Suché Lazce a Komárov budují splaškovou kanalizaci

V městských částech Opavy, v Komárově a Suchých Lazcích, se buduje splašková kanalizace. Obě obce budou mít společnou čističku odpadních vod. S financováním pomohlo město Opava. Investice za necelých 300 milionů korun je vůbec největší investicí za posledních dvacet let.

Suché Lazce s tisícovkou obyvatel a Komárov se 1400 jsou jedny z posledních částí Opavy, kde chybí splašková kanalizace. Ačkoliv projekt byl dávno vytvořený, peníze na tuto finančně náročnou investici se podařilo sehnat až nyní.

Lumír Měch (OMČO), starosta Komárova: „Dotační podmínky z ministerstva pro nás byly nesplnitelné. Až vloni se uvolnily a my jsme mohli podat žádost o dotaci.“

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to akce, která se připravuje od r. 2009, takže jsme v projektu museli udělat i nějaké úpravy. Je to jedna z největších investic za posledních 20 let.“

Stavební dělníci začali pracovat v obou obcích najednou. Položí dohromady 12 kilometrů kanalizačního potrubí s téměř 550 přípojkami, čerpacími stanicemi i čističkou. Ani v jedné obci ovšem nebude kanalizace dovedena ke všem domům.

Petr Oriščík (ČSSD), starosta Suchých Lazců: „Kanalizace nebude vybudována na ulicích V Ulici a Na Štěpnici a to především proto, že nevyšla ekonomická výhodnost těchto tras. Já věřím, že v budoucnu vyřešíme min. Ulici na Štěpnici.

Kanalizace mine také některé ulice v Komárově, kde velké vzdálenosti od páteřní trasy znemožnily výstavbu kanalizace na ulicích U Černého Mlýna, U Tratě a Potoční.

Stavební práce omezí dopravu v obcích a mnohdy také průjezd hromadné dopravy. Ukončeny budou v říjnu příštího roku.

---

Žáci uspěli v mezinárodní robotické soutěži

Žáci z opavské Základní školy Tomáše Garriqua Masaryka postoupili do celoevropského finále v robotické soutěži First Lego League. Kvůli opatřením ale bude čtyřčlenný tým soutěži on – line.

Do robotické soutěže se každoročně zapojuje na půl milionu žáků a studentů z celého světa, které baví kostruovat a programovat. Se stavebnicí Lego týmy společně sestavují na herním plánu trasu pro robota, který během ní plní úkoly. Do složitého zadání se pustila čtveřice deváťáků z opavské ZŠ Tomáše G. Masaryka.

Patrik Štencel, člen týmu, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Každá překážka má několik možnosti, jak se dá splnit. Většinou čím je složitější, tím více bodů za to je. Poté se všechny body za překážky posčítají a to je finální zhodnocení.“

Richard Budínský, člen týmu, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Jeden z nejhorších úkolů byl krokovač, který byl špatně postavený. Ale to jsme si jen mysleli. Nakonec jsme zjistili, že se to musí naprogramovat jinak.“

Na splnění všech úkolů má robot 2,5 minuty. Kromě toho porota hodnotí také jeho konstrukci a spolupráci týmu. Další disciplínou bylo zamyšlení nad tím, jak odvést spolužáky od vysedávání nad mobilem. A tak vytiskli na 3D tiskárně deskové hry a vybalili je o přestávce ve třídě. Sami byli překvapení, jak se mezi vrstevníky uchytily.

Monika Pustková,členka týmu, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Vytiskli jsme Dámu, méně známou hru Othelo, Kloboučku, hop, kostky, hlavolamy a různé další.“

Kvůli nejisté epidemiologické situaci se termíny regionálního a národního kola posouvaly. Nakonec měl opavský tým na vypracování zadání necelé dva týdny.

Libuše Kovářová, koordinátorka soutěžního týmu, ZŠ T. G. Masaryka, Opava: „Letos byla tato soutěž pro nás extrémně náročná. Protože za běžných okolností to děláme tři měsíce na podzim. Teď díky koroně bylo všechno odsunuté."

V národním kole se opavští školáci umístili na třetím místě a postoupili do Celoevropského kola, které pořádalo Řecko. V distanční soutěži se poměřovali se 151 týmy z dvou stovek zemí.

---

Skladatel A. Rychlý má v Opavě pamětní desku

V letošním roce uplynulo 120 let od narození hudebního skladatele, pedagoga a sbormistra Arnošta Rychlého. Tento opavský rodák se proslavil zhudebňováním veršů Petra Bezruče. Dům, ve kterém žil, připomíná nyní nově pamětní deska.

V tomto domě na Liliové ulici v Opavě prožil Arnošt Rychlý víc jak dvacet let svého života. Z okna nejvyšším patře bylo často slyšet piano a jeho školený hlas. Takto vypadala jeho pracovna, ve které přijímal návštěvy, cvičil i komponoval. Rychlého uchvátila tvorba Petra Bezruče. Na slova jeho básní složil víc jak 50 skladeb.

Tomáš Elis, vnuk A. Rychlého: „Dědeček byl vždycky velmi rád, když jsem mu pomáhal s melodramy. Četl jsem Bezručovy verše a on začal nahazovat první tóny skladeb.“

Život Arnošta Rychlého v tomto domě připomíná nyní pamětní deska. Její slavnostní uvedení v život bylo plánováno už na květen, kdy se skladatel před 120 lety narodil. Vše zdržela nařízená epidemická opatření.

V reliéfu je část rukopisu, který zachytil Rychlého oblíbené krédo: „Komu jest umění životem, toho život je velkým uměním.“ Sochař vytvořil reliéf podle fotografie.

Daniel Klose, sochař: „Vybrali jsme fotografii , na které je A. Rychlý v klobouku, v šále. Tou šálou jsem pak mohl propojit kamennou desku s reliéfem.“

Arnošt Rychlý zůstal celý život věrný učitelskému povolání, hudbě a aktivně se podílel na tvorbě opavské kultury. Řídil několik pěveckých sborů, pro které upravoval party a spolupracoval se Slezským divadlem.

Ondřej Haničák, historik Slezského zemského muzea: „Já osobně v něm vidím především kontinuitu kulturního života meziválečné Opavy, která v určitém omezeném měřítku pokračovala i v letech po II. světové válce.“

Po druhé světové válce, jejíž následky byly v Opavě zničující, se Rychlý výrazně podílel na obnově kulturního a společenského života.

---

Akordeon v barvách

Učitel na akordeon, Martin Žurek, napsal pro své žáky zábavné přednesové skladby. Teď je seřadil do publikace a opavská základní umělecká škola je vydala. Kresbami pak noty doprovodily děti z výtvarného oboru.

Mladý pedagog Martin Žurek učí na opavské umělecké škole čtvrtým rokem hru na akordeon. Protože jej baví komponovat, rozhodl se, že současnou nabídku přednesových skladeb obohatí několika svými kousky.

Martin Žurek, učitel, ZUŠ Opava: „Spíš než potřeba, tak to byla radost přinést do akordeonového světa něco nového, co není otřepané. Aby děti měly skladby nové, zajímavé a aby rády hrály.“

A tak přišly na svět hravé kompozice s názvem např. Rarášek, Starý kolotoč nebo Šílený taxikář.

Barbora Matýsková, žákyně oboru akordeon, ZUŠ Opava: „Teď hraju skladbu Spadané listí, dříve jsem hrála třeba Červotoče.“

Kromě sólových skladeb publikace obsahuje i několik duet.

Martin Žurek, učitel, ZUŠ Opava: „V průběhu těch 16 skladeb se řeší různé úhozy, nebo techniky hry – legato, staccato, změny tempa.“

Publikace nese název Akordeon v barvách zcela oprávněně. Na jejich vydání totiž Martin Žurek spolupracoval s dětmi z výtvarného oboru ZUŠ. Sám jim několikrát skladby přehrál a ony na motivy hudby malovaly.

Markéta Janečková, učitelka výtvarného oboru, ZUŠ Opava: „Některé děti to pojaly více ilustrativně, jiné reagovaly spíš na energii a celkovou atmosféru hudby.“

Už nyní Martin Žurek přemýšlí, čím dále obohatí svět hudby a komponuje skladby pro komorní hru. Vedle akordeonu dá prostor ještě třeba houslím a klavíru.

---