Unikátní výstava v Hrabyni k výročí 800 let Opavy

Národní památník II. světové války v Hrabyni se zapojil do oslav 800. výročí Opavy. Otevřel výstavu Opava válečná. Opava a Opavsko za 2. světové války, která líčí válku očima obyčejných lidí.

Dopisy, příběhy, fotografie a vzpomínky obyvatel Opavska, jejichž život zasáhla válka, jsou k vidění na výstavě Opava válečná a Opavsko za 2. SV v Národním památníku II. světové války v Hrabyni. Lidé je přinesli na výzvu historiků.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Jsou tady zachyceny doby před 2. SV, po 2. SV a také jak to vypadá dnes. Takže já jsem strašně rád, dneska tady bylo dojemné vystoupení, protože je tady synovec pana generála Píky a měli jsme možnost vyslechnout to, jak se ty artefakty, ty dokumenty historické zachovaly, jak byly schovány a syn pana Píky společně tenkrát s televizí vykopali zakopanou zbraň, která byla po panu generálovi. Takže je to úžasná věc.”

Jan Píka, synovec generála Heliodora Píky: “Ještě si pamatuju, že jedině já asi zřejmě z naší rodiny, nás bylo 6 dětí, sourozenců a rodiče. Tak jedině já a táta vítal generála po příletu do Ostravy v 46. roce a mě ale, to je ten zlobivej a tak mě pěkně načechral vrabčí hnízdo.”

Výstava Opava válečná je spojená s výstavou Netruchlete pro mne věnovanou 75. výročí od justiční popravy generála Heliodora Píky, který byl úplně první obětí politických procesů po únorovém převratu v roce 1948.

Jana Horáková, ředitelka Národního památníku II. světové války: “Já jsem se snažila prezentovat fotografie, které nejsou tak úplně známé, protože ony samozřejmě vyšly knihy, bylo připraveno několik výstav a některé fotografie jsou hodně známé, takže já jsem se snažila spíš, aby veřejnost viděla fotografie, které už tak známé nejsou a dokumenty třeba tak často k vidění také nejsou.”

Vystaveny jsou tady například dva motáky psané na toaletním papíru, které Heliodor Píka poslal svému synovi Milanovi, když byli oba ve stejnou dobu vězněni v Praze na Pankráci.

Jana Horáková, ředitelka Národního památníku II. světové války: “Ony tady budou jenom měsíc a za ten měsíc se vymění a bude tady takový opravdu málo známý osobní dopis, poslední dopis manželce generála Píky a ten tady bude vystavený taky měsíc, aby se lidé mohli podívat na originál toho předmětu, ale protože ty předměty tady nemůžou být dlouho, tak se budou v pravidelných intervalech měsíčních střídat.”

Vystavena je i osobní zbraň Heliodora Píky, která ležela v zemi od roku 1956 do roku 2009. Prostor vystavovat v památníků dostala i umělecká škola AVE ART.

Jaroslav Prokop, ředitel AVE ARTu: “Jsem rád, že naše škola dostala tu příležitost, tu šanci vystavit práce našich žáků, které vznikaly postupně na téma nejprve 2. SV, ale i téma války na Ukrajině. Za námi máme panel, který všechno odstartoval. Je to panel, který zachycuje téma holocaustu.”

Všechny tři výstavy budou v památníku v Hrabyni k vidění do konce listopadu.

---

V Sudicích byly zahájeny oslavy 79. výročí osvobození

Sudice na Opavsku byly první osvobozenou obcí od nacistů. 15. dubna roku 1945 tady začala finální fáze ostravsko-opavské operace. Na tuto významnou událost se vzpomínalo u Památníku osvobození sovětskou armádou.

Je tomu 79 let, co byla zahájena třetí a finální fáze ostravsko-opavské operace. Psalo se 15. dubna, kdy u Sudic na Opavsku jednotky čtvrtého ukrajinského frontu pronikly na území českého Slezska.

Ondřej Kolář, historik, kurátor Památníku II. světové války v Hrabyni: “Do bojů se zapojila i první československá samostatná tanková brigáda ze Sovětského svazu, která právě zde u Sudic poprvé překročila předválečnou hranici českých zemí, což především pro vojáky z Volyně a podkarpatské Rusi byl vůbec první moment v životě, kdy stanuli na historické půdě českých zemí.”

Boje pak trvaly do posledního dubna, kdy se českoslovenští tankisté podíleli i na osvobození Ostravy a dále pak v květnu na postupu směrem na severní Moravu.

Ondřej Kolář, historik, kurátor Památníku II. světové války v Hrabyni: “Samotné Sudice obsadila 60. armáda generála Pavla Kuročkina už na konci března 1945 a právě na to konto se sovětské velení rozhodlo ten úder na Ostravu, který původně měl být veden od východu přes Bohumín přesunout obchvatem západním směrem tady z tohoto prostoru, takže tady v tomto okolí probíhaly tuhé boje hlavně v těch dnech 15. ař 17. dubna, kdy v samotných Sudicích nebyly až tak intenzivní. Nejtěžší boje se pak odehrály v okolí Bolatic a Kravař.”

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Byla to jedna z největších operací, která probíhala na území bývalého Československa, padlo při ní 24 tisíc vojáků a 89 tisíc jich bylo zraněných. Myslím si, že válka je nejhorší, co člověk člověku může udělat a měli bychom si to uvědomovat.”

Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství, Armáda ČR: “Jsem moc rád, že tolik lidí přišlo, protože připomenout si to, že před 79 lety českoslovenští tankisté vstoupili na území Československa a zapojili se do ostravsko-opavské operace a přispěli k tomu, že bylo Německo poraženo a že my dneska si tady takhle žijeme. A myslím si, že je důležité v této dnešní době, složité době, připomínat si právě tyto lidi, kteří za nás bojovali.”

Uctít památku hrdinů přišli mimo jiné představitelé kraje, Armády, váleční veteráni, vojenská hudba, zástupci klubů vojenské historie a také děti tamní základní a mateřské školy.

Lenka Běláková, zástupkyně ředitelky, ZŠ Sudice: “Když byla doba covidová, tak ta oslava nebyla, ale letos jsme se dozvěděli, že oslava je, tak jsme přivedli 6. 7, třídu. Paní učitelky v hodinách dějepisu se s nimi bavily o tom, co se tady stalo, že je tady takové pohnuté území a ty osudy lidí jaké byly. Takže jsme se přišli podívat.”

Památník osvobození patří všem hrdinům, kteří nasadili vlastní životy za svobodu v těžkém vojenském střetu, jakým Ostravsko-opavská operace bezesporu byla.

---

Opavané si v rámci Dne Země prohlédli ČOV

Čistírna odpadních vod v Opavě otevřela své brány veřejnosti. V rámci oslav Dne Země se tak návštěvníci dozvěděli mnoho zajímavostí, například jak se voda čistí, k jakým účelům se dále používá a jak dlouho celý proces trvá.

Prohlídka Čistírny odpadních vod začínala u přítoku odpadních vod z domácností, ve kterých žije zhruba 50 tisíc lidí a také z průmyslových firem a končila u odtoku, odkud vyčištěná voda proudí do řeky Opavy a dále do Baltského moře.

Gabriela Pallová, SmVak: “Ukážeme jim, jak tato technologie probíhá. Všechno jim vysvětlujeme a myslím si, že jsou mile překvapeni, protože říkají, že to neznali. Nevěděli, co tady za bránou můžou vidět.”

Srdcem ČOV jsou tady tyto aktivační nádrže, ve kterých žijí mikroorganismy, které čistí odpadní vodu.

Gabriela Pallová, SmVak: “To jsou mikroorganismy, o kterých se učí od 5. třídy. Nálevníci, Vířníci, na které se díváme pod mikroskopem a kteří jsou ukazatelem toho správného oživení a správného čištění odpadních vod. Tady nepřidáváme žádné příliš chemikálie, je tady jedna, kterou používáme, ale základ toho čištění jsou mikroorganismy, které vyčistí vodu.”

Vlastimil Hon, dispečer, ČOV Opava: “Nacházíme se na dispečinku ČOV Opava, kde sledujeme v podstatě celou čistírnu Opava a krom toho všechny čistírny odpadních vod v působnosti našeho regionu, je to v podstatě 38 čerpacích stanic a nějakých 17 ČOV."

anketa: návštěvníci ČOV: “Bylo to zajímavé hodně, protože člověk si to nedovede představit ty živé organismy. Má představu, že to je nějaký chemický proces.”

“Bylo to zajímavé, jak z toho, co tady přitéká, pak vypadá čistá voda, která jde do řeky. Je to úžasné. Překvapilo, co všechno lidi dělají, co všechno se do té vody dostává, co by tam nemělo být.”

Součástí prohlídky byla také osvěta o tom, co do kanalizace nepatří.

Gabriela Pallová, SmVak: “Dříve jsme vysvětlovali, že tam nepatří vlhčené ubrousky a opravdu všechno jsme jmenovali. Dneska říkáme, patří tam jenom tři věci, a to je moč, exkrementy a toaletní papír. Nic víc, nic míň. Vlhčené ubrousky nám dělají problém, protože obsahují příměs látky, to nám potom v čerpadlech dělá ucpávky. Čističe uší taky. To všechno je směsný odpad.”

Lidé se také dozvěděli, jak celý vodárenský cyklus v Opavě probíhá.

Gabriela Pallová, SmVak: “Pramení řeka Moravice ve Velkém kotli, vytvoří Slezskou Hartu, Kružberk, pod ní je úpravna vody v Podhradí, kde se voda upraví a teče přes soustavu vodojemů do domácností. Tam ji lidé vypoužívají, udělají z ní odpadní vodu a spláchnou. Myčka, pračka. Odpadní voda teče k nám.”

Čistička produkuje nejen přečištěnou vodu, kterou vrací zpět do řeky, ale i štěrk, písek, kal a substrát, bioplyn a výrobu elektrické energie.

---