Novojičínský expres
- Zpravodajství z Nového Jičína od P. Dorazilové a J. Plášila
- Užít si město jinak mohli lidé na pumptracku
- Hvězdárna nese vzpomínku na Otakara Zelenku
- Nový Jičín vytěžil z derby důležitou výhru
Lokalitu pumptracku, tedy bývalého vlakového nádraží, oživil festival Zažít město jinak. Akce ukázala, že veřejný prostor může mít mnoho podob a stojí za to si ho užít společně.
Sousedská slavnost Zažít město jinak opět vyměnila lokalitu a při svém 5. ročníku konaném v Novém Jičíně obsadila pumptrack, tedy bývalé horní vlakové nádraží.
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “Letos jsem vybrali nový pumptrack. Přišlo nám to fajn, protože si myslíme, že to místo má velký potenciál, nejen kvůli tomu pumptracku, ale v plánu je revitalizace Jičínky, takže součástí programu máme dneska i komentovanou procházku kolem části toku Jičínky.”
Součástí akce pak byla i další komentovaná procházka, která zase připomněla historii tohoto vlakového nádraží. Ta se začala psát od roku 1889, kdy železniční trať propojila Nový Jičín s Hostašovicemi.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Spolu s kolegyní Lenkou Chobotovou z Klubu rodáků a přátel města a s archivem v Novém Jičíně jsme si připravili takové krátké povídání, aby si lidé uvědomili, po jakých místech chodí, ne jen, že tu bylo horní nádraží a mělo nějakou svou historii, která je spjata i s 20. stoletím a odsunem německého obyvatelstva z Nového Jičína, ale jsou tu i různá jiná zajímaví místa, historie továrny TONAK nebo Hückelovy továrny na klobouky, něco málo o zemědělské škole v Žiline, něco málo o koupališti v Novém Jičíně. Myslím si, že lidé se mohou dozvědět zajímavé věci.”
Program dále nabídl návštěvníkům hudební vystoupení cimbálové muziky nebo Moniky a Karla Byrtusových, později zahrála kapela Pinkiwi a zazpívala Karla Michalíková.
V otevřeném prostoru se dále představili tanečníci ze Střediska volného času Fokus a Základní umělecké školy. Pro děti zahrálo Divadlo Ententýky, dospělé bavil stand up komik Jan Géryk. Připraveny byly tvořivé dílny, herní zóny, workshopy a dětský jarmark.
návštěvníci akce:
“Akce se mi líbí, líbí se mi, že je venku a že můžu zažít i něco nového, co jsem ještě neviděl.”
“Líbí se nám to strašně moc, jsme tu krátce, tak patnáct minut, ale zatím super. Krásné počasí, poznáváme spoustu tváří, pěkné vystoupení, super.”
“Je to příjemné, holky vystupovaly a je to pohoda.”
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “Jsme skupina dobrovolníků, kteří do toho šli a opět jsme oslovili nejrůznější zájmové skupiny i nejrůznější organizace z Nového Jičína. A necháváme v podstatě ty aktivity, které si připraví pro ten festival, tak necháváme na těch jednotlivcích.”
Nikola Zeťová, účastnice akce: “Mně se to moc líbí, je super, že tady je spoustu kultury, a člověk se tady může koupit i něco dobrého. A já tady můžu třeba být s marmeládou a s věcma, co děláme srdcem, a tak.”
Zuzana Vitková, spoluorganizátorka akce: “Já jsem moc ráda, že jsme se takhle mohli potkat. Já jsem mezi pořadateli a pořádáme už tento festival pátým rokem a já jsem hrozně ráda, že ten zájem o festival neklesá, ba právě naopak, myslím si, že roste. A letos poprvé jsem právě využila té příležitosti povykládat ženám něco o financích, o tom, jak pracovat s financemi a dětmi, jak se bavit s dětmi o penězích, protože si myslím, že to téma finanční gramotnosti je strašně důležité.”
Celorepublikový festival zažít město jinak dává lidem příležitost prožít veřejný prostor ve volné sousedské atmosféře. V minulosti se akce v Novém Jičíně konala například na Husově ulici, na Dolní bráně nebo za Komenského školami.
---
Na budově bývalé hvězdárny odhalil Klub rodáků a přátel města pamětní desku věnovanou Otakaru Zelenkovi. Výtvarníka, který v Novém Jičíně žil a tvořil, připomněli u příležitosti stého výročí jeho narození.
