Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Opavský expres

Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Studenti si připomněli listopadové události
  • Vzpomínky na sametovou revoluci v Opavě
  • Slezská nemocnice - další kovidová jednotka

Studenti si připomněli listopadové události

Zavření vysokých škol nacisty v roce 1939 a o padesát let později studentské protesty na Národní třídě, které vedly k pádu komunismu v České republice – tyto dvě události v sobě pojí 17. listopad. Tento den je v kalendáři označovaný jako Den boje za svobodu a demokracii a od roku 2000 je státním svátkem. V úvodním příspěvku se podívejte, jak na tyto události vzpomínali studenti Mendelova gymnázia.

Listopadové události si studenti Mendelova gymnázia připomínají pravidelně, každý rok: studentské protesty proti nacismu, které vyvrcholily v roce 1939 zavřením vysokých škol a pak především novodobé demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989.

Viktoria Kalafová, Mendelova gymnázia v Opavě: „Sametová revoluce, jak byly události toho dne označeny. Znamenala velké změny bez bojů a násilí.“

Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia: „My si připomínáme 17. listopad každoročně. Je to pro nás nejen významný den, Den studenstva, ale také Den boje za svobodu a demokracii.“

Události, které vedly na koci roku 1989 k pádu totality v tehdejším Československu zmiňují učitelé nejen v hodinách dějepisu, ale také třeba češtiny či hudební výchovy.

Učitelé se snaží studentům přihlížit toto období moderních dějin srozumitelnou formou. Jan Zajíc si nachystal do hodiny češtiny přehlednou prezentaci s dobovými fotografiemi, audio i video nahrávkami. Snaží se zasadit události do kontextu. Zmiňuje ty, které demonstraci studentů v Praze 17. listopadu předcházely a také ty, které následovaly.

Jan Zajíc, učitel, Mendelovo gymnázium v Opavě: „Bude to průřez rokem 1989. Od Palachova týdne, přes Několik vět a zasedání KSČ na Červeném Hrádku, až po samotný.“

A tak, jak předpokládal, mnohé informace studenti znali. A uměli o nich diskutovat.

student Mendelova gymnázia v Opavě: " Získali jsme svobodu, která tady dlouho nebyla, volné hranice a také si můžeme říkat co chceme.“

Od roku 2 000 je 17. listopad státním svátkem s pracovním klidem. Na čas tak zastínil, Mezinárodní den studenstva, který dočasně z kalendáře vypadl. Zpět se vrátil před dvěma roky novelou zákona o státních svátcích, kterou inicioval Národní parlament dětí a mládeže.

---

Vzpomínky na sametovou revoluci v Opavě

Na listopadové události roku 1989 v Opavě v rozhovoru vzpomíná Ivo Mludek, tenkrát disident a signatář Charty 77, dnes také novinář a vysokoškolský pedagog.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: V listopadu 1989 jste byl jedním z organizátorů demonstrací proti komunistickému režimu, které se odehrávaly v Opavě na dnešním Horním náměstí. Pamatujete si, kdy jste poprvé z improvizovaného pódia u divadla promluvil a o čem?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „Pamatuju si, bylo to 20. listopadu. Hlavně jsme lidem říkali, že je potřeba manifestovat každý den. Vydržet. A přijít zas. A také jsme říkali: Vezměte s sebou i rodiče. Na první manifestaci byli především studenti ve věku 17- 18 let. Rodiče s nimi začali přicházet až později.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Dnes, v době internetu a sociálních sítí, kdy se informace šíří rychlostí blesku, si ani nedovedeme představit, jak se tenkrát tato setkání svolávala. Jak jste si předávali informace?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „My jsme demonstrace dělali každý den a vždy v pět hodin. Takže si na to lidé začali zvykat. Vždy jsme na demonstraci oznámili, aby lidé přišli druhý den znovu. A vylepovali jsme plakáty. A pak jsme také objížděli školy, fabriky... atd.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Kdy jste začal věřit, že by se mohlo něco změnit? Že by se tehdejší Československo l začít ubírat svobodným, demokratickým směrem?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „Celý život jsem prožil v normalizaci, takže já jsem si vůbec nedokázal představit, že jsem se mohl dožít něčeho tak úžasného, jako byl listopad ´89. A poprvé, když jsem si říkal že to fakt praskne, bylo, když jsem stál před zaplněným Horním náměstím na generální stávce: A nejen Horní, ale i Dolní náměstí bylo plné lidí, kteří skandovali, že to skončilo. Tak jsem si říkal: Asi jo, probudili jsme se do nových časů!“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jaké jste měl představy o budoucnosti tenkrát před 32 lety? A co z nich se splnilo? A co Vás naopak zklamalo?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „Já jsem hlavně cítil a dodnes cítím, že se před námi otevřely všechny ty cesty, dveře a brány, které komunistický režim zabouchl a zakázal. Dodnes to považuji za zázrak! Takže já jsem spokojený. A jestli se něco nepovedlo? Samozřejmě, spousta věcí se nedaří. Ale to už patří ke svobodě. Člověk si ručí za věci, které dělá, a také za ně musí zaplatit. A co se nepovedlo - za to si můžeme sami. Je potřeba se z toho poučit a jít dál.“

