Sudice si připomněly 81. výročí Ostravsko-opavské operace

V Sudicích na Opavsku se uskutečnil pietní akt u Památníku osvobození. Lidé si zde připomněli 81 let od zahájení Ostravsko-opavské operace, jedné z nejtěžších bitev na našem území během druhé světové války. Událost přilákala zástupce kraje, obce i veřejnosti.

U Památníku osvobození v Sudicích se opět po roce sešli lidé, aby uctili památku padlých vojáků, kteří se podíleli na osvobození regionu. Právě tady před 81 lety překročily jednotky československého armádního sboru hranice tehdejšího Československa.

Pietní akt připomněl nejen historické souvislosti, ale i obrovské lidské ztráty.

V bojích během Ostravsko-opavské operace padlo bezmála 25 tisíc vojáků a dalších více než 80 tisíc bylo zraněno.

Operace patřila k nejtvrdším střetům na konci války a trvala déle, než se původně plánovalo.

Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “15. dubna 1945 v těchto místech vlastně vedly útočné operace, závěrečné fáze ostravské operace, která vzala město Ostravu obchvatem oproti tedy plánovanému čelnímu útoku ze směru z Těšína. No a zároveň v těchto místech překročily hranice vlasti také českoslovenští tankisté, příslušníci naší samostatné tankové brigády v Sovětském svazu a úspěšně se probíjeli dnešním územím Polska k nám.”

Pro mnohé z nich to byl návrat na rodnou půdu, i když řada vojáků pocházela například z Volyně nebo Podkarpatské Rusi. Všechny ale spojovala víra v Československo jako stát, za který stojí za to bojovat.

Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Československých tankistů padlo v ostravské operaci na 150. Zhruba tady nedaleko Sudic, především před Bolaticemi. Tak pro ilustraci můžu říct, že třeba Československá jednotka zajala pouhých pět německých vojáků, zatímco jich 250 třeba zůstalo během jediného dne ležet na bojišti. Tak kruté ty boje byly.”

Operace začala už 10. března 1945 a kvůli silnému odporu německých vojsk i nepříznivému počasí se protáhla na více než měsíc. Bojovalo se prakticky o každou obec a ztráty byly enormní.

Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Musím nutně zmínit, při zmínce o ostravské operaci, také oblehání Opavy, kterou Němci opravdu těžce bránili a která tím pádem byla jedním z nejzničenějších měst na území dnešní České republiky.”

Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Ty boje byly opravdu tvrdé. Neměli bychom na to zapomínat. Myslím si, že zvlášť dnešní mladá generace má mnohdy tendenci zapomínat na to, že prosperita a svoboda naší země je prostě vykoupena krví a potom našich předků.”

Pietní akce v Sudicích má každoročně i vzdělávací rozměr.

Petr Halfar (Nezávislí), starosta Sudic: “Je to velmi významná akce v Sudicích, kterou si připomínáme každý rok. Jsem rád, že na tu akci chodí děti ze základní školy, aby se prostě na to osvobození Československa vzpomínalo, nezapomínalo a prostě, aby jsme byli vděční za to, že nás osvobodili vojáci nejen Československé, ale i z tehdejší sovětské armády.”

Pietní akt v Sudicích tak znovu připomněl, že i v závěru druhé světové války probíhaly na našem území mimořádně tvrdé boje. Odkaz padlých vojáků zůstává i po více než osmi desetiletích silnou výzvou k tomu, aby se na historii nezapomínalo.

---

Marlenka Cup přinesl originální dezerty s malinou

Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola v Opavě hostila už 9. ročník prestižní cukrářské soutěže Marlenka Cup. Do klání se zapojili studenti gastronomických oborů z celého Moravskoslezského kraje.

Čtrnáct talentovaných žáků ze sedmi gastronomických škol z celého MS kraje se utkalo v Opavě v soutěži Marlenka Cup. Letošním tématem byla malina, která se stala hlavní inspirací pro originální dezerty.

Martin Ruský, ředitel SŠHS a VOŠ Opava: “Letošní ročník je devátý, ale měl být desátý, vlivem covidu byl rok pauza. Účastní se tradičně sedm gastronomických škol, po dvou žácích, čili čtrnáct účastníků a téma pro letošní rok byl zvolen malina a příchuť maliny.”

Soutěžící měli na přípravu omezený čas a museli předvést nejen cukrářské dovednosti, ale i kreativitu.

Martin Ruský, ředitel SŠHS a VOŠ Opava: “Pravidla jsou velmi jednoduchá, jedná se o pódiové vystoupení dvojic žáků z každé školy, přičemž si losují pořadí a mohou si přivést upečené korpusy, protože cukrařina je dlouhý proces a všechno by se tady během jednoho dne nestihlo a mají na to potom 40 minut.”

Hotové dezerty hodnotila tříčlenná odborná porota, která hodnotila nejen kombinaci chutí, ale také kompozici na talíři.

Soutěž přinesla širokou škálu nápadů, od klasických zákusků až po moderní talířové dezerty.

anketa: soutěžící studenti: “Připravuji Pavlovu, bude to plněné a jakože na tom. A příprava byla super. Bavilo mě to. Čekala jsem, že budu víc nervózní, ale jsem celkem v pohodě.”

“Přípravy byly náročné, ale já myslím, že se mi to docela povedlo. Vlastně to byl mandlový korpus naplněný čokoládovým moussem, který v tom byly maliny a kokosová náplň. Zdobené to bylo malinovým pyré.”

“Budu dělat malinovou symfonii, právě spojení maliny, čokolády, jahodového agaru. Téma mi sedlo. Takže to bude nejlepší.”

“Zdobím talíře malinovým prachem a potom vlastně budu dělat pistáciovou ganache, budu dělat čárky a potom na závěr budu zdobit makronky, pistáciovou a malinovou ganache s malinami.”

Podle poroty byla úroveň soutěže opět velmi vysoká.

Eliška Dernerová, předsedkyně odborné poroty: “Je to nejen o tom vizuálním provedení, ale i o té chutí a potom, které suroviny použili soutěžící a základ pro letošní téma byl Malina a to teda zpracovali velmi dobře a zajímavě. Máme ji tady v různých kompozicích, jak pálené hmotě, tak i lehké šlehané, nebo i do špenátu se pouštěli. Bylo to zajímavé.”

Kvalitu soutěže ocenili také zástupci kraje.

Šárka Vilamová (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Mě velmi těší, že se můžu účastnit této soutěže, protože úroveň školství, které je zaměřeno na gastronomii, je vysoké. Já bych řekla, že to už není jídlo, to už je umění. Ty zákusky a všechny ty výrobky jsou úžasné a jíme především očima, takže mě to velice těší. Je to krásné a člověk má na všechno chuť.”

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Marlenka Cup je prestižní soutěží, která už má svou tradici. Myslím, že tady v tomto případě to je nejen o profesionalitě, ale to už je skoro chemie, protože přeci jenom výsledky, které jsou, tak jsou kombinací nejen gastronomie, ale i určité kreativity a umění.”

Mladí cukráři z regionu tak i letos ukázali, že mají talent i chuť posouvat gastronomii na vyšší úroveň. Pro mnohé z nich je soutěž cennou zkušeností i motivací do další práce.

---

Školní restaurace Terasa v Opavě ožila po povodních

Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola v Opavě má za sebou důležitý krok k návratu do běžného provozu po předloňských povodních. Kompletní rekonstrukcí prošlo přízemí školní restaurace Terasa, které dnes slouží studentům v modernizovaných prostorách.

Předloni na podzim zde stála voda, dnes je přízemí restaurace Terasa zcela nové. Ničiví povodně zasáhly školu výrazně, zároveň ale přinesly příležitost k modernizaci.

Martin Ruský, ředitel SŠHS a VOŠ Opava: “Takže nacházíme se v přízemí restaurace Terasa, která byla v září 24 zasažena povodněmi a pokud tak můžu říct, jestli něco na povodních bylo pozitivního, tak fakt, že se nám podařilo kompletně zrekonstruovat a předělat cukrářskou dílnu, to znamená zázemí, cukrárnu a výukové prostory pro žáky.”

Voda zde dosahovala výšky až metr a půl, a tak bylo nutné prakticky vše vybudovat znovu. Rekonstrukce přinesla i změny v uspořádání prostor, které škola využila ve svůj prospěch.

Martin Ruský, ředitel SŠHS a VOŠ Opava: “Díky těm povodním jsme proměnili dispozice celého cukrářského centra, což nám umožnilo zvýšit kapacitu a pracovní pozice pro žáky a v důsledku toho můžeme uspokojit více žadatelů o studium oboru cukrář na naší škole.”

Součástí nového zázemí je také moderní učebna, která slouží nejen k výuce, ale i jako prostor pro odpočinek během odborného výcviku.

Martin Ruský, ředitel SŠHS a VOŠ Opava: “Za mnou se nachází zázemí pro žáky oboru cukrář. Je to konkrétně učebna, kde žáci jednak probíhá výuka částečně, částečně relaxační místnost, protože i v době praktického vyučování odborného výcviku žáci probírají teorií. Takže to je tady nově zbudovaná učebna na místě bývalé cukrárny.”

Nové prostory si pochvalují nejen studenti a pedagogové, ale i zákazníci.

Ivana Matlafusová, vedoucí provozu: “Rozdíl je obrovský. Jak učni tak samozřejmě i paní mistrová, všichni jsou spokojenější, ten prostor je vzdušnější, je světlejší, to vybavení máme nové, i to prostředí samozřejmě, nové barvičky, všechno je krásné, nové, příjemné pro ně."

všechno se nám to jakoby vměstnalo do jednoho prostoru a tím pádem je to i z hygienického hlediska lepší v tomhle směru.

Obnova ale zdaleka nekončí.

Rekonstrukcí projde i restaurace v patře. První etapa začne už na začátku prázdnin a týkat se bude baru a jeho okolí.

Škola tak postupně obnovuje své zázemí po ničivých povodních a zároveň vytváří modernější podmínky pro výuku budoucích gastronomů.

---