MS kraj staví v areálu opavského Kolofíku nové dílny pro studenty SŠ technické

Moravskoslezský kraj staví v areálu opavského Kolofíku nové dílny pro studenty Střední školy technické Opava. Projekt za 72 milionů korun, z většiny hrazený z evropských zdrojů, má posílit odborné vzdělávání a reagovat na nedostatek řemeslníků.

V areálu Střední školy technické Opava rostou nové odborné dílny. Sloužit budou především studentům technických oborů, budoucím mechanikům obráběčům kovů, seřizovačům CNC strojů nebo elektrikářům. Právě o tyto profese je dlouhodobě velký zájem nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v celé České republice. Kraj do odborného vzdělávání investuje systematicky, aby zvýšil jeho kvalitu i atraktivitu a připravil mladé lidi na reálné uplatnění na trhu práce.

Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Já se moc těším, až to bude hotové, protože se bude jednat o moderní a skvělé zázemí pro výuku technických oborů. Přinese to velkou výhodu v tom, že žáci získají větší prostor a nové stroje. Nové možnosti získají nové technologie a mohou daleko lépe získat potřebné dovednosti a kompetence k tomu, aby se uplatnili v životě."

Novostavba o půdorysu zhruba 36 x 28 metrů bude propojena se stávajícími elektro dílnami a kotelnou. Dvě samostatné CNC dílny budou vybaveny moderními soustruhy a frézkami. Chybět nebude ani technické a servisní zázemí pro obsluhu strojů.

Josef Vondál, ředitel, SŠ technická, Opava: "Stavba je plánována na nějakých 15 měsíců, takže máme před sebou období, kdy bychom chtěli zahájit školní rok 27. 2. 28. už v nových dílnách."

Součástí projektu bude také venkovní odpočinková zóna pro studenty a zaměstnance školy i manipulační plochy pro zásobování a pohyb techniky. Nové dílny by tak měly výrazně posílit technické vzdělávání v Opavě a přispět k výchově kvalifikovaných řemeslníků.

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Toto řemeslo je v zájmu a budeme to dále podporovat v Moravskoslezském kraji, aby studenti měli kvalitní zázemí."

Celkové náklady projektu činí 72 milionů korun. Většina financí pochází z prostředků Evropské unie, část přispěje stát a zbytek uhradí Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu. Přes padesát milionů korun bude stát samotná výstavba, dalších zhruba 20 milionů pak vybavení dílen.

Heřmaničtí dobrovolní hasiči mají zrekonstruovanou stanici

V ostravských heřmanicích slavnostně otevřeli novou hasičskou zbrojnici, která má zlepšit zázemí i akceschopnost místních dobrovolných hasičů a je dalším krokem ke zlepšení připravenosti na mimořádné události.

Heřmaničtí dobrovolní hasiči se dočkali kompletně zrekonstruované a rozšířené hasičské zbrojnice. Součástí stavby je přístavba s garážemi pro velká zásahová vozidla a techniku. Zvětšily se také vnitřní prostory, vznikly nové šatny, sociální zázemí, dílna i samostatná školící místnost. Důležitým prvkem je i velký sál nad garážemi, který hasiči využívají mimo jiné pro práci s mládeží.

Michal Gavlas, velitel SDH, Ostrava - Heřmanice: "To je celé nové. Takže ta technologie je úplně nová, včetně klimatizace. Je tu i solární kolektory na střeše. V budoucnu by měla být i fotovoltaika, takže ta budova je plánovaná jako energeticky soběstačná."

Jednotka dobrovolných hasičů v Heřmanicích patří k nejstarším v Ostravě. Funguje už od roku 1893, dnes má 75 členů a aktivní oddíl mladých hasičů. Rekonstrukce zbrojnice tak zlepšila nejen podmínky pro zásahy, ale i pro další rozvoj sboru.

Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR: "Je velmi pozitivní, že město Ostrava a nakonec i celý Moravskoslezský kraj jsou opravdu takovou vizitkou toho, jak má spolupráce vypadat. A to nejen v oblasti zásahové činnosti, ale také v oblasti organizační."Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "My máme nastavený stabilní dotační program, ze kterého čerpají jednotky sboru dobrovolných hasičů. A je to správně, protože podpora jednotek integrovaného záchranného systému je pro vnitřní bezpečnost Moravskoslezského kraje klíčová."

Celkové náklady na modernizaci dosáhly zhruba 50 milionů korun. Na financování se podílelo město Ostrava, městský obvod Slezská Ostrava, Moravskoslezský kraj a Ministerstvo vnitra.

