V Opavě se přiblížila výstavba nové obytné čtvrti Stromovka. Město nabídlo zájemcům prvních 54 stavebních pozemků určených pro rodinné domy. O parcely, o které projevilo zájem více žadatelů, rozhodlo veřejné losování za účasti notáře.
Kdo získá možnost postavit si dům v nové opavské čtvrti Stromovka, rozhodoval los. Zájemci se sešli v Kulturním domě Na Rybníčku. Na výběr měli první desítky parcel připravených městem.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Losování probíhá za přítomnosti notáře a také zájemců. Všechno je promítáno vpředu na obrazovce, je to transparentní. Pozemky, které nebudou obsazeny, tak půjdou do dalšího kola, proběhne další losování, takže mohou se noví uchazeči zajímat nebo hlásit. A my uděláme maximum pro to, abychom infrastrukturu, cesty, sítě vybudovali co nejrychleji a lidé, kteří tyto pozemky koupí, co nejdříve bydleli.”
O bydlení v nově připravované čtvrti za opavskou nemocnicí je velký zájem. O prvních 54 pozemků se přihlásilo přes 230 zájemců.
Každý uchazeč mohl projevit zájem až o tři pozemky. Štěstí se usmálo také na Mirka Hadače. S manželkou se rozhodli místo rekonstrukce současného domu postavit nový. A vyšel jim právě pozemek, který si přáli nejvíc.
Mirek Hadač, zájemce o pozemek: “Vybrali jsme si pozemek, který jsme si obešli, aby byl co nejvýš, aby proti nám nebyly baráky, ale taková ta travnatá plocha a viděli jsme nádherně na Velký Roudný, na Jeseníky. A přesně ten, co jsme si vybrali úplně první, ten jsme hned dostali.”
Jedním z hlavních lákadel nové čtvrti je podle zájemců také její poloha. Stromovka má vyrůst za areálem opavské nemocnice a nabídnout bydlení stále v dosahu centra města.
Zdeněk Frelich, zájemce o pozemek: “Těch pozemků stavebních v rámci města Opavy není tak moc, je jich tady málo. A tohle je příležitost mít nějaké bydlení relativně blízko centra. Protože chtěl bych bydlet v Opavě, netoužím potom bydlet v nějaké vesnici okolo a tam to je zajímavá lokalita.”
První etapa je přitom jen začátkem výstavby Stromovky. Město chce postupně připravovat další parcely. V celé lokalitě by podle studie mohlo v budoucnu vzniknout až 300 rodinných domů.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Budeme pokračovat v přípravě dalších pozemků, celkově v této lokalitě může vzniknout až 300 rodinných domů. Další varianta nebo další etapa by mohly být řadové domy, tak aby se jich tam vešlo více, aby to bylo levnější pro ty zájemce. No a samozřejmě je to pilotní projekt v České republice, takže bude bohatý na veřejný prostor, na stromy, budou tam i dětské prvky a já myslím, že to je jedna z nejkrásnějších lokalit v Opavě.”
Město teď chce co nejrychleji připravit potřebné komunikace a inženýrské sítě. Parcely, které v prvním kole kupce nenajdou, nabídne znovu. Další šanci tak dostanou i ti, na které se tentokrát při losování nedostalo.
---
V Opavě je v plném proudu festival Bezručova Opava. Devětašedesátý ročník nabízí literaturu, hudbu, divadlo i tanec a tradičně se do něj zapojuje také Knihovna Petra Bezruče. Ta letos připravila tři festivalové akce. Jednou z nich bylo setkání se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem.
Festival Bezručova Opava už po devětašedesáté propojuje různé podoby umění. Vedle odkazu básníka Petra Bezruče nabízí divadlo, hudbu, tanec i literární setkání. Do programu se pravidelně zapojuje také Knihovna Petra Bezruče.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Měli jsme minulý týden Opavskou noc literatury, kdy nám četl herec Štěpán Tuček. Dneska máme právě tuhle besedu Petra Rotrekla s Milošem Doležalem a zítra to divadelní představení.”
