformu nové generace Alma. Zatím ji má jenom Univerzita Karlova v Praze, takže budeme mít knihovní systém čtvrté generace, který má v sobě prvky umělé inteligence pro vyhledávání. Na to se velmi těšíme. Takže to byl taky velký zlom pro knihovnu. A pak to, že jsme se ze Státní vědecké knihovny spravované státem stali krajskou příspěvkovou organizací, krajskou knihovnou. To bylo v roce 2001 a změnil se i náš název na Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co ten název vlastně skrývá? Vysvětlete našim divákům, co znamená vědecká knihovna?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Vědecká knihovna znamená, že děláme takový support, podporu pro vědecké pracovníky. Ale neznamená to, že by k nám mohli chodit jenom akademičtí pracovníci a vědci. My se snažíme hlavně popularizovat vědu, účastnit se národních akcí, jako je Týden vědy, Noc vědců, Veletrh vědy a další zajímavé akce. Jednak ta popularizace vědy znamená, že přibližujeme vědecké výsledky výzkumu široké veřejnosti. A to si myslím, že je důležité, ta popularizace. A pak děláme transfer vědy, to znamená, že vlastně shromažďujeme všechny ty vědecké výsledky, zpřístupňujeme je, děláme různé rešeršní a informační služby právě pro vědecké pracovníky, spolupracujeme s univerzitami. Usilujeme o to stát se institucí, která je zapsána na seznamu výzkumných organizací. O to usilujeme delší dobu a já doufám, že se nám to v krátké době podaří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co to bude potom pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu znamenat?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Dostaneme se třeba k různým zajímavým databázím. Můžeme být v různých konsorciích, takže budeme mít lepší cenové podmínky. A co je taky důležité, teď se podílíme na projektu Otevřená věda. To znamená, aby se vědecké informace, které jsou v elektronické podobě, dostaly k širokému publiku, k veřejnosti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V Moravskoslezské vědecké knihovně se blýská na lepší časy. Myslím tím stavbu Černé kostky, kam by se měla knihovna přestěhovat, jakmile bude stavba dokončena. Jak ten přesun vnímáte Vy? Kam to tím pádem Moravskoslezskou vědeckou knihovnu posune?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Posune nás to významně, protože my tam budeme moct otevřít samoobslužné provozy. To znamená, že od brzkých ranních hodin do večerních si můžete přijít vyzvednout své objednané knihy, rezervovat si je, prostě určité úkony tam budete moct provádět sami. Bude tam třeba noční studovna, literární kavárna, experimentální kino, ale také digitalizační centrum pro Moravskoslezský kraj. Takže data z digitalizace budeme využívat i pro edukaci, pro vzdělávání. Budou tam tiché i týmové studovny. Je tam navržena spousta relaxačních míst, studijních míst, prostě obrovský komunitní prostor, kde se mohou potkávat lidé napříč generacemi, napříč studijními obory a podobně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Otázka na závěr. V jakém stavu teď stavba je a kdy by se asi mohla Moravskoslezská vědecká knihovna do Černé kostky přestěhovat?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Tak moje nejhezčí část práce je, že chodím na kontrolní dny na stavbu Černé kostky a už jsme se dostali ze země. Takže depozitní sklad ve druhém podzemním podlaží už je hotový, stejně jako první podzemní podlaží, a teď se staví první nadzemní podlaží, vlastně hala služeb. A do konce roku by mělo vzniknout druhé a třetí nadzemní podlaží.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, já Vám děkuji za informace i za takovou procházku Moravskoslezskou vědeckou knihovnou, která v letošním roce slaví 75 let. Mějte se moc hezky a děkuji za rozhovor.
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Také děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Ostravu ovládlo ME v požárním sportu
Moravskoslezský kraj hostí jednu z nejvýznamnějších akcí požárního sportu v Evropě. Do Ostravy přijela reprezentační družstva z jedenácti zemí. Diváky ohromila především rychlost, s jakou závodníci zdolávali cvičnou věž. Čeští reprezentanti hned první den získali 15 medailí.
Rychlost, síla a přesnost. Na Hlavní třídě v Ostravě Porubě 19. srpna odstartovalo Mistrovství Evropy v požárním sportu žen.
Tomáš Lefner, hlavní organizátor mistrovství: "My jsme na to bohužel měli jenom deset měsíců, protože původní pořadatel, Německo, od toho odstoupilo na podzim loňského roku. Bylo na těch státech, jak k tomu přistoupí. Díky vynikající podpoře města, kraje a městského obvodu se nám to podařilo udělat tady."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Já bych rád popřál všem sportovcům skvělé výkony, tak jak mají natrénováno, hlavně bez zranění. Dámy a pánové, užijte si Moravskoslezský kraj, užijte si Ostravu."
První disciplínou byl výstup na cvičnou věž, který patří k těm nejnáročnějším.
Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: "Výstup je obecně považován za velmi, velmi těžký a nebezpečný, ale je to individuální disciplína. Na druhou stranu poslední den a poslední disciplína, což je požární útok, možná není tak nebezpečná. Na druhou stranu tam každý z těch osmi členů týmu musí splnit svoje úkoly. Na tom jsou závislí všichni ostatní."
Hned první den se naši hasiči stali nejlepším týmem. Vybojovali celkem 15 medailí ze 24, z toho 6 zlatých.
Petra Mazzolini, česká reprezentantka, 2. místo ve výstupu na věž: "Já nemůžu být nadšenější. Nečekala jsem to a jsem ráda, že to vyšlo."
Jan Vyvial, český reprezentant, 3. místo ve výstupu na věž: "Cítím se rozpačitě. Chtěl jsem být mistr Evropy a makal jsem na tuhle šanci asi 12 let. Radost je, ale je tam i zklamání. Chtěl jsem víc."
Program mistrovství pokračuje na stadionu Sareza. V sobotu 22. srpna šampionát vyvrcholí divácky atraktivním požárním útokem.
Moravskoslezský kraj otevřel v Ostravě další nové chráněné bydlení
Dvanáct lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením získalo nový domov v Ostravě-Mariánských Horách. Moravskoslezský kraj tam klientům nabízí vlastní pokoje, společné zázemí a nepřetržitou podporu pracovníků sociální služby.
Nový dům vyrostl v Karasově ulici na místě bývalé školní zahrady. Stavba trvala přibližně rok a většinu nákladů na ni pokryla dotace.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Toto zařízení pro 12 klientů vyjde zhruba na 42 milionů korun a my jsme velice rádi, že jsme mohli získat peníze a dotaci z Národního plánu obnovy ve výši až 39 milionů korun.
Patrik Hujdus (Nezávislí): "Kus z našeho městského obvodu se stal hezčím díky kraji a bude sloužit lidem, kteří potřebují péči a kteří hledají tento typ bydlení."
V chráněném bydlení už žije 11 klientů, každý má svůj vlastní pokoj. Společně využívají kuchyň, obývací prostory i zahradu. Podpora zaměstnanců je k dispozici nepřetržitě.
Stanislav Kopecký, náměstek hejtmana MS kraje: "Mým přáním je, aby nezískali jen kvalitní službu, kterou zřizuje Moravskoslezský kraj, ale aby hlavně získali ten svůj domov."
Smyslem služby je vést klienty k co největší samostatnosti. Sami si uklízejí podle svých možností, vaří, chodí za svými zájmy nebo k lékaři. Když potřebují, pomohou jim pracovníci chráněného bydlení.
Andrej Foltýnek, ředitel organizace Fontána: "Někteří jsou samostatní více, někteří samostatní méně. My se vlastně pyšníme tím, že se opravdu snažíme poskytovat naši službu individuálně."
anketa: "Jsem spokojená, už si zvykám. Ze začátku to bylo sice trošku horší, poplakala jsem si, ale už jsem si zvykla. ..Tady se mi líbí. Mám tady mamku, ségru a jsem v Ostravě."
Dům má klientům nabídnout především běžný život v prostředí, které se co nejvíce podobá skutečnému domovu.
Opravená silnice u Vrbna, Na místě původního mostu v Jablunkově vznikne nový
Moravskoslezský kraj dokončil rekonstrukci devítikilometrové silnice mezi Vrbnem pod Pradědem a Heřmanovicemi. Oprava za 74 milionů korun zahrnovala nový povrch, obnovu krajnic, odvodnění i úpravy 18 propustků. Kraj získal 63 milionů korun z evropských fondů, zbývající náklady pokryl ze svého rozpočtu.
Škola v Hlučíně projde opravou
Moravskoslezský kraj zahájil rekonstrukci ZŠ Generála Svobody v Hlučíně za 39 milionů korun. Škola získá nové učebny, relaxační místnost, výtah i výdejnu stravy. Během příštího školního roku se výuka přesune do náhradních prostor.
