Vznik republiky je pro skauty stále živým odkazem

Hymna zněla na novojičínském náměstím na počest oslavy 107. výročí vzniku samostatného československého státu.

Toto historické datum připomněla vzpomínková akce před bustou prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka u budovy radnice, na jejíž organizaci se třetím rokem podílí skauti z obou novojičínských středisek Dvojka a Pagoda.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína, středisko Pagoda: “Je to určitě jeden z nejvýznamnějších svátků, už jenom tím, že naše náměstí je pojmenováno po zakladateli Československa, nebo jednom ze zakladatelů Československa, po prvním československém prezidentovi T. G. Masarykovi. Toto výročí je spojeno nepochybně i se skautským hnutím, protože členové spolku Junák Český skaut se právě v těch říjnových a listopadových dnech roku 1918 podíleli, dá se říct si, na vzniku Československa. Tím, že pošta českých skautů fungovala od těch prvních dní založení nové Československé republiky.”

Lubomír Lukeš, středisko DVOJKA: “Vlastně vůbec první československá známka vůbec je skautská, první skautská známka na světě vůbec je ta naše. My jsme plnili ty úkoly, kdy jsme pomáhali vlastně to budování, kdy jsme roznášeli tu poštu po těch úřadech, protože se nevěřilo těm stávajícím úředníkům, takže ten odkaz tady pořád v nás je. A to, že nás město oslovilo, jestli bychom si nevybrali některý z těch svátků, tak jsme si vybrali tenhle, protože nám je tak nejbližší.”

členové novojičínských skautských oddílů:

“Mně přijde, že je to hodně důležité to slavit, protože je to docela hodně významný svátek.

“Já myslím, že určitě by všichni měli vědět, co to je za den, protože je to opravdu jeden z nejdůležitějších státních svátků naší republiky. Připomíná nám, jaký byli lidé z naší republiky měli být a za co by měli bojovat.”

“Myslím si, že je to velmi významné, zvlášť v téhle době, když Rusko napadá Ukrajinu. Myslím si, že mladí lidé potřebují zjistit, že to není sranda, že je to opravdu vážné.”

Jana Mikulenková, středisko DVOJKA: “Je to letos již třetí ročník hry, kterou skauti připravili. Jmenuje se Strážci republiky a je založená na hodnotách, které patří k demokracii, ke svobodě a ke skautingu vůbec. Je určena pro rodiny, pro skupiny kamarádů, klidně i pro školní družiny a pro třídy. A měla by je provést novými činem, zajímavostmi, které tady jsou, které si myslím, že spousta lidí neví, takže se může dostat na zajímavé místa a zároveň budou plnit úkoly, které budou doufám bavit a budou pro ně částečně výzvou.”

účastníci hry:

“Ano, využijeme, teď momentálně vyrazíme, kluci chodí do skauta, tak proto jsme tady.”

Na hru je potřeba asi hodina času, stačí na mobilní telefon načíst QR kód, třeba z plakátu, který je ve vitríně skautů na ulici Lidické. Aktivní bude do 9. listopadu.

---

Díky klubu rodáků jméno Neusser rezonuje dále

Klub rodáků a přátel města připomněl dalšího významného Novojičíňáka, respektive tentokrát dva. Na ulici K nemocnici odhalil pamětní desku věnovanou rodině, která vyráběla varhany a harmonia.

Vyhlášená továrna na varhany a harmonia, která nesla jméno Neusser, stála na ulici K nemocnici. Pamětní desku odhalil Klub rodáků a přátel města na domě číslo popisné 62, ve kterém sídlilo vedení podniku. Stalo se tak u příležitosti letošního 100. výročí úmrtí Karla Neussera, který byl synem zakladatele dílny Johanna. 

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “My se pokoušíme o to, aby jméno Neusser opravdu rezonovalo i v našem městě a i dále tak, jak rezonuje v jiných místech, kde vědí, že jim u nich v kostele hrají varhany od firmy Neusser z Nového Jičína, respektive Neutitschein, jak to tam bývá napsáno. Přesvědčili jsme se o tom na více varhanách tady v blízkém okolí, ale dokonce i v zahraničí jsme na ně narazili.”

Slavnostnímu okamžiku byla přítomna i pravnučka Karla Neussera žijící v Německu.

Gertraud Rakewitz, pravnučka Karla Neussera: “Karl Neusser byl můj pradědeček. Zajímavé bylo, že můj tatínek o něm vůbec nemluvil. Takže, když jsem začala své pátrání, našla jsem diplomovou práci Jany Arátorové o hudebním životě v Novém Jičíně v 19. století, odkud jsem čerpala o svých předcích mnoho informací. To mi dalo výchozí bod pro další bádání. Poprvé jsem pak Nový Jičín navštívila zhruba před dvaceti lety a poznala jsem mnoho lidí, mezi nimi i Pavla Wesseleho. Bylo pro mě velmi zajímavé zjišťovat, co mí předci dělali a jsem tím naprosto fascinována. Můj pradědeček postavil asi 140 varhan."

Třeba takto zní varhany z dílny Neusser, které jsou ve Španělské kapli, kde se po odhalení pamětní desky konala krátká ukázka. Další hudební nástroj této výroby je v Novém Jičíně i v kostele Nejsvětější Trojice v Janáčkových sadech.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Otázka by mohla být jiná. Kde v okolí Nového Jičína jsou jiné než Neusserovy varhany. Ony jsou tady skutečně prakticky všude. No a mě potěšila jedna věc, že Neusserovy varhany najdeme taky na velmi známém poutním místě, kterým je Svatý Hostýn, a tam první varhany nesly jméno Neusser. A byť jsou postupně modernizovány, případně snad už byly nahrazeny, jak mi bylo řečeno, ale nicméně poprvé tam zněly Neusserovy varhany a zajímavé je na tom, že se Novojičínští občané složili na náklady spojené s realizací těchto varhan.”

Když se ještě vrátíme k samotné pamětní desce, ta je dílem Jana Zemánka. Pro její tvorbu se inspiroval v knihovně klubu rodáků. A i když je na ni jméno pouze Karla Neussera, jsou na ni otec a syn symbolicky spolu.

Jan Zemánek, sochař a řezbář, autor pamětní desky: “Na ulici, kde byla postavena továrna, tak samozřejmě na té ulici taky je Španělská kaple. A v té Španělské kapli tam postavil varhany otec Johann Neusser. A to bylo v polovině 19. století. A potom tyhle varhany renovoval a osadil novým strojem, novými píšťalami, na přelomu 19. a 20. století syn Karl. Takže mě jako z toho vyšlo, že nikoliv portréty nebo že by bylo asi symboličtější a taky jako pro veřejnost zřejmější. Takže z toho vyšla symbolika píšťal a pak jsem na ty píšťaly použil motiv právě z té Španělské kaple, ten dekorativní motiv skříně, kterou vlastně vytvořil otec, a syn vytvořil ty píšťaly. Takže ta rodina se setkává tady v tomto.”

Pamětních desek v režii klubu rodáků, připomínajících významné osobnosti, je tak i s touto na území města již šestnáct.

---

Benefiční koncert Ondrášku podpořil sociální služby

Ve farním kostele se konal benefiční koncert. Na podporu Slezské diakonie, která sociálně zdravotní služby poskytuje 35 let, zazpíval pěvecký sbor Ondrášek.

Tóny, které pomáhají, jak zněl název benefičního koncertu, se rozezněly v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Dětský pěvecký sbor Ondrášek svým vystoupením podpořil činnost Slezské diakonie.

Gabriela Lhotská, Slezská diakonie, vedoucí oblasti Novojičínsko: “Už vlastně v loňském roce nás oslovil pan sbormistr Boris Nykl, že by rád pro Slezskou diakonii uspořádal benefiční koncert, ale protože v loňském roce jsme to už nestihli, tak jsme se domluvili na letošní rok. A potom po dohodě s panem děkanem Janštou jsme domluvili termín teď v říjnu, protože se blíží i oslavy Slezské diakonie. Budeme slavit 35 let a i některé naše služby v Novém Jičíně oslavily 10 až 15 let, takže je to takový příhodné datum.”

Boris Nykl, sbormistr Ondrášku novojičínského sboru ZUŠ: “Já působím ještě v Odrách na pedagogické církevní Střední škole sv. Anežky České a vedu tam sbor Datio. A oni nás před rokem oslovili, abychom udělali vlastně mši tady v Nové Jičíně pro Slezskou diakonii. A tam, tedy už loni v prosinci, vznikla myšlenka i větší benefiční koncert a právě do toho už jsem zapojil Ondrášek, tady domácí sbor v Novém Jičíně, který má velký dosah a může takhle s pomoci pro dobrou věc.”

Výtěžek z dobrovolného vstupného podpoří služby, které Slezská diakonie poskytuje i v Novém Jičíně pro osoby se zdravotním postižením, například denní stacionář, odlehčovací službu, sociálně terapeutické dílny nebo chráněné bydlení.

Gabriela Lhotská, Slezská diakonie, vedoucí oblasti Novojičínsko: “Je to celkem osm sociálních služeb, které tady na Novojičínsku provozujeme. A zároveň chceme i podpořit naše kolegy, protože v Komorní Lhotce dokončujeme rekonstrukci domova pro seniory a i ty chceme z tohoto výtěžku podpořit, proto je to i nazvané Tóny, které pomáhají.”

účastníci benefice:

“Jak vnímáte tu myšlenku? Jako skvělou, protože služby sociální potřebují podpořit. Jednak ze strany klientů, jednak pro zaměstnance je to velmi významný moment.”

“Já se raduji z toho, že takové aktivity jsou, protože opravdu si myslím, že podpora je potřeba, a nejen možná finančně, ale i morálně, a tak je skvělé, když kostel bude plný lidí.”

Boris Nykl, sbormistr Ondrášku novojičínského sboru ZUŠ: “Ondrášek se dlouhodobě a obecně, všechny sbory v republice, troufám si tvrdit, se aktivně zapojují do benefičních projektů. Pravidelně zpíváme pro UNICEF, to se koná v březnu co dva roky, a to se spojí všechny sbory z celé republiky. A Ondrášek se pravidelně účastní nejrůznějších benefičních akcí. Mně osobně to dává velký význam, protože když právě dětské sbory se domluví, nacvičí a ve volném čase pak uspořádají takový koncert, tak je to o to silnější, to si myslím.”

Gabriela Lhotská, Slezská diakonie, vedoucí oblasti Novojičínsko: “Jak často se stává, že pro nás někdo udělá takovou akci? No velmi časté to není, proto si toho velmi vážíme a jsme vděční panu sbormistrovi, celému sboru a všem, kteří se na tom podílejí.”

Repertoár Ondrášek přizpůsobil prostoru, ve kterém se koncert konal, zazněly duchovní písně, od renesance až po současnost.

---