Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Uschlé stromy dostaly druhou šanci
  • Jak dostat více zeleně co centra Opavy?
  • Archeologové našli 6 000 let staré kostry
  • Prázdninové cvičení pro všechny

Uschlé stromy dostaly druhou šanci

Víc jak 400 metrů krychlových dřeva zůstalo ze stromů, které musely být v Opavě pokácené kvůli zasažení jmelím. Tento parazit způsobil v mnohých případech jejich úplně uschnutí. Dřevo z mohutných lip a javorů teď našlo svoje využití třeba na dětských hřištích nebo také jako úkryt pro živočichy. Nejkvalitnější kusy pak opracují řezbáři na chystaném sympoziu.

Letos v zimě se Opava pustila do boje se jmelím. Tento parazit zničil pětistovku stromů. Některé arboristé ořezali, jiné museli pokácet, protože jejich kmeny byly prohnilé. Po ošetření stromů zůstalo víc jak 400 kubíků dřeva. To nekvalitní bylo určeno na palivové dříví.

Michal Jedlička (KDU – ČSL), náměstek primátora Opavy: „Ty pěkné stromy jsme se rozhodli věnovat soukromému sektoru. Měli jsme také dotazy z místních škol a školek, tak i jim jsme darovali dřevo k využití na výrobu mobiliáře v jejich zahradách.“

Část dřeva už dělá radost dětem ve Vršovicích u Raduně, kde si mohou pohrát u vyřezané sovy či domečku. Vykácené opavské stromy poskytují také úkryt drobným živočichům, kteří žijí v biotopu Kozmických ptačích luk. A na dřevěných špalcích mohou trénovat zdatnost nejmenší děti na hřišti v centru Opavy.

obyvatelka Opavy: „Mně se to líbí moc. Já si myslím, že děti si v tom najdou, co potřebují. Je dobře, že to tady je.“

obyvatelka Opavy: „Asi je to zajímavé i pro broučky. Líbí se nám, že staré dřevo našlo využití.“

Další materiál se uplatnil také na zahradách opavských základních a mateřských škol, kde doplnil stávající herní mobiliář.

To nejkvalitnější lipové a javorové dřevo je nyní uskladněno a čeká na své využití. Na tuto hromadu ale přibudou ještě další kmeny. Přestože arboristé udělali masivní zásah do zelených ploch ve městě, boj se jmelím ještě neustal.

Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opava: „Ošetřování dřevin není konečné. Jmelí se na stromy vrací. Už v okamžiku, kdy jsme realizovali tu první fázi,  tak jsme zjistili, že min. na  stovce stromů v Městských sadech se vyskytuje další jmelí.“

Zhruba dvacítka z nich bude muset být pokácena. Ale je tady šance, že se do veřejného prostoru opět vrátí, a to v opracované podobě. S vytěženým dřevem totiž budou pracovat účastníci sochařského sympozia, které se chystá na rok 2024.

---

Jak dostat více zeleně co centra Opavy?

Přestože se Opava pyšní hned několika parky v centru města, jsou tady místa, kde zelená oáza naopak chybí. Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí opavského magistrátu, řekne, co se v tomto směru změní.


Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR:  Jak je na tom Opava se zelenými plochami? Je jich ve městě dostatek?

Jiří Vaníček, vedoucí odb. životního prostřední, Magistrát Opava: „Z pohledu člověka, který má zeleň rád, tak jich určitě dostatek není. Z pohledu odboru ŽP, který denně řeší problémy s trávou a trávníky, zaplevelenými záhony, se zajmelenými stromy, s housenkami na buxusech – ta vidíme i tu starost.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: V souvislosti s klimatickými změnami vznikl soubor opatření, který by je měla "zchladit" centrum města. Jedním z požadavků je výsadba zeleně. Kde by taková místa mohla být?

Jiří Vaníček, vedoucí odb. životního prostřední, Magistrát Opava: „Ten problém vidíme v centru Opavy v lokalitě Horního náměstí až po Dolní náměstí. Oddělení hlavního architekta zadalo na řešení tohoto problému, tedy navrácení zeleně do centra Opavy. Dnes se obáváme, že výsledkem té studie z důvodu vysokých nákladů na přestěhování inženýrských sítí, tedy těch, které jsou v podzemí nakonec může dojít k řešení jinému. A to, že zeleň vrátíme do centra města v podobě mobilní. Dnes už podobě modernějších truhlíků, kde bude zeleň osázena horizontálně i vertikální, bude součástí laviček nebo i nádrží na vodu.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Už několik let se uskutečňuje projekt Zelené hradby. V rámci něj se vysazuje do okolí města zeleň. Na výsadbě se podílejí i dobrovolníci. Čím je ten projekt výjimečný a jak pokračuje?

Jiří Vaníček, vedoucí odb. životního prostřední, Magistrát Opava: „Jedná se to, že chceme do okolí Opavy, do tzv. suburbánní pouště vrátit zeleň. Realizujeme biokoridor od Vlaštoviček směrem k Jamnici. Ve spolupráci s několika místními spolky. Nedávno jsme dostali 220 000 Kč dotaci na obnovu aleje za Kateřinkami směrem na Pusté Jakartice.“


---

Archeologové našli 6 000 let staré kostry

Archeologové ze Slezského zemského muzea vykopali v Neplachovicích na Opavsku 6 000 let staré kosterní pozůstatky. Jde o výjimečný objev: kosti jsou totiž velmi dobře zachované, takže mohou být podrobeny výzkumu.

V místech, kde nyní v Neplachovicích stojí nová mateřská škola bylo v době eneolitu pravěké sídliště. Odhalily to loňské nálezy drobných pracovních předmětů či keramiky v rámci záchranného průzkumu. Letos se archeologové na místo vrátili a tušili, že najdou něco víc. Zhruba tři metry pod povrchem, v jámě, která sloužila k ukládání potravin, objevili dvě zachovalé, 6000 let staré kostry.

Ondřej Klápa, dokumentátor a konzervátor, Slezské zemské muzeum, Opava: „Máme tam dva jedince. Jeden je ve standardní pohřební poloze, která je pro toto období typická, ve skrčené poloze na boku. Kdežto ta druhá je netypické poloze.“

Druhá osoba vedle zesnulého nejspíš seděla. Možná tedy v době pohřbení ještě žila. Podle prvotních odhadů se jedná o mladé jedince okolo 13 let z doby lengyelské kultury. Přesněji to ale určí analýza.

Jiří Juchelka, vedoucí odd. Archeologů, Slezské zemské muzeum, Opava: „Tento nález ne úplně kompletních koster, ale dostatečně dochovaných, je pro nás důležitý, protože my díky němu můžeme dělat řadu analýz.“

Archeologové proto odebírali vzorky zcela sterilně: ve speciálním obleku a sterilizovanými nástroji. Laboratorní výzkum pak dá odpověď na otázku, jakého věku a pohlaví jedinci byli, zda byli místní nebo odkud sem přišli.


Jiří Juchelka, vedoucí odd. Archeologů, Slezské zemské muzeum, Opava: „Je to skutečně v rámci Slezska výjimečný nález, navíc dvojice jedinců v jedné jámě související se stejným obdobím, kulturním okruhem.“

Archeologové zde prozatím prozkoumali 40 míst, kde našli také hliněné střepy, drobné pracovní i výrobní nástroje.

---

Prázdninové cvičení pro všechny

Rozhýbat ztuhlé tělo do nového dne můžete s pravidelným letním cvičením, které do svého prázdninového programu netradičně zařadila Opavská kulturní organizace. A pokud to počasí dovolí, můžete si jógu, pilates nebo strečink zacvičit přímo pod širým nebem.

Každé úterní a čtvrteční ráno se v Obecním domě, který je jinak vyhrazený pro kulturu, scházejí zájemci, kteří se chtějí věnovat pohybu.

Marie Ševčíková, cvičitelka: „Využíváme prvků jógy, pilates, protažení, strečink, něco pro zdravá záda, uvolnění kloubů. Tak abychom příjemně nastartovali den.“

Tentokrát je počasí na léto trochu chladné a navíc příliš deštivé, takže cvičenky zůstaly uvnitř. Ale když svítí sluníčko, cvičí na přilehlé terase. V období, kdy mají mnohá pohybová studia kvůli prázdninám zavřeno, může společné letní cvičení motivovat.

Dominik Beneš, dramaturg kulturních akcí: „V tom městě kurzy přestanou fungovat, když odejdou o prázdninách studenti a město se trochu vylidní. Zároveň si myslím, že ta poptávka po cvičení stále je.“

Na lekce se zájemci nemusí předem zapisovat. Stačí prostě sbalit podložku na cvičení a přijít.

účastnice cvičení: „Tuhnou mi klouby, svaly se mi zkracují, tak je příjemné se po ránu rozhýbat.“

Cvičit vedle sebe mohou starší i mladší ročníky. Náročnost se přizpůsobuje požadavkům účastníků. Tak, aby byli pohybem po ránu náležitě probuzení, protažení a třeba se také zbavili bolesti zad.

Ranní probuzení pod vedením Marie Ševčíkové můžete vyzkoušet do konce srpna. Každé úterý a čtvrtek od 9 hodin.

---



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry