Církve řeší osamělost a strach, snaží se vzbudit naději

Na radnici se uskutečnilo tradiční setkání vedení města s představiteli církví. Na schůzce zněla zejména sociální témata, ale víc než jindy také problematika osamělosti lidí a strachu.

Církve jsou součástí města, zasahují především do jeho kulturního a sociálního života. Jednou ročně se proto na společné schůzce setkávají s vedením radnice zástupci čtyř náboženských společenství, které zde působí, a to církve římskokatolické, evangelické, husitské a adventistů sedmého dne.

Marcel Brož (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “My jsme rádi, protože ty podněty přicházejí z obou stran, jak ze strany města, tak ze strany církví. Na některé podněty samozřejmě jako město můžeme reagovat, ať už to dnes bylo ohledně sociálních služeb nebo dopravních služeb města, například dojíždění věřících do kostelů. Takže si můžeme vzájemně určité podněty předat.”

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Bylo to společenské setkání, na kterém se řešily různé podněty, problémy, přes dopravu, sociál, projednávali jsme pomoc církvím při rekonstrukci jejich movitého majetku.”

Podle představitelů církví v poslední době častěji než jindy řeší s lidmi témata osamělosti, strachu a také narůstajících konfliktů. Svou roli tak vidí rovněž v pomoci v oblasti psychické a snaží se více vzbuzovat mezi lidmi pocity optimismu a naděje.

Alois Peroutka, děkan a farář Římskokatolické církve Nový Jičín: “Umět toho člověka potěšit, povzbudit, víceméně jde o individuální práci. Ale zároveň třeba i v tom společenství v tom kostele lidi vždycky lidi naladit na ty věci, o kterých se nemluví, a které jsou důležité. Že i když je hodně temnoty, že když se rožne světýlko, tak prozáří veškerou temnotu. A světlo je silnější než temnota, než smrt nebo strach z nemoci a smrti. Tak takovou cestu bych viděl, že bychom se měli ubírat.”

Pavel Prejda, farář Českobratrské církve evangelické Nový Jičín: “V evangelické církvi jsem si uvědomili v tom uplynulém období, že je to možná podobné jako v rodině. Rodina také, pokud chce dobře fungovat, tak musí brát ohled na toho nejslabšího a nejzranitelnějšího ve svém středu. A tak podobně i v církvi. Při těch setkáních, které jsme v tom uplynulém roce nebo dvou letech dělali, tak jsme si uvědomili, že musíme myslet na ty nejstarší a nejzranitelnější.”

Milan Koplík, Církev československá husitská: “Církve obecně mají ve své náplni dlouhodobou péči o lidi, a ta samozřejmě, když se vyskytne nějaká potřeba, tak na to církve do určité míry reagují. A je možné přispět k té pomoci i v oblasti psychologické a podobně, třeba v podobě nějaké poradny nebo projektu, který podobnou poradnu podpoří.”

Církev československá husitská tak například ve své faře na ulici Sokolovské poskytuje rady se zaměřením na ochranou spotřebitelů, třeba v souvislost s děním kolem energií.

---

Effatha má nejlepší pečovatelku roku 2021

V chráněných dílnách Slezské diakonie v Novém Jičíně pracuje nejlepší pečovatelka v České republice v oblasti ambulantních služeb. Lidem s mentálním postižením se tu věnuje 10 let, vede keramickou dílnu a hraje s nimi divadlo.

Sociálně terapeutické dílny Effatha pomáhají v Novém Jičíně lidem s mentálním a kombinovaným postižením naplňovat jejich život, mohou se tu realizovat, mít pravidelnou práci, být v kolektivu a něčemu novému se učit. Průvodcem je jim tu už 10 let Daniela Kotalová, která po celou dobu vede keramickou dílnu.

Daniela Kotalová, sociálně terapeutické dílny Effatha: “To všechno tak nějak vyplynulo, spojily se mi všechny činnosti, které jsem dělala dříve, keramika, ochotnické divadlo a práce s dětmi s handicapy. Když jsem ukončila vysokou školu, tak přišla nabídka a vzali mě do Effathy.”

Danielu Kotalovou teď navrhla Slezská diakonie za oblast Novojičínsko na celostátní ocenění Národní cena sociálních služeb, kterou vyhlašuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky spolu s Diakonií Českobratrské církve evangelické.

