Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Opava má v Poslanecké sněmovně dva zástupce
  • Armáda spásy v Opavě pomáhá 20 let
  • Armády spásy pomáhá lidem bez přístřeší
  • Literární paměť regionu 1918 - 2018

Opava má v Poslanecké sněmovně dva zástupce

Opava bude mít v Poslanecké sněmovně dva své zástupce. Svůj mandát obhájil občanský demokrat Zbyněk Stanjura. Nováčkem je Igor Hendrych – náměstek primátora Opavy a krajský zastupitel.

Přestože na republikové úrovni ve volbách zvítězila koalice Spolu, v Moravskoslezském kraji získalo nejvíce hlasů hnutí ANO. Navzdory tomu, že o severu Moravy se dříve mluvilo spíš jako o levicovém regionu.

Lukáš Vomlela, politolog, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita: „V minulosti se o něm mluvilo o jednom z nejvíc levicovém kraji. Potvrzovaly to především volby do krajských zastupitelstev. Velmi silnou pozici tady v minulosti měla ČSSD a KSČM. Ta situace se změnila. Nicméně, v těchto volbách se odlišnost projevila.“

Hnutí ANO dosáhlo na 10 z celkem 22 mandátů, které byly rozděleny mezi moravskoslezské politiky. Koalice SPOLU získala v kraji 6 křesel, Piráti a STAN 3, stejně jako SPD. Mezi zvolenými poslanci je i opavský Zbyněk Stanjura z ODS, který zasedá v poslanecké lavici od roku 2010.

Zbyněk Stanjura (ODS), poslanec Parlamentu ČR: „Cítíme velkou odpovědnost za hlasy, které jsme dostali. Tak teď jí tedy musíme dostát.“

Druhým opavským politikem a naopak nováčkem ve Sněmovně je Igor Hendrych. Původně vysokoškolský pedagog působící na Slezské univerzitě, od r. 2018 náměstek primátora Opavy. Tuto funkci však plánuje v budoucnu opustit. Ve vedení města má na starosti sociální věci, prevenci kriminality nebo majetek.

Igor Hendrych (ANO), poslanec Parlamentu ČR: „Budu se plně věnovat práci poslance. Funkci náměstka primátora by měl vykonávat někdo na plný úvazek. Dám příležitost kolegům z klubu hnutí ANO.“

Už nyní ví, že poslaneckého mandátu by chtěl využít k iniciování změny financování okresních divadel. Z vlastní zkušenosti zná problémy s podporou Slezského divadla. Jeho zřizovatelem je město, které na něj přispívá desetinou svého rozpočtu. A to je příliš.

Igor Hendrych (ANO), poslanec Parlamentu ČR: „Řešením by bylo, aby se dostalo do speciálního dotačního titulu, kdy by ministerstvo kultury pravidelně přispívalo na jeho provoz. Z prostředků města je to dlouhodobě neudržitelné.“

Igor Hendrych byl vloni zvolen členem Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Tuto funkci si  hodlá ponechat.




---

Armáda spásy v Opavě pomáhá 20 let

Dvě desetiletí pomáhá opavská Armády spásy lidem bez domova. Neposkytuje jim jen střechu nad hlavou, ale snaží se, aby i lidé s finančními problémy, mohli dosáhnout na vlastní bydlení. Ročně jejich služeb využije na 550 klientům v nouzi.

Armáda spásy začala provozovat Azylový dům pro muže Samaritán v roce 2001. Útočiště tady dosud nacházejí lidé, kteří se ocitli na ulici bez střechy nad hlavou. Je zde místo pro 33 klientů. Zůstat mohou rok. Během tohoto času jim pak pomáhají zaměstnanci najít práci i byt. Mnozí z nich sem často nejprve přicházejí jako zájemci o jednorázové přespání, které zahrnuje také možnost osobní hygieny i jídlo.

Milan Grygar, bývalý klient Armády spásy Opava: „Prošel jsem tady vším: noclehárnou, denním centrem, azylovým domem.“

K jediné místnosti noclehárny přibyla vloni další. Část patrových postelí se sem přesunula a rozdělila nocležníky komfortněji do dvou pokojů. Zatímco během teplých měsíců je zájem o přespání menší, s podzimem se počet klientů zvyšuje.

Jaromír Hanzlík, vedoucí přímé práce, Armáda spásy Opava: „Měli jsme už několik dní, kdy byla překročena maximální hranice 18 uživatelů. Pro ty, kteří se na noclehárny nedostali, využívají tzv.  volnou židli, takže nocují v jídelně u stolu.“

Armáda spásy se ale nesoustředí jen na pomoc mužům. Na 7 postelích poskytuje také přespání ženám v tísni. Do azylového domu pak přijímá matky s dětmi a nově také celé rodiny, které se ocitly na ulici.

klientka sociálních služeb, Armáda spásy Opava: Pro malého všechno mi zařídili, já jsem pro něj neměla vůbec nic. S tím mi hodně pomohli. I s oblečením, s plínkama, se vším.“

Zdá, se, že v době koronavirové krize se zájem o azylové bydlení zvyšuje. S žádostí o ubytování se sem měsíčně obrátí i dvacítka zájemců.

Martina Řeháčková, vedoucí sociálních služeb, Armáda spásy Opava: „Objevily se tady hodně ženy z prostředí domácího násilí, týrané ženy. Koronavirus se promítl do jednání v uzavřených prostorách.“

V azylovém domě mohou klienti zůstat rok. Sociální pracovníci se jim snaží být během té doby nápomoci: poradí s vyřizováním dávek nebo s vedením domácnosti. Chtějí ovšem, aby byli samostatní. A dokázali se pak přizpůsobit životu za zdmi azylového domu.


---

Armády spásy pomáhá lidem bez přístřeší

Jak už jste slyšeli v příspěvku, Armáda spásy se soustředí především na lidi bez domova. Ředitel opavské pobočky Gerhard Karhan teď v rozhovoru přidá podrobnosti.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak se během dvou desetiletí proměnily služby Armády spásy v Opavě?

Gerhard Karhan, ředitel, Armáda spásy Opava:  „Nejdříve jsme se orientovali na muže. Postupně jsme rozšířili náš zájem také na ženy, matky s dětmi a celé rodiny."

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Soustředíte se na klienty bez domova. K tomu slouží azylové domy a noclehárny. Jak často se podaří nasměrovat takového člověka ke stabilnímu vlastnímu bydlení?

Gerhard Karhan, ředitel, Armáda spásy Opava:  „Je to složité v tom, že každý člověk je originál . A ne vždy se to podaří. Záleží na dovednostech každého. A  jeho motivaci, jak chce přispět k tomu, aby se jeho život změnil, a někam se posunul. Z naší strany se jedná spíš o podporu. To podstatné musí udělat sám klient.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Zcela jistě ve společnosti lidí bez domova přibývá. Dá se říci, proč to tak je?

Gerhard Karhan, ředitel, Armáda spásy Opava: „To bydlení narůstá, je strašně drahé. Lidé, kteří jsou na sociálních dávkách nemají peníze na to, aby si zaplatili kauci plus udrželi vlastní bydlení. Je to prostě drahé.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Do pomoci se snažíte zapojit také veřejnost, např. tzv. Nocleženkami. Tedy poukazem na pobyt v noclehárně pro lidi bez přístřeší. Jak se ujaly v Opavě?

Gerhard Karhan, ředitel, Armáda spásy Opava: „V Opavě je veřejnost přijala kladně. Lidé si uvědomují, že pokud v zimě na ulici uvidí člověka, který leží na lavičce, tak to není v pořádku. A snaží  se pomoci. Aby alespoň tu noc přečkal v teple.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Od příštího roku se chystáte rozšířit terénní služby, které nyní soustředíte na vyhledávání lidi bez přístřeší. Tito pracovníci pomáhají materiálně i radou. Co plánujete?

Gerhard Karhan, ředitel, Armáda spásy Opava: „Jedná se o terénní službu, která už běží. Nyní pomáhá klientům také v bytech. Pracovníci dohlížejí na to, aby si klient udržel bydlení. Aby zůstal v bytě a nemusel využívat sociální služby. Jedná se o pomoc v kontaktech s úřady, nebo také pomoc s dovednostmi – jako je úklid či vaření atd.“


---

Literární paměť regionu 1918 - 2018

Výstavní prostory Památníku Petra Bezruče a Slezského muzea předkládají přehledně jedno století literatury severovýchodní Moravy a Slezska. Představují významné autory, témata i žánry. A nezapomínají ani na současnost.

Výstava s názvem Literární paměť regionu 1918 – 2018 (texty, osobnosti, místa) nejprve vymezuje území severovýchodu republiky od Jesníků až po Valaško. Všímá si tematických specifik, jazyka i postav.

Iva Málková, literární historička, spoluautorka výstavy: „Co patří k Beskydám a Jeseníkům jsou horalové. Pak k nim patří zbojníci, k prostoru Ostravska patří budovatelé socialismu.“

Výstava připomíná např. spisovatele, kritika i publicistu Vojtěcha Martínka, básníka Viléma Závadu, folkloristku Ludmilu Hořkou nebo „ostravskou inspiraci“ Oty Filipa. Zatímco část výstavy zabývající se literaturou do roku 1989 je umístěna v Památníku Petra Bezruče, novodobé autory zmiňuje instalace ve Slezském zemském muzeu. Připomíná Karin Lednickou, Petra Hrušku či Jana Balabána. A také proměnu, kterou literární hrdinové během jednoho století prošli.

Iva Málková, literární historička, spoluautorka výstavy: „Jsou to postavy vykořeněné, opuštěné, melancholické, což pro předchozí období nebylo typické, protože vždy to byli bojovníci.“

Výstava nezapomíná ani na slezského barda Petra Bezruče, který se na začátku minulého století už víceméně stáhl z veřejného života. Nicméně v literatuře byl přesto přítomný dalšími vydáními Slezských písní. A také tím, že jeho jméno si komunisté často půjčovali. Dodnes po něm nese název třeba kulturní dům, divadlo, důl nebo rychlík.

---



Mohlo by Vás také zajímat