"Dům umění otevřel po půlroční rekonstrukci"

Rekonstrukce návštěvnického zázemí Domu umění v Ostravě je u konce. Galerie se tak znovu otevřela po půlroční pauze pro návštěvníky, a to hned třemi ojedinělými výstavami. Odstartovala tak sérii akcí věnovaným oslavám sta let od vzniku této významné kulturní instituce.

Cílem rekonstrukce Galerie výtvarného umění bylo nejen zvýšení komfortu pro návštěvníky, ale také návrat k původní atmosféře budovy z roku 1926. Do vestibulu i na čelní stěnu se proto vrátila kulová svítidla připomínající první republiku. Restaurátorské průzkumy navíc odhalily původní barevnost stěn. Nové jsou vstupní prostory, tedy pokladna, galerijní obchod, dětský koutek, šatna a toalety. Na práce dohlížel Národní památkový ústav. Stály 8,5 milionu korun a zaplatil je Moravskoslezský kraj.

Jiří Jůza, ředitel GVUO: "Těch věcí bylo opravdu nakonec moc. Pořád jsme si vymýšleli, protože jsme cítili, že by to očekávání veřejnosti, které je velké, bychom nemuseli naplnit a neměli bychom z toho všichni dobrý pocit. No a samozřejmě do toho jsme připravovali výstavy, které jsou, řekněme, opravdu monumentální. Je zde v tuto chvíli vystaveno více než 350 uměleckých děl od řekněme 120 autorů."

Galerie po rekonstrukci otevřela prostory třemi výstavami z vlastních sbírek. Návštěvníkům nabízí moderní umění z let 1899–1926. Díla starých evropských mistrů i regionální fotografie.

Renata Skřebská, kurátorka: "Je to výstava o Ostravě, o ostravských autorech, což je velmi důležité. Jsou to vlastně dvě generace autorů. První patří Gustav Ulehla a Viktor Kolář, Petr Šikula. U těchto autorů se můžeme bavit o humanistické fotografii, která vychází z tradice francouzského fotografa Henriho Orsona. Další generace, což už je Roman Polášek, Martin Popelář nebo Jiří David, tvoří v devadesátých letech."anketa, návštěvníci galerie: "Je to taková směs nostalgie něčeho, co vlastně bylo. Člověk si připomene mládí. My jsme součástí přátel Galerie výtvarného umění, takže jsme rádi, že se galerie opět otvírá."

Jednou z nejcennějších kolekcí ostravské galerie je sbírka starého umění s více než osmi sty položkami. Komorní výstava Mistrovská díla dávných staletí představuje čtyři desítky maleb a grafik mapujících vývoj evropského umění od pozdní gotiky a renesance až po baroko. Nechybí ani díla italského a nizozemského okruhu.

Jiří Jůza, ředitel GVUO: "Tato výstava starých mistrů představuje díla od pozdně středověké desky mistra Královéhradeckého oltáře přes Albrechta Dürera, Hanse von Aachen, Bartolomea, až po Franka Gehra přes Holanďany s grafikami Rembrandta a dalších až po Itálii, v které teď stojíme. Kde jsou úžasná díla, například

Domenica Fettiho, Francesca Cozzy, ale i současných grafiků."

Další výstava představuje téměř 300 maleb, grafik a soch, 85 autorů, opět ze sbírek galerie. Expozici otevírá Pastel Františka Kupky Meditace z roku 1899.

Karel Srp, kurátor: "Výstava má začátek a konec. To je třeba zdůraznit, že ten začátek je uveden prologem a epilogem dvou autorů. Vždy a jedním z nich je František Kupka. To je začátek a konec té výstavy. Výstava končí v roce 1926, kdy byl tento nádherný dům otevřen pro veřejnost."

Letošní sté výročí Domu umění bude galerie připomínat celý rok plejádou akcí.

Jiří Jůza, ředitel GVUO: "Celým rokem se budou linout tři hlavní výstavy. Jednu zahajujeme Metallica, do očí pak bude výstava Stopa, která mapuje opravdu těch sto let, a pak výstava, která se věnuje, řekněme, přelomu milénia a současnému umění. A vedle toho bude ale více než deset, dvanáct výstav, které vlastně doplňují ten pohled na sbírky, které jsou velice bohaté."

Není novinkou, že Dům umění potřebuje více prostoru pro stálé expozice i moderní výstavy odpovídající současným nárokům. O jeho přestavbě se hovoří už od roku 1936 a tato myšlenka je stále aktuální. Už tehdy byly prostory považovány za nedostačující a za téměř sto let se sbírkový fond rozrostl ze 2 000 na 25 000 děl. Galerie už na projektu pracuje.

Redakčně upraveno / zkráceno.