Hostem knihovny byl básník, spisovatel a dokumentarista Miloš Doležal. Dlouhodobě se věnuje osudu číhošťského faráře Josefa Toufara, kterého v roce 1950 zatkla Státní bezpečnost. Po brutálních výsleších Toufar zemřel.
Miloš Doležal, básník, spisovatel a publicista: “Příběh Josefa Toufara je takovým frapantním příběhem českého nebo československého 20. století. To je příběh totalitní zneužití moci, kdy jedinec, v tomto případě otevřený člověk, kterému jde o blaho společnosti, je unesen v noci, je mu nasazena maska zločince, pak je ještě mučen a vražděn, a navíc po smrti ještě dehonestován, pomluven a tajně zahrabán.”
Doležal ale představuje Toufara nejen jako oběť komunistického režimu. Přibližuje také jeho každodenní život – faráře, který nerozděloval lidi podle víry a snažil se být přirozenou součástí obce.
Miloš Doležal, básník, spisovatel a publicista: “Pro něj byl důležitý každý člověk, byl to člověk muzický, rád tancoval a taky si všímal, třeba záleželo mu na tom, jak jeho farníci, jeho žáci ve společnosti vystupují.”
Toufarův příběh přitom neskončil jeho smrtí. Jeho tělo bylo tajně pohřbeno v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ostatky byly nalezeny až v roce 2014 a o rok později uloženy v Číhošti.
Miloš Doležal, básník, spisovatel a publicista: “Ten příběh se samozřejmě odehrál v 50. letech, ale do dneška inspiruje řadu umělců, básníky, spisovatele, filmaře, hudebníky, malíře. Ten příběh žije a promlouvá.”
Petr Rotrekl, moderátor akce: “Strašně zajímavé je přečíst si tu knihu a seznámit se s osobností Josefa Toufara, protože pro mě to byl, pro mě osobně, to byl velmi moderní kněz, který by v dnešní době uspěl, který byl úžasně pracovitý, který pomáhal lidem, který žil s lidmi, který opravdu byl jakýmsi vzorem.”
Druhou polohu Doležalovy tvorby představuje básnická sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor v ní zachycuje ztrátu své manželky i hledání naděje po její smrti. Právě této knize bylo věnováno také festivalové představení Divadla Viola.
---
Studenti Mendelova gymnázia v Opavě slaví výrazné úspěchy. Marie Heidrová byla součástí českého reprezentačního týmu, který se na světovém šampionátu v debatování umístil na třináctém místě. Další student školy zase přivezl bronz z mistrovství Evropy do osmnácti let ve skoku o tyči.
Dva studenti, dvě naprosto odlišné disciplíny a úspěchy na mezinárodní scéně. Marie Heidrová reprezentovala Českou republiku na světovém šampionátu v debatování. Soutěž se konala v Keni a český tým se mezi světovou konkurencí neztratil.
Marie Heidrová, debatérka, studentka Mendelova gymnázia: “České republice se podařilo dosáhnout rekordního výsledku. Skončili jsme na 13. místě ze 74. týmů na celém světě. A také jsme skončili jako první nejlepší anglicky mluvící tým. To znamená, že nejsme rodilí mluvčí, což je pro nás velký úspěch a jsme za to moc rádi.”
Pětičlenné týmy musely v angličtině argumentovat o ekonomických i společenských otázkách. Tématem byly například speciální ekonomické zóny v Keni, turismus nebo feminismus. Samotná soutěž trvala dva týdny, příprava ale zabrala mnohem déle.
Marie Heidrová, debatérka, studentka Mendelova gymnázia: “Tím, že jsme se fakt hodně připravovali, tak jsme přesně věděli, jak reagovat, když třeba nemůžeme nic vymyslet, takže jsme byli hodně pohotoví a to si myslím, že hodně pomůže na té soutěži.”
Úspěch slaví Mendelovo gymnázium také ve sportu. Jeho student získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy do osmnácti let ve skoku o tyči. Laťku překonal ve výšce rovných pěti metrů.
Lukáš Kratochvíl, tyčkař, student Mendelova gymnázia: “Trénuji někdy pětkrát týdně, někdy šestkrát týdně a občas i dvoufázově. A skončil jsem třetí na mistrovství Evropy do osmnácti let, které teďka bylo v Itálii. Já si myslím, že je to hodně dobrý pocit to takhle vyhrát. Osobní rekord mám 5,11.”
Skloubit tak náročné tréninky nebo zahraniční soutěže s výukou pomáhá studentům speciální program Mendelova gymnázia. Takzvaný status aktivního studenta získávají nadaní a motivovaní žáci.
Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia: “Studenti mohou chodit do školy podle potřeby. A kolegové je podporují. V loňském roce jsme měli 52 studentů, které jsme podpořili statusem aktivního studenta.”
Úleva ale neznamená, že by studenti měli méně povinností. S vyučujícími si domlouvají individuální podmínky a zároveň musí zvládat učivo. Ušetřený čas pak mohou věnovat sportu, vědě, podnikání nebo třeba právě debatování.
Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia: “Ukazuje se, že ti studenti nejenom, že zvládají studium, a že zvládají při tom studiu ještě daleko více, že dokážou bádat, jezdí na stáže, jezdí do zahraničí, prostě věnují se tomu svému oboru.”
Marie Heidrová teď míří na vysokou školu, debatování ale neopouští. Své zkušenosti předává mladším kolegům a trénuje další adepty na český národní tým. Mladý opavský tyčkař má zase před sebou další sportovní metu – jednou by chtěl překonat hranici šesti metrů.
---
V Opavě se přiblížila výstavba nové obytné čtvrti Stromovka. Město nabídlo zájemcům prvních 54 stavebních pozemků určených pro rodinné domy. O parcely, o které projevilo zájem více žadatelů, rozhodlo veřejné losování za účasti notáře.
Kdo získá možnost postavit si dům v nové opavské čtvrti Stromovka, rozhodoval los. Zájemci se sešli v Kulturním domě Na Rybníčku. Na výběr měli první desítky parcel připravených městem.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Losování probíhá za přítomnosti notáře a také zájemců. Všechno je promítáno vpředu na obrazovce, je to transparentní. Pozemky, které nebudou obsazeny, tak půjdou do dalšího kola, proběhne další losování, takže mohou se noví uchazeči zajímat nebo hlásit. A my uděláme maximum pro to, abychom infrastrukturu, cesty, sítě vybudovali co nejrychleji a lidé, kteří tyto pozemky koupí, co nejdříve bydleli.”
O bydlení v nově připravované čtvrti za opavskou nemocnicí je velký zájem. O prvních 54 pozemků se přihlásilo přes 230 zájemců.
Každý uchazeč mohl projevit zájem až o tři pozemky. Štěstí se usmálo také na Mirka Hadače. S manželkou se rozhodli místo rekonstrukce současného domu postavit nový. A vyšel jim právě pozemek, který si přáli nejvíc.
Mirek Hadač, zájemce o pozemek: “Vybrali jsme si pozemek, který jsme si obešli, aby byl co nejvýš, aby proti nám nebyly baráky, ale taková ta travnatá plocha a viděli jsme nádherně na Velký Roudný, na Jeseníky. A přesně ten, co jsme si vybrali úplně první, ten jsme hned dostali.”
Jedním z hlavních lákadel nové čtvrti je podle zájemců také její poloha. Stromovka má vyrůst za areálem opavské nemocnice a nabídnout bydlení stále v dosahu centra města.
