Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od redaktorky Yvony Fajtové a kameramana Karla Soukopa
- Oslavy 17. listopadu v Opavě
- Archeologický výzkum přinesl vzácné objevy
- Nadzemní koridory zvýšily komfort SNO
V Opavě si hned několika akcemi připomněli Den boje za svobodu a demokracii. Zapojilo se do nich jak vedení města, tak studenti Slezské univerzity a Slezského gymnázia a také herci Slezského divadla.
Pietní akt u památníku na náměstí Slezského odboje, kde tradičně zazněla Píseň pro Martu, série přednášek pro žáky základních a středních škol, nebo setkání studentů Slezské univerzity u památníku Srdce studentstva. Tak vypadaly oslavy 35. výročí sametové revoluce.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Je důležité si připomínat tyto hodnoty, protože demokracie není samozřejmostí. Samozřejmě musíme o tu demokracii usilovat, musíme si ji chránit a máme dneska svobodu slova, svobodu shromažďování, svobodný názor, takže to jsou věci, které dříve nebyly a je potřeba i s těmito hodnotami nakládat tak, abychom je nezneužívali.”
Akce vyvrcholily lampionovým průvodem centrem města s pohádkovými bytostmi, který vyšel z Horního náměstí v čele s Bubenickým orchestrem BORIS.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám z toho velkou radost, je plné Horní náměstí a děti si mohly společně se SVČ vyrobit krásné lampiony. Spolupracujeme tady právě se Slezským divadlem a také se Slezským gymnáziem, kde připravili krásné pohádkové bytosti, které nás budou celým průvodem provázet.”
anketa: stánkaři a účastníci průvodu: “Prodáváme svítící rohy, svítící meče hrající a všechno, co tady vidíte. Největší zájem je tady o svítící rohy.”
“Máme akorát lampion a šli jsme se podívat mezi děti.”
“17. listopad, já jsem ročník 81, takže je to vlastně Den svobody, takže já to slavím trošku jinak a moje dcera si vyrobila lampionek ve Středisku volného času v Opavě, takže vlastnoruční výroba. Ona to bere určitě jinak než my ročníky, kteří jsme zažili ještě komunistický režim.”
“To je lampion u sovičky a já jsem si tam udělala ještě ty hvězdičky a moje mamka má medvěda.”
“Já jsem si vyrobila lampion v SVČ, mám tam sovu.”
“Lampionky nemáme, máme lucerničku a přišli jsme na průvod.”
anketa: studenti Slezského gymnázia a herci Slezského divadla: “My jsme dostali úkoly, kdy jsme rozděleni na stanovištích, máme určité masky. V rámci masek máme určité scénáře, co bychom měli dělat.”
“Je to postava můry z lišky Bystroušky, z opery Liška Bystrouška.”
“My jsme holky ze Slezského gymnázia a připravili jsme si pro vás takovou pouť městem Opavy. Jsme teda za mrtvoly a prováděli jsme malé děti i dospělé centrem Opavy. Jak vás to bavilo? My jsme si to určitě užily, doufáme, že i ostatní, že jsme pobavily děti i ty dospělé, nás to moc bavilo. Kapela je úžasná a i lidi jsou fajn, takže podle mě dobrý.”
Ivo Samiec, zakladatel a bubeník, Bubenický orchestr BORIS: “My hrajeme takový náš jako vždycky program, máme takový repertoár, vybrali jsme nějaká dvě cd a vždycky vybereme k tomu, co nám zrovna sedí situačně a moc se u toho bavíme, hlavně se zahřejem. Ať žije svoboda.”
Lampionový průvod si nenechaly ujít stovky lidí a všichni si ho s radostí užili.
---
Na budoucí stavbě jižního obchvatu Opavy od léta probíhal archeologický výzkum. A přinesl vzácné objevy. Vedle velmi dobře dochovaných pozůstatků germánského osídlení z mladší doby římské byl velkým překvapením objev středověkého sídliště.
Pozůstatky neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o výjimečný nález. Jde totiž o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích.
Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “K těm nejvýznamnějším nálezům bezesporu patří relikty středověkého osídlení, které spojujeme s některou z pěti vesnic, které jsou uvedeny v privilegiu českého krále Přemysla Otakara I. pro opavské měšťany z roku 1224, jehož 800. výročí si nyní připomínáme.”
Naprostým unikátem je poutní láhev na vodu nebo cennější tekutinu, která se u nás v tak celistvém stavu našla vůbec poprvé.
Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Převážnou část nálezů tvoří keramické nálezy a jejich zlomky. To co zde můžeme vidět, tak je keramika, která je charakteristická pro přelom 12., 13. století. Zatímco ty hrnce, džbány, které jsou z pozdějšího období z průběhu 13. století, ze 14. století patří k takovým běžně nalézaným předmětům, tak tady tato poutnická láhev na nějakou tekutinu je nálezem zcela výjimečným.”
Archeologové objevili i zbraně, výstroje koní a jezdců, podkovy a také ozdoby právě z období 12,. 13. století.
Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Záušnice z bronzových drátků splétaných do sebe, máme zde i kus nějakého skleněného předmětu. A můžeme se přesunout i k nálezům starším z raného středověku nebo z doby římské, nějaké 3., 4, století našeho letopočtu, kdy zde sídlili příslušníci germánských kmenů, kteří už v té době dokázali vyrobit velmi kvalitní keramické nádoby obtáčené na hrnčířském kruhu.”
Martina Maršíčková, archeoložka, Archaia Brno: “V rámci archeologických prací jsme tu objevili středověkou studnu s kamenným obložením, původně jsme mysleli, že to bude pouze silo a překvapilo nás, že je to tak hluboké. Díky tomu, že jsme našli to kamenné obložení, rádi bychom, se podívali ještě níž. Trošičku nám v tom zabraňuje stoupající voda a budeme odčerpávat a doufáme, že narazíme na nějaké archeologické nálezy, které jsou tam schované, ukryté pro nás.”
Našla se i středověká pec, ve které lidé v minulosti pravděpodobně pekli chleba.
Ondřej Čmelák, archeolog, Archaia Brno: “Teď se nacházíme v úplně té nejspodnější úrovni , vidíte vlastně vyskládané kameny, ty kameny sloužily k tomu, aby pohlcovaly a uchovávaly teplo té pece. Bylo tady několik vrstev vlastně nad těmi kameny. Možná půjde vidět i tady ještě na tom plánu vidíte tady ty křížkované čáry, tak to jsou původní výmazy pece, ve které se ten chleba pekl. Zajímavé pro nás je, že těch výmazl bylo několik, tady máme zachycené 4. Takže několikrát tu pec museli opravovat.”
Veškeré nálezy ještě projdou konzervačním zásahem, takže je bude možné lépe studovat.
---
Slezská nemocnice v Opavě slavnostně otevřela nadzemní tubusové koridory. Jejich stavba trvala déle než rok a přinesla zejména komfort jak zaměstnancům, tak pacientům a návštěvníkům tohoto zdravotnického zařízení.
V areálu Slezské nemocnice jsou samostatně stojící pavilony a pacienty tam dosud k jednotlivým vyšetřením převáželi venkem bez ohledu na počasí. To se změnilo díky zastřešeným spojovacím tubusům.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Byl vlastně problém v rámci opavské nemocnice je převážet tak, aby nám nezmokli nebo na ně nesněžilo, takže ten koridor je moc fajn investice. Vyšla MS kraj na 150 milionů korun. Jsem moc rád, že se to povedlo, ale není to samozřejmě konec, protože se bude ještě jeden pavilon napojovat, takže budeme v tom pokračovat."
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, že se tento koridor v nemocnici postavil, který propojuje vzájemně pavilony mezi sebou. Teď budou pohodlně v teple nebo v létě naopak v klimatizovaném prostředí mezi jednotlivými pavilony a určitě to bude pro ně komfortnější. Ta spádovost je tady obrovská, myslím, že ty služby tady máme velmi kvalitní, takže jsem rád za každý rozvoj, který tady je.”
Koridory měří bezmála 270 metrů a prozatím vedou do tří pavilonů. A to V, N a S.
Spojovacím krčkem jsou pak spojeny i s pavilonem L. Na střeše koridorů jsou umístěnyfotovoltaické panely, které umožní úspory energií pro provoz příslušných pavilonů.
Juraj Anděl, vedoucí projektového týmu: “V rámci realizace bylo zpracováno asi 180 tun oceli na nosné tubusy. Největší z těch tubusů měřil přes 30 metrů, zvedali ho dva jeřáby, vážily kolem 20 tun. Co se týče technologií, tak toto místo, tento koridor je vytápěn klimatizací.”
Stavba koridorů probíhala za plného provozu nemocnice.
Juraj Anděl, vedoucí projektového týmu: “Musela probíhat správná koordinace s uživatelem, s nemocnicí tak, aby nedocházelo k omezování provozu jak personálu, tak i nás jako stavby. Museli jsme tedy tyto věci sladit, aby stavba plynule procházela, nedocházelo k nějakému zdržení."
Karel Siebert, ředitel SNO: “Nyní uvažujeme o druhé variantě koridorů, kterou bychom potřebovali nutně propojit další dva pavilony, pavilon G, případně pavilon H. Nicméně v nejbližší době budeme nuceni řešit parkovací plochy v areálu nemocnice, budeme řešit infekční JIPku, budeme řešit urgentní příjem v nemocnici a největší problém asi bude ten parkovací dům, o kterém sníme a o kterém uvažujeme."
Na parkovací dům se aktuálně připravuje projekt a jeho stavba by měla být hotova zhruba do tří let.
---
V Opavě si hned několika akcemi připomněli Den boje za svobodu a demokracii. Zapojilo se do nich jak vedení města, tak studenti Slezské univerzity a Slezského gymnázia a také herci Slezského divadla.
Pietní akt u památníku na náměstí Slezského odboje, kde tradičně zazněla Píseň pro Martu, série přednášek pro žáky základních a středních škol, nebo setkání studentů Slezské univerzity u památníku Srdce studentstva. Tak vypadaly oslavy 35. výročí sametové revoluce.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Je důležité si připomínat tyto hodnoty, protože demokracie není samozřejmostí. Samozřejmě musíme o tu demokracii usilovat, musíme si ji chránit a máme dneska svobodu slova, svobodu shromažďování, svobodný názor, takže to jsou věci, které dříve nebyly a je potřeba i s těmito hodnotami nakládat tak, abychom je nezneužívali.”
Akce vyvrcholily lampionovým průvodem centrem města s pohádkovými bytostmi, který vyšel z Horního náměstí v čele s Bubenickým orchestrem BORIS.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám z toho velkou radost, je plné Horní náměstí a děti si mohly společně se SVČ vyrobit krásné lampiony. Spolupracujeme tady právě se Slezským divadlem a také se Slezským gymnáziem, kde připravili krásné pohádkové bytosti, které nás budou celým průvodem provázet.”
anketa: stánkaři a účastníci průvodu: “Prodáváme svítící rohy, svítící meče hrající a všechno, co tady vidíte. Největší zájem je tady o svítící rohy.”
“Máme akorát lampion a šli jsme se podívat mezi děti.”
“17. listopad, já jsem ročník 81, takže je to vlastně Den svobody, takže já to slavím trošku jinak a moje dcera si vyrobila lampionek ve Středisku volného času v Opavě, takže vlastnoruční výroba. Ona to bere určitě jinak než my ročníky, kteří jsme zažili ještě komunistický režim.”
“To je lampion u sovičky a já jsem si tam udělala ještě ty hvězdičky a moje mamka má medvěda.”
“Já jsem si vyrobila lampion v SVČ, mám tam sovu.”
“Lampionky nemáme, máme lucerničku a přišli jsme na průvod.”
anketa: studenti Slezského gymnázia a herci Slezského divadla: “My jsme dostali úkoly, kdy jsme rozděleni na stanovištích, máme určité masky. V rámci masek máme určité scénáře, co bychom měli dělat.”
“Je to postava můry z lišky Bystroušky, z opery Liška Bystrouška.”
“My jsme holky ze Slezského gymnázia a připravili jsme si pro vás takovou pouť městem Opavy. Jsme teda za mrtvoly a prováděli jsme malé děti i dospělé centrem Opavy. Jak vás to bavilo? My jsme si to určitě užily, doufáme, že i ostatní, že jsme pobavily děti i ty dospělé, nás to moc bavilo. Kapela je úžasná a i lidi jsou fajn, takže podle mě dobrý.”
Ivo Samiec, zakladatel a bubeník, Bubenický orchestr BORIS: “My hrajeme takový náš jako vždycky program, máme takový repertoár, vybrali jsme nějaká dvě cd a vždycky vybereme k tomu, co nám zrovna sedí situačně a moc se u toho bavíme, hlavně se zahřejem. Ať žije svoboda.”
Lampionový průvod si nenechaly ujít stovky lidí a všichni si ho s radostí užili.
---
Na budoucí stavbě jižního obchvatu Opavy od léta probíhal archeologický výzkum. A přinesl vzácné objevy. Vedle velmi dobře dochovaných pozůstatků germánského osídlení z mladší doby římské byl velkým překvapením objev středověkého sídliště.
Pozůstatky neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o výjimečný nález. Jde totiž o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích.
Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “K těm nejvýznamnějším nálezům bezesporu patří relikty středověkého osídlení, které spojujeme s některou z pěti vesnic, které jsou uvedeny v privilegiu českého krále Přemysla Otakara I. pro opavské měšťany z roku 1224, jehož 800. výročí si nyní připomínáme.”
Naprostým unikátem je poutní láhev na vodu nebo cennější tekutinu, která se u nás v tak celistvém stavu našla vůbec poprvé.
Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Převážnou část nálezů tvoří keramické nálezy a jejich zlomky. To co zde můžeme vidět, tak je keramika, která je charakteristická pro přelom 12., 13. století. Zatímco ty hrnce, džbány, které jsou z pozdějšího období z průběhu 13. století, ze 14. století patří k takovým běžně nalézaným předmětům, tak tady tato poutnická láhev na nějakou tekutinu je nálezem zcela výjimečným.”
Archeologové objevili i zbraně, výstroje koní a jezdců, podkovy a také ozdoby právě z období 12,. 13. století.
Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Záušnice z bronzových drátků splétaných do sebe, máme zde i kus nějakého skleněného předmětu. A můžeme se přesunout i k nálezům starším z raného středověku nebo z doby římské, nějaké 3., 4, století našeho letopočtu, kdy zde sídlili příslušníci germánských kmenů, kteří už v té době dokázali vyrobit velmi kvalitní keramické nádoby obtáčené na hrnčířském kruhu.”
Martina Maršíčková, archeoložka, Archaia Brno: “V rámci archeologických prací jsme tu objevili středověkou studnu s kamenným obložením, původně jsme mysleli, že to bude pouze silo a překvapilo nás, že je to tak hluboké. Díky tomu, že jsme našli to kamenné obložení, rádi bychom, se podívali ještě níž. Trošičku nám v tom zabraňuje stoupající voda a budeme odčerpávat a doufáme, že narazíme na nějaké archeologické nálezy, které jsou tam schované, ukryté pro nás.”
Našla se i středověká pec, ve které lidé v minulosti pravděpodobně pekli chleba.
Ondřej Čmelák, archeolog, Archaia Brno: “Teď se nacházíme v úplně té nejspodnější úrovni , vidíte vlastně vyskládané kameny, ty kameny sloužily k tomu, aby pohlcovaly a uchovávaly teplo té pece. Bylo tady několik vrstev vlastně nad těmi kameny. Možná půjde vidět i tady ještě na tom plánu vidíte tady ty křížkované čáry, tak to jsou původní výmazy pece, ve které se ten chleba pekl. Zajímavé pro nás je, že těch výmazl bylo několik, tady máme zachycené 4. Takže několikrát tu pec museli opravovat.”
Veškeré nálezy ještě projdou konzervačním zásahem, takže je bude možné lépe studovat.
---
Slezská nemocnice v Opavě slavnostně otevřela nadzemní tubusové koridory. Jejich stavba trvala déle než rok a přinesla zejména komfort jak zaměstnancům, tak pacientům a návštěvníkům tohoto zdravotnického zařízení.
V areálu Slezské nemocnice jsou samostatně stojící pavilony a pacienty tam dosud k jednotlivým vyšetřením převáželi venkem bez ohledu na počasí. To se změnilo díky zastřešeným spojovacím tubusům.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Byl vlastně problém v rámci opavské nemocnice je převážet tak, aby nám nezmokli nebo na ně nesněžilo, takže ten koridor je moc fajn investice. Vyšla MS kraj na 150 milionů korun. Jsem moc rád, že se to povedlo, ale není to samozřejmě konec, protože se bude ještě jeden pavilon napojovat, takže budeme v tom pokračovat."
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, že se tento koridor v nemocnici postavil, který propojuje vzájemně pavilony mezi sebou. Teď budou pohodlně v teple nebo v létě naopak v klimatizovaném prostředí mezi jednotlivými pavilony a určitě to bude pro ně komfortnější. Ta spádovost je tady obrovská, myslím, že ty služby tady máme velmi kvalitní, takže jsem rád za každý rozvoj, který tady je.”
Koridory měří bezmála 270 metrů a prozatím vedou do tří pavilonů. A to V, N a S.
Spojovacím krčkem jsou pak spojeny i s pavilonem L. Na střeše koridorů jsou umístěnyfotovoltaické panely, které umožní úspory energií pro provoz příslušných pavilonů.
Juraj Anděl, vedoucí projektového týmu: “V rámci realizace bylo zpracováno asi 180 tun oceli na nosné tubusy. Největší z těch tubusů měřil přes 30 metrů, zvedali ho dva jeřáby, vážily kolem 20 tun. Co se týče technologií, tak toto místo, tento koridor je vytápěn klimatizací.”
Stavba koridorů probíhala za plného provozu nemocnice.
Juraj Anděl, vedoucí projektového týmu: “Musela probíhat správná koordinace s uživatelem, s nemocnicí tak, aby nedocházelo k omezování provozu jak personálu, tak i nás jako stavby. Museli jsme tedy tyto věci sladit, aby stavba plynule procházela, nedocházelo k nějakému zdržení."
Karel Siebert, ředitel SNO: “Nyní uvažujeme o druhé variantě koridorů, kterou bychom potřebovali nutně propojit další dva pavilony, pavilon G, případně pavilon H. Nicméně v nejbližší době budeme nuceni řešit parkovací plochy v areálu nemocnice, budeme řešit infekční JIPku, budeme řešit urgentní příjem v nemocnici a největší problém asi bude ten parkovací dům, o kterém sníme a o kterém uvažujeme."
Na parkovací dům se aktuálně připravuje projekt a jeho stavba by měla být hotova zhruba do tří let.
---