---

Slezská nemocnice - další kovidová jednotka

Slezská nemocnice navyšuje počet lůžek pro nemocné koronavirem. Poté, co se infekční oddělení zaplnilo nemocnými, vznikla další kovidová jednotka z plicního oddělení. Dohromady má nemocnice k dispozici 70 lůžek.

Během podzimních měsíců stačila náporu nemocných koronavirem kapacita infekčního oddělení s 50 standardními lůžky a jednotka intenzivní péče pro 6 pacientů. V uplynulých dnech se ale situace změnila.

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice Opava: „My jsem v průběhu října měli denně 30 kovidových pacientů. Nicméně od listopadu došlo k nárůstu na 40 – 50 pacientů. Tak jsme byli nuceni rozšířit kovidovou jednotku.“

Další kovidová jednotka vznikla na plicním oddělení a má 20 lůžek.

Pacienti hospitalizovaní na tomto oddělení byli, pokud to situace umožnila, propuštěni do domácího léčení nebo převezeni na jiná oddělení. A nahradili je pacienti s koronavirem. Polovina lůžek už je zaplněná.

Blanka Haasová, vrchní sestra, odd. tuberkulózy a respiračních nemocí: „Máme tady stabilizované pacienty kovidové nemáme tady nějaké horší stavy.“

Pacienti jsou stabilizovaní, jsou na kyslíku. Nejsou na ventilaci.

Díky vysoké proočkovanosti, která ve Slezské nemocnici dosahuje 75%, tady nemají se zajištěním zdravotnické péče problém.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice, Opava: „V tuto chvíli s personálem nemáme žádný problém. Nemusíme přesouvat zatím zaměstnance z jiných oddělení na kovidové jednotky.“

Lůžka s intenzivní péčí pro pacienty s koronavirem jsou prozatím k dispozici pouze na infekčním oddělení. Zdejších šest postelí je stabilně zaplněných. Budou-li nutné další, mohou být pacienti umístěni také na jiných pracovištích.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice, Opava: „Pokud by byla potřeba rozšířit tuto kapacitu, tak jsme připraveni v rámci anesteziologicko-resuscitačního odd. nebo interní jednotky intenzivní péče.“

Tady už vloni na jaře vznikly oddělené boxy, které mohou být k dispozici pacientům, kteří potřebují speciální péči.

Opavsko patří v rámci Moravskoslezského kraje po Ostravě k okresu s nejvyšším počtem pozitivně testovaných na koronavirus. Na 100 000 je to téměř 900 nakažených. Přestože se nárůst nemocných očekává, Slezská nemocnice prozatím funguje bez omezení. 

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice Opava: „Momentálně péči v nemocnici neomezujeme. Nicméně máme obavy z toho, že pokud růst bude následovat i v dalších dnech, tak budeme nuceni na začátku příštího týdne částečně omezit péči."

