Větší část mostu přes Grasmanku je pryč

Most přes Grasmanku na ulici Dolní brána, jak je známo, prochází celkovou rekonstrukcí. Demoliční práce, které byly zahájeny v polovině února, probíhají podle plánu. Dělníci už stihli odstranit více než polovinu původní konstrukce.

Nutnost kompletní výměny mostu, který tvoří křižovatku ulic Dolní brána a U Grasmanky, už několik let avizoval jeho špatný technický stav. Práce na jeho rekonstrukci začaly letos v polovině února a potrvají téměř celý rok.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Práce probíhají podle nastaveného harmonogramu a měly by skončit v polovině listopadu letošního roku. Celková náklady této akce vydou na zhruba 21,5 milionu korun a jsou plně hrazeny z vlastních zdrojů města.”

Rekonstrukce si vyžádala dopravní omezení. Ulice Dolní brána a U Grasmanky nejsou průjezdné a je v nich omezeno parkování. Chodci tudy projdou, i když menší oklikou.

Pro motoristy jsou vyznačeny objízdné trasy, které vedou přes ulici Štefánikova, Tyršova a Palackého.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Změnila se trasa linky městské hromadné dopravy, svozová trasa technických služeb v rámci svozu odpadu a další. Pokud jde o ten dopravní tok vozidel, tak neidentifikujeme žádné stížnosti nebo nějaké nešvary, čili myslím si, že po těch pěti týdnech si lidé zvykli a běží to optimálně. Co se týče dalších stížností a podobně, tak evidujeme jednu stížnost majitele bytového domu Teben, kterou řešíme.”

Bourací práce probíhají v bezprostřední blízkosti několika nemovitostí. Právě proto musí zhotovitelská firma dodržovat předem stanovené postupy.

Kateřina Janečková, vedoucí odd. odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Výstavba mostu byla rozdělena do dvou etap. V současné době, vlastně po pěti týdnech od předání staveniště, jsou odstraněny komplet celé základy a opěrné stěny. Musely se provádět obezřetně ve vztahu k okolním nemovitostem. Převážně byly ty demolice prováděny hydraulickými nůžkami na základě technologického předpisu, který byl schválen před zahájením nebo předáním staveniště. A zhotovitel vlastně i nad rámec svých povinností prováděl odstranění tady těch opěr, opěry číslo dvě opět těma nůžkama, takže nedocházelo k velkým otřesům těch okolních nemovitostí, snažíme se je prostě chránit.”

Jak v úvodu zaznělo, stavba zatím probíhá dle harmonogramu, nicméně na určité nečekané překvapení už dělníci narazili.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “V průběhu stavby došlo v minulých dnech, řekněme k jakési nepředvídané okolnosti v podobě nálezu inženýrských sítí, které nebyly popsány v projektové dokumentaci a byly zjištěny až v průběhu stavebních prací. Jedná se o vedení dešťové kanalizace a bude muset tedy dojít k operativnímu řešení v průběhu stavby.”

---

Muzeum ukázalo pravý smysl Velikonoc

Program připomínající původ Velikonoc a s nimi spojené lidové tradice přilákal v těchto dnech do Muzea Novojičínska několik stovek dětí. Mohly si také zkusit uplést tatar a ozdobit kraslice s použitím jarních květin.

Úlohou muzea je nejen schraňovat doklady doby, ale i vzdělávat. To Novojičínské se své edukační role ujímá pravidelně, a speciálně také v období Velikonoc.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Každoročně navazujeme na masopust, obdobím před Velikonocemi, období postní, kdy seznamujeme děti, že to období se připravujeme na největší křesťanské svátky, a to jsou Velikonoce. Co to vůbec znamená Velikonoce, co se stalo o té veliké noci z toho křesťanského pohledu, a zároveň samozřejmě zmíníme i lidové zvyky a tradice s tím spojené, které jsou spojené s tím přicházejícím jarem.”

Návštěvníci Žerotínského zámku se mimo jiné dozvěděli, jaký význam měly smrtná a květná neděle, a následně celý barevný týden, a jaký smysl měla velikonoční symbolika pro naše předky.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Proč my vlastně zdobíme vajíčko, že je to symbol nového života, proč kluci musí každý rok uplést nový tatar, protože přenášejí tu sílu z těch proutků, z té nové mízy, tu pružnost na ty holky, a to souvisí s tím novým jarem a s tím novým životem.”

Program s velikonoční tématikou navštívily v muzeu během dvou týdnů především stovky dětí z mateřských a základních škol z Novojičínska a dorazili i školáci ze speciální základní školy na Komenského ulici.

