SNO je centrem vysoce specializované chirurgické péče

Slezská nemocnice v Opavě si připsala velký úspěch. Od Ministerstva zdravotnictví získala statut centra vysoce specializované chirurgické péče v oblasti karcinomu rekta. V Moravskoslezském kraji se jim pyšní jen čtyři nemocnice.

V celé ČR je pouze 25 center vysoce specializované chirurgické péče. Nově se mezi ně zařadila také Slezská nemocnice v Opavě.

Matuš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: “je to samozřejmě velký závazek. V první řadě je to známka toho, že to děláme dobře a děláme to v dostatečných počtech, protože samozřejmě na to, aby jsme dostali tento statut, jsme museli splnit poměrně přísná kritéria.”

Tento statut získala Slezská nemocnice na dobu pěti let po splnění stanovených podmínek v oblasti personálního zabezpečení, technického a věcného vybavení, zkušeností a počtu provedených odborných zákroků.

Matuš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: “Ten průměr vychází na nějakých ročně nově zjištěných karcinomů konečníku a je zhruba 2 tisíce plus mínus. Teď myslím, že poslední dva roky to bylo lehce nad dva tisíce. Ne všechno se dostane k operacím, samozřejmě jsou velká pracoviště, některé kliniky dělají třeba 140, 150 a na druhé straně spektra jsme třeba my, která děláme těch 30, 40. Věřím tomu, že teď když už naběhne ten systém center, že toho bude víc.”

V opavské Slezské nemocnici probíhají operace dvěma způsoby, a to klasicky otevřeně a laparoskopicky.

Matuš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: “Přičemž se snažíme využívat 3D zobrazení tak jako u toho dnešního výkonu. Zatím nemáme robotickou chirurgii, robot nebyl podmínkou nynějších kritérií na získání centra. Nevím, co bude za 5 let samozřejmě.”

Rakovinou konečníku trpí nejen muži, ale i ženy.

Matuš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: “Je to zhruba dvě ku jedné. To znamená, muži jsou postiženi dvakrát více než ženy.”

Tomáš Slanina, lékař chirurgického oddělení, SNO: “Ty operace nádoru rekta konečníku trvají mez dvěmi až šesti hodinami podle toho jak moc to jde. Komplikované jsou buď na základě toho jak je pokročilý ten nádor, jak je veliký a potom ještě na základě toho, jaká je anatomie toho daného člověka, jestli je velký, jako obézní, jestli má vnitřní obezitu, je tam více tuku uvnitř nebo jestli nám brání okolní orgány. U žen děloha, nebo u mužů je více úzká ta pánev než u žen.”

Čím dříve je karcinom odhalen, tím je větší šance na uzdravení.

Matuš Peteja, primář chirurgického oddělení, SNO: “Je poměrně výhodou využívat pojišťovnou plně hrazený screening na kolorektální karcinom, který začíná v 50 letech a myslím, že je velmi dobře nastavený a velmi dobře funkční.”

Je tak na každém z nás, jestli se do něj zapojíme nebo ne.

---

Slavnostní křest knihy Hostince staré Opavy

V Opavě byla slavnostně pokřtěna nová publikace s názvem Hostince staré Opavy. Kniha přináší netradiční pohled na dějiny města prostřednictvím pohostinských zařízení, která fungovala od počátku 19. století do konce druhé světové války.

Opava má novou knihu o historii s názvem Hostince staré Opavy. Věnuje se nejen konkrétním podnikům, ale také provozním podmínkám, nabídce pokrmů a nápojů i společenskému významu jednotlivých lokálů.

František Šenk, historik, autor knihy: “Kniha obsahuje cirka 220 pohostinských zařízení, to znamená restaurace, pohostinství, hotely a některé obchody, které měly výčep. Celá kniha je věnovaná hostincům v období od roku 1845 do konce války. tedy do roku 1945. V Opavě už jich je jen hrstka někde na předměstí. Opava byla po válce rozbitá a odnesly to téměř všechny hospody, takže pokud si vzpomínám, tak je to v podstatě jen Koruna, která převzala jméno a několik hostinců na předměstí.”

V knize se dočtete nejen fakta o tom, kde která hospoda byla, jak dlouho trvala a komu patřila, ale jsou tam i perličky o hospodských a zajímavých hostech. Třeba na obálce je majitel restaurace Pivní klinika na Ostrožné ulici Ludvík Tyce.

Zdeněk Kravar, historik, Zemský archiv Opava: “Protože byl na jednom obrázku, kde byl jeho portrét s německým nápisem Der Tyce. Vlastně to der znamenalo jako dr, tak mu pak říkali doktor, takže v té jeho restauraci hosté, když si objednávali, tak říkali pane doktore ještě jedno pivo. Tak toho využil a svoji restauraci nazval Pivní klinika, německy Beer clinic. Ti pivaři tam chodili zřejmě rádi, protože máme ze vzpomínek Opavanů doloženo, že tam například jeden učitel z opavské měšťanky Bruno Orzong vypil 30 piv a pak šel domů, tak zřejmě měl tu svoji Plzeň dobře připravenou.”

Knihu vydalo Národní zemědělské muzeum v Ostravě, které vzniklo v roce 2020 v Dolní oblasti Vítkovic.

Ivan Berger, ředitel Národního zemědělského muzea Ostrava: “My máme ve vínku dvě témata, a to je zemědělská technika a potraviny, takže se to v podstatě nabízelo. Já mám k Opavě vztah a kolega František Švábenický, který je kurátorem našeho muzea a taky už bylo zmíněno, že připravoval velkou výstavu k historii opavského pivovaru, takže je to téma, kterému se věnujeme, které nás zajímá.”

Fotografie z knihy budou inspirací pro kalendář, který chce příští rok vydat opavský magistrát.

anketa: návštěvníci slavnostního křtu: “Jako starý Opavák nemůžu všechno poznat, tak se aspoň na to podívám, co tam je. Je to zajímavé, protože ta práce je hrozná tady to archivně sehnat a vyhrabat. Klobouk dolů. Samozřejmě mění se to. Třeba na Ostrožné ulici bylo 13 nebo 14, dnes tam jsou 3 nebo 4 takže jsou změny."

"Protože se s panem Šenkem dlouho znám, tak jsem ho přišel podpořit.”

Kniha bude k mání v Turistickém informačním centru v Opavě a také v Národním zemědělském muzeu v Ostravě.

---

8. ročník talentové soutěže Ukaž, co umíš

Kulturní dům Na Rybníčku patřil talentové soutěži pro děti ze znevýhodněného prostředí Ukaž, co umíš. Už po osmé ji uspořádala nezisková organizace Eurotopia.

V Opavě se už po osmé utkaly talentované děti základních a uměleckých škol, dětských domovů a nízkoprahových center z celého MS kraje v talentové soutěži Ukaž, co umíš. která tentokrát probíhala v KD Na rybníčku.

Pavlína Winklerová, výkonná ředitelka, Eurotopia: “Organizace Eurotopia to pořádá každoročně. Teď jsme to akorát přesunuli do jarního období, protože na podzim, kdy se to tradičně pořádalo, byly povodně. Každoročně se přihlašuje více a více dětí, mládeže, jsou to amatérské soubory, jsou tam taneční, jsou tam pěvecká vystoupení, měli jsme sportovní vystoupení i divadelní představení, takže to bylo zajímavější.”

Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 220 dětí, tedy o desítky více než v předchozích letech. Celkem předvedly 47 vystoupení napříč všeho umění.

Pavlína Winklerová, výkonná ředitelka, Eurotopia: “Musím říct, že každým rokem roste kvalita jednotlivých vystoupení, vůbec bych neoznačila, že se jedná o amatérské skupiny, jsou velice šikovní. Propojují se děti jak z majority, tak z romské komunity. Atmosféra v sále je úžasná, všichni se podporují, fandí si, ani to nevypadá jako soutěž ale jako jedno velké vystoupení všech, takže jsme za to rádi.”

anketa: soutěžící: “Tancujeme hip hop, jde nám to skvěle a každý týden dvakrát týdně.”

“Příprava byla velice dobrá, jakože fakt jsme se připravovali, makali jsme, takže těšíme se všichni a doufám, že provedeme dobrý výkon.”

“Měli jsme strašný stres, hlavně já, nemohla jsem spát, ale dali jsme to.”

“Já jsem před chviličkou zpívala, velká tréma, ale hodně, že jsem se až třepala. Myslela jsem, že to nedám, ale dala jsem to nakonec.”

“Zpívám už asi 8 let, baví mě to hodně a připravovala jsem se skoro každý večer a tu písničku jsem měla vždycky ráda, To je z pohádky z Aladina, zpívala to tam Jasmína a mi se ta písnička vždycky strašně líbila, takže jsem ji tady chtěla zazpívat.”

Soutěžící hodnotila čtyřčlenná porota a protože předvedli skvělé výkony, tak to měla velmi těžké.

Přemysl Hladík, porotce, profesionální tanečník: “Jelikož různorodost dnešních výkonů byla opravdu široká, od zpěvu po hudební nástroje až romské tance, hip hop, jazzové tance atd., tak museli jsme se zaměřit na aspekty celkového spektra, to znamená, že nějakou muzicialitu, celkový dojem, jakým způsobem choreografie působí, jak je náročná a takové věci. A byť porota v tuto chvíli došla k nějaké shodě, tak myslím si, že dnešní hodnocení bylo velmi těžké.”

Na závěr soutěže si všichni společně zatančili.

---