Dopravně preventivní akce zaměřená na chodce

V Opavě proběhla dopravně bezpečnostní akce zaměřená na chodce. Vůbec poprvé se do ní společně zapojili Policie ČR, strážníci a krajský koordinátor BESIPu.

Chodci patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu. Poměrně často si za svá zranění mohou sami. Mnozí z nich si neuvědomují, že přijíždějící vozidlo nestačí jen vidět, ale musí být vidět především oni sami. Nejen na to je v Opavě upozornila dopravně preventivní akce.

Marek Dýčka, mluvčí MP Opava “Chceme upozornit na to, že chodci mají být nejen viděni, to znamená, rozdáváme reflexní prvky a že se mají více věnovat tomu provozu. To znamená, že nemají zapomínat na to se správně rozhlédnout, že mají navazovat s řidičem oční kontakt, aby měli jistotu, že ten řidič je dostatečně vidí, nejlépe počkat než vozidlo zastaví. Určitě nevbíhat před rozjetá vozidla. Je to velice nebezpečné.”

Akce se uskutečnila v blízkosti frekventovaného kruhového objezdu ulic Nákladní a Oblouková.

Dalibor Prusek, zástupce vedoucího, Dopravní inspektorát Opava: “Místo bylo vybráno protože tady v centru města je vysoký pohyb chodců a začátkem letošního roku jsme měli několik vážných dopravních nehod s účasti chodce. Jednalo se třeba o střet chodce s vozidlem na přechodu pro chodce, kdy příčinou bylo špatně vyčištěné přední sklo na vozidle. To znamená námrazy na skle. Tady bych chtěl apelovat i na řidiče ať si řádně očistí čelní skla v zimním období zejména a na chodce, protože musím vidět a musím být viděn. To znamená, ty reflexní prvky, které dneska rozdáváme jsou za účelem, aby ten chodec byl viditelný.”

anketa: obyvatelé Opavy: “Pořád mám na kole a mám i na tašce.”

“Máme, používáme pořád.”

“Jak jdeš po tmě večer a nesvítí světlo, tak musí být páska.”

“Nepoužívám pásky, já spíš nosím jakoby světla na kolo než pásky.”

“My to máme na oblečení, tak jdeme vlastně vidět pořád.”

Velkým nešvarem zejména mladých chodců je mobil v ruce a sluchátka na uších.

Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP pro MSK: “Poslouchají hudbu, ne vždy se soustředí plně na to přecházení a mnohdy se stává, že bezmyšlenkovitě vstoupí na přechod a ohrozí sebe i řidiče.”

Spousta chodců si stále myslí, že u přechodu mají absolutní přednost. Není tomu tak.

Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP pro MSK: “Je to fáma, kde se traduje, že chodec má absolutní přednost u přechodu pro chodce. Není to takové, je potřeba oboustranná souhra. Chodec nesmí nikdy nikoho ohrozit, ani sebe ani ostatní účastníky. Mnohdy si chodec ani neuvědomuje rizikovost té situace. Počasí třeba nahrává nebo klimatické podmínky, světlost, šero. Dnešní počasí, kdy krásně svítí slunce, mnoho řidičů může být oslněno právě tímto sluníčkem a když se blíží k přechodu pro chodce, nemusí chodce registrovat včas. Chodec svým chováním opravdu může odvrátit tu rizikovou situaci.”

Dopravně preventivní akce jsou jedním z prostředků, jak mohou policisté ovlivňovat chování nejen chodců, ale i cyklistů a řidičů.

---

Knihovna Petra Bezruče uspořádala Pochod pro mozek

Také Opava se zapojila do celorepublikového projektu Týden pro mozek. Například Knihovna Petra Bezruče uspořádala Pochod pro mozek, jehož cílem je připomenout lidem nezbytnost pohybu pro správné fungování mozku a dobrou kondici v každém věku.

Na čtyři desítky lidí, mezi nimi i děti, se společně vydaly na komentovanou procházku z Branky u Opavy do Hradce nad Moravicí. Pochod pro mozek pro ně uspořádala Knihovna Petra Bezruče v Opavě v rámci Národního týdne trénování paměti a založila tím novou tradici.

Romana Martiníková, knihovnice, Knihovna Petra Bezruče v Opavě: “Absolvovali jsme zhruba sedmikilometrovou procházku přes kopec Hanuši, kde jsme lidem, kteří to tady znají, tak nás informovali o historii a o pověstech, které se k tomu kopci váží. Výborná akce a myslím, že se to i lidem velice líbilo. V cíli jsme měli prohlídku hradecké knihovny a malé občerstvení a hlavně také, abychom zatrénovali i s tou pamětí, tak jednoduchý kvíz, na kterém si vzpomněli, co se dneska dozvěděli.”

Jindřich Skařupa, průvodce: “Dneska jsme měli vycházku na Hanuši, kde se hovořilo o naučné stezce Hanuša, o pamětihodnostech na Hanuši, především o ovci Merino, především je to historie o Hanuši, o hanušských rytířích, kteří jsou zakleti ve skále hanušském, a to od Ječmínka. To jsou tataři, kteří tady vegetovali ve 13. století, kteří nám dělali paseku. hlavně taky o přírodě, která se týká zvířat, lesů atd.”

Na památku si každý z účastníků odnesl domů placku s logem Pochodu pro mozek.

anketa: účastníci Pochodu pro mozek: “Procházka byla krásná, počasí nám přálo, byla jsem poprvé na takové procházce, nikdy jsem na Hanuši nebyla. Pan průvodce byl úžasný, vychrlil na nás spoustu informací, bylo toho tolik, že si myslím, že to člověk není schopný pobrat. Jsem ráda, že jsem tady byla.”

“Jsme tady parta z Malých Hoštic, je nás tu asi 13, přišli jsme tady za účelem poznat lépe kraj a předtím jsme jenom chodili po přírodě a teď jsme se něco dozvěděli o historii, pověsti i pan průvodce vlastně byl velice vtipný, tak nás rozveselil, ušli jsme 7 km, bylo to pěkné.”

“Procházka byla výborná, na to jsme zvyklí, dozvěděli jsme se spoustu věcí, bylo příjemně, počasí nám přálo, co víc si můžeme přát.”

“Bylo to dobré, bylo dobré počasí a hodně informací jsme měli. Co tě zaujalo nejvíce? Asi taková ta studna v tom lese, že tam našli různé náboje a tak.”

Děti si v knihovně mohly vyrobit ovečku Merino, která se v Hradci dříve chovala.

Romana Martiníková, knihovnice, Knihovna Petra Bezruče v Opavě: “Těšíme se, že se nám to podařilo a těšíme se, že teda příští rok to zopakujeme. Všichni účastníci si to přejí, a míst tady je plno, kam chodit, takže si to rádi zopakujeme.”

Komentovaná procházka naučné stezky Hanuše se uskuteční i 12. dubna, v rámci zahájení turistické sezony a vítání jara. Těšit se můžete i komentovanou prohlídku Weisshuhnova kanálu a prohlídky zámeckých interiéru.

---

Skleníkem v Úvalně poletují tropičtí motýli

Pokud máte rádi exotické motýly, pak si zajeďte do Úvalna. Obdivovat jejich krásu můžete v tamním skleníku, který je plný tropických rostlin. S trochou štěstí uvidíte i jak se líhnou z kukel.

Každý týden zhruba tisíc motýlů, pokaždé jiní a vždy pestrá škála. To nabízí výstava živých tropických motýlů z různých koutů světa v Úvalně. Poletují ve vyhřívaném skleníku plném rostlin, kde návštěvníci zároveň mohou sledovat i jejich zrození.

Pavel Flora, organizátor výstavy: “To je naše líheň, zhruba 1000 kukel v líhni, 50 až 60 různých druhů, různé velikosti z různých koutů světa. Momentálně je tam mix Kostarika Filipíny a jsou tam ty nejkrásnější, které známe. Máme tady třeba i největšího motýla světa Attacus Atlas, rozpětí křídel jako mé dlaně kolem 30 cm mají samičky. Ty zelené soudky, to jsou zrovna Morpho peleides, to jsou ti motýli modří, krásní a tady jak už jsou probarvené ty kukly, tak ti motýli půjdou brzo ven. Už se jim bude chtít brzy ven. Myslím, že je můžeme zrovna pustit. Už chtějí ven, tak jim to dopřejeme.”

V líhni nejsou jen kukly, ale také kokony.

Pavel Flora, organizátor výstavy: “Většinou ty kokony tvoří noční motýly jako je Argema nebo ten Attacus Atlas. A potom toto jsou kukly. Kukla vlastně vznikne zakuklením housenky, ty housenky nám už se rozmnožily tady. Tady jsou vajíčka, z vajíčka se vylíhne housenka, její jediný úkol je žrát, žrát, žrát, potom se zakuklí a vylíhne se motýl a metamorfóza je dokončena.”

Aby se motýlům dobře dařilo, teplota ve skleníku se pohybuje kolem 30 st. v líhni je ještě vyšší a zároveň se musí dodržovat i potřebná vlhkost.

Pavel Flora, organizátor výstavy: “Je tam pravidelně ta vlhkost kontrolována, aby se správně líhli a správně vylíhlý motýlek má potom velkou chuť se pářit a díky tomu páření oni se tady nahání a všechny ty tance co tady vidíme těch skupinek motýlů, tak to jsou vlastně námluvy.”

anketa: návštěvníci výstavy: “Je to dobrý, tady ti modří jsou asi z nich nejhezčí, někteří se ani nebojí, jsou krásní.”

“Líbí se mi hodně, užila jsem si to a nejvíc se mi líbí asi ti velcí modří motýli.”

“Pěkné to tu mají, je tady dost teplo sice, ale asi to potřebují ti motýli, takže. Který se vám líbil nejvíce? Asi ten modrý, který máte na ruce.”

“Jsou krásní.”

Motýli mají chuťové buňky v nohou, takže si sednou na ovoce, zjistí, co to je a teprve pak začnou jíst.

Pavel Flora, organizátor výstavy: “Motýl obecně má nejradši buď přezrálé ovoce a někteří se krmí z nektarů květů a my vycházíme z toho, co je momentálně k dispozici. To znamená, že z klasických květů tady máme třeba modřince nebo hyacinty, což je jejich sezona v tuto chvíli, ale zároveň jim dopřáváme i ovoce, které musí být přezrálé, jak jsem říkal a aby nám tady neschlo v těch 30 stupních, tak je potíráme slivovicí.”

Krásou pestrobarevných motýlích křídel se můžete kochat až do 16. března.

---