Stáhnout video

Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Cyklostezska spojí Opavu s Hradcem n. M.
  • Fyzikální ústav SU: přihlášky do 31.8.
  • Pekařské stroje jsou stále funkční
  • Vojenské opevnění v Darkovičkách je zcela funkční

Cyklostezska spojí Opavu s Hradcem n. M.

Opavu spojí s Hradcem nad Moravicí nová cyklostezka. Její první část do Otic už je dokončená. Letos se začne stavět další, tří kilometrový úsek. Na stavbu přispěje výrazně stát prostřednictvím státního fondu dopravní infrastruktury.

V roce 2017 byl dokončený první úsek cyklostezky z Opavy do Otic. Trasa, která se vine mezi poli, je dlouhá 760 m a od areálu opavské zemědělské školy vede až na kraj obce Otice. Využívají ji nejen cyklisté, ale i pěší.

Vladimír Tancík (BEZPP), starosta obce Otice: „Po té cyklostezce chodí lidé do práce, děti do školy, chodí k nám turisté.Naši lidé chodí do Opavy na nákupy, takže je využívaná stovkami lidí denně.“

Ještě v letošním roce by se měla začít stavět navazující, víc jak 3 kilometry dlouhá část, která trasu protáhne od Otic přes Branku až do Hradce nad Moravicí, kde vyústí u místního koupaliště.

Martin Dostál, Odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava:“ Směrové vedení jsme naplánovali tak, abychom co nejméně odjímali zemědělskou půdu. Cyklostezka kopíruje stávající systém polních cest mezi brankou a Oticemi.“

Bude to už druhá cyklostezka v tomto směru. Delší, 11 kilometrů dlouhá trasa z části vedená kolem řeky Moravice, je velmi oblíbená.

Martin Dostál, Odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Ulehčíme přetížené a oblíbené cyklotrase 551 mezi Opavou, Brankou a Hradcem nad Moravicí. Bude to kratší a bezpečné spojení.“

Peníze na výstavbu se podařilo získat ze státního fondu dopravní infrastruktury. Jde o 10 milionů korun. O další náklady, které by měly činit zhruba tři miliony, se podělí jednotlivé obce.

Vladimír Tancík, starosta obce Otice: "Podílíme se na neuznatelných nákladech a na tom, co nepokryje dotace. Nejsou to miliony, jsou to sta tisíce. Budou se na tom podílet všechna města a obce.“

Stavět se začne ještě letos. První cyklisté se po nové stezce budou moci projet za rok.

---

Fyzikální ústav SU: přihlášky do 31.8.

Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filosoficko – přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.

Fyzikální ústav působil po tři desetiletí pod Filosoficko-přírodovědeckou fakultou Slezské univerzity. Od letošního ledna získal samostatnost. A nyní také první akreditované studijní programy do svého portfolia. Zatímco tyto budou plně pod hlavičkou nové instituce, Fyzikálního ústavu, většina ze 150 současných posluchačů, zůstane ještě pod Filosoficko - přírodovědeckou fakultou.

Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu: "Po dobu pravděpodobně 2 -3 let bude trvat přesun oborů, které jsou akreditovány na fakultě na Fyzikální ústav.

Fyzikální ústav se může pyšnit špičkovým vybavením. Má vlastní astronomickou observatoř s nejmodernější pozorovací technikou, která byla dokončena před třemi lety. Na podzim loňského roku byla otevřena sférická projekce, která umožňuje studentům naučit se orientovat ve Vesmíru. A nově má k dispozici také pojízdnou meteorologickou a měřící stanici kvality ovzduší.

Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu: "Vedeme výuku i v angličtině, protože máme studenty ze zahraničí . Např. na doktorském studiu je většina studentů ze zahraničí.

Fyzikální ústav pracuje na deseti zahraničních výzkumech, které se týkají například zkoumáním černých děr či vlivu temné energie na evoluci Vesmíru. Zájemci o studium nově akreditovaných studijních programů mohou využít prodlouženého termínu k podávání přihlášek, který je ohraničený posledním srpnovým dnem.


STUDIJNÍ PROGRAMY,  Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě
bakalářské studium: 

* Astrofyzika 

* Astronomie a popularizace

magisterské studium:

* Částicová fyzika

 * Počítačová fyzika

* Relativistická fyzika



---

Pekařské stroje jsou stále funkční

Martin Knappe vybudoval v Opavě sice velkou, moderní pekárnu, rád má ale staré řemeslo. Už mnoho let sbírá historické pekařské stroje i nejrůznější náčiní. A ve své provozovně chystá malé muzeum.

Do pečení se Martin Knappe pustil v roce 1992, kdy postavil na nohy krachující pekárnu. Z podniku o několika zaměstnancích se postupem let stala firma s víc jak stovkou pekařů, kterou časem přestěhoval do velké výrobní haly. A protože se zajímal o historii svého řemesla, zůstalo v nové budově také místo pro malé muzeum, které tady připravuje. První exponáty byly stroje, které vyřadil, když modernizoval výrobu.

Martin Knappe, majitel pekárny Knappe: " Chci dalším generacím ukázat ten posun a vývoj strojů. Na čem dělali naši tátové, dědové, ne čem jsem se učil já a na čem se dělá pečivo dnes.“

Zatímco dříve byl základním artiklem chléb, postupem času se to měnilo. Stále oblíbenější byly rohlíky. Stroj na jejich výrobu se během desetiletí nijak zásadně neproměnil. A nebo tento stroj na kaiserky. Rozdíl je jen v tom, že dnes se nemusí vše dělat ručně, ale pečivo vyjíždí z přímo z linky.

Problematiku pečení chleba dobře mapuje tato osm desetiletí stará technologie výroby. Už tady se píše, jaký vliv má na výsledek druh mouky, nebo také počasí.

Martin Knappe, majitel pekárny Knappe: „Jsou tady popsány dobře vady výrobků, především chleba. Je to nejen názorně ukázáno a popsáno, ale jsou tady i rozbory, jak tyto vady vznikaly.“

Své místo v tomto mini muzeu pekařství mají i nejrůznější druhy vah, ošatky na pečivo nebo staré výuční listy pekařských tovaryšů.

A také míchačka těsta, na které se Martin Knappe učil pekařskému řemeslu. Stejně, jako všechno ostatní, i ona je funkční.









---

Vojenské opevnění v Darkovičkách je zcela funkční

Provedeme vás jednou ze 40 vojenských pevností na Ostravsku, které v minulém století měly chránit svrchovanost našeho státu před hitlerovským Německem. Tuto část historie připomíná areál v Hlučíně – Darkovičkách.

Stavba opevněné linie podél státní hranice Československa začala v roce 1935 a pokračovala až do roku 1938, jako reakce na militantní politiku Německa. Na Ostravsku vzniklo 40 pevností. Projektovaly je inženýrské špičky, které se inspirovaly ve Francii. 

Petr Adamus, správce, Areál čs. Opevnění Hlučín – Darkovičky: "Objekty jsou moderní tím, že tady použili železobetonový skelet. Takovéto budovy se na našem území do té doby prakticky nestavěly. Takže konstruktéři, kteří to museli stavět, vycházeli z nejmodernějších poznatků tehdejší stavební vědy "

V tomto pěchotním srubu sloužilo 37 mužů. Jejich životy chránily dvoumetrové zdi. Střílny vypadají přesně tak, jakoby je nedávno opustili vojáci: na místě jsou unikátní dva spojené kulomety i protitankový kanon s dostřelem 5 kilometrů.

Zatímco velitel a poddůstojníci měli luxus samostatné postele, mužstvo se muselo uskromnit.

Petr Adamus, správce, Areál čs. Opevnění Hlučín – Darkovičky: „Vojáci tento komfort neměli. Ti se dělili o postel po 12 hodinových směnách. Říká se tomu tzv. systém teplé postele. Takže jeden voják slouží, druhý odpočívá a potom se vymění.“

V labyrintu chodeb dvoupodlažního objektu nechybí ani malá koupelna a vařič pro ohřívání jídla. Srub fungoval naprosto samostatně s vlastním agregátem, nádrží na vodu, i přívodem vzduchu.

Petr Adamus, správce, Areál čs. Opevnění Hlučín – Darkovičky: „Za mírového stavu byl vzduch do objektu vháněn pomocí ventilátoru. A rozváděn vzduchotechnikou.“

Důmyslně zbudované pevnosti ale nikdy nesloužily svému účelu. Protože Adolf Hitler získal československé pohraničí bez boje tzv. Mnichovskou dohodou. Pokud si chcete vojenské objekty prohlédnout na vlastní oči, jsou pro vás otevřené každou sobotu a neděli.





---



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry