Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Studentky pomáhají ve Slezské nemocnici
  • Policejní pes Floyd a Martin Lank jsou nejlepší na Moravě
  • Unikátní expozice Opava/Troppau

Studentky pomáhají ve Slezské nemocnici

Chybějící zdravotní sestry ve opavské Slezské nemocnici pomáhají nahradit studentky Slezské univerzity. Často zde začínají pracovat ještě během studií a mnohé pak po ukončení studia zůstávají. K nezaplacení byly v době koronavirové krize: zastupovaly nemocné zaměstnance a ty, kteří museli do karantény.

Ve Slezské nemocnici pracuje na pět stovek zdravotních sester. A stejně, jako v mnohých dalších zařízeních jsou nedostatkovým zbožím.

Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „Díky přirozené fluktuaci nahrazujeme ročně 50 – 60 zdravotních sester.“

V době vrcholící pandemie na přelomu roku se tady museli vypořádat s vysokou nemocností zaměstnanců. V provozu chyběly hlavně sestry. Velký počet jich byl totiž v karanténě či v izolaci.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Musím říct, že díky pomoci studentům univerzity se nám podařilo plnohodnotně udržet všechna oddělení v nemocnici.“

Obor všeobecná zdravotní sestra na Slezské univerzitě studuje ve třech ročnících dohromady 320 posluchačů. Mezi nimi je také Cindy Dornová, která ještě při studiu začala pracovat.

Cindy Dornová, studentka, FVP , Slezská univerzita: „Ve škole člověk ani nepřijde do kontaktu s lidmi. Máme tam figuríny. Vybavení je skvělé, ale realita je jiná.“

Po složení závěrečných zkoušek, které ji čekají v lednu, se rozhodla že zde zůstane. Zatíco nyní ještě potřebuje dohled zkušenější sestry, díky vysokoškolskému diplomu bude moci sama zvládat také odborné úkony, jako např. zavádění infuzí, převazy nebo podávání léků nitrožilně.

Yvetta Vrublová, proděkanka pro nelékařská zdravotnická studia, FVP, Slezská univerzita: „Prostě ten terén požaduje zejm. všeobecné sestry. Jsou oddělení, kde by nemohly pracovat na směně jen praktické sestry“

Ve Slezské nemocnici pomáhá v rámci své povinné školní praxe také asi 150 studentů opavské zdravotnické školy. Jejich vzdělání končí maturitní zkouškou. Jejich kompetence jsou ale nižší, než u držitelů bakalářského diplomu.

Alena Šimečková, ředitelka, Střední zdravotnická škola v Opavě: „Řekla bych, že v dnešní době, je těch žáků čím dál tím víc, kteří do praxe odcházejí rovnou. Ale je pravda, že na Slezskou univerzitu odchází také hodně žáků. Řekla bych že je to polovina.

V nemocnicích v Moravskoslezském kraji chybí desítky zdravotních sester. A také laborantů, radiologických či farmaceutických asistentů.


---

Policejní pes Floyd a Martin Lank jsou nejlepší na Moravě

Každodenní trénink a správná motivace - to jsou dvě věci, které udělají z policejního psa šampiona. Čtyřletý německý ovčák Floyd ví, že po správně splněném úkolu jej čeká jeho oblíbená hra s míčkem.... Tak cvičí nejlepší pes v Moravskoslezském kraji i na Moravě.

Tak toto je čtyřletý německý ovčák Floyd. Od malička věděl, že jeho posláním je pracovat u policie. Už v osmi týdnech se na svou kariéru začal připravovat. Ve dvou letech složil zkoušky a mohl být poprvé nasazen spolu se svým psovodem Martinem Lankem ve službě.

Martin Lank, psovod, PČR Opava: „Výcvik začíná výchovou štěněte, jde spíš o jeho socializaci. Potom přechází na výcvik poslušnosti, ovladatelnosti. Potom psa začleňujeme do prostředí, ve kterém bude vykonávat zákroky.“

Práce na cvičišti je totiž mnohem jednodušší, než třeba na místě plném lidí a hluku. Proto si psi musí zvykat na nepohodlí a náročný terén. Při pátrání po pachatelích, důkazních předmětech nebo pohřešovaných osobách jej nesmí nic rozptylovat. Postup musí být velmi dobře naučený a zažitý.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o namáhavou práci, Floyd se na ni těší. Ať už pracuje na cvičišti, nebo vyjíždí do terénu. To je vlastně cílem práce psovoda: naučit svého psa mít rád práci.

Martin Lank, psovod, PČR Opava: „To je nejdůležitější. Musíme najít u pejska motivaci Většinou to bývá balonek nebo granule, když to dobře vysvětlíme pejskovi, tak potom už to jde samo.“

Házení míčkem Floyd miluje. A tak trénování jednotlivých povelů právě tato aktivita střídá. Martin Lank dobře ví, co jeho svěřenec potřebuje. Výcvik psů byl jeho koníčkem už v dětství a časem se stal jeho zaměstnáním. U policie slouží jako psovod 17 let. Floyd je jeho šestým psem.

Martin Lank, psovod, PČR Opava: Je to vysoce temperamentní pejsek, je aportér. Na něj platil ten balonek a dobré slovo.“

O tom, že mají oba skvěle natrénováno, svědčí nejen úspěšná pomoc při pátrání po ztracených osobách, pachatelích trestných činů nebo i důležitých důkazech, ale také dvě zlaté medaile z Mistrovství Moravy a Moravskoslezského kraje v kynologických přeborech policejních psů. Floyd a Marin Lank neměli v disciplínách, která zahrnovaly poslušnost, obranné a pachové práce, konkurenci.



---

Unikátní expozice Opava/Troppau

V následujícím rozhovoru vám představíme zakladatele expozice Opava/Troppau Tomáše Elise. Když nastoupil před víc jak dvaceti lety do funkce tajemníka opavského magistrátu, zaujaly jej vzácné historické předměty, které našel v soupisu majetku města. Ty se později staly základem expozice o historii Opavy, kterou tento amatérský historik a sběratel vytvořil.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jak dobře by měl znát člověk historii města, ve kterém žije?

Tomáš Elis, zakladatel expozice Opava/Troppau a tajemník Magistrátu města Opavy:  „Vždycky, když dostanu tuto otázku, tak si vybavím jedno moudro a hlubokou pravdu: Člověk, který nezná historii, tak jen těžko může žít kvalitně, a naplno současnost a těžko může plánovat budoucnost. Stačí, když o místě, kde žije, věděl něco o počátcích, nejvýznamnějších událostech, které se udály během staletí, o významných osobnostech a slavných rodácích. To úplně stačí. Myslím, že ho to může obohatit a získává také dobrý vztah k městu a stává se patriotem.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Mnohé se o svém městě mohou Opavané dozvědět z expozice, která se nachází v půdních prostorách radnice. U zrodu tohoto muzea jste před čtyřmi roky byl. Jak dlouho ta myšlenka ve vás zrála?

Tomáš Elis, zakladatel expozice Opava/Troppau a tajemník Magistrátu města Opavy:  „Ta myšlenka ve mně zrála dlouho. Když si vezmu, že někdy koncem roku 2000 jsem se sbíráním začal, přičemž základem byla inventarizace stávajících uměleckých předmětů ve vlastnictví města. Objevil jsem tady spoustu krásných předmětů. Tak mne napadlo, že je škoda nepokračovat ve sběratelské činnosti. Ten nápad vznikl v roce 2014-15. Tak jsem se obrátil na vedení města, které mi vyjádřilo podporu. Vybavilo mne nezbytnými pravomocemi i finančními prostředky. A začal jsem budovat profesionální expozici za vydatné pomoci expertů ze Slezského zemského muzea.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Pamatujete si, který exponát byl tím prvním, který jste pro sbírku získal?

Tomáš Elis, zakladatel expozice Opava/Troppau a tajemník Magistrátu města Opavy:  „Úplně první exponát si nepamatuju, to je příliš dlouhá doba. Ale jedním z prvních exponátů, které jsem získal, jsou grafiky Josefa Krischkeho z 20. let 20. století, které jsou v původní adjustaci, v původním rámu. Byl to přírůstek, který mi udělal velkou radost, na ten si pamatuji.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Sbíral jste vše, co vám přišlo pod ruku a nebo jste pečlivě vybíral? A jaký byl tedy klíč výběru?

Tomáš Elis, zakladatel expozice Opava/Troppau a tajemník Magistrátu města Opavy:  „Nedá se sbírat všechno. Musíte si najít nějaký systém. Ten jsem si našel poměrně rychle. A nebyl až tak těžký. Předměty musely být v přímé souvislosti s Opavou, resp. Troppau, to za prvé. Za druhé všechno originály a za třetí maximálně možná kvalita. Z kvality jsem slevil jen v případě, že b artefakt je jeden jediný, nebo je jich velice málo. A v lepší kvalitě už jej nelze získat. Nebo jen velmi těžko.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Možná, že se nebudu mýlit, když řeknu, že fenoménem Opavy se stal obchodní dům Breda & Weinstein, který je v současnosti zmiňovaný s tím, že tuto kulturní památku odkoupilo město a teď se plánuje rekonstrukce a další využití. Zahrnuje expozice něco, co s prvorepublikovým obchodním domem souvisí?

Tomáš Elis, zakladatel expozice Opava/Troppau a tajemník Magistrátu města Opavy:  „Zahrnuje a jsem za to rád. Byť to jsou pouze dva artefakty. Ale vzhledem k tomu, jak se s domem zacházelo před i po revolucí, tak je to malý zázrak. Máme velmi rádi, že tady máme držák na klobouky a ramínko Breda & Weinstein.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Expozice se letos nově rozšířila do dalších prostor a posunula se v čase od 19. století až do druhé poloviny 20. století. V podstatě zabírá celou radniční půdu. Přemýšlíte o tom, kam dál muzeum posunout? A jsou ještě vůbec prostory, kam by se mohlo rozrůst?

Tomáš Elis, zakladatel expozice Opava/Troppau a tajemník Magistrátu města Opavy:  „Samozřejmě, ty krásné půdní prostory, které jsou tady na Hlásce, už jsme vyčerpali. Máme ale ještě k dispozici jisté prostory, které by se daly využít v suterénu. Případně i jiný prostor v budovách ve vlastnictví magistrátu. Protože z té celkové sbírky ještě takových 30 – 40 exponátů je ještě hodno toho, aby byly profesionálně zpracovány a představeny návštěvníkům. Také by si to zasloužily!“

---



Mohlo by Vás také zajímat