Zdeněk Frelich, zájemce o pozemek: “Těch pozemků stavebních v rámci města Opavy není tak moc, je jich tady málo. A tohle je příležitost mít nějaké bydlení relativně blízko centra. Protože chtěl bych bydlet v Opavě, netoužím potom bydlet v nějaké vesnici okolo a tam to je zajímavá lokalita.”
První etapa je přitom jen začátkem výstavby Stromovky. Město chce postupně připravovat další parcely. V celé lokalitě by podle studie mohlo v budoucnu vzniknout až 300 rodinných domů.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Budeme pokračovat v přípravě dalších pozemků, celkově v této lokalitě může vzniknout až 300 rodinných domů. Další varianta nebo další etapa by mohly být řadové domy, tak aby se jich tam vešlo více, aby to bylo levnější pro ty zájemce. No a samozřejmě je to pilotní projekt v České republice, takže bude bohatý na veřejný prostor, na stromy, budou tam i dětské prvky a já myslím, že to je jedna z nejkrásnějších lokalit v Opavě.”
Město teď chce co nejrychleji připravit potřebné komunikace a inženýrské sítě. Parcely, které v prvním kole kupce nenajdou, nabídne znovu. Další šanci tak dostanou i ti, na které se tentokrát při losování nedostalo.
---
V Opavě je v plném proudu festival Bezručova Opava. Devětašedesátý ročník nabízí literaturu, hudbu, divadlo i tanec a tradičně se do něj zapojuje také Knihovna Petra Bezruče. Ta letos připravila tři festivalové akce. Jednou z nich bylo setkání se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem.
Festival Bezručova Opava už po devětašedesáté propojuje různé podoby umění. Vedle odkazu básníka Petra Bezruče nabízí divadlo, hudbu, tanec i literární setkání. Do programu se pravidelně zapojuje také Knihovna Petra Bezruče.
Markéta Beyerová, ředitelka, Knihovna Petra Bezruče: “Měli jsme minulý týden Opavskou noc literatury, kdy nám četl herec Štěpán Tuček. Dneska máme právě tuhle besedu Petra Rotrekla s Milošem Doležalem a zítra to divadelní představení.”
Hostem knihovny byl básník, spisovatel a dokumentarista Miloš Doležal. Dlouhodobě se věnuje osudu číhošťského faráře Josefa Toufara, kterého v roce 1950 zatkla Státní bezpečnost. Po brutálních výsleších Toufar zemřel.
Miloš Doležal, básník, spisovatel a publicista: “Příběh Josefa Toufara je takovým frapantním příběhem českého nebo československého 20. století. To je příběh totalitní zneužití moci, kdy jedinec, v tomto případě otevřený člověk, kterému jde o blaho společnosti, je unesen v noci, je mu nasazena maska zločince, pak je ještě mučen a vražděn, a navíc po smrti ještě dehonestován, pomluven a tajně zahrabán.”
Doležal ale představuje Toufara nejen jako oběť komunistického režimu. Přibližuje také jeho každodenní život – faráře, který nerozděloval lidi podle víry a snažil se být přirozenou součástí obce.
Miloš Doležal, básník, spisovatel a publicista: “Pro něj byl důležitý každý člověk, byl to člověk muzický, rád tancoval a taky si všímal, třeba záleželo mu na tom, jak jeho farníci, jeho žáci ve společnosti vystupují.”
Toufarův příběh přitom neskončil jeho smrtí. Jeho tělo bylo tajně pohřbeno v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ostatky byly nalezeny až v roce 2014 a o rok později uloženy v Číhošti.
Miloš Doležal, básník, spisovatel a publicista: “Ten příběh se samozřejmě odehrál v 50. letech, ale do dneška inspiruje řadu umělců, básníky, spisovatele, filmaře, hudebníky, malíře. Ten příběh žije a promlouvá.”
Petr Rotrekl, moderátor akce: “Strašně zajímavé je přečíst si tu knihu a seznámit se s osobností Josefa Toufara, protože pro mě to byl, pro mě osobně, to byl velmi moderní kněz, který by v dnešní době uspěl, který byl úžasně pracovitý, který pomáhal lidem, který žil s lidmi, který opravdu byl jakýmsi vzorem.”
Druhou polohu Doležalovy tvorby představuje básnická sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor v ní zachycuje ztrátu své manželky i hledání naděje po její smrti. Právě této knize bylo věnováno také festivalové představení Divadla Viola.
---
Studenti Mendelova gymnázia v Opavě slaví výrazné úspěchy. Marie Heidrová byla součástí českého reprezentačního týmu, který se na světovém šampionátu v debatování umístil na třináctém místě. Další student školy zase přivezl bronz z mistrovství Evropy do osmnácti let ve skoku o tyči.
Dva studenti, dvě naprosto odlišné disciplíny a úspěchy na mezinárodní scéně. Marie Heidrová reprezentovala Českou republiku na světovém šampionátu v debatování. Soutěž se konala v Keni a český tým se mezi světovou konkurencí neztratil.
Marie Heidrová, debatérka, studentka Mendelova gymnázia: “České republice se podařilo dosáhnout rekordního výsledku. Skončili jsme na 13. místě ze 74. týmů na celém světě. A také jsme skončili jako první nejlepší anglicky mluvící tým. To znamená, že nejsme rodilí mluvčí, což je pro nás velký úspěch a jsme za to moc rádi.”
Pětičlenné týmy musely v angličtině argumentovat o ekonomických i společenských otázkách. Tématem byly například speciální ekonomické zóny v Keni, turismus nebo feminismus. Samotná soutěž trvala dva týdny, příprava ale zabrala mnohem déle.
Marie Heidrová, debatérka, studentka Mendelova gymnázia: “Tím, že jsme se fakt hodně připravovali, tak jsme přesně věděli, jak reagovat, když třeba nemůžeme nic vymyslet, takže jsme byli hodně pohotoví a to si myslím, že hodně pomůže na té soutěži.”
Úspěch slaví Mendelovo gymnázium také ve sportu. Jeho student získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy do osmnácti let ve skoku o tyči. Laťku překonal ve výšce rovných pěti metrů.
Lukáš Kratochvíl, tyčkař, student Mendelova gymnázia: “Trénuji někdy pětkrát týdně, někdy šestkrát týdně a občas i dvoufázově. A skončil jsem třetí na mistrovství Evropy do osmnácti let, které teďka bylo v Itálii. Já si myslím, že je to hodně dobrý pocit to takhle vyhrát. Osobní rekord mám 5,11.”
Skloubit tak náročné tréninky nebo zahraniční soutěže s výukou pomáhá studentům speciální program Mendelova gymnázia. Takzvaný status aktivního studenta získávají nadaní a motivovaní žáci.
Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia: “Studenti mohou chodit do školy podle potřeby. A kolegové je podporují. V loňském roce jsme měli 52 studentů, které jsme podpořili statusem aktivního studenta.”
Úleva ale neznamená, že by studenti měli méně povinností. S vyučujícími si domlouvají individuální podmínky a zároveň musí zvládat učivo. Ušetřený čas pak mohou věnovat sportu, vědě, podnikání nebo třeba právě debatování.
Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia: “Ukazuje se, že ti studenti nejenom, že zvládají studium, a že zvládají při tom studiu ještě daleko více, že dokážou bádat, jezdí na stáže, jezdí do zahraničí, prostě věnují se tomu svému oboru.”
Marie Heidrová teď míří na vysokou školu, debatování ale neopouští. Své zkušenosti předává mladším kolegům a trénuje další adepty na český národní tým. Mladý opavský tyčkař má zase před sebou další sportovní metu – jednou by chtěl překonat hranici šesti metrů.
---
