Zlatníky mají nový kulturní dům, restauraci i obecní úřad

Obyvatelé Zlatníků, městské části Opavy, mají k dispozici nový, zrekonstruovaný kulturní dům. Ten původní byl ve špatném stavu. Opravou sousedních chátrajících budov tady vznikla také restaurace a kancelář obecního úřadu. Vše bylo hotové během 10 měsíců. Nyní zbývá už jen dokončení terénních úprav.

Toto jsou záběry z loňského podzimu: chátrající komplex budov v centru obce Zlatníky těsně před zahájením plánované rekonstrukce. A za 10 měsíců je hotovo! V nově opravených prostorách se našlo místo pro kanceláře obecního úřadu, obnovena byla zdejší restaurace, která byla mnoho let zavřená a změnou prošel také sál, který je jediným místem pro setkávání místních 360 obyvatel obce.

obyvatelka obce Zlatníky: „Kulturák tady chyběl určitě, když byl kvůli opravám zavřený. Tady se hodně pořádají i soukromé akce.“

Komplex tří budov ze 70 let získal novou fasádu i vnitřní uspořádání.

Martin ŠoltIs (Nezávislý kandidát, BEZPP) , starosta Zlatníků: „Kulturní dům má zvýšenou kapacitu. Máme konečně restauraci, kde už se pomalu bude zajíždět provoz.“

Zatímco zdejší kulturní dům fungoval až do začátku rekonstrukce, další dvě navazující budovy, bývalá hospoda a obchod zely prázdnotou. Obec je nejdříve musela odkoupit od obchodního družstva Tempo. A pak teprve přišla na řadu rekonstrukce.

Kamil Grigar, dodavatel prací, Stavební firma Grigar: „Když to tady 15 roků nebo i delší čas bylo bez užívání, bez údržby, bylo to zchátralé.“

Tomáš Ryž, autor projektu: „Bylo potřeba vytvořit nové prostory, které budou odpovídat jak architekturou, tak vnitřním vybavením soudobým požadavkům. Samozřejmě jsme museli vycházet ze stávajícího stavu, který odpovídal době vzniku.“

Posunutím pódia v sále došlo k jeho zvětšení a navýšení kapacity na 130 hostů. Zároveň je propojený s vedlejší restaurací. Z bývalé prodejny pak vznikly kanceláře obecního úřadu s důstojnou místností pro zasedání zdejšího zastupitelstva, která chyběla.

Rekonstrukce začala vloni v říjnu. Protože by na ni rozpočet městské části nestačil, pomohlo staturární město Opava. Opravy stály 28,5 mil. korun.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My jsme se na tom spolupodíleli finančně, z větší části. Nicméně i pan starosta našetřil peníze, pro to aby se to dalo do kupy. Celkově jsme opravy rozdělili na tři etapy. Kdy se dělala v prvních dvou etapách obě budovy. Poslední etapou budou terénní úpravy.“

Do konce roku budou hotové chodníky a zpevněné plochy. V zadní části budovy přibude plocha k parkování. 

---

Počet nemocných koronavirem narůstá

Přestože jsme z dřívějších let zvyklí, že koronavirus v létě ubírá na své síle, letos je tomu jinak. Počet případů je mnohonásobně vyšší, než vloni. Pacienti mají spíš lehčí průběh. O letošní letní koronavirové epidemii více řekne primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Petr Kümpel.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Na úvod vás požádám o srovnání: koronavirus z pohledu loňského a letošního léta?

Petr Kümpel, primář, infekční odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Bohužel jsme překvapeni nemile, že v letošním létě přišla epidemie, resp. další vlna covidu, dřív než jsme čekali. Odborníci se domnívali, že to bude spíš v chladných měsících. Případů je v tomto létě více než vloni touto dobou. Letos v létě mutace Omikron BA.2 a BA.5 probíhají lehčím způsobem. Ale určitě bych je nebagatelizoval. Pacienti, kteří jsou chronicky nemocní, a dostanou i relativně lehkou infekci v podobě omikronu, tak na to onemocnění mohou zemřít. A není výjimkou, že také u mladých lidí může mutace Omikron probíhat velmi vážně.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jak se koronavirus během víc jak dvou let, co jej známe, proměnil? Překvapil vás něčím?

Petr Kümpel, primář, infekční odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Tak určitě všechny překvapil obrovskou schopností mutovat. My jsme byli zvyklí na velké mutace u chřipkového viru, u ostatních virů tak rychlé mutace nebyly. U koronaviru vidíme, že je tady ještě více mutací, než u viru chřipky. Je to velký rozšířením v populaci.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Infekční oddělení Slezské nemocnice nyní prochází rekonstrukcí. Část lůžek (12, pozn. red.) byla přestěhována na interní oddělení. Stačí to pro pacienty, kteří musí být hospitalizováni nejen s koronavirem, ale i s dalšími komplikovanými infekcemi?

Petr Kümpel, primář, infekční odd., Slezská nemocnice v Opavě:  „Doufali jsme, že epidemie koronaviru v letních měsících nebude tak významná, jako na podzim. A proto jsme rekonstrukci naplánovali na léto. Ta vlna nás nemile překvapila. Dvanáct lůžek není dostačující, ale jiné řešení nebylo. Pokud jsme nechtěli infekční oddělení úplně uzavřít. Ale dostatečné to samozřejmě není. Pomáhají nám ovšem jiné odbornosti, jiná oddělení i okolní nemocnice.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Od začátku srpna očkujete čtvrtou dávkou proti koronaviru. Jaký je o vakcínu zájem?

Petr Kümpel, primář, infekční odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Vzhledem k tomu, že nejsou otevřena velká, plošná očkovací centra, tak v tom malém rozsahu, který nabízíme v omezených prostorách kvůli rekonstrukci, je zájem větší, než jsme schopni v současné době uspokojit. Denně očkujeme 30 – 40 lidí a určitě bychom očkovali víc, kdybychom měli kapacity.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jaký bude podle vás podzim? Bude vir slábnout a my se jej obávat tolik nemusíme? Nebo bychom měli být stále ve střehu?

Petr Kümpel, primář, infekční odd., Slezská nemocnice v Opavě: „To je věštění z koule. To nikdo neví. Nevíme, nakolik vir bude mutovat. Neví to ani výrobci vakcín, jak se mají na tuto situaci připravit. Připravují se vakcíny, které by měly být účinné pro podzimní vlnu, ale zda se to podaří, to nyní neví nikdo. Moc bych si přál, aby touto letní vlnou letošní rok skončil s covidem. Ale zda to tak bude, to opravdu nikdo neví.“

POČET NOVÝCH PŘÍPADŮ COVID-19:

                                                                                               15.8. 2022                           9.8.2021

okr. OPAVA                                                                                 65                                       2

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ                                                    338                                     14

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

---

Opavský Ptačák v rytmu Afriky a také o J. Adamsonové

Ptačák, tedy park pod Ptačím vrchem v Sadech Svobody v Opavě, se zaplnil milovníky afrického kontinentu. Tedy převážně dětmi, na které zde čekal program s názvem Ptačák v rytmu Afriky. V rámci něj se zájemci také mohli zdarma podívat na výstavu, která představuje opavskou rodačku Joy Adamsonovou, zakladatelku několika afrických národních parků, ochránkyni zvířat i autorku bestseleru Příběh lvice Elsy.

Už několik let, každé léto, připravuje Opavská kulturní organizace venkovní akci, která je inspirovaná nejrůznějšími tématy. Letos stál v popředí zájmu africký kontinent. A tak úkoly a aktivity, kterým se v parku mohly především děti věnovat, právě s černým kontinentem souvisely.

Ivana Maloušková, historik a kurátor, OKO Opava: „Protože letos máme v Obecním domě výstavu o Joy Adamson, tak jsme vybrali akci inspirovanou Afrikou.“

Tu si mohli zájemci během odpoledne prohlédnout zdarma a dozvědět se mnohé zajímavosti o rodačce z Opavy, kterou proslavila kniha Příběh lvice Elsy popisující návrat lvíčete odchovaného v zajetí do volné přírody. Zatímco v Evropě se Joy Adamsonová věnovala třeba výtvarnému umění nebo modelingu, když přesídlila do Afriky, stala se smyslem jejího života ochrana přírody a divokých zvířat. Součástí výstavy jsou také kresby dětí, které zobrazují její život.

Ivana Maloušková, historik a kurátor, OKO Opava: „Momentálně zde máme vystaveny práce dětí z příměstského tábora. Jedná se o komiksy inspirované Joy Adamson.“

Nově jsou teď v expozici k vidění vzácné portréty příslušníků už mnohdy zaniklých keňských kmenů, které Adamsonová namalovala.

Krásné počasí ovšem lákalo děti ven. Tady si mohli vyrobit zvířecí masku podle své fantazie nebo se seznámit s hlasy zvířat žijících v buši. Mohly si také vyzkoušet malovat u stojanu jako kdysi Joy Adamonová, nebo si z korálků navléknout náramek.

Nechyběl ani veselý klaun a kdo chtěl, mohl se dát také do tance.

návštěvníci akce: „Byli jsme na hřišti, byli jsme ochutnat zmrzlinu, byli jsme se podívat na výstavu o Joy Adamsonové.“

Ptačák v rytmu Afriky si zkrátka užili malí i velcí.

---