Opava připravuje modernizaci kamerového systému městské policie. Operátor už nebude na sledování snímaných obrazů z celkem 26 kamer ve městě sám. Moderní softwarové vybavení mu bude pomáhat vyhledávat nežádoucí situace. Systém sám upozorní třeba na hledaný automobil nebo požár.
Během uplynulých dvou desetiletí bylo na veřejných místech v centru Opavy nainstalováno 24 stacionárních kamer. Bezpečnost v ulicích pak sledují ještě dvě mobilní zařízení, která se přesouvají podle aktuální potřeby.
Kamerové body jsou umístěné na strategických místech, kde se pohybuje více lidí. Napojeny jsou na služebny státní a městské policie.
Výstupy z jednotlivých kamer kontroluje operátor. Není to nic jednoduchého. Sledovat musí 26 obrazovek.
Jan Stoklasa, operátor kamerového systému: „Když se jedná o něco závažnějšího, tak tu situaci monitoruji. Nahlásím operátorovi, ten se na ni zaměří a případně pošle na místo hlídku městské policie.“
Nově orientaci usnadní software, který najde problémovou situaci, označí ji grafikou na obrazovce a upozorní na ni signálem. Může jít třeba o shlukování osob, požár či hledaný automobil.
Igor Hendrych (ANO), náměstek primátora Opavy: „Pomůže to Policii ČR a městské policii, aby se rychleji orientovala v situaci, která nastane. A dokázala ji rychle vyhodnotit a přiměřeně na ni dle zákona reagovat.“
Systém dokáže také vyhledávat v zaznamenaném materiálu zpětně, podle zadaných požadavků. Tyto informace využívají často muži zákona při vyšetřování protiprávního jednání.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Dá se říci, že každý den zjistíme na kamerovém systému nějaký problém. Může to být přestupek, trestný čin. Poměrně často nám píše i Policie ČR a chce po nás záznamy."
Modernizace kamerového systému bude stát milion korun. Zhruba polovinu této částky pokryje dotace poskytnutá Ministerstvem vnitra. Zbytek uhradí město.
---
Světoznámý opavský klavírista Lukáš Vondráček zahrál ve svém rodném městě. Na jevišti Slezského divadla začínal jako dítě svou kariéru klavírního virtuosa. Teď žije v Bostonu a hostí jej světové koncertní sály jako newyorská Carnegie Hall a opera v Sydney. Do Čech se ale pravidelně vrací.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Tady, ve Slezském divadle, jste jako dítě začínal svou uměleckou dráhu. Vracíte se sem jako domů nebo je to pro vás koncertní sál jako každý jiný?
Lukáš Vondráček, klavírista: „Určitě se sem vracím jako domů a velice rád. Můj první koncert s orchestrem, bylo mi osm let, se uskutečnil právě tady. A přestože jsem od té doby viděl kus světa, Opava je pro mne velmi speciální místo a já jsem rád, že tady mohu opět být.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Má Opava specifické publikum?
Lukáš Vondráček, klavírista: „Já si myslím, že tím, že mne opavské publikum zná nejlépe a nejdéle, tak spolu máme jistě vřelejší vztah. Nicméně já k hudbě přistupuji stejně, ať už jsem v Opavě, New Yorku nebo v Tokiu. Věřím, že když hudbu dělám srdcem, tak věřím, že to publikum osloví.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Nepochybuji o tom, že klavír vám dělá společnost každý den. Nicméně, je pro vás i den bez klavíru dobrým dnem?
Lukáš Vondráček, klavírista: „Já si myslím, že ano. Je potřeba také umět relaxovat. Já už mám za ty roky odcvičeno opravdu tisíce hodin. Není vždy nutné být u nástroje, často o hudbě pouze přemýšlím. Nebo jdu na procházku. Pomůže to vyčistit hlavu a interpretace je pak ještě zajímavější, uvolněnější . Během kovidu bylo samozřejmě koncertů méně. Já jsem si to i užil. Konečně jsem měl jsem více času pro sebe. Nemusel jsem být pořád jen na cestách, na letištích, na zkouškách.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Prozraďte, co vás teď čeká? Jaké máte umělecké nebo i osobní plány?
Lukáš Vondráček, klavírista: „V září mne čekají koncerty ve Spojených státech, turné v pobaltských zemí, turné v Jižní Koreji. Těch plánů je spousta, tak doufám, že je virus nezhatí. Přece jen už mi publikum a hraní docela chybělo.“
---
V Opavě se setkali milovníci folklóru. 36.ročník mezinárodního festivalu Chodníčky k domovu byl ale letos skromnější, než v minulých letech. Kvůli nejisté situaci ohledně pandemie koronaviru si návštěvu odpustily soubory ze zahraničí, které bývají ozdobou dvoudenní přehlídky.
Folklórní festival Chodníčky k domovu byl založený v roce 1986. Zpočátku na něm účinkovaly pouze soubory z Opavy a okolí. Později přehlídku ozdobily také uskupení ze zahraničí. Tentokrát ale většina zůstala doma.
Soňa Wenzelová, organizátorka akce, ved. folklórních souborů Úsměv a Vrtek: „Je to tím, že měly i strach, že měly strach, že kdyby se vrátili zpět do své země, aby je nečekala omezení v podobě karantény. Z tohoto důvodu byť máme festival s mezinárodní účastí, tak se jedná spíš o regionální soubory.“
A tak byl průvod, který každoročně prochází městem a zve kolemjdoucí na festival, tentokrát výjimečně krátký. Na opavském Dolním náměstí se na venkovní scéně představil například Sedmikvítek z Frenštátu pod Radhoštěm, Hlubinka z Ostravy nebo Antigoni z Krnova. Z polské Ratiboře přijel jediný zahraniční soubor seniorských tanečníků.
Barbara Mika, folklórní soubor Strzecha, Polsko: „Pro nás je to zábava. Netančíme složité choreografie jako kdysi. Ale tančíme takové tance, které se shodují s našimi fyzickými možnostmi.“
Nechyběly samozřejmě ani domácí soubory Úsměv, Vrtek a Ischias.
Eliška Johačníková, členka folklórního souboru Vrtek: „Mně se líbí ty písničky, tance, vzpomínky do historie. Připomíná mi to moji prababičku.“
Stanislav Daněk, folklórní soubor Ischias: „Já jsem narození na jižní Moravě, takže folklór byl součástí života.“
Mezinárodní folklórní festival Chodníčky k domovu pořádá opavské Středisko volného času. Bez přerušení se do slezské metropole vrací už 36 let. Vloni ale kvůli protikoronavirovým opatřením museli pořadatelé vměstnali dvoudenní přehlídku do jediného dne.
---
V následujícím příspěvku vám ukážeme nejstarší dochované kroniky Opavy. Historicky cenné rukopisy popisují život ve městě v 18. - 19. století. Období prusko-rakouských válek, Opavského kongresu významných evropských státníků nebo bourání městských hradeb.
Ve Státním okresním archivu Opava najdeme 7 nejstarších kronik, které popisují život ve slezském městě. Zaznamenán je zde např. stavební a hospodářský rozvoj, sociální složení obyvatelstva, rakousko-pruská válka nebo i zajímavosti o počasí.
Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Nejstarší kronika města Opavy, dochovaná v našem archivu. Zachycuje dějiny města do r. 1829. Ty nejstarší děje jsou ale, bohužel, smyšlené.“
Podle nich nesla slezská metropole dříve jméno Luca, a to podle římského občana, který ji měl okolo roku 300 založit. Tato informace se opakuje v mnohých německy psaných kronikách z 18. stol.
Martin Sosna, archivář, Okresní archiv Opava: „Ty starší u nás, bohužel, nejsou. Buď se vůbec nedochovaly, byly zničeny, nebo se nacházejí v jiných archivech a knihovnách.“
V souvislosti s osvobozením města v r. 1945 mnohé knihy shořely. Nová epocha začíná po válce s osobností Matěje Valíka. Ten události zapisoval do velkorysé knihy v kožené vazbě o tisíci stránkách.
Stejně, jako jeho předchůdci, zaznamenával události zpětně. Vracel se až k 30. letům. Stejně postupuje i současný opavský kronikář Milan Freiberg.
Milan Freiberg, opavský kronikář: „Teď bych měl dodělávat rok 2018, ale souběžně si dělám poznámky k letošnímu roku, abych se měl od čeho odpíchnout.“
Novodobé kroniky Opavy jsou uložené na radnici. Pro zájemce jsou také přístupné na webových stránkách města.
---
Opava připravuje modernizaci kamerového systému městské policie. Operátor už nebude na sledování snímaných obrazů z celkem 26 kamer ve městě sám. Moderní softwarové vybavení mu bude pomáhat vyhledávat nežádoucí situace. Systém sám upozorní třeba na hledaný automobil nebo požár.
Během uplynulých dvou desetiletí bylo na veřejných místech v centru Opavy nainstalováno 24 stacionárních kamer. Bezpečnost v ulicích pak sledují ještě dvě mobilní zařízení, která se přesouvají podle aktuální potřeby.
Kamerové body jsou umístěné na strategických místech, kde se pohybuje více lidí. Napojeny jsou na služebny státní a městské policie.
Výstupy z jednotlivých kamer kontroluje operátor. Není to nic jednoduchého. Sledovat musí 26 obrazovek.
Jan Stoklasa, operátor kamerového systému: „Když se jedná o něco závažnějšího, tak tu situaci monitoruji. Nahlásím operátorovi, ten se na ni zaměří a případně pošle na místo hlídku městské policie.“
Nově orientaci usnadní software, který najde problémovou situaci, označí ji grafikou na obrazovce a upozorní na ni signálem. Může jít třeba o shlukování osob, požár či hledaný automobil.
Igor Hendrych (ANO), náměstek primátora Opavy: „Pomůže to Policii ČR a městské policii, aby se rychleji orientovala v situaci, která nastane. A dokázala ji rychle vyhodnotit a přiměřeně na ni dle zákona reagovat.“
Systém dokáže také vyhledávat v zaznamenaném materiálu zpětně, podle zadaných požadavků. Tyto informace využívají často muži zákona při vyšetřování protiprávního jednání.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Dá se říci, že každý den zjistíme na kamerovém systému nějaký problém. Může to být přestupek, trestný čin. Poměrně často nám píše i Policie ČR a chce po nás záznamy."
Modernizace kamerového systému bude stát milion korun. Zhruba polovinu této částky pokryje dotace poskytnutá Ministerstvem vnitra. Zbytek uhradí město.
---
Světoznámý opavský klavírista Lukáš Vondráček zahrál ve svém rodném městě. Na jevišti Slezského divadla začínal jako dítě svou kariéru klavírního virtuosa. Teď žije v Bostonu a hostí jej světové koncertní sály jako newyorská Carnegie Hall a opera v Sydney. Do Čech se ale pravidelně vrací.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Tady, ve Slezském divadle, jste jako dítě začínal svou uměleckou dráhu. Vracíte se sem jako domů nebo je to pro vás koncertní sál jako každý jiný?
Lukáš Vondráček, klavírista: „Určitě se sem vracím jako domů a velice rád. Můj první koncert s orchestrem, bylo mi osm let, se uskutečnil právě tady. A přestože jsem od té doby viděl kus světa, Opava je pro mne velmi speciální místo a já jsem rád, že tady mohu opět být.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Má Opava specifické publikum?
Lukáš Vondráček, klavírista: „Já si myslím, že tím, že mne opavské publikum zná nejlépe a nejdéle, tak spolu máme jistě vřelejší vztah. Nicméně já k hudbě přistupuji stejně, ať už jsem v Opavě, New Yorku nebo v Tokiu. Věřím, že když hudbu dělám srdcem, tak věřím, že to publikum osloví.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Nepochybuji o tom, že klavír vám dělá společnost každý den. Nicméně, je pro vás i den bez klavíru dobrým dnem?
Lukáš Vondráček, klavírista: „Já si myslím, že ano. Je potřeba také umět relaxovat. Já už mám za ty roky odcvičeno opravdu tisíce hodin. Není vždy nutné být u nástroje, často o hudbě pouze přemýšlím. Nebo jdu na procházku. Pomůže to vyčistit hlavu a interpretace je pak ještě zajímavější, uvolněnější . Během kovidu bylo samozřejmě koncertů méně. Já jsem si to i užil. Konečně jsem měl jsem více času pro sebe. Nemusel jsem být pořád jen na cestách, na letištích, na zkouškách.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Prozraďte, co vás teď čeká? Jaké máte umělecké nebo i osobní plány?
Lukáš Vondráček, klavírista: „V září mne čekají koncerty ve Spojených státech, turné v pobaltských zemí, turné v Jižní Koreji. Těch plánů je spousta, tak doufám, že je virus nezhatí. Přece jen už mi publikum a hraní docela chybělo.“
---
V Opavě se setkali milovníci folklóru. 36.ročník mezinárodního festivalu Chodníčky k domovu byl ale letos skromnější, než v minulých letech. Kvůli nejisté situaci ohledně pandemie koronaviru si návštěvu odpustily soubory ze zahraničí, které bývají ozdobou dvoudenní přehlídky.
Folklórní festival Chodníčky k domovu byl založený v roce 1986. Zpočátku na něm účinkovaly pouze soubory z Opavy a okolí. Později přehlídku ozdobily také uskupení ze zahraničí. Tentokrát ale většina zůstala doma.
Soňa Wenzelová, organizátorka akce, ved. folklórních souborů Úsměv a Vrtek: „Je to tím, že měly i strach, že měly strach, že kdyby se vrátili zpět do své země, aby je nečekala omezení v podobě karantény. Z tohoto důvodu byť máme festival s mezinárodní účastí, tak se jedná spíš o regionální soubory.“
A tak byl průvod, který každoročně prochází městem a zve kolemjdoucí na festival, tentokrát výjimečně krátký. Na opavském Dolním náměstí se na venkovní scéně představil například Sedmikvítek z Frenštátu pod Radhoštěm, Hlubinka z Ostravy nebo Antigoni z Krnova. Z polské Ratiboře přijel jediný zahraniční soubor seniorských tanečníků.
Barbara Mika, folklórní soubor Strzecha, Polsko: „Pro nás je to zábava. Netančíme složité choreografie jako kdysi. Ale tančíme takové tance, které se shodují s našimi fyzickými možnostmi.“
Nechyběly samozřejmě ani domácí soubory Úsměv, Vrtek a Ischias.
Eliška Johačníková, členka folklórního souboru Vrtek: „Mně se líbí ty písničky, tance, vzpomínky do historie. Připomíná mi to moji prababičku.“
Stanislav Daněk, folklórní soubor Ischias: „Já jsem narození na jižní Moravě, takže folklór byl součástí života.“
Mezinárodní folklórní festival Chodníčky k domovu pořádá opavské Středisko volného času. Bez přerušení se do slezské metropole vrací už 36 let. Vloni ale kvůli protikoronavirovým opatřením museli pořadatelé vměstnali dvoudenní přehlídku do jediného dne.
---
V následujícím příspěvku vám ukážeme nejstarší dochované kroniky Opavy. Historicky cenné rukopisy popisují život ve městě v 18. - 19. století. Období prusko-rakouských válek, Opavského kongresu významných evropských státníků nebo bourání městských hradeb.
Ve Státním okresním archivu Opava najdeme 7 nejstarších kronik, které popisují život ve slezském městě. Zaznamenán je zde např. stavební a hospodářský rozvoj, sociální složení obyvatelstva, rakousko-pruská válka nebo i zajímavosti o počasí.
Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Nejstarší kronika města Opavy, dochovaná v našem archivu. Zachycuje dějiny města do r. 1829. Ty nejstarší děje jsou ale, bohužel, smyšlené.“
Podle nich nesla slezská metropole dříve jméno Luca, a to podle římského občana, který ji měl okolo roku 300 založit. Tato informace se opakuje v mnohých německy psaných kronikách z 18. stol.
Martin Sosna, archivář, Okresní archiv Opava: „Ty starší u nás, bohužel, nejsou. Buď se vůbec nedochovaly, byly zničeny, nebo se nacházejí v jiných archivech a knihovnách.“
V souvislosti s osvobozením města v r. 1945 mnohé knihy shořely. Nová epocha začíná po válce s osobností Matěje Valíka. Ten události zapisoval do velkorysé knihy v kožené vazbě o tisíci stránkách.
Stejně, jako jeho předchůdci, zaznamenával události zpětně. Vracel se až k 30. letům. Stejně postupuje i současný opavský kronikář Milan Freiberg.
Milan Freiberg, opavský kronikář: „Teď bych měl dodělávat rok 2018, ale souběžně si dělám poznámky k letošnímu roku, abych se měl od čeho odpíchnout.“
Novodobé kroniky Opavy jsou uložené na radnici. Pro zájemce jsou také přístupné na webových stránkách města.
---
