Zdravotníci a záchranáři žijí pod tlakem koronaviru

Únava, vyčerpání a frustrace tak lze popsat pocity mnohých zdravotníků a záchranářů, kteří od loňského jara stojí v první linii v boji proti koronaviru. Jejich pracovní nasazení ale nepolevuje. Zato přibývá hovorů na krizové lince, kde hledají v této nelehké době podporu,

Ochranný oblek, troje rukavice, respirátor, štít, brýle, gumové boty, návleky... to všechno si musí zdravotníci obléknout, když se chystají za pacientem s koronavirem. 

Čtyři desítky zdravotních sester a ošetřovatelek z interního oddělení Slezské nemocnice změnily zásadně svou práci. Pacienty s cukrovkou, nemocným srdcem či cévami teď vystřídali lidé nemocní koronavirem.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Jsou vyčerpaní, potřebují už odpočinek. Všichni pracují na maximum. Bohužel, spousta zdravotníků se musí přesouvat z domovských oddělení na kovidová.“

A právě nové pracovní prostředí, náročná péče o pacienty s koronavirem a absence delšího odpočinku, může vést k nervovému vypětí.

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: My víme, jak se chová ta určitá nemoc, na kterou jsme zvyklí, třeba i infarkt myocardu, ale když je k tomu ještě koronavirus, tak je to pro nás nevyzpytatelné.“

Své o tom ví klinický psycholog Lukáš Humpl, který je k dispozici na krizové lince pro pracovníky ve zdravotnictví. Od dubna jich zavolaly stovky. Obavy z nákazy teď vystřídaly pocity zmaru.

Lukáš Humpl, klinický psycholog a mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje: „Zdravotníci, a mluvil jsem s takovými, velmi těžce nesou, že na jejich oddělení umírají pacienti, o které se starají. Vnímají, že epidemie nabývá na síle.“

S vysokým nasazením pracují také záchranáři. Na přelomu roku se potýkali až s 60 % nárůstem výjezdů. Situaci znepříjemňoval i fakt, že si lidé zavolali záchranku kvůli problému, který je neohrožoval na životě – několika aftám či zvrtnutému kotníku.

---

Jak se změnila práce zdravotních sester?

Jak koronavirus změnil práci zdravotních sestra během necelého roku teď v rozhovoru popíše vrchní sestra dvou kovidových jednotek zřízených na interním oddělení Slezské nemocnice v Opavě Šárka Postupová.

Kateřina Geryková, redaktorka TV Polar: Vaše oddělení se za necelý rok proměnilo, a to zcela zásadně. Můžete shrnout nejdůležitější změny?

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: „Kdysi jsme chodili k našim interním pacientů tak, jak nás teď vidíte. Ale bez respirátorů. Dnes, když chceme jít k pacientovi, musíme použít mnoho ochranných pomůcek, abychom se k pacientovi vůbec dostali. To je první věc. Další je ta, že když tady byli interní pacienti, tak měli nemoci, potíže. Teď tady máme pacienty, kteří mají všichni dechové potíže. To u interních pacientů bylo málokdy."

Kateřina Geryková, redaktorka TV Polar: Jak se liší péče o interního pacienta, např. s cukrovkou nebo se srdečními potížemi od péče o pacienta s koronavirem?

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: „Ta péče je podobná. Interní nemoci jsou také náročné na péči.... Ale u klasického diabetika nepředpokládáme, že bude dušnost, kašel, horečky. S koronavirem je to pro nás nepředvídatelné. My nečekáme, že u pacienta, který je stabilní, se objeví tak závažné komplikace. A musíme řešit, zda jej rychle přeložit na JIP nebo co s ním náhle budeme dělat.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV Polar: Jak často se setkáváte s úmrtím pacientů a jak se vám daří tuto skutečnost vstřebat?

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: "Bohužel, teď se střetáváme denně s úmrtím pacientů. Nedá se na to zvyknout. Je to něco, co patří k životu. My to víme. Ale v takovéto míře je to hrozně náročné. My víme, že by se nás to nemělo dotknout. Víme, že bychom to měli odlišit. Ale nejde to."

Kateřina Geryková, redaktorka TV Polar: Nemáte někdy pocit, že byste s prací chtěla seknout a najít si něco jiného, klidného?

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava:  " Ne. O tom jsem nikdy neuvažovala. I když ta situace je velmi těžká, tak my tu práci opravdu máme rádi a děláme ji rádi.“

---

Online Veletrh středních škol

Na Online veletrhu střední škol se představilo také 18 státních i soukromých škol z Opavska. Virtuální setkání mělo pomoci žákům při rozhodování, jakou střední školu si vybrat. Nyní jsou tato zařízení kvůli protiepidemickým nařízením uzavřená a prezentovat se uchazečům jinak, než na internetu, nemohou.

Školní třída se změnila ve vysílací studio: učitelé namísto za katedru zasedli před kameru a na internetu živě mluvili o Mendelově gymnáziu v Opavě Vše důležité si mohli vyslechnout zájemci o studium na této škole i jejich rodiče doma u počítače.

Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia v Opavě: „Máme připravené komplexní informace uspořádané v prezentaci, zodpovídáme dotazy. Aby si uchazeči mohli alespoň nějaký obraz o škole udělat, to jsme jim chtěli umožnit.“

Nejčastější dotazy se týkaly toho, jakým způsobem budou probíhat přijímací zkoušky. Ty budou pro všechny školy jednotné. S tím, že mnohé školy na ni budou klást větší důraz, než na hodnocení v době distanční výuky.

Michaela Kryšpínová, výchovná poradkyně, ředitel Střední školy hotelnictví a služeb, VOŠ Opava: „Ta doba je náročná. Je náročná pro všechny obzvlášť pro deváťáky, kteří se připravují k přijímacímu řízení.“

On–line veletrh škol dá alespoň částečně nahlédnout do středních škol, které musí být kvůli protiepidemickým opatřením nyní uzavřené.

Během dne učitelé na jednotlivých školách zodpověděli desítky dotazů. Některé školy přidaly také virtuální prohlídku svých tříd.

Martin Ruský, ředitel Střední školy hotelnictví a služeb, VOŠ Opava: „Nemůže nikdy nahradit klasický den otevřených dveří, kdy jsou přítomni nejen učitelé žáci, ale i budoucí uchazeči. Kteří vidí jakým způsobem výuka probíhá.

Zájemci o studium na středních školách musí podat přihlášky nejpozději do 1. března. Pokud se jich nepřihlásí dostatek, může ředitel přijímací zkoušky zrušit. Jinak jsou naplánovány na duben.

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY NA STŘEDNÍ ŠKOLY

termín odevzdání přihlášek: do 1. 3. 2021

termín rozhodnutí o zrušení přijímací zkoušky: do 8. 3. 2021

(závisí na počtu uchazečů)

přijímací zkoušky pro čtyřleté maturitní obory: 12. a 13. 4. 2021

přijímací zkoušky pro víceletá gymnázia: 14. a 15. 4. 2021

---

Fotoateliéry v Opavě 1860 - 1945

Pozor, vyletí ptáček – tato kniha mapuje fenomén fotografických ateliérů, které začaly v souvislosti s objevem fotografie v Opavě vznikat. Souběžně s vydáním knihy byla otevřená i stejnojmenná výstava v opavské galerii KUPÉ. Ovšem kvůli protiepidemickým opatřením ji zatím vidělo jen pár lidí. My vám ji teď přiblížíme v reportáži.

Portréty, život na ulici, významné městské budovy – to jsou náměty snímků, které pořizovali první opavští fotografové od roku 1860, tedy dvě desetiletí poté, co objev černobílé fotografie obletěl svět. Fotoaparát v té době vypadal přibližně takto:

Rudolf Dybowicz, sběratel: „Nejdříve je tady objektiv, vak, zezadu se vkládala černobílá skleněná deska, která určovala i expozici."

Ta trvala i několik vteřin. Po tuto dobu bylo nutné, aby se nikdo nepohnul. A tak pravděpodobně vznikla slavná věta: „Pozor, vyletí ptáček!“

Ondřej Durczak, fotograf, Institut tvůrčí fotografie, Slezská univerzita v Opavě: "Fotografické expozice byly poměrně dlouhé. Udržet pozornost dítěte, aby se nehýbalo, a ten snímek nebyl rozmazaný, nebylo úplně jednoduché. “

Od poloviny 19. století do roku 1945 byla v Opavě jistě třicítka živnostníků, kteří tady měli svůj fotografický ateliér.

Jaromíra Knapíková, archivářka, Zemská archiv v Opavě: „Nejprve byla poptávka po portrétních fotografiích na památku pro příbuzné."

Fotografové zachycovali ubíhající dětská léta, vojáky, kteří rukovali do války, čerstvé novomanžele... Snímky městských budov pak sloužily jako první pohlednice, které si návštěvníci Opavy odváželi na památku.

Kniha sleduje jedno století s fotografií v Opavě. A neopomene ani fakt, že zdejší chemik, Karel Schinzel, se zasloužil o vznik barevné fotografie.

---