Pokud by to bylo nutné, změny v péči o pacienty by se nejprve dotkly plánovaných operací.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Opavský expres
17. listopadu 2021, 16:40

Studenti si připomněli listopadové události

Zavření vysokých škol nacisty v roce 1939 a o padesát let později studentské protesty na Národní třídě, které vedly k pádu komunismu v České republice – tyto dvě události v sobě pojí 17. listopad. Tento den je v kalendáři označovaný jako Den boje za svobodu a demokracii a od roku 2000 je státním svátkem. V úvodním příspěvku se podívejte, jak na tyto události vzpomínali studenti Mendelova gymnázia.

Listopadové události si studenti Mendelova gymnázia připomínají pravidelně, každý rok: studentské protesty proti nacismu, které vyvrcholily v roce 1939 zavřením vysokých škol a pak především novodobé demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989.

Viktoria Kalafová, Mendelova gymnázia v Opavě: „Sametová revoluce, jak byly události toho dne označeny. Znamenala velké změny bez bojů a násilí.“

Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia: „My si připomínáme 17. listopad každoročně. Je to pro nás nejen významný den, Den studenstva, ale také Den boje za svobodu a demokracii.“

Události, které vedly na koci roku 1989 k pádu totality v tehdejším Československu zmiňují učitelé nejen v hodinách dějepisu, ale také třeba češtiny či hudební výchovy.

Učitelé se snaží studentům přihlížit toto období moderních dějin srozumitelnou formou. Jan Zajíc si nachystal do hodiny češtiny přehlednou prezentaci s dobovými fotografiemi, audio i video nahrávkami. Snaží se zasadit události do kontextu. Zmiňuje ty, které demonstraci studentů v Praze 17. listopadu předcházely a také ty, které následovaly.

Jan Zajíc, učitel, Mendelovo gymnázium v Opavě: „Bude to průřez rokem 1989. Od Palachova týdne, přes Několik vět a zasedání KSČ na Červeném Hrádku, až po samotný.“

A tak, jak předpokládal, mnohé informace studenti znali. A uměli o nich diskutovat.

student Mendelova gymnázia v Opavě: " Získali jsme svobodu, která tady dlouho nebyla, volné hranice a také si můžeme říkat co chceme.“

Od roku 2 000 je 17. listopad státním svátkem s pracovním klidem. Na čas tak zastínil, Mezinárodní den studenstva, který dočasně z kalendáře vypadl. Zpět se vrátil před dvěma roky novelou zákona o státních svátcích, kterou inicioval Národní parlament dětí a mládeže.

---

Vzpomínky na sametovou revoluci v Opavě

Na listopadové události roku 1989 v Opavě v rozhovoru vzpomíná Ivo Mludek, tenkrát disident a signatář Charty 77, dnes také novinář a vysokoškolský pedagog.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: V listopadu 1989 jste byl jedním z organizátorů demonstrací proti komunistickému režimu, které se odehrávaly v Opavě na dnešním Horním náměstí. Pamatujete si, kdy jste poprvé z improvizovaného pódia u divadla promluvil a o čem?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „Pamatuju si, bylo to 20. listopadu. Hlavně jsme lidem říkali, že je potřeba manifestovat každý den. Vydržet. A přijít zas. A také jsme říkali: Vezměte s sebou i rodiče. Na první manifestaci byli především studenti ve věku 17- 18 let. Rodiče s nimi začali přicházet až později.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Dnes, v době internetu a sociálních sítí, kdy se informace šíří rychlostí blesku, si ani nedovedeme představit, jak se tenkrát tato setkání svolávala. Jak jste si předávali informace?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „My jsme demonstrace dělali každý den a vždy v pět hodin. Takže si na to lidé začali zvykat. Vždy jsme na demonstraci oznámili, aby lidé přišli druhý den znovu. A vylepovali jsme plakáty. A pak jsme také objížděli školy, fabriky... atd.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Kdy jste začal věřit, že by se mohlo něco změnit? Že by se tehdejší Československo l začít ubírat svobodným, demokratickým směrem?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „Celý život jsem prožil v normalizaci, takže já jsem si vůbec nedokázal představit, že jsem se mohl dožít něčeho tak úžasného, jako byl listopad ´89. A poprvé, když jsem si říkal že to fakt praskne, bylo, když jsem stál před zaplněným Horním náměstím na generální stávce: A nejen Horní, ale i Dolní náměstí bylo plné lidí, kteří skandovali, že to skončilo. Tak jsem si říkal: Asi jo, probudili jsme se do nových časů!“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jaké jste měl představy o budoucnosti tenkrát před 32 lety? A co z nich se splnilo? A co Vás naopak zklamalo?

Ivo Mludek, pamětník událostí, nezávislý novinář: „Já jsem hlavně cítil a dodnes cítím, že se před námi otevřely všechny ty cesty, dveře a brány, které komunistický režim zabouchl a zakázal. Dodnes to považuji za zázrak! Takže já jsem spokojený. A jestli se něco nepovedlo? Samozřejmě, spousta věcí se nedaří. Ale to už patří ke svobodě. Člověk si ručí za věci, které dělá, a také za ně musí zaplatit. A co se nepovedlo - za to si můžeme sami. Je potřeba se z toho poučit a jít dál.“

---

Slezská nemocnice - další kovidová jednotka

Slezská nemocnice navyšuje počet lůžek pro nemocné koronavirem. Poté, co se infekční oddělení zaplnilo nemocnými, vznikla další kovidová jednotka z plicního oddělení. Dohromady má nemocnice k dispozici 70 lůžek.

Během podzimních měsíců stačila náporu nemocných koronavirem kapacita infekčního oddělení s 50 standardními lůžky a jednotka intenzivní péče pro 6 pacientů. V uplynulých dnech se ale situace změnila.

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice Opava: „My jsem v průběhu října měli denně 30 kovidových pacientů. Nicméně od listopadu došlo k nárůstu na 40 – 50 pacientů. Tak jsme byli nuceni rozšířit kovidovou jednotku.“

Další kovidová jednotka vznikla na plicním oddělení a má 20 lůžek.

Pacienti hospitalizovaní na tomto oddělení byli, pokud to situace umožnila, propuštěni do domácího léčení nebo převezeni na jiná oddělení. A nahradili je pacienti s koronavirem. Polovina lůžek už je zaplněná.

Blanka Haasová, vrchní sestra, odd. tuberkulózy a respiračních nemocí: „Máme tady stabilizované pacienty kovidové nemáme tady nějaké horší stavy.“

Pacienti jsou stabilizovaní, jsou na kyslíku. Nejsou na ventilaci.

Díky vysoké proočkovanosti, která ve Slezské nemocnici dosahuje 75%, tady nemají se zajištěním zdravotnické péče problém.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice, Opava: „V tuto chvíli s personálem nemáme žádný problém. Nemusíme přesouvat zatím zaměstnance z jiných oddělení na kovidové jednotky.“

Lůžka s intenzivní péčí pro pacienty s koronavirem jsou prozatím k dispozici pouze na infekčním oddělení. Zdejších šest postelí je stabilně zaplněných. Budou-li nutné další, mohou být pacienti umístěni také na jiných pracovištích.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice, Opava: „Pokud by byla potřeba rozšířit tuto kapacitu, tak jsme připraveni v rámci anesteziologicko-resuscitačního odd. nebo interní jednotky intenzivní péče.“

Tady už vloni na jaře vznikly oddělené boxy, které mohou být k dispozici pacientům, kteří potřebují speciální péči.

Opavsko patří v rámci Moravskoslezského kraje po Ostravě k okresu s nejvyšším počtem pozitivně testovaných na koronavirus. Na 100 000 je to téměř 900 nakažených. Přestože se nárůst nemocných očekává, Slezská nemocnice prozatím funguje bez omezení. 

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice Opava: „Momentálně péči v nemocnici neomezujeme. Nicméně máme obavy z toho, že pokud růst bude následovat i v dalších dnech, tak budeme nuceni na začátku příštího týdne částečně omezit péči."

Pokud by to bylo nutné, změny v péči o pacienty by se nejprve dotkly plánovaných operací.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/opavsky-expres/opavsky-expres-17-11-2021-16-42