Textový přepis videa

Demolice Slezanky pokračuje. K zemi jde další část

V historickém centru Opavy začala demolice další částí bývalého Obchodního domu Slezanka. Do zdi chátrající budovy se tak opět zakously hydraulické nůžky a bagry. Práce by měly skončit na konci listopadu.

Demolici další části Slezanky předcházelo majetkové vypořádání. Město vedlo o budovu soudní spor, který vyhrálo, a následně mohlo vybrat firmu, která objekt zbourá.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám z toho velkou radost, že pokračujeme. Nemohli jsme začít dříve, dokud nebylo vyřešeno majetkové vypořádání. My jsme u soudu vyhráli, budova se stala naší. Tudíž jsme mohli zahájit soutěž.”

Zakázku se podařilo vysoutěžit za 13 milionů korun bez DPH. Původní předpoklad přitom podle vedení města počítal s částkou kolem 30 milionů. Nejnáročnější část bourání by měla zabrat zhruba tři týdny.

Michal Tomšík, jednatel realizační firmy: “Vzhledem k tomu, že první etapa už je za námi, nějaké zkušenosti máme. Jednoduchá demolice to není. Budeme se snažit co nejméně omezit chod města a co nejméně hlučet a prášit, ať to je co nejrychleji hotové.”

Na místě už pracuje kolový i pásový bagr, přidat se má také velký demoliční stroj. Ještě před samotným bouráním dělníci objekt vyklidili a odstranili jeho vnitřní části. Firma zároveň sleduje stav okolních budov.

Michal Tomšík, jednatel realizační firmy: “Probíhá zajištění a monitoring okolních budov, aby při demolici nebyly nějaké velké otřesy, aby se neponičily okolní budovy, jak na městské radnici, tak tady na divadelním klubu.“

Po dokončení demolice přijde na řadu rozhodování o budoucnosti tohoto místa.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Teď nás čekají veřejné debaty a diskuze s odborníky, s veřejností, kde se pobavíme o tom, co by tady do budoucna mohlo být, co by lidé chtěli a co odborníci navrhují.”

Veřejné debaty chce město zahájit v listopadu. Pokud půjde vše podle harmonogramu, architektonicko-urbanistickou soutěž by mohlo vypsat začátkem příštího roku.

---

Hendikepované děti se učily jak zvládnout mimořádné situace

Jak se zachovat při požáru, povodni nebo zdravotním kolapsu a na koho se v případě nebezpečí obrátit. To si prakticky vyzkoušely hendikepované děti z Opavska na už tradiční akci Ochrana člověka za mimořádných situací.

Loděnice vodních skautů Poseidon v Opavě se proměnila v místo plné záchranářů, policistů, hasičů i vojáků. Už 24. ročník akce připravila Základní škola Dostojevského ve spolupráci s vodními skauty. Určena je dětem i dospělým s hendikepem.

Lenka Kopřivová, organizátorka akce: “Cílem této akce je seznámit děti z mateřské školy, základní, střední, ale i dospělácké klienty Charity, čili lidi s handicapem, s možným přicházejícím nebezpečím, co v životě přichází, jako jsou živelní pohromy, různé biologické zbraně, dopravní nehody, válečné konflikty. Takže cílem je se na ně připravit, abychom uměli dobře reagovat, pomoci sobě, pomoci sousedům, kamarádům. A k tomu nám pomáhají složky integrovaného záchranného systému.”

Jedno ze stanovišť připravili hasiči. S dětmi si hravou formou zopakovali například čísla tísňového volání nebo správné chování při požáru.

Petra Magerová, koordinátorka preventivně výchovné činnosti, HZS MSK: “Máme vlastně zásahové vozidlo, u toho máme hasiče, kteří jim ukážou, co všechno vlastně v tom autě je. A taky jim vlastně řeknou, jak by se měly chovat, když jede auto a houká a bliká, aby nám neběhali po silnici, aby nám nechtěli vstupovat do cesty.”

Velký zájem budilo také stanoviště potápěčů. Děti se seznámily s jejich vybavením a samy si mohly vyzkoušet záchranu člověka z vody pomocí házecího pytlíku.

Jan Pova, Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru: “My jim tady ukazujeme potápěčskou techniku, kterou disponujeme, jak už dýchací přístroj s celoobličejovou maskou, případně potápěčské obleky, jak odolné proti prořezu, tak i do kontaminované vody. Jsou moc šikovné."

Policie se zaměřila především na bezpečnost v dopravě.

Pavla Welnová, preventistka, PČR Opava: “Děti si dneska u nás můžou poskládat puzzle, které se týkají nějaké vlastní bezpečnosti. Zejména jsme to dneska zaměřili na tu dopravu. To znamená přechod pro chodce, že v autě se musí poutat a vlastně obecně tu vlastní bezpečnost.”

Kromě stanovišť záchranných složek si děti mohly vyzkoušet třeba jízdu na lodi nebo na tandemových kolech.

anketa: zúčastněné děti: “Vyzkoušel jsem loďku. Bavilo mě to docela, zkusil jsem si párek.”

“Měl jsem párek. Pak jsem ještě byl na té loďce. A baví mě to tady hodně.”

“Mě se to tu líbí krásně, je to tu hezké a baví mě to tu. Vyzkoušela jsem si hasiče, záchranářskou službu. A tady toto mě baví ze všeho nejvíc.”

“Je to tady dobrý, vyzkoušeli jsme si zatím skoro všecko a ke konci půjdeme na to kolo. A co tě tak nejvíc bavilo? Ti vojáci."

Akce dětem ukazuje mimořádné situace především prakticky a s ohledem na jejich možnosti. Zároveň propojuje děti s hendikepem se zdravými vrstevníky a učí je, že v krizové situaci je důležité vědět nejen to, jak přivolat pomoc, ale také jak pomoci druhým.

---

Zámek v Raduni se proměnil v pohádkové království

Zámek Raduň obsadili filmaři. Režisér a scenárista Ivo Macharáček tady během šesti natáčecích dnů vytvořil scény plné kouzel, lektvarů a magických proměn. Po úspěchu Tajemství staré bambitky 1 a 2 se vrací s novou českou filmovou pohádkou Líné království.

Kostýmy, kamery, světla a známé herecké tváře. Raduňský zámek se na několik dní proměnil ve filmové kulisy. Právě tady vznikaly důležité scény nové české pohádky Líné království. Její příběh přitom začal vznikat už před třinácti lety.

Ivo Macharáček, režisér: “Ta intenzivní práce jako na tom projektu trvala 2 až 3 roky. Třeba tady to prostředí Raduně, tady jsem byl 8x před tím natáčením, než jsme si ujasnili přesně, které prostředí využijeme, kde budeme točit, jak to natáčení bude vypadat.”

Filmaři strávili v Raduni šest natáčecích dnů. Využili interiéry zámku, Velkou knihovnu, půdní prostory, okolí rybníka, ale především historickou oranžerii.

kastelánka, Zámek Raduň: “Já osobně jsem velmi ráda, že si vybral pan režisér Ivo Macharáček právě náš raduňský zámek. Tuším, že je to jeden z největších filmařských počinů a pevně věřím, že díky němu vstoupí i náš zámek více do povědomí návštěvníků.”

Jednou z hlavních postav je princezna Amálie. Rozhodně ale nepatří mezi princezny, které by jen čekaly na svého zachránce.

Sofie Anna Švehlíková, herečka: “Hraju v pohádce princeznu Amálii, což je taková velmi akční, hodně odhodlaná, obětavá, chytrá princezna. Mám hrozně ráda princezny, co jsou takový, opravdu jako jdou příkladem pro malý holčičky.”

Proti ní stojí čarodějnice Drahomíra v podání Elizavety Maximové. Touží získat zpět kouzelný prsten. Čarování bez něj ji totiž připravuje o mládí a sílu.

Elizaveta Maximová, herečka: “Neskutečně mě baví ty proměny Drahomíry s naší uměleckou maskérkou Janou Dopitovou. Máme šest fází stárnutí Drahomíry, postupný. V šestý fázi, kdy je Drahomíra nejstarší, tak jsme vlastně byli v maskérně šest hodin.”

Výraznou roli v pohádce hrají také ručně vyráběné kostýmy. Vznikaly hercům přímo na míru.

Klára Vostárková, kostymérka: “Kostýmy nám šije krejčová Marie Dopitová, která vlastně v Ostravě, všechny věci jsou na míru. A navrhovala to Alena Šafrová kostýmní výtvarnice, která vlastně ty všechny věci i doplňovala, osobně to dozdobovala, dodělávala.”

Jednu z dalších postav, učitele Tužtičku, ztvárnil Pavel Kříž.

Pavel Kříž, herec: “Pohádky mám moc rád. Moje role se jmenuje Tužtička, je to učitel a hraje se mi dobře. Mám skvělý kolegy a výborného pana režiséra, kterého znám, s kterým si rozumím, který miluje pohádky, takže se s ním moc hezky dělá.”

Líné království vzniká na řadě míst po celé republice. Raduň je ale podle režiséra jednou z nejdůležitějších lokací. Zásadní roli při výběru sehrála právě zdejší oranžerie.

Ivo Macharáček, režisér: “Vybrali jsme si tu Oranžerii, protože je jedinečná. Tady vlastně v České republice takhle krásně zachovalá zámecká Oranžerie v secesním stylu, který jsme hledali, tak je ojedinělá.”

A jak už napovídá samotný název, pohádka bude především o lenosti. A také o tom, proč jí nepodlehnout.

Ivo Macharáček, režisér: “Člověk by neměl lenosti propadat. Měl by vždycky v sobě najít sílu a odvahu tvořit a pracovat sám na sobě a nějak se vyvíjet a posouvat dál, starat se o svoje prostředí, o svoji rodinu a o své nejbližší.”

Filmaře teď čekají ještě měsíce práce. Jak nakonec pohádkové Líné království i raduňský zámek na filmovém plátně budou vypadat, to uvidíme v kinech v březnu 2027.

---