Nová pamětní deska na budově bývalé hvězdárny u Smetanových sadů je věnována osobnosti regionální výtvarné scény - Otakaru Zelenkovi. Klub rodáků a přátel města ji odhalil u příležitosti kulatého výročí jeho narození. Na svět přišel 17. září před sto lety. Zemřel v roce 2004.
Otakar Zelenka se narodil v Košicích, v Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. V Novém Jičíně pracoval jako výtvarník v divadle a později v muzeu. Od roku 1979 byl jako malíř na volné noze.
Jan Zemánek, sochař a řezbář, autor pamětní desky: “Otakar Zelenka mě opravdu hodně ovlivnil. Ovlivnil, možná je to i slabé slovo, protože byl skutečně i mým mentorem, on měl neuvěřitelné znalosti téměř z každého žánru nebo oboru výtvarného umění, ale, což je právě na něm ta univerzálnost, i z té astronomie. Takže mě třeba připravil, nebo vůbec nás přesvědčil, ať si s ženou uděláme první výstavu, která byla v roce 1976 v Nové Jičíně, a on k tomu napsal ještě úvodní slovo. Takže on skutečně byl takovým tím akčním člověkem, který nutil ostatní, aby se projevovali v tom, na co mají talent. Takže já mu za to teda hodně vděčím.”
Jan Zemánek je autorem Zelenkovy pamětní desky. Na budově hvězdárny byla umístěna právě proto, že zde umělec působil. Deset pracoval pro Československou astronomickou společnost.
Gabriel Zelenka, syn Otakara Zelenky: “On byl renesanční člověk, zajímal se i o fyziku, biologii, astronomii, výtvarné umění. I doma vymýšlel konstrukce dalekohledů, které ve spolupraci se známým se mu podařilo vždycky nějak postavit, a pak jsme se dívali na hvězdy před barákem. Takže jsme s tím žili, ale zároveň jsme třeba stavěli kolejiště, vláčky, které vymýšlel on, on si vymyslel svoji fantastní krajinu, která odpovídala tomu, co maloval.”
Jan Zemánek, sochař a řezbář, autor pamětní desky: “Gro jeho práce spočívalo v tom, že maloval obrazy, které si kupovali občané. Jeho dílo je rozprostřeno po celém území republiky. Ty jeho obrazy, kromě toho obsahu, který byl úžasný, metafyzický, tak byly právě takovou nějakou poctivou malbou přístupné, takže spousta obrazů je tady v Novém Jičíně u soukromých majitelů.”
Otakar Zelenka maloval portréty a tematicky se věnoval i světu techniky, často z oblasti astronomie, který se na jeho obrazech prolíná s figurální malbou. Byl zakladatelem společných výstava umělců Novojičínska a Vsetínska.
Gabriel Zelenka, syn Otakara Zelenky: “Dělal jsem trošku sochy ze dřeva, protože jsem vyučený dřevomodelář, tak to tak jako táhlo k tomu. Ale jelikož nějaký ten talent tam byl, tak mi to docela šlo, ale samozřejmě jsem to nerozvíjel nějakým velkým způsobem. A dcera vystudovala ostravskou fakultu umění, takže je magistra umění. Takže něco se tam předalo.”
Dagmar Jahnová, předsedkyně Klubu rodáků a přátel města NJ: “Pro mě je to obrovská radost, protože se právě dostáváme do situace, kdy odhalujeme pamětní desky lidem, které současně žijící Novojičíňáci znají, mají na ně vzpomínky, mají s nimi zážitky. A to je hrozně fajn, protože můžeme u té pamětní desky vzpomenout na tu osobnost, říkat si, co všechno pro nás znamenala a vlastně víme, že i ona nás ta osobnost znala, takže to je pro mě velká radost.”
Tato pamětní deska je již 17., kterou Klub rodáků významné novojičínské osobnosti ve městě odhalil.
---
Fotbalisté Nového Jičína si připsali důležité vítězství, když na domácím hřišti porazili Bílovec. Utkání mělo pro Novojičínské zásadní význam, poprvé v sezoně zvítězili před vlastním publikem.
Taková radost vypukla v šatně novojičínských fotbalistů po sedmém kolem podzimní části Moravskoslezské divize. V regionálním derby s Bílovcem si po výhře 3:0 připsali důležité tři body - a mimo jiné i první vítězství podzimu před domácím publikem.
Pavel Hajný, trenér FK Nový Jičín: “Zatím venku se nám daří, ale doma ne. I když je pravda, že jsme měli těžké soupeře. Bylo vidět v týdnu, že kluci chcou, ale fakt je, že ten první poločas z naší strany nebyl dobrý, i když jsme vedli 1:0, ale připadali mi takoví, že se bojíme, že nakonec vyhrajeme. Ale myslím si, že ten druhý poločas ukázali, na co máme, a jednoznačně jsme ten druhý poločas soupeře přehráli.”
Po prvním poločase vedli Novojičínští 1:0 díky Janu Křížkovi, po začátku 2. poločasu proměnil penaltu Vojtěch Kocián.
Pavel Hajný, trenér FK Nový Jičín: “Já jsem věřil, když to Vojta Kocián kopal, že to dá. Minule jsme kopali, jak jsme hráli poslední zápas Břidličné, tam to bral Tomáš Magdon a nekopl to ideálně, takže jsem rád, že to Kocián v podstatě proměnil suverénně.”
Na 3:0 pak jistil výsledek útočník Tomáš Magdon.
Tomáš Magdon, hráč FK Nový Jičín: “Už jsme hráli zápasy, kdy jsme vedli o dva góly, hráli jsme o hráče více a stejně jsme to nedotáhli do vítězného konce. Tak čím víc gólů, tím líp.”
Tomáš Magdon, hráč FK Nový Jičín: “Co všechno si sedlo? Asi trošku štěstí. Myslím, že jsme byli kvalitnější v těch finálních situacích, dělali jsme méně chyb, oni dělali velké hrubky a z toho pramenily ty góly. Ale na některé situace jsme tam vyřešili prostě dobře.”
Před polovinou soutěže je Nový Jičín v horní polovině tabulky na 7. místě.
Daniel Chrustawczuk, předseda FK Nový Jičín: “Byl to důležitý zápas a konečně se nám doma podařilo naplno bodovat. Máme odehraných sedm zápasů, máme 13 bodů, což je dobré a věřím, že to takhle bude dál. Určitě se budeme snažit ten podzim dohrát tak, abychom v tabulce byli co nejvýše, tak abychom to jaro měli nějakým způsobem klidné.”
Pavel Hajný, trenér FK Nový Jičín: “Jsem v Valach, tak bych řekl, že zatím je to valašský průměr, protože ty zápasy doma jsme nezvládli, v podstatě až tady na ten jeden, z těch tří předchozích zápasů to byl jenom jeden bod, takže tak, jak to říkám, je to zatím valašský průměr.”
---
Lokalitu pumptracku, tedy bývalého vlakového nádraží, oživil festival Zažít město jinak. Akce ukázala, že veřejný prostor může mít mnoho podob a stojí za to si ho užít společně.
Sousedská slavnost Zažít město jinak opět vyměnila lokalitu a při svém 5. ročníku konaném v Novém Jičíně obsadila pumptrack, tedy bývalé horní vlakové nádraží.
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “Letos jsem vybrali nový pumptrack. Přišlo nám to fajn, protože si myslíme, že to místo má velký potenciál, nejen kvůli tomu pumptracku, ale v plánu je revitalizace Jičínky, takže součástí programu máme dneska i komentovanou procházku kolem části toku Jičínky.”
Součástí akce pak byla i další komentovaná procházka, která zase připomněla historii tohoto vlakového nádraží. Ta se začala psát od roku 1889, kdy železniční trať propojila Nový Jičín s Hostašovicemi.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Spolu s kolegyní Lenkou Chobotovou z Klubu rodáků a přátel města a s archivem v Novém Jičíně jsme si připravili takové krátké povídání, aby si lidé uvědomili, po jakých místech chodí, ne jen, že tu bylo horní nádraží a mělo nějakou svou historii, která je spjata i s 20. stoletím a odsunem německého obyvatelstva z Nového Jičína, ale jsou tu i různá jiná zajímaví místa, historie továrny TONAK nebo Hückelovy továrny na klobouky, něco málo o zemědělské škole v Žiline, něco málo o koupališti v Novém Jičíně. Myslím si, že lidé se mohou dozvědět zajímavé věci.”
Program dále nabídl návštěvníkům hudební vystoupení cimbálové muziky nebo Moniky a Karla Byrtusových, později zahrála kapela Pinkiwi a zazpívala Karla Michalíková.
V otevřeném prostoru se dále představili tanečníci ze Střediska volného času Fokus a Základní umělecké školy. Pro děti zahrálo Divadlo Ententýky, dospělé bavil stand up komik Jan Géryk. Připraveny byly tvořivé dílny, herní zóny, workshopy a dětský jarmark.
návštěvníci akce:
“Akce se mi líbí, líbí se mi, že je venku a že můžu zažít i něco nového, co jsem ještě neviděl.”
“Líbí se nám to strašně moc, jsme tu krátce, tak patnáct minut, ale zatím super. Krásné počasí, poznáváme spoustu tváří, pěkné vystoupení, super.”
“Je to příjemné, holky vystupovaly a je to pohoda.”
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “Jsme skupina dobrovolníků, kteří do toho šli a opět jsme oslovili nejrůznější zájmové skupiny i nejrůznější organizace z Nového Jičína. A necháváme v podstatě ty aktivity, které si připraví pro ten festival, tak necháváme na těch jednotlivcích.”
Nikola Zeťová, účastnice akce: “Mně se to moc líbí, je super, že tady je spoustu kultury, a člověk se tady může koupit i něco dobrého. A já tady můžu třeba být s marmeládou a s věcma, co děláme srdcem, a tak.”
Zuzana Vitková, spoluorganizátorka akce: “Já jsem moc ráda, že jsme se takhle mohli potkat. Já jsem mezi pořadateli a pořádáme už tento festival pátým rokem a já jsem hrozně ráda, že ten zájem o festival neklesá, ba právě naopak, myslím si, že roste. A letos poprvé jsem právě využila té příležitosti povykládat ženám něco o financích, o tom, jak pracovat s financemi a dětmi, jak se bavit s dětmi o penězích, protože si myslím, že to téma finanční gramotnosti je strašně důležité.”
Celorepublikový festival zažít město jinak dává lidem příležitost prožít veřejný prostor ve volné sousedské atmosféře. V minulosti se akce v Novém Jičíně konala například na Husově ulici, na Dolní bráně nebo za Komenského školami.
---
Na budově bývalé hvězdárny odhalil Klub rodáků a přátel města pamětní desku věnovanou Otakaru Zelenkovi. Výtvarníka, který v Novém Jičíně žil a tvořil, připomněli u příležitosti stého výročí jeho narození.
Nová pamětní deska na budově bývalé hvězdárny u Smetanových sadů je věnována osobnosti regionální výtvarné scény - Otakaru Zelenkovi. Klub rodáků a přátel města ji odhalil u příležitosti kulatého výročí jeho narození. Na svět přišel 17. září před sto lety. Zemřel v roce 2004.
Otakar Zelenka se narodil v Košicích, v Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. V Novém Jičíně pracoval jako výtvarník v divadle a později v muzeu. Od roku 1979 byl jako malíř na volné noze.
Jan Zemánek, sochař a řezbář, autor pamětní desky: “Otakar Zelenka mě opravdu hodně ovlivnil. Ovlivnil, možná je to i slabé slovo, protože byl skutečně i mým mentorem, on měl neuvěřitelné znalosti téměř z každého žánru nebo oboru výtvarného umění, ale, což je právě na něm ta univerzálnost, i z té astronomie. Takže mě třeba připravil, nebo vůbec nás přesvědčil, ať si s ženou uděláme první výstavu, která byla v roce 1976 v Nové Jičíně, a on k tomu napsal ještě úvodní slovo. Takže on skutečně byl takovým tím akčním člověkem, který nutil ostatní, aby se projevovali v tom, na co mají talent. Takže já mu za to teda hodně vděčím.”
Jan Zemánek je autorem Zelenkovy pamětní desky. Na budově hvězdárny byla umístěna právě proto, že zde umělec působil. Deset pracoval pro Československou astronomickou společnost.
Gabriel Zelenka, syn Otakara Zelenky: “On byl renesanční člověk, zajímal se i o fyziku, biologii, astronomii, výtvarné umění. I doma vymýšlel konstrukce dalekohledů, které ve spolupraci se známým se mu podařilo vždycky nějak postavit, a pak jsme se dívali na hvězdy před barákem. Takže jsme s tím žili, ale zároveň jsme třeba stavěli kolejiště, vláčky, které vymýšlel on, on si vymyslel svoji fantastní krajinu, která odpovídala tomu, co maloval.”
Jan Zemánek, sochař a řezbář, autor pamětní desky: “Gro jeho práce spočívalo v tom, že maloval obrazy, které si kupovali občané. Jeho dílo je rozprostřeno po celém území republiky. Ty jeho obrazy, kromě toho obsahu, který byl úžasný, metafyzický, tak byly právě takovou nějakou poctivou malbou přístupné, takže spousta obrazů je tady v Novém Jičíně u soukromých majitelů.”
Otakar Zelenka maloval portréty a tematicky se věnoval i světu techniky, často z oblasti astronomie, který se na jeho obrazech prolíná s figurální malbou. Byl zakladatelem společných výstava umělců Novojičínska a Vsetínska.
Gabriel Zelenka, syn Otakara Zelenky: “Dělal jsem trošku sochy ze dřeva, protože jsem vyučený dřevomodelář, tak to tak jako táhlo k tomu. Ale jelikož nějaký ten talent tam byl, tak mi to docela šlo, ale samozřejmě jsem to nerozvíjel nějakým velkým způsobem. A dcera vystudovala ostravskou fakultu umění, takže je magistra umění. Takže něco se tam předalo.”
Dagmar Jahnová, předsedkyně Klubu rodáků a přátel města NJ: “Pro mě je to obrovská radost, protože se právě dostáváme do situace, kdy odhalujeme pamětní desky lidem, které současně žijící Novojičíňáci znají, mají na ně vzpomínky, mají s nimi zážitky. A to je hrozně fajn, protože můžeme u té pamětní desky vzpomenout na tu osobnost, říkat si, co všechno pro nás znamenala a vlastně víme, že i ona nás ta osobnost znala, takže to je pro mě velká radost.”
Tato pamětní deska je již 17., kterou Klub rodáků významné novojičínské osobnosti ve městě odhalil.
---
Fotbalisté Nového Jičína si připsali důležité vítězství, když na domácím hřišti porazili Bílovec. Utkání mělo pro Novojičínské zásadní význam, poprvé v sezoně zvítězili před vlastním publikem.
Taková radost vypukla v šatně novojičínských fotbalistů po sedmém kolem podzimní části Moravskoslezské divize. V regionálním derby s Bílovcem si po výhře 3:0 připsali důležité tři body - a mimo jiné i první vítězství podzimu před domácím publikem.
Pavel Hajný, trenér FK Nový Jičín: “Zatím venku se nám daří, ale doma ne. I když je pravda, že jsme měli těžké soupeře. Bylo vidět v týdnu, že kluci chcou, ale fakt je, že ten první poločas z naší strany nebyl dobrý, i když jsme vedli 1:0, ale připadali mi takoví, že se bojíme, že nakonec vyhrajeme. Ale myslím si, že ten druhý poločas ukázali, na co máme, a jednoznačně jsme ten druhý poločas soupeře přehráli.”
Po prvním poločase vedli Novojičínští 1:0 díky Janu Křížkovi, po začátku 2. poločasu proměnil penaltu Vojtěch Kocián.
Pavel Hajný, trenér FK Nový Jičín: “Já jsem věřil, když to Vojta Kocián kopal, že to dá. Minule jsme kopali, jak jsme hráli poslední zápas Břidličné, tam to bral Tomáš Magdon a nekopl to ideálně, takže jsem rád, že to Kocián v podstatě proměnil suverénně.”
Na 3:0 pak jistil výsledek útočník Tomáš Magdon.
Tomáš Magdon, hráč FK Nový Jičín: “Už jsme hráli zápasy, kdy jsme vedli o dva góly, hráli jsme o hráče více a stejně jsme to nedotáhli do vítězného konce. Tak čím víc gólů, tím líp.”
Tomáš Magdon, hráč FK Nový Jičín: “Co všechno si sedlo? Asi trošku štěstí. Myslím, že jsme byli kvalitnější v těch finálních situacích, dělali jsme méně chyb, oni dělali velké hrubky a z toho pramenily ty góly. Ale na některé situace jsme tam vyřešili prostě dobře.”
Před polovinou soutěže je Nový Jičín v horní polovině tabulky na 7. místě.
Daniel Chrustawczuk, předseda FK Nový Jičín: “Byl to důležitý zápas a konečně se nám doma podařilo naplno bodovat. Máme odehraných sedm zápasů, máme 13 bodů, což je dobré a věřím, že to takhle bude dál. Určitě se budeme snažit ten podzim dohrát tak, abychom v tabulce byli co nejvýše, tak abychom to jaro měli nějakým způsobem klidné.”
Pavel Hajný, trenér FK Nový Jičín: “Jsem v Valach, tak bych řekl, že zatím je to valašský průměr, protože ty zápasy doma jsme nezvládli, v podstatě až tady na ten jeden, z těch tří předchozích zápasů to byl jenom jeden bod, takže tak, jak to říkám, je to zatím valašský průměr.”
---