Gabriela Lhotská, Slezská diakonie, vedoucí oblasti Novojičínsko: “Za naši oblast jsme si vybrali právě paní Kotalovou pro její úžasnou schopnost pracovat s klienty, pro její nápaditost, kreativitu a také proto, že dlouhodobě hraje s klienty maňáskové divadlo, se kterým dochází do mateřských školek a speciálních zařízení.”

Svou nominaci proměnila novojičínská pečovatelka v titul nejlepší pracovník v ambulantních sociálních službách za rok 2021. Že je absolutní vítězkou své kategorie zjistila až při ceremoniálu v Praze, který proběhl 25. ledna za účasti ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a pod patronací herečky Ilony Svobodové.

Daniela Kotalová, sociálně terapeutické dílny Effatha: “Já jsem už jela s tím, že jsem měla pocit, že si to úplně nezasloužím, protože vždycky je to práce celého kolektivu. Kdyby jeden z toho kolektivu nefungoval, tak se výsledku dosáhne. A potom, tedy to hlavní ocenění, to byl šok. Já jsme to zpracovávala týden, přiznávám, že mi to tam úplně nedocházelo. Až teď postupně, když slyším komentáře klientů, že to prožívají se mnou, tak to je pro mně důležité.”

Gabriela Lhotská, Slezská diakonie, vedoucí oblasti Novojičínsko: “Já sama jsem na paní Kotalovou velmi hrdá a pyšná. Je to opravdu prestižní ocenění, je to ocenění té dlouhodobé práce. Když jsem to dávali vědět našim klientům a opatrovníkům, tak říkali, naše Danielka je nejlepší.”

Keramická dílna Effathy se v lednu přemístila z prostor na ulici Pod lipami do domu U Jičínky. Po stěhování se teď Daniela Kotalová se svými klienty opět mohla vrhnout do nové práce, tvoří už na jaro zahradní trpaslíky.

---

Výstava trvá měsíc, portrét deset minut

Městské kulturní středisko používá čas od času jako výstavní prostor také kavárnu v nejvyšším patře Staré poště. Zajímavá výstava se zde koná právě teď. Provází ji i portrétování naživo.

Zážitek jako z Karlova mostu mohou získat návštěvníci, kteří v únoru zavírají na Starou poštu. V nejvyšším patře budovy sedává kreslíř Miroslav Poruba, který během pár minut namaluje váš portrét.

Městské kulturní středisko připravilo výstavu, která je průřezem tvorby Miroslava Poruby. Jsou zde k vidění jeho portréty, karikatury, dále volná tvorba s motiv draků, pravěká příroda s dinosaury, lesní živočichové, ale také komiksy nebo kreslený humor.

Miroslav Poruba, portrétista a karikaturista: “Je to moje záliba, koníček už od dětství a v podstatě je to teď i moje profese. Snažím se vyniknout v portrétování naživo.”

návštěvníci výstavy: 

“Přišel jsem se podívat na výstavu a jsem mile překvapený, co dokáže skvělá lidská ruka. Je to úžasné.”

“Já jsem nadšená. Protože kdysi jsem viděla obraz od Mirka a je tam velký posun a jsem ráda, že udělal tuto výstavu.”

Miroslav Poruba, portrétista a karikaturista: “Mám takové dvě oblíbené techniky, to je perokresba doplněná akvarelem a samozřejmě tužka. Dostal jsem se k tomu už na střední škole, kterou jsem vystudoval v Uherském Hradišti, tam jsme vlastně všechny ty techniky trénovali. A k těm karikaturám jsem se dostal přes portrét, s tím, že doplním ten portrét nějakým malým tělíčkem, kterým se snažím zachytit tu osobu, nějaký rys, který je pro tu osobu typický.”

Miroslav Poruba se do Nového Jičína přistěhoval z Valašského Meziříčí, je to zde jeho první výstava, která na Staré poště potrvá do 26. února. V několika termínech bude přímo na místě kreslit portréty a karikatury. Termíny jsou uvedeny na plakátě k výstavě před budovou Staré pošty. Nejbližší je 18. února.

Kromě toho si rozumí i s dalšími výtvarnými technikami, začal s výrobou loutek a připravuje pojízdné loutkové divadlo, se kterým bude hrát pohádky pro děti.

---