Na místě původního mostu v Jablunkově vznikne nový
Starý most přes Olši v Jablunkově je zdemolován a doprava je převedena na dvoupruhové mostní provizorium s lávkou pro pěší. Na jeho místě vznikne nový most bez středního pilíře, který bude stát bezmála 40 milionu korun. Stavbu financuje Moravskoslezský kraj a dokončena by měla být začátkem dubna 2027.
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna letos slaví 75 let
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Důležitý byl třeba rok 1963, kdy vědecká knihovna získala celorepublikový povinný výtisk. Potom taky osmdesátá léta dvacátého století, kdy se knihovna automatizovala, čili se tenkrát zakoupil knihovní systém TINLIB. Dnes máme Aleph a budeme mít od příštího roku platformu nové generace Alma. Zatím ji má jenom Univerzita Karlova v Praze, takže budeme mít knihovní systém čtvrté generace, který má v sobě prvky umělé inteligence pro vyhledávání. Na to se velmi těšíme. Takže to byl taky velký zlom pro knihovnu. A pak to, že jsme se ze Státní vědecké knihovny spravované státem stali krajskou příspěvkovou organizací, krajskou knihovnou. To bylo v roce 2001 a změnil se i náš název na Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co ten název vlastně skrývá? Vysvětlete našim divákům, co znamená vědecká knihovna?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Vědecká knihovna znamená, že děláme takový support, podporu pro vědecké pracovníky. Ale neznamená to, že by k nám mohli chodit jenom akademičtí pracovníci a vědci. My se snažíme hlavně popularizovat vědu, účastnit se národních akcí, jako je Týden vědy, Noc vědců, Veletrh vědy a další zajímavé akce. Jednak ta popularizace vědy znamená, že přibližujeme vědecké výsledky výzkumu široké veřejnosti. A to si myslím, že je důležité, ta popularizace. A pak děláme transfer vědy, to znamená, že vlastně shromažďujeme všechny ty vědecké výsledky, zpřístupňujeme je, děláme různé rešeršní a informační služby právě pro vědecké pracovníky, spolupracujeme s univerzitami. Usilujeme o to stát se institucí, která je zapsána na seznamu výzkumných organizací. O to usilujeme delší dobu a já doufám, že se nám to v krátké době podaří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co to bude potom pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu znamenat?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Dostaneme se třeba k různým zajímavým databázím. Můžeme být v různých konsorciích, takže budeme mít lepší cenové podmínky. A co je taky důležité, teď se podílíme na projektu Otevřená věda. To znamená, aby se vědecké informace, které jsou v elektronické podobě, dostaly k širokému publiku, k veřejnosti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V Moravskoslezské vědecké knihovně se blýská na lepší časy. Myslím tím stavbu Černé kostky, kam by se měla knihovna přestěhovat, jakmile bude stavba dokončena. Jak ten přesun vnímáte Vy? Kam to tím pádem Moravskoslezskou vědeckou knihovnu posune?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Posune nás to významně, protože my tam budeme moct otevřít samoobslužné provozy. To znamená, že od brzkých ranních hodin do večerních si můžete přijít vyzvednout své objednané knihy, rezervovat si je, prostě určité úkony tam budete moct provádět sami. Bude tam třeba noční studovna, literární kavárna, experimentální kino, ale také digitalizační centrum pro Moravskoslezský kraj. Takže data z digitalizace budeme využívat i pro edukaci, pro vzdělávání. Budou tam tiché i týmové studovny. Je tam navržena spousta relaxačních míst, studijních míst, prostě obrovský komunitní prostor, kde se mohou potkávat lidé napříč generacemi, napříč studijními obory a podobně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Otázka na závěr. V jakém stavu teď stavba je a kdy by se asi mohla Moravskoslezská vědecká knihovna do Černé kostky přestěhovat?
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Tak moje nejhezčí část práce je, že chodím na kontrolní dny na stavbu Černé kostky a už jsme se dostali ze země. Takže depozitní sklad ve druhém podzemním podlaží už je hotový, stejně jako první podzemní podlaží, a teď se staví první nadzemní podlaží, vlastně hala služeb. A do konce roku by mělo vzniknout druhé a třetí nadzemní podlaží.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, já Vám děkuji za informace i za takovou procházku Moravskoslezskou vědeckou knihovnou, která v letošním roce slaví 75 let. Mějte se moc hezky a děkuji za rozhovor.
Libuše Foberová, ředitelka, Moravskoslezská vědecká knihovna: Také děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