Dominik Šnerch, ZŠ a MŠ speciální Nový Jičín: "Znám tu říkanku. Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný...."

David Man, ZŠ a MŠ speciální Nový Jičín: "Barvil jsem vajíčka a pletl tatar." 

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Samozřejmě vajíčka se barví přírodninami, my tady používáme červenou řepu, nějaké zelené trávy, ale přimícháváme do toho i barvy, protože to množství těch vajíček, které tady nabarvíme, je třeba tisíc, takže aby ten výsledek byl. A zdobíme je batikovanou metodou, to znamená s různými jarními kytičkami, a voskovou metodou, takže to všechno si tady děti můžou vyzkoušet.”

Prezentace tradičního zdobení vajíček nebo i pletení tatarů byla současně ukázkou toho, co všechno vlastně práce muzejníků v souvislosti s přípravou workshopů obnáší.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “My vyrážíme každoročně na louky a sbíráme všechno, co nám příroda dovolí, člověk by se divil, kolik už toho hned v březnu je, a samozřejmě vyrážíme i na pruty, kterých musíme nasbírat veliké množství, takže máme v tomto období dost práce.”

A co se týče vajíček, i když si děti většinou nosily své z domu, tak pro různé případy zapomenutí nebo rozbití tu měli připraveno 300 vyfouknutých skořápek. Jak s úsměvem pracovnice muzea podotkly, shromažďují je v domácnostech postupně už od Vánoc.

---

Zimní teploty plavce neodradily, Čerťák je otevřený

Otužilí plavci, ale i další lidé, kteří ve vodě smočili třeba jen kotníky, symbolicky otevřeli nádrž Čerťák. Akce se udála poslední březnovou neděli, navzdory počasí, které bylo jaru na hony vzdáleno.

Zimní bunda a čepice, to byl oděv, který se na poslední březnovou neděli hodil nejlépe. Přesto se našlo 13 otužilců, kteří v rámci symbolického Otevírání Čerťáku do chladné vody vstoupili, plus dva, kteří v ní alespoň smočili kotníky.

Pocitová teplota letošního 29. března se sotva vyšplhala ke dvěma stupňům nad nulou. Voda byla snad o něco teplejší.

Jiří Klein, organizátor akce: “Je to různorodé, někdy tady máme tak teplo, že tady je více žab než plavců, ale někdy dneska je třeba zase velká zima, takže uvidíme, kolik odvážlivců přijde, ale věřím tomu, že se tady nějací objeví, kteří chodí třeba celý rok.”

První ročník akce se konal v roce 2020, poté co byl z důvodu opravy vypouštěcího zařízení Čerťák dva roky bez vody.

Jiří Klein, organizátor akce: “Tak ta myšlenka vznikla z toho důvodu, že byl Čerťák uzavřený, byl vypuštěný a jak se napustil, tak jsem si říkal, že lidem to určitě chybělo, ten Čerťák, takže to nějak oslavíme a že ho slavnostně odemkneme. A stalo se to v roce 2020 a od té době každý rok, poslední neděli v březnu, slavnostně Otevíráme Čerťák.”

účastníci akce:

“Otužuji se už čtyři roky, tady jsem podruhé a je to super. Letos je to krásně studené, takže fajn, voda má asi pět stupňů.”

“Jsme tady podruhé a jinak se otužuji doma. Ráno studená sprcha a to stačí. Dneska jsem se vyhecovala, protože mě přijely podpořit vnučky s dcerou.”

“Jsme tu už potřetí a vždycky je to skvělé, ale mohlo by být počasí. Voda má tak dva stupně. Já se pravidelně neotužuji, to je vždycky taková jednorázová akce.”

“Obeplaval jsem celý Čerťák. Voda je parádní. Otužuji se už dvacet tři let."

Jiří Klein, organizátor akce: “Mám s sebou plavky, přemýšlím, zda do toho půdu nebo ne, nicméně mám ještě organizační povinnosti, takže píšu diplomy pro lidi, ocenuju děti, ty dostanou nějaký bonbon za ten výkon, ale myslím si, že na závěr si tam lezu.”

Každý, kdo do kontaktu s vodou z Čerťáku přišel, obdržel účastnický list s označením, kam až se namočil, jestli to bylo po kotníky, po kolen, po pás, nebo úplně celý. Jak bylo vidět, většina nakonec zvládla vrcholný výkon, což byla plavecká tempa.

---