Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Opavský expres

Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Studenti Mendelova gymnázia už dostali vysvědčení
  • Beethovenův Hradec tentokrát v Opavě
  • Opavskou rodačku Joy Adamsonovou připomíná výstava

Studenti Mendelova gymnázia už dostali vysvědčení

Přestože do prázdnin zbývá ještě pár dnů, studenti opavského Mendelova gymnázia už dostávali vysvědčení. Budova jejich školy se totiž opravuje. Proto se naposledy se svými učiteli setkali na netradičních místech: v přednáškové aule nebo v parku před muzeem.

Rekonstrukce budovy Mendelova gymnázia zkrátila studentům letošní školní rok o dva týdny. Azyl pro poslední školní dny jim poskytla Slezská univerzita. A tak své letošní vysvědčení dostalo 30 studentů prvního ročníku ve zdejší aule.

Učitelka Zdeňka Hanzlíková se svými studenty rekapitulovala uplynulý školní rok. Připravila pro ně prezentaci z třídních akcí: z lyžařského kurzu, exkursí a výletů.

Zdeňka Hanzlíková, učitelka, Mendelovo gymnázium: „My jsem se v zaměřili na adaptaci. Aby se studenti v 1. ročníku cítili dobře. Aby klima ve třídě bylo přívětivé pro všechny.“

Pro studenty nebyl první rok na střední škole jednoduchý, ale většina z nich zakončila studium s vyznamenáním.

České vysvědčení dostali také ukrajinští studenti. Na Mendelově gymnáziu jich studuje osm.

Monika Klapková, ředitelka, Mendelovo gymnázium: „Z toho 6 v adaptačním režimu, dva byli přijati ke studiu. Ti dostali vysvědčení klasické. A těch 6 studentů dostalo certifikáty, osvědčení o studiu na naší škole.“

Sami vybírali předměty, které se učili. A kromě toho docházeli do kurzu češtiny pro cizince.

Daria Krečetova, studentka, Mendelovo gymnázium: „Bylo to pro mne velmi zajímavé a přínosné chodit do školy v jiné zemi. Ovšem zvládnout cizí jazyk, to bylo těžké. Ale spolužáci mi velmi pomáhali.“

Dmytro Fomenko, student, Mendelovo gymnázium: „Postupně jsem začal jazyku rozumět a učilo se mi lépe. Ale bylo pro mne náročné to za tři měsíce zvládnout.“

Někteří studenti si přišli pro vysvědčení na netradiční místo.

Karolína Jankovská, učitelka, Mendelovo gymnázium: „Na naší škole probíhá rekonstrukce a tříd je teď málo. Využili jsme tedy krásného počasí, domluvili jsme se, a sešli jsme se tady, před muzeem, protože je to nejblíže naší škole.“

Přestože je teprve polovina června těmto studentům začaly prázdniny. Každý toto volno navíc využije po svém.

studentka 1.A, Mendelovo gymnázium: „Budu chodit na brigádu a pojedu k moři s rodiči.“

studentka 1.A, Mendelovo gymnázium: „Určitě půjdu s kamarády ven a podívám se na učivo,ať potom nemusím tolik dohánět, když jsme končili dřív.“

Protože opravy budovy školy budou pokračovat i po prázdninách, bude výuka také v září probíhat v prostorách Slezské univerzity. A částečně pak bude vedena distančně.

Do původní budovy se studenti vrátí v říjnu.


---

Beethovenův Hradec tentokrát v Opavě

Úspěchem českých klavíristů skončil 58. ročník Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec. Nejvyšší ocenění získal Tomáš Vrána, jako druhý skončil Vojtěch Trubač. Oba pocházejí z Moravskoslezského kraje a jsou studenty pražské Akademie múzických umění. Letos poprvé vedle spolku Beethovenův Hradec soutěž pořádala opavská Základní umělecká škola.

Kvůli rekonstrukci zámku v Hradci nad Moravicí, se hudební soutěž Beethovenův Hradec musela přesunout do náhradních prostor. Našly se v Minoritském klášteře v nedaleké Opavě. Ten splnil všechny náročné požadavky.

Lukáš Poledna, ředitel soutěže Beethovenův Hradec: „Potřebovali jsme dostatečně velký sál, ideální nástroj, dostatečně velké zázemí i prostor pro rozehrávání účastníků.“

Mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec je pořádána každý rok pro jiný nástroj: housle, violu, violoncello a klavír. Ten přišel na řadu právě letos. Poměřit své síly přijelo 31 mladých umělců. Byli z Česka a také třeba z Japonska, Číny, Francie, Německa nebo Švýcarska. Jejich výkony hodnotila pěti členná porota v čele s laureátkou soutěže z r. 1996 Eliškou Novotnou.

Eliška Novotná, předsedkyně poroty, Beethovenův Hradec: „Jsme velmi rádi, že přijeli jak soutěžící z České republiky v hojném zastoupení, tak soutěžící ze zahraničí. To svědčí o určité prestiži soutěže. A také to navazuje na její velkou tradici.“

Interpreti měli v prvních dvou kolech 3 předepsané skladby plus jednu dle vlastního výběru. Ve třetím kole zahráli finalisté jeden z koncertů Ludwiga van Beethovena v doprovodu Janáčkovy filharmonie.

Třetí nejlepší výkon předvedla japonská klavíristka Satomi Chihara. Druhé místo obsadil Vojtěch Trubač, student Akademie múzických umění.

Vojtěch Trubač, 2. místo v soutěži Beethovenův Hradec: „Se svým výkonem jsem spokojen. Pro mne je to vždy zkušenost, zahrát si před lidmi, před publikem, odbornou porotou.“

Vítězství patřilo Tomáši Vránovi, taktéž z pražské AMU.

Tomáš Vrána, vítěz soutěže Beethovenův Hradec: „Je pravda, že já jsem na Beethovenově Hradci potřetí. Poprvé jsem tady byl jako malý klučík, podruhé jako student a nyní jsem tady asi naposled jako velký student.“

Je to velký úspěch moravskoslezských klavíristů: Vrána pochází z Mořkova na Novojičínsku a Trubač z Frenštátu pod Radhoštěm.


---

Opavskou rodačku Joy Adamsonovou připomíná výstava

Výstava o životě spisovatelky a Joy Adamsonové je nyní k vidění v jejím rodném městě, v Opavě. Součástí jsou také vzácné originály jejich botanických kreseb, které jsou trvale uloženy v depozitáři nadace Elsa Conservation Trust v Británii a vystavují se jen málokdy.

Kořeny Joy Adamsonové, tak se jmenuje výstava, která byla otevřena v opavském Obecním domě. Přibližuje život ochránkyně africké přírody a autorky bestselleru Příběh Lvice Elsy. Popisuje v něm, jak se ujala lvíčete, vychovala jej a pak vrátila zpět do volné přírody.

Zuzana Beranová, popularizátorka života a díla J. Adamsonové: „To změnilo přemýšlení lidí o divoké přírodě. Do Afriky se začalo jezdit na „lovy beze zbraní“. Místo zabíjení se zvířata začala chránit.“

Joy Adamsonová se narodila v roce 1910 v Opavě jako Friederike Victoria Gessner. Žila zde do svých 12 let a pak se po rozvodu rodičů přestěhovala k babičce do Vídně. S Keňou, svůj život spojila od roku 1937. Tady žila velmi skromně, a tak materiálu, který by ji připomínal, mnoho není. Vzácností je tento sešit s poznámkami.

Zuzana Beranová, popularizátorka života a díla J. Adamsonové: „Veškerý svůj majetek měla uschovaný v plechové bedně, kteoru si zamykala a schovávala pod postel. Měla pár sepraných triček a boty proti hadům.“

Zatímco v Evropě se věnovala umění, módě a studiu medicíny, na africkém kontinentě se soustředila na přírodu. Namalovala 700 botanických kreseb. Dvanáct z nich je teď vystavených také v Opavě. Depozitář anglické nadace Elsa Conservatin Trust v Británii opouští jen výjimečně.

Je také autorkou portrétů představitelů jednotlivých afrických kmenů, mnohé z nich již zanikly.

Adamsonová byla v Africe zavražděna svým sluhou. To bylo v roce 1980.

Součástí výstavy je rodokmen příbuzných z otcovy strany, který sestavil Richard Gessner. Joy Adamsonová byla sestřenicí jeho dědečka.

Richard Gessner, vzdálený příbuzný J. Adamsonové: „O příbuznosti jsem se dozvěděl od tatínka. To bylo ještě v době tzv. Komunismu, takže ta diskuse byla velmi opatrná. Tatínek o tom nechtěl moc mluvit.“

Návštěvníci vernisáže si mohli projít výstavu spolu s autorkou projektu Zuzanou Beranovou. Botanické malby budou v Obecním domě k vidění do 10. srpna, životopisná výstava pak do konce října.


















---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Opavský expres
18. června 2022, 16:30

Studenti Mendelova gymnázia už dostali vysvědčení

Přestože do prázdnin zbývá ještě pár dnů, studenti opavského Mendelova gymnázia už dostávali vysvědčení. Budova jejich školy se totiž opravuje. Proto se naposledy se svými učiteli setkali na netradičních místech: v přednáškové aule nebo v parku před muzeem.

Rekonstrukce budovy Mendelova gymnázia zkrátila studentům letošní školní rok o dva týdny. Azyl pro poslední školní dny jim poskytla Slezská univerzita. A tak své letošní vysvědčení dostalo 30 studentů prvního ročníku ve zdejší aule.

Učitelka Zdeňka Hanzlíková se svými studenty rekapitulovala uplynulý školní rok. Připravila pro ně prezentaci z třídních akcí: z lyžařského kurzu, exkursí a výletů.

Zdeňka Hanzlíková, učitelka, Mendelovo gymnázium: „My jsem se v zaměřili na adaptaci. Aby se studenti v 1. ročníku cítili dobře. Aby klima ve třídě bylo přívětivé pro všechny.“

Pro studenty nebyl první rok na střední škole jednoduchý, ale většina z nich zakončila studium s vyznamenáním.

České vysvědčení dostali také ukrajinští studenti. Na Mendelově gymnáziu jich studuje osm.

Monika Klapková, ředitelka, Mendelovo gymnázium: „Z toho 6 v adaptačním režimu, dva byli přijati ke studiu. Ti dostali vysvědčení klasické. A těch 6 studentů dostalo certifikáty, osvědčení o studiu na naší škole.“

Sami vybírali předměty, které se učili. A kromě toho docházeli do kurzu češtiny pro cizince.

Daria Krečetova, studentka, Mendelovo gymnázium: „Bylo to pro mne velmi zajímavé a přínosné chodit do školy v jiné zemi. Ovšem zvládnout cizí jazyk, to bylo těžké. Ale spolužáci mi velmi pomáhali.“

Dmytro Fomenko, student, Mendelovo gymnázium: „Postupně jsem začal jazyku rozumět a učilo se mi lépe. Ale bylo pro mne náročné to za tři měsíce zvládnout.“

Někteří studenti si přišli pro vysvědčení na netradiční místo.

Karolína Jankovská, učitelka, Mendelovo gymnázium: „Na naší škole probíhá rekonstrukce a tříd je teď málo. Využili jsme tedy krásného počasí, domluvili jsme se, a sešli jsme se tady, před muzeem, protože je to nejblíže naší škole.“

Přestože je teprve polovina června těmto studentům začaly prázdniny. Každý toto volno navíc využije po svém.

studentka 1.A, Mendelovo gymnázium: „Budu chodit na brigádu a pojedu k moři s rodiči.“

studentka 1.A, Mendelovo gymnázium: „Určitě půjdu s kamarády ven a podívám se na učivo,ať potom nemusím tolik dohánět, když jsme končili dřív.“

Protože opravy budovy školy budou pokračovat i po prázdninách, bude výuka také v září probíhat v prostorách Slezské univerzity. A částečně pak bude vedena distančně.

Do původní budovy se studenti vrátí v říjnu.


---

Beethovenův Hradec tentokrát v Opavě

Úspěchem českých klavíristů skončil 58. ročník Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec. Nejvyšší ocenění získal Tomáš Vrána, jako druhý skončil Vojtěch Trubač. Oba pocházejí z Moravskoslezského kraje a jsou studenty pražské Akademie múzických umění. Letos poprvé vedle spolku Beethovenův Hradec soutěž pořádala opavská Základní umělecká škola.

Kvůli rekonstrukci zámku v Hradci nad Moravicí, se hudební soutěž Beethovenův Hradec musela přesunout do náhradních prostor. Našly se v Minoritském klášteře v nedaleké Opavě. Ten splnil všechny náročné požadavky.

Lukáš Poledna, ředitel soutěže Beethovenův Hradec: „Potřebovali jsme dostatečně velký sál, ideální nástroj, dostatečně velké zázemí i prostor pro rozehrávání účastníků.“

Mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec je pořádána každý rok pro jiný nástroj: housle, violu, violoncello a klavír. Ten přišel na řadu právě letos. Poměřit své síly přijelo 31 mladých umělců. Byli z Česka a také třeba z Japonska, Číny, Francie, Německa nebo Švýcarska. Jejich výkony hodnotila pěti členná porota v čele s laureátkou soutěže z r. 1996 Eliškou Novotnou.

Eliška Novotná, předsedkyně poroty, Beethovenův Hradec: „Jsme velmi rádi, že přijeli jak soutěžící z České republiky v hojném zastoupení, tak soutěžící ze zahraničí. To svědčí o určité prestiži soutěže. A také to navazuje na její velkou tradici.“

Interpreti měli v prvních dvou kolech 3 předepsané skladby plus jednu dle vlastního výběru. Ve třetím kole zahráli finalisté jeden z koncertů Ludwiga van Beethovena v doprovodu Janáčkovy filharmonie.

Třetí nejlepší výkon předvedla japonská klavíristka Satomi Chihara. Druhé místo obsadil Vojtěch Trubač, student Akademie múzických umění.

Vojtěch Trubač, 2. místo v soutěži Beethovenův Hradec: „Se svým výkonem jsem spokojen. Pro mne je to vždy zkušenost, zahrát si před lidmi, před publikem, odbornou porotou.“

Vítězství patřilo Tomáši Vránovi, taktéž z pražské AMU.

Tomáš Vrána, vítěz soutěže Beethovenův Hradec: „Je pravda, že já jsem na Beethovenově Hradci potřetí. Poprvé jsem tady byl jako malý klučík, podruhé jako student a nyní jsem tady asi naposled jako velký student.“

Je to velký úspěch moravskoslezských klavíristů: Vrána pochází z Mořkova na Novojičínsku a Trubač z Frenštátu pod Radhoštěm.


---

Opavskou rodačku Joy Adamsonovou připomíná výstava

Výstava o životě spisovatelky a Joy Adamsonové je nyní k vidění v jejím rodném městě, v Opavě. Součástí jsou také vzácné originály jejich botanických kreseb, které jsou trvale uloženy v depozitáři nadace Elsa Conservation Trust v Británii a vystavují se jen málokdy.

Kořeny Joy Adamsonové, tak se jmenuje výstava, která byla otevřena v opavském Obecním domě. Přibližuje život ochránkyně africké přírody a autorky bestselleru Příběh Lvice Elsy. Popisuje v něm, jak se ujala lvíčete, vychovala jej a pak vrátila zpět do volné přírody.

Zuzana Beranová, popularizátorka života a díla J. Adamsonové: „To změnilo přemýšlení lidí o divoké přírodě. Do Afriky se začalo jezdit na „lovy beze zbraní“. Místo zabíjení se zvířata začala chránit.“

Joy Adamsonová se narodila v roce 1910 v Opavě jako Friederike Victoria Gessner. Žila zde do svých 12 let a pak se po rozvodu rodičů přestěhovala k babičce do Vídně. S Keňou, svůj život spojila od roku 1937. Tady žila velmi skromně, a tak materiálu, který by ji připomínal, mnoho není. Vzácností je tento sešit s poznámkami.

Zuzana Beranová, popularizátorka života a díla J. Adamsonové: „Veškerý svůj majetek měla uschovaný v plechové bedně, kteoru si zamykala a schovávala pod postel. Měla pár sepraných triček a boty proti hadům.“

Zatímco v Evropě se věnovala umění, módě a studiu medicíny, na africkém kontinentě se soustředila na přírodu. Namalovala 700 botanických kreseb. Dvanáct z nich je teď vystavených také v Opavě. Depozitář anglické nadace Elsa Conservatin Trust v Británii opouští jen výjimečně.

Je také autorkou portrétů představitelů jednotlivých afrických kmenů, mnohé z nich již zanikly.

Adamsonová byla v Africe zavražděna svým sluhou. To bylo v roce 1980.

Součástí výstavy je rodokmen příbuzných z otcovy strany, který sestavil Richard Gessner. Joy Adamsonová byla sestřenicí jeho dědečka.

Richard Gessner, vzdálený příbuzný J. Adamsonové: „O příbuznosti jsem se dozvěděl od tatínka. To bylo ještě v době tzv. Komunismu, takže ta diskuse byla velmi opatrná. Tatínek o tom nechtěl moc mluvit.“

Návštěvníci vernisáže si mohli projít výstavu spolu s autorkou projektu Zuzanou Beranovou. Botanické malby budou v Obecním domě k vidění do 10. srpna, životopisná výstava pak do konce října.


















---

Zdroj: https://polar.cz/porady/opavsky-expres/opavsky-expres-18-06-2022-16-34