Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Dokončuje se severní obchvat Opavy
  • Zapomenuté příběhy židovské Opavy
  • Eva Herrmannová - přežila koncentrační tábor
  • Vlaštovičky mají novou hasičskou zbrojnici

Dokončuje se severní obchvat Opavy

Práce na obchvatu Opavy postupují. Dělníci nyní pracují na realizaci západní části severního obchvatu, který naváže na před dvěma lety dokončenou část východní. Nový úsek bude hotový v roce 2023 a umožní průjezd od Ostravy směrem na Bruntálsko a naopak.

Pomalými krůčky postupuje Opava cestou za obchvatem, o který usiluje víc jak dvacet let. Kupředu stavbu sune i sdružení obcí, které pomáhá státu s přípravou výstavby chybějících dopravních tepen v regionu. Vloni otevřený 1,6 km dlouhý úsek obchvatu zatím odklání dopravu z města jen částečně.

Michal Jedlička, náměstek primátora Opavy: Tranzit se z města vymístil. Takže efekt obchvatu už částečně cítíme. Ale čekáme, až se dobuduje celý. Ta západní část v r. 2023, podle původního termínu. Potom to pocítíme maximálně.“

Západní část severního obchvatu naváže na hotovou východní část, která už ulevila od provozu především části Kateřinky.

Martin Dostál, Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 – I/57: „My jsme velmi intenzivně po komunikaci s ŘSD a MD docílili toho, aby se v loňském roce začala realizovat také západní část severního obchvatu.“ 

Stavební práce na zhruba pěti kilometrovém úseku, které budou stát necelou miliardu korun, začaly vloni v říjnu. Ještě předtím zkoumali místa, kudy dopravní stavba povede, archeologové. Cenné nálezy zaznamenali ve Vávrovicích, kde našli zlaté a broznové šperky z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem. Úspěšní byli nyní i v Kateřinkách.

Kateřina Papáková, Archeologický ústav AV ČR, pracoviště Opava: „Tady nás to trochu překvapilo, protože je to tady velmi nízko a v tomto případě jsme archeologické nálezy neočekávali. Na jaře většinou bývají záplavy, voda se tady drží. Takže toto bylo překvapení, te jsme zde našli archeologické nálezy z doby bronzové.“

K úplnému dokončení obchvatu Opavy ale stále ještě chybí trasy, které by odvedly provoz z města v jižní a jihozápadní části, ve směru na Fulnek a dálnici.

---

Zapomenuté příběhy židovské Opavy

Po stopách opavských židovských obyvatel se můžete vydat s novou mobilní aplikací. Celkem 11 zastavení připomíná osudy některých významných rodin. A doplněny jsou historickými fotografiemi i audio vzpomínkami

Stačí si stáhnout do mobilního telefonu aplikaci, otevřít ji a vyrazit na cestu s názvem Zapomenuté příběhy židovské Opavy. Procházka vám zabere zhruba hodinu. Jednotlivá zastavení směřují na místa, kde žily významné rodiny, zmiňují jejich postavení i další osudy.

Naděžda Glincová, spoluautorka projektu, Opavská kulturní organizace: „Když vlastně přijdete ke konkrétnímu zastavení, tak si jednak můžete přečíst o tom jednom zastavení, ale také si text poslechnout jako audio. A jsou tady i staré fotografie.

Zastavení doplňují také rozhovory přímo s pamětníky, nebo jejich příbuznými.

Možná si to Opavané ani neuvědomují, ale mnohé připomínky židovských rodin jsou ve městě přítomné dosud. Například v podobě chátrajícího obchodního domu Breda a Weinstein a nebo také stále chodí nakupovat k Altscholovi, i když zde sídlící obchod se dávno jmenuje jinak... Židovská komunita čítala před II. světovou válkou necelou tisícovku lidí.

Zdeněk, Kravar, Zemský archiv v Opavě: „Tvořili asi 2% z celkového počtu obyvatel Opavy, ale podíleli se významně na ekonomickém fungování města. Mezi Židy v Opavě bylo spoustu schopných lidí, kteří se věnovali podnikání, ve kterém dosáhli značných úspěchů.“

Díky aplikaci si můžete projít židovský hřbitov, který byl založený v r. 1890. Podívat se můžete také na místo, kde stávala synagoga, která byla zničena během Křišťálové noci.
v roce 1938.

---

Eva Herrmannová - přežila koncentrační tábor

Aplikaci Zapomenuté příběhy židovské Opavy, která vás doprovodí po místech, kde kdysi žily židovské rodiny, doplňuje také podcast Kláry Popovové. Mladá žena vzpomíná na svou babičku Evu Herrmannovou, významnou muzikoložku a šéfku opery v Národním divadle.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vaše babička strávila v Opavě své dětství. Když byly Německem zabrané Sudety, odstěhovali se do Prostějova. Souviselo to s obavou z budoucnosti?

Klára Popovová, vnučka opavské rodačky Evy Herrmannové: „Já si myslím, že to souviselo s obavou jejich rodičů o zdraví a o další existenci. Takže do Prostějova z Opavy utíkali a bylo to tehdy velmi rychlé balení.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Na konci složitých 30. let žila v Opavě převaha německého obyvatelstva. Otec babičky, majitel obchodního domu, byl židovského původu. Pocítila to rodina Herrmannových?

Klára Popovová, vnučka opavské rodačky Evy Herrmannové: „Maminka mojí babičky byla Rakušanka. Doma se mluvilo německy. Takže dříve tady s německou většinou vůbec problém nebyl. Ovšem s nástupem Adolfa Hitlera k moci se začali heinleinovci projevovat i v Opavě. Docházelo k vandalským útokům na obchod. Rodiče se pak báli i o mou babičku, když jim začali lidí např. házet kameny do oken. Ve škole jí začali děti nadávat. Bylo to ale dáno politickou změnou. Dříve tady Češi a Němci žili bez problémů."

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Eva Herrmannová byla ve svých 14 letech deportována do Terezína. Jako zázrakem přežila a na konci války se setkala se se svými rodiči. Svěřila se, co jí pomohlo v tak strašných podmínkách přežít?

Klára Popovová, vnučka opavské rodačky Evy Herrmannové: „Díky tomu, že byla míšenka, tak nešla do transportu dále na východ, ale mohla zůstat v Terezíně. Důležité bylo i to, že to byla zdravá mladá holka, která uměla k životu přistupovat pozitivně.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vzpomínky na tuto dobu sepsala Eva Herrmannová do knihy. Přestože to pro ni byla nelehká doba, není zde prostor pro nenávist a zášť. Vysvětlila vám někdy tento svůj postoj?

Klára Popovová, vnučka opavské rodačky Evy Herrmannové: „Věděla, že nenávist k Židům vedla k tomu, že většina její rodiny byla zvražděna v nacistických táborech a říkala, a že nenávist nikdy k ničemu dobrému nemůže dospět.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Eva Herrmannová zemřela před 4 lety. Máte nějakou vzpomínku, která vám ji na ni utkvěla v hlavě nejvíce?

Klára Popovová, vnučka opavské rodačky Evy Herrmannové: „Ona byla velmi pozitivní člověk, který si z ničeho nic nedělal. A měla spoustu energie. Já si myslím, že podobné byly i další „terezínské babičky“, které jsem měla možnost poznat. Byly to ženy, které si prošly koncentračními tábory a věděly, že může být mnohem hůř. A že mají vůbec štěstí, že ještě žijí.

---

Vlaštovičky mají novou hasičskou zbrojnici

Dobrovolní hasiči z Vlaštoviček na Opavsku mají novou hasičskou zbrojnici za 8 mil. korun. Ta původní už dávno nevyhovovala moderním požadavkům a hlavně zde nebylo dostatek místa pro uskladnění potřebného materiálu. Chyběly také šatny pro převlékání k zásahu.

Tento malý domek v centru Vlaštoviček sloužil od r. 1933 místním dobrovolným hasičům jako sklad. Požadavkům dnešní doby svými rozměry už dávno nevyhovoval. Uskladněna zde byla pouze část potřebného vybavení, ostatní se nacházelo na několika dalších místech.

Stanislav Král, čestný starosta SDH Vlaštovičky: „Výjezd byl velmi složitý: museli jsme zajet pro auto do stodoly, do staré hasičské zbrojnice pro stříkačku, tam jsme naložili i další věci a pak teprve jsme jeli na zásah. Museli jsem objet dvě až tři místa, než jsme dali veškerý materiál dohromady, abychom mohli vyjet.“

Vloni na jaře se na kraji obce začala stavět nová hasičská zbrojnice. Nyní už je hotovo. K dispozici je zde prostorná garáž i sklad materiálu. Nechybí ani věž pro sušení hadic – dříve je hasiči museli převěšovat podle starého způsobu přes plot. A jednotka má konečně k dispozici místo k převlékání.

Ondřej Volný, velitel Jednotky SDH Vlaštovičky: „Máme tady šatnu se můžeme převléknout. Dříve jsme tuto možnost neměli. Museli jsme na zásah přijít už převlečení.“

S financováním novostavby za 8 milionů korun pomohlo statutární město Opava.

René Holuša (OMČO) , starosta Vlaštoviček: „První věc, proč jsme to dělali je akceschopnost jednotky. Tzn. že veškerou techniku máme na jednom místě, co byla základní věc.“

V případě poplachu musí být jednotka z Vlaštoviček připravená k zásahu do deseti minut.

René Holuša (OMČO) , starosta Vlaštoviček: „Naše jednotka má 19 členů, v podstatě jsme jednotka, která zasahuje pouze v místě naší dislokace, tedy naší obce.“

V nové zbrojnici se našlo také místo pro klubovnu, kde se pravidelně připravují mladí hasiči a slouží také ke společenským setkáním.

---



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry