V opavské Slezské nemocnici se střílelo

V opavské Slezské nemocnici se střílelo. Naštěstí jen cvičně. Plánované taktické cvičení prověřilo nejen postup a taktiku policejního zásahu, ale také funkčnost vybudovaných bezpečnostních systémů ve zdravotnickém zařízení.

Cílem cvičení Policie ČR bylo vyzkoušet si v reálných podmínkách zákrok proti aktivnímu střelci ve spolupráci se Slezskou nemocnicí v Opavě a městskou policií.

Jiří Marzoll, ředitel PČR Opava: “Cvičení proběhlo velmi dobře, ten zákrok samotný samozřejmě budeme vyhodnocovat z hlediska taktického. Samotné cvičení bylo pod legendou, že nemocnici navštívil bývalý pacient, který měl neshody s lékařem, vyhrožoval zabitím a útočil na osoby nacházející se v nemocnici. Závěrem cvičení byl pachatel eliminován, prostor byl prohledán, byl vyhlášen za bezpečný a poté proběhlo ošetřování zraněných osob a jejich evakuace z prostoru ven.”

Cvičení se zúčastnilo 24 policistů nejen z Opavy, ale také z Hlučína a Vítkova, kteří zásah zvládli za půl hodiny. Pro nemocnici je bezpečnost pacientů i zaměstnanců na prvním místě a také o tom cvičení bylo.

Karel Siebert, ředitel SNO: “Já si myslím, že cvičení proběhlo velice úspěšně, dokázalo jak připravenost policejního sboru tak funkčnost našich bezpečnostních systémů a jsem rád, že cvičení proběhlo.”

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Dnes jsme měli možnost nácviku aktivního střelce po událostech, které byly například i v Ostravě. Proběhlo všechno úspěšně, střelec byl eliminován před ordinací a jsem rád, že takovéto nácviky probíhají, že policie má toto možnost vyzkoušet si takto ve veřejném prostoru, aby v případě potřeby uměla dostatečně zasáhnout.”

Na bezpečnost ve Slezské nemocnici aktuálně dohlíží 98 kamer a jejich počet se neustále zvyšuje.

Karel Siebert, ředitel SNO: “Většina těchto kamer má záznamové zařízení, takže dochází k záznamu a jako první v kraji, si myslím, jsme zavedli to, že máme čidlo, které zaznamenává případný výstřel nebo případný výbuch a dává informace příslušným osobám, které už dávají informace policii následně.”

To je ten výstřel a to se aktivuje pro policii a pro nás. Tu je třeba křik, hluk, ale pro nás je důležitý ten výstřel.

Co se týká kamerového systému, tak Slezská nemocnice spolupracuje i s ostravskou fakultní nemocnicí, aby byl stejný a daly se vzájemně využívat některé funkce i ve spolupráci s policií.

---

Lidé si výjimečně prohlédli třídící linku odpadů

Technické služby Opava se zapojily do akce Den země, který připadá na 22. dubna a jeho cílem je podpořit ochranu přírody. Uspořály exkurzi na třídící linku odpadů.

Do areálu technických služeb na Těšínské ulici v Opavě zamířily desítky lidí. Na Den země si výjimečně mohli prohlédnou prostory, kam se běžně nedostanou. Konkrétně se jednalo o třídící linku odpadů.

Viktorie Müllerová, hospodářka, TS Opava: “Cílem dnešní akce je, aby se lidé dozvěděli, jak to tady u nