Školní statek v Opavě pokračuje v modernizaci

Školní statek v Opavě dál roste. Studenti získali novou moderní učebnu a zároveň byla slavnostně zahájena stavba posklizňové linky. Investice v řádech desítek milionů korun má zajistit, aby mladí zemědělci měli při výuce špičkové podmínky.

Už před deseti lety vznikla dlouhodobá koncepce rozvoje. Z ní se postupně podařilo zrealizovat většinu projektů jako modernizace skleníků, zázemí pro hospodářská zvířata, nové dílny i pořízení zemědělské techniky pro tzv. zemědělství 4.0.

Arnošt Klein, ředitel, Masarykova střední škola zemědělská a přírodovědná: “V poslední době se nám podařilo tady zrekonstruovat učebnu a začali jsme výstavbu sila posklizňové linky. Takže poslední věc, která by tomu školnímu statku chyběla, aby byl opravdu ucelený, by byla výstavba stájí pro chov skotu a pro chov prasat. Už máme tady vedle proto připraveno vlastně zázemí. Jsou tam nataženy inženýrské sítě, máme projektovou dokumentaci, takže já pevně věřím, že tohle se všechno zrealizuje a že tady bude zařízení, které bude sloužit praktickému výcviku žáků prostě pro mnoho a mnoho škol, tak jak je to běžné třeba v Bavorsku.”

Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Zázemí toho školního statku je úžasné. Tak jak tady dneska padlo, je to asi zcela ojedinělá lokalita v rámci celé České republiky. Myslím si, že ta rekonstrukce se velmi povedla.”

Nová, moderně vybavená učebna má kapacitu 30 míst a její součástí jsou také nové šatny, sociální zázemí a kabinet.

Studenti zde mohou simulovat i obsluhu posklizňové linky.

anketa: studenti: “Jsem jako spokojený. Všichni jsou tady fajn a i mistři v pohodě, úplně všechno.”

“Líbí se mi tady moc, je to super škola. Jezdím na koních, pohybuju se u těch zvířat, tak jsem se chtěla dál věnovat těm zvířatům.”

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Investovali jsme zde více než 195 milionů korun a další miliony korun tady plánujeme v rámci modernizace tohoto zázemí ještě dále investovat a konkrétně za námi teď probíhá výstavba nové posklizňové linky.”

Půjde o dvě sila s celkovou kapacitou 1500 kubíků, tedy zhruba 1100 tun pšenice. Nový francouzský čistič dokáže zpracovat až 50 tun obilí za hodinu, tedy třikrát rychleji než dosavadní zařízení ze 70. let.

Rudolf Černý, projektant: “To, co přijede z pole, nebude čekat a bude to třikrát rychleji vyčištěno, uskladněno a připraveno na další použití a prodej.”

Školní statek má dnes kapacitu 640 studentů a je prakticky plně obsazený. Největší zájem je o obory zemědělec-farmář a agropodnikání, kde je několikanásobný převis přihlášek.

---

SZM sbírá historické předměty spjaté s firmou Fiedor

Slezské zemské muzeum v Opavě vyzvalo veřejnost, aby se zapojila do akce Sladké vzpomínky. Cílem je shromáždit historické předměty a obaly spojené s firmou Fiedor – předchůdcem známé Opavie a dnešní společnosti Mondelez. Letos je to 185 let od založení této slavné sladké značky.

Fidorka a další sušenky z Opavy patří k nejslavnějším sladkostem u nás. Letos slaví firma Fiedor, předchůdce Opavie, 185 let od svého vzniku. Slezské zemské muzeum proto vyhlásilo akci Sladké vzpomínky a prosí veřejnost o pomoc.

Michal Valeček, historik, SZM: “Naše muzeum tedy shání předměty spjaté s historii předchůdce opavské továrny Mondelezu, to znamená firmy Fiedor a firmy Opavia a to od jejich vzniku až do roku 1990. Vyzýváme veřejnost, jestli by byly ochotní nám darovat, co najdou doma právě k historii této firmy, především očekáváme nějaké fotografie, očekáváme reklamní předměty. Případně historické obaly.”

Právě díky těmto nálezům by se v budoucnu mohla uskutečnit i speciální výstava věnovaná historii opavské sušenkové tradice. Muzeum má totiž jen minimum původních předmětů.

Michal Valeček, historik, SZM: “V našich sbírkách se nachází skutečně jenom jednotliviny. Kromě pár reklamních předmětů jsou to fotografie z 50. až 60. let z výroby samotné firmy Opavia. Toto je vlastně reklama firmy Fiedor, jeden z našich nejkrásnějších exponátů právě spjatých s tou firmou a je datována do období První republiky. Je to takový vlastně typický právě symbol ženy, která vlastně si nabírá krásný bonbónek. Vedle se potom nachází další vlastně reklamní leták na sušenky firmy Fiedor. Jsou tady různé právě dobové jména těchto sušenek a už právě od doby První republiky, odkud pochází tento leták, už v té době vlastně vznikla i ona slavná Fidorka, jak ji vlastně známe dodnes.”

Historii rodinné firmy Fiedor připomíná i panelová výstava 185 let pečení v Opavě a to na Horním náměstí.

Obyvatelé Opavy si na slavnou tradici dobře pamatují.

obyvatelka Opavy: “Zaujala mě celá ta historie velice, protože bydlím tady kousek a chodila jsem tam na tu Olomouckou do té prodejny. Fajn to bylo, no. Je to hodně zajímavé. Velice. Kupovala jsem ty sušenky.”

Slezské zemské muzeum tak díky akci Sladké vzpomínky doufá, že se podaří zachránit kus historie, která voněla a chutnala celým městem.

---

Opavská kožní klinika pomáhá pacientům z celého kraje

Kožní ambulance a oddělení Slezské nemocnice v Opavě patří k pracovištím s dlouhou tradicí. Pacientům nabízí kompletní spektrum dermatologické péče – od běžných kožních problémů, přes prevenci nádorů až po moderní fototerapii.

Kožní oddělení Slezské nemocnice v Opavě patří mezi špičková pracoviště regionu. Léčí pacienty s ekzémy, lupénkou i nádory kůže a nabízí moderní fototerapii i lymfologickou péči.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: “Naším běžným pacientem je pacient s běžnou kožní dermatózou, ale také pacient, který je nemocný pohlavně přenosnou chorobou. Součástí našeho pracoviště je také zákrokový sálek, kde provádíme běžné kožní excize, drobných névů, znamének, fibromů nebo cystických kožních změn. V poslední době se věnujeme také léčbě hidradenitis chirurgicky. Součástí našeho pracoviště je rovněž ambulance lymfologická a nedílnou součástí naší běžné denní péče je navazující léčba v lůžkové části. V letním období se častěji setkáváme s kožními chorobami, které souvisí s vystavováním se sluníčku. V zimním období zase se častěji setkáváme s pacienty, kteří jsou nemocní lupénkou nebo exémy.”

Důležitou součástí péče je prevence kožních nádorů. Pacienti pravidelně docházejí na kontroly znamének, kde se zaměřují zejména na včasné odhalení melanomu.

Veronika Pallová, primářka kožního oddělení SNO: “Například, když má pacient syndrom mnohočetných dysplastických névů nebo má nějakou fotodermatózu, doporučujeme mu chránit před sluncem. Pacient samozřejmě je edukován při každé návštěvě.”

Významnou roli má také lymfologická ambulance, kde se léčí pacienti s otoky, často po onkologické léčbě nebo s vrozenými lymfedémy.

Věrka Štěpánková, sestra kožního oddělení SNO: “Tady pacienti docházejí na lymfodrenáže a on jim hezky odmasíruje prostě tu přebytečnou vodu, kterou jim tvoří ten otok a pomáhá jim to zlepšit kvalitu života.”

Oddělení disponuje moderními fototerapeutickými přístroji, které pomáhají zejména lidem s lupénkou, atopickým ekzémem nebo vitiligem.

primářka kožního oddělení SNO: “Tohle je přístroj, který slouží také k lokální fototerapii, speciálně je ta hlavice indikovaná k léčbě Dermatos ve kštici v hlavě.”

Kateřina Hrbáčová, dermatoložka: “Tady vlastně máme takovou obecnou ambulanci, kde ošetřujeme pacienty jak ve neurologické, tak kožní pacienty. Máme různé dispenzární kontroly, vyšetření znamének, exémy, lupenku.”

Nově vybavená lůžková část nabízí dvacet míst. Pobývají zde především pacienti s chronickými kožními nemocemi, jejichž stav se náhle zhoršil.

Lenka Vidhalmová, vrchní sestra: “Potřebují pomoc tady s mazáním nebo ty koupele, to, co doma třeba by si tak neudělali. Někdy je to i o tom, že je tam stres a tak, tak oni se tady dostanou trošku do klidu, mají tady lůžko, mají tady čas na sebe, takže se i tak celkově uklidní a je to pro ně výhodou.”

Hospitalizovaní pacienti zde absolvují i fototerapii či specializované procedury, které by doma nebyli schopni zajistit. Kožní oddělení Slezské nemocnice slouží pacientům od Krnova přes Opavu až po Vítkovsko. Dojíždějí sem ale i lidé z Havířova nebo Frýdku-Místku, zejména kvůli biologické léčbě.

---