V KD Na Rybníčku musí být po 22,00 hod. klid

Vedení Opavy usiluje o zrušení omezení veřejné produkce po 22. hodině v Kulturním domě Na Rybníčku. Takovéto opatření nařídila krajská hygienické stanice kvůli naměřeným nadlimitním hodnotám hluku, který ruší obyvatele přilehlého bytového domu. Na vině je zřejmě nedostatečné konstrukční oddělení a odizolování obou objektů.

Budova kulturního domu stojí na konci ulice Na Rybníčku a navazuje na řadu bytových domů. S jedním z nich přímo sousedí stěnou u jeviště. Takže vše, co se na něm odehrává, se přenáší také do prostor přilehlého bytu. První měření hluku na základě podnětu zdejších obyvatel bylo provedeno v roce 2004. To poslední, páté v pořadí, v roce 2018.

Aleš Kotrla, mluvčí, KHS Ostrava: „V rámci těchto měření bylo zjištěno překročení stanoveného hygienického limitu hluku. A v souvislosti s tím KHS Ostrava uložila uložila pokutu vždy pořadateli veřejné produkce.“

Hygienici vydali rozhodnutí, kterým pozastavili veřejnou hudební produkci v nočních hodinách. Takže pořádat zde ples, diskotéku nebo koncert je teď problém.

Martin Seidl, provozní ředitel, Kulturní dům Na Rybníčku, Opava: „My se snažíme se zákazníkem, který pořádá akci, aby akceptoval snížení zvukové hladiny po desáté hodině.“

Opatření snižuje zájem o pronájem sálu. I když se provozovatel snaží kontrolovat hladinu hluku profesionálními měřáky či limitéry, aby požadavkům hygieny vyhověl.

Kulturní dům Na Rybníčku s kapacitou 450 míst je největším zařízení svého druhu ve městě. Kromě velkého multifunkčního sálu v přízemí jsou součástí také salonky v prvním poschodí a restaurace s venkovním posezením.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to jediný sál s takovouto kapacitou, který patří městu. Je tady kapacita 450 lidí. My jsme de facto ztratili možnost pořádat zde pořádat akce.“

Problémy s hlukem, který se přenáší do bytového domu, trvají mnoho let. Potíže neodstranila ani kompletní rekonstrukce provedená před deseti lety. Na vině je zřejmě nedostatečné konstrukční oddělení obou staveb.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Já jsem s majiteli sousedního domu jednal, vyvolal jsem několik jednání ohledně technických úprav tak, aby jim to nevadilo. Ale nakonec jsme se nedohodli na kompenzaci, aby to mohlo fungovat.“

Obyvatelé domu, se nechtěli ke kauze vyjadřovat.

Zatím není jasné, co se bude dít dál. Město si nechalo zpracovat opatření, které by mohlo zabránit šíření hluku. Ovšem autor projektu za několik milionů korun negarantuje sto procentní úspěch. Město také zvažuje odvolání ke správnímu soudu.

---

Re-use centrum v Opavě otevřeno!

V areálu opavských technických služeb bylo otevřeno re-use centrum. Lidé zde mohou odložit nepoškozené věci, které mohou ještě najít uplatnění. Zájemci si je mohou odnést zdarma nebo za symbolický poplatek, který bude použitý na obnovu zeleně ve městě.

první návštěvnice re-use centra: „Tady mám úplně novou konvičku na čaj nebo kávu, kterou jsem kdysi dostala. Tak to tady ráda předám, aby to ještě někomu udělalo radost.“

Regály právě vzniklého re-use centra se začínají postupně plnit věcmi, které už někdo nepotřebuje, ale jiný by je ještě mohl použít. Jsou tady třeba obrazy, nádobí, hračky, knihy, různé dekorační předměty. Za normálních okolností by tyto nepotřebné, ale stále zachovalé věci, skončily na skládce. Teď dostaly šanci na restart.

Kamil Zaoral, pracovník Re-use centra: „Měla by to být záchrana ještě použitelných věcí, které by lidé jinak vyhodili ve sběrném dvoře.“

Nepotřebné věci sem mohou lidé sami přinést. Některé předměty ale putují do re-use centra přímo z kontejnerů ve sběrným dvoře.

Založení re-use centra by mělo snížit množství směsného komunálního odpadu, který je vyvážený na skládku. Podle Zákona o odpadech se bude do roku 2030 postupně snižovat množství ukládaného odpadu na skládky a zároveň se bude zvyšovat poplatek za jeho uložení.

Michal Jedlička (KDU-ČSL), náměstek primátora Opavy: „Vznik tohoto centra je jedním z opatření, které by mohlo pomoci ke snížení odpadu, který odvážíme na skládku.“

Regály se začínají pomalu zaplňovat věcmi. Ty teď čekají na své nové majitele, kterým by mohly ještě posloužit. Přinést zde můžete v podstatě cokoliv, u čeho je možné zaručit hygienickou nezávadnost a bezpečné užívání.

Jan Hazucha, ředitel, Technické služby Opava: „Pro re-use centrum jsme vyčlenili část prostor skladu na sběrném dvoře. V případě, že ten prostor se bude jevit jako nedostatečný, tak jej dále rozšíříme."

Prozatím je zde otevřeno 2x týdně, ve středu a v sobotu. Zatímco odložit zde nepotřebné věci mohou pouze obyvatelé Opavy a městských částí, odnést si je může za symbolický poplatek kdokoliv. Peníze, které odevzdá do pokladničky, pak budou použity na výsadbu a údržbu veřejné zeleně ve městě.

RE-USE CENTRUM PŘIJÍMÁ:

• drobný nečalouněný nábytek
• zahradní nábytek
• zařízení a vybavení domácnosti
• umělecké a ozdobné předměty
• sportovní potřeby a hračky
• hudební nástroje
• hodiny a budíky

RE-USE CENTRUM NEPŘIJÍMÁ:

• elektroniku
• oblečení, obuv
• pracovní elektrické nástroje a jiná elektrozařízení
• čalouněný nábytek, peřiny, matrace, plyšové hračky, koberce apod.

---

Chlapec našel sekerku z doby bronzové

Teprve pětiletý Matyáš a jeho táta našli víc jak 3 000 let starou sekerku z doby bronzové. Pomohl jim při tom detektor kovu. Předmět odevzdali do Slezského zemského muzea, kde odborníci potvrdili jeho pravost. Předmět teď bude uložený v některém z muzeí, které zřizuje Moravskoslezský kraj.

Najít poklad je snem snad každého kluka, nebo i dospělého muže. Objevit jej pod zemí může pomoci technika – detektor kovů. Tento dostal předškolák Matyáš od svého otce a oba začali zkoumat, co se pod zemí nachází.

Matyáš měl štěstí. Na místě, kde přístroj signalizoval nález, našel předmět, který používali lidé na přelomu mladší a střední doby bronzové.

Matyáš: „Já jsem tak šel rovně, pak něco zapípalo. Já jsem kopal a našel jsem sekerku.“

Radek Dušek, Matyášův otec: „Je to odměna, že něco tak starého držel v ruce. To se každému nepoštěstí.“

Otec hned tušil, že se jedná o vzácný nález. Když spatřil, že je předmět potažený typickou nazelenalou barvou, věděl, že jde o bronz. A archeologové ze Slezského zemského muzea, kam nálezci poklad odevzdali, to potvrdili.

Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Datace je kolem roku 1 300 př. n. l. Čili je to přelom střední a mladší doby bronzové.“

Období vzniku, chemické složení a také pravost zkoumala neinvazivní analýza materiálu, kterou odborníci vzápětí provedli.

Sekerka byla odlita před 3000lety z mědi a cínu do formy např. z vosku či hlíny, její ostří se pak zbrousilo a nástroj se připevnil na topůrko.

Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „ Pak se použila větev, která se zasadila do těchto otvorů. Celé se to to zpevnilo nějakým organickým, pravděpodobně konopným provazcem a mohlo se to pak ještě pryskyřicí zafixovat.“

Takováto sekera mohla být použita, stejně jako dnes, k sekání dřeva. Ale také třeba jako zbraň. Podobných nálezů mají ve Slezském zemském muzeu už několik.

Tento zdokumentují, ovšem do svých sbírek neuloží. Protože předmět našla soukromá osoba, nikoliv archeologové, je jejím vlastníkem Moravskoslezský kraj.

Radost otce a syna z nálezu pokladu trochu kazí fakt, že zákon zakazuje vyzvedávat ze země jakékoliv historické předměty. A tak budou muset své počínání zřejmě ještě vysvětlit úřadům.

---