Na konci října měla být hotová oprava mostu na Mostní ul. v Opavě. Termín dokončení je ale o měsíc posunutý. Kvůli zvýšenému průtoku vody v korytě řeky během letních měsíců dělníci nemohli pracovat na mostních pilířích. Původní most z roku 1960 byl v havarijním stavu. Jeho rekonstrukce byla nevyhnutelná.
Most, který spojuje oba břehy řeky Opavy ve stejnojmenné slezské metropoli musel být kvůli havarijnímu stavu na jaře zbouraný. Na původních pilotech začala růst nová stavba.
Řidiči i pěší se museli obrnit trpělivostí a pro cestu na druhý břeh zvolit jiný most. Dopravní omezení měla skončit s posledním říjnem. Dokončení stavby je ale posunuté. Důvodem je velká voda, která se v posledních měsících korytem řeky Opavy prohnala.
Petr Bubeníček, stavbyvedoucí, Hroší stavby Morava: „Ta letní měla vliv na prodloužení termínu. Ale komplikací byla i ta říjnová.“
Dělníci totiž nemohli pracovat na pilířích. Ty zůstaly původní. Bylo nutné je nadbetonovat a postavit kolem nich upevnění pro nosníky 55 m dlouhé mostní konstrukce. To zvýšená vodní hladina kvůli dešťům nedovolovala.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My jsme vzali v potaz všechny okolnosti, které k tomu byly. Byly to okolnosti, které nemohli předpokládat. Byly to zejména ty povětrnostní vlivy a špatná projektová dokumentace se musela přeprojektovat.“
Nyní vrcholí dokončovací práce, aby mohla být stavba hotová během následujících týdnů.
Petr Bubeníček, stavbyvedoucí, Hroší stavby Morava: „Chybí dokončit silnice, pokládka asfaltových vrstev a úpravy pod mostem."
Rekonstrukce mostu za 36 mil. korun bude dokončená 30. listopadu.
---
Fyzioterapeutka Ivana Urbančíková připravila pro studenty Slezského gymnázia 10 cvičebních videolekcí, které jim pomohou vykompenzovat pohybem čas strávený sezením u počítačů při distančním vyučování. Půlhodinové cvičení není náročné na pomůcky ani prostor.
Hodiny strávené při on - line výuce u počítačů začínají být znát na ochablých svalech školou povinných. Video lekce dávají návod na odstranění škod, které omezený pohyb v době koronavirové pandemie, napáchal. Jak správně cvičit radí zkušení fyzioterapeuté.
Ivana Urbančíková, koordinátorka projektu, fyzioterapeutka a cvičitelka: „Které svaly více posilovat, které spíš protahovat. Hlavně jak je důležité své tělo vnímat, jak je důležité dýchat. Jaké svaly zapojovat. A hlavně nastavit hluboké svaly, které nás drží celý den, hluboký stabilizační systém.“
Fyzioterapeutka Ivana Urbančíková zapojila do přípravy videí celou rodinu: spolu s dcerou Hankou cvičí, manžel a synové Jan a Ondřej pořizují videozáznam na mobilní telefony.
Ondřej Urbančík, amatérský kameraman: „Pomáhám s natáčením, potom ta videa stříhám a připravuji, aby byla použitelná.“
Půlhodinové cvičební lekce vycházejí z jógy a fyzioterapeutických cviků, které cvičitel vždy podrobně vysvětlí. Odkaz na jednotlivá videa najdou studenti Slezského gymnázia každých 14 dní ve svých e-mailových schránkách. Celkem jich bude 10.
Milada Pazderníková, ředitelka, Slezské gymnázium, Opava: „Chtěli jsme, aby to bylo skutečně pro středoškoláky, pro jejich fyzický vývoj a růst. Aby všechny cviky zvládli. Takže je to napasované na míru pro naše studenty.“
Student maturitního ročníku, Mikuláš Pavlík, si už první cvičební lekci vyzkoušel ve své malé domácí tělocvičně.
Mikuláš Pavlík, student Slezského gymnázia, Opava: „Jednou nebo i třikrát týdně by si to každý měl zkusit, cvičení zpevní části těla, o kterých ani nevíme, že je máme.“
Pravidelné cvičení pomůže udržet studentům v dobrém stavu nejen jejich těla zkoušená koronavirovým sedavým způsobem života, ale také díky vyplavenému hormonu štěstí, endorfinu, dodá dobrou náladu, která jim pomůže náročnou dobu epidemie lépe zvládnout.
---
Výuka na dálku přišpendlila studenty k počítačům a omezila jejich setkávání. Jak koronavirovou krizi snášejí středoškoláci – to nám v rozhovoru popsala Kamila Tkáčová, školní metodička prevence Slezského gymnázia.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak se změnili studenti během osmi měsíců s koronavirem?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Tak určitě jsou zodpovědnější, samostatnější a když se podívám na účast, tak 100% účast na hodinách.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: „Jak púsobí odloučení na studenty, kteří se teď učí doma?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Já bych řekla, že jinak reagují starší ročníky, jinak reagují první a druhé ročníky. Vidím to, když začíná výuka, tak 10 min. před začátkem se setkávají studenti 4. ročníku. Například jeden student hraje na kytaru, a tak vylepšuje atmosféru před vyučováním. Studenti prvního ročníku se přihlásí na čas. U těch budoucích maturantů cítím, že spolu chtějí ten čas sdílet a v té době přestávky si povídají o sobě, o výuce a to se mi zdá velmi pozitivní.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Působíte jako školní metodik prevence, už se na Vás studenti s nějakými problémy obraceli?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Ano, bylo to i v době první vlny koronavirové pandemie. Pro mne bylo překvapivé, že hned na začátku září si žáci žádali pomoc psychologů. Když se podívám na období druhé, tak už i telefonovali nebo psali, že chtějí pomoci.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: S čím konkrétně se na Vás obraceli?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Jedná se spíš o soukromé problémy, jak zvládat zátěžovou situaci v rodině. Bohužel řada rodin se úplně odřezala od světa a ta sociální deprivace tady nastává.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak poznám jako rodič, že dítě má problém, který bych měla řešit?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Já se domnívám, že základní věc je komunikace. A pokud vnímám, že dítě reaguje jinak, je smutnější a neodpovídá častěji na otázky, tak je třeba se zamyslet, co se děje. My máme otevřenou komunikaci se studenty, kdy si mohou říci o pomoc, a také to dělají. Je fakt, že studenti prvních ročníků ještě nejsou zvyklí na takový způsob komunikace, jaká je u nás nastavený. Prvňáci se ještě nenaučili otevřenému způsobu chování, které u nás je, a tam to mohu vnímat jako možná nastávající problémy.“
---
Členové spolku Za Opavu usilují o opravu chátrajícího Kostela sv. Jana Křtitele v centru slezské metropole. Spustili proto crowdfundingovou sbírku. Nejprve chtějí rekonstruovat gotickou bránu do přilehlé zahrady a natřít kostelní věž.
Kostel sv. Jana Křtitele stojí v centru Opavy už víc jak šest století. Dokládá to gotický portál, který je vstupem do zahrady. Hned vedle něj stojí část středověké hradební zdi.
Členové občanského sdružení Za Opavu začali za přispění kraje a magistrátu s opravou brány. Na její dokončení ale potřebují ještě další peníze. Nutné je také natřít kostelní věž. A tak spustili na portálu Startovač sbírku .
Václav Müller, organizátor sbírky, ředitel festivalu Hradecký slunovrat: „Sbírkou, crowdfundingem, bychom chtěli, ať kolem kostela vyroste komunita, která se o něj bude zajímat, a které přiroste k srdci.“
Sbírku podpořila třeba spisovatelka Karin Lednická nebo kněz Zbigniew Czendlik. Peníze musí na účet doputovat do konce měsíce.
Ivo Mludek, organizátor sbírky, Charita Opava: „Ten záměr je smělý. 150 000 Kč v časech, které jsou dost nejisté, je hodně. Ale my tomu věříme.
Důkladnou opravu ale potřebuje také samotný kostel ze 14. století, který po přestavbě nese rysy baroka. Už 6 let je zavřený a chátrá.
Dalibor Halátek, člen spolku Za Opavu: „Největším problémem kostela jsou praskliny, které se projevují na klenbě presbytáře. Jsou to statického charakteru. Způsobilo je vhlhké podloží a doprava, která vede v těsném sousedství kostela.“
Členové spolku Za Opavu by chtěli této sakrální stavbě znovu vdechnout nový život. A tak hledají způsob, jak získat další peníze na opravu. Chtěli by tady obnovit bohoslužby. A pak také dát prostor kultuře.
---
Na konci října měla být hotová oprava mostu na Mostní ul. v Opavě. Termín dokončení je ale o měsíc posunutý. Kvůli zvýšenému průtoku vody v korytě řeky během letních měsíců dělníci nemohli pracovat na mostních pilířích. Původní most z roku 1960 byl v havarijním stavu. Jeho rekonstrukce byla nevyhnutelná.
Most, který spojuje oba břehy řeky Opavy ve stejnojmenné slezské metropoli musel být kvůli havarijnímu stavu na jaře zbouraný. Na původních pilotech začala růst nová stavba.
Řidiči i pěší se museli obrnit trpělivostí a pro cestu na druhý břeh zvolit jiný most. Dopravní omezení měla skončit s posledním říjnem. Dokončení stavby je ale posunuté. Důvodem je velká voda, která se v posledních měsících korytem řeky Opavy prohnala.
Petr Bubeníček, stavbyvedoucí, Hroší stavby Morava: „Ta letní měla vliv na prodloužení termínu. Ale komplikací byla i ta říjnová.“
Dělníci totiž nemohli pracovat na pilířích. Ty zůstaly původní. Bylo nutné je nadbetonovat a postavit kolem nich upevnění pro nosníky 55 m dlouhé mostní konstrukce. To zvýšená vodní hladina kvůli dešťům nedovolovala.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My jsme vzali v potaz všechny okolnosti, které k tomu byly. Byly to okolnosti, které nemohli předpokládat. Byly to zejména ty povětrnostní vlivy a špatná projektová dokumentace se musela přeprojektovat.“
Nyní vrcholí dokončovací práce, aby mohla být stavba hotová během následujících týdnů.
Petr Bubeníček, stavbyvedoucí, Hroší stavby Morava: „Chybí dokončit silnice, pokládka asfaltových vrstev a úpravy pod mostem."
Rekonstrukce mostu za 36 mil. korun bude dokončená 30. listopadu.
---
Fyzioterapeutka Ivana Urbančíková připravila pro studenty Slezského gymnázia 10 cvičebních videolekcí, které jim pomohou vykompenzovat pohybem čas strávený sezením u počítačů při distančním vyučování. Půlhodinové cvičení není náročné na pomůcky ani prostor.
Hodiny strávené při on - line výuce u počítačů začínají být znát na ochablých svalech školou povinných. Video lekce dávají návod na odstranění škod, které omezený pohyb v době koronavirové pandemie, napáchal. Jak správně cvičit radí zkušení fyzioterapeuté.
Ivana Urbančíková, koordinátorka projektu, fyzioterapeutka a cvičitelka: „Které svaly více posilovat, které spíš protahovat. Hlavně jak je důležité své tělo vnímat, jak je důležité dýchat. Jaké svaly zapojovat. A hlavně nastavit hluboké svaly, které nás drží celý den, hluboký stabilizační systém.“
Fyzioterapeutka Ivana Urbančíková zapojila do přípravy videí celou rodinu: spolu s dcerou Hankou cvičí, manžel a synové Jan a Ondřej pořizují videozáznam na mobilní telefony.
Ondřej Urbančík, amatérský kameraman: „Pomáhám s natáčením, potom ta videa stříhám a připravuji, aby byla použitelná.“
Půlhodinové cvičební lekce vycházejí z jógy a fyzioterapeutických cviků, které cvičitel vždy podrobně vysvětlí. Odkaz na jednotlivá videa najdou studenti Slezského gymnázia každých 14 dní ve svých e-mailových schránkách. Celkem jich bude 10.
Milada Pazderníková, ředitelka, Slezské gymnázium, Opava: „Chtěli jsme, aby to bylo skutečně pro středoškoláky, pro jejich fyzický vývoj a růst. Aby všechny cviky zvládli. Takže je to napasované na míru pro naše studenty.“
Student maturitního ročníku, Mikuláš Pavlík, si už první cvičební lekci vyzkoušel ve své malé domácí tělocvičně.
Mikuláš Pavlík, student Slezského gymnázia, Opava: „Jednou nebo i třikrát týdně by si to každý měl zkusit, cvičení zpevní části těla, o kterých ani nevíme, že je máme.“
Pravidelné cvičení pomůže udržet studentům v dobrém stavu nejen jejich těla zkoušená koronavirovým sedavým způsobem života, ale také díky vyplavenému hormonu štěstí, endorfinu, dodá dobrou náladu, která jim pomůže náročnou dobu epidemie lépe zvládnout.
---
Výuka na dálku přišpendlila studenty k počítačům a omezila jejich setkávání. Jak koronavirovou krizi snášejí středoškoláci – to nám v rozhovoru popsala Kamila Tkáčová, školní metodička prevence Slezského gymnázia.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak se změnili studenti během osmi měsíců s koronavirem?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Tak určitě jsou zodpovědnější, samostatnější a když se podívám na účast, tak 100% účast na hodinách.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: „Jak púsobí odloučení na studenty, kteří se teď učí doma?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Já bych řekla, že jinak reagují starší ročníky, jinak reagují první a druhé ročníky. Vidím to, když začíná výuka, tak 10 min. před začátkem se setkávají studenti 4. ročníku. Například jeden student hraje na kytaru, a tak vylepšuje atmosféru před vyučováním. Studenti prvního ročníku se přihlásí na čas. U těch budoucích maturantů cítím, že spolu chtějí ten čas sdílet a v té době přestávky si povídají o sobě, o výuce a to se mi zdá velmi pozitivní.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Působíte jako školní metodik prevence, už se na Vás studenti s nějakými problémy obraceli?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Ano, bylo to i v době první vlny koronavirové pandemie. Pro mne bylo překvapivé, že hned na začátku září si žáci žádali pomoc psychologů. Když se podívám na období druhé, tak už i telefonovali nebo psali, že chtějí pomoci.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: S čím konkrétně se na Vás obraceli?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Jedná se spíš o soukromé problémy, jak zvládat zátěžovou situaci v rodině. Bohužel řada rodin se úplně odřezala od světa a ta sociální deprivace tady nastává.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak poznám jako rodič, že dítě má problém, který bych měla řešit?
Kamila Tkáčová, školní metodik prevence, Slezské gymnázium Opava: „Já se domnívám, že základní věc je komunikace. A pokud vnímám, že dítě reaguje jinak, je smutnější a neodpovídá častěji na otázky, tak je třeba se zamyslet, co se děje. My máme otevřenou komunikaci se studenty, kdy si mohou říci o pomoc, a také to dělají. Je fakt, že studenti prvních ročníků ještě nejsou zvyklí na takový způsob komunikace, jaká je u nás nastavený. Prvňáci se ještě nenaučili otevřenému způsobu chování, které u nás je, a tam to mohu vnímat jako možná nastávající problémy.“
---
Členové spolku Za Opavu usilují o opravu chátrajícího Kostela sv. Jana Křtitele v centru slezské metropole. Spustili proto crowdfundingovou sbírku. Nejprve chtějí rekonstruovat gotickou bránu do přilehlé zahrady a natřít kostelní věž.
Kostel sv. Jana Křtitele stojí v centru Opavy už víc jak šest století. Dokládá to gotický portál, který je vstupem do zahrady. Hned vedle něj stojí část středověké hradební zdi.
Členové občanského sdružení Za Opavu začali za přispění kraje a magistrátu s opravou brány. Na její dokončení ale potřebují ještě další peníze. Nutné je také natřít kostelní věž. A tak spustili na portálu Startovač sbírku .
Václav Müller, organizátor sbírky, ředitel festivalu Hradecký slunovrat: „Sbírkou, crowdfundingem, bychom chtěli, ať kolem kostela vyroste komunita, která se o něj bude zajímat, a které přiroste k srdci.“
Sbírku podpořila třeba spisovatelka Karin Lednická nebo kněz Zbigniew Czendlik. Peníze musí na účet doputovat do konce měsíce.
Ivo Mludek, organizátor sbírky, Charita Opava: „Ten záměr je smělý. 150 000 Kč v časech, které jsou dost nejisté, je hodně. Ale my tomu věříme.
Důkladnou opravu ale potřebuje také samotný kostel ze 14. století, který po přestavbě nese rysy baroka. Už 6 let je zavřený a chátrá.
Dalibor Halátek, člen spolku Za Opavu: „Největším problémem kostela jsou praskliny, které se projevují na klenbě presbytáře. Jsou to statického charakteru. Způsobilo je vhlhké podloží a doprava, která vede v těsném sousedství kostela.“
Členové spolku Za Opavu by chtěli této sakrální stavbě znovu vdechnout nový život. A tak hledají způsob, jak získat další peníze na opravu. Chtěli by tady obnovit bohoslužby. A pak také dát prostor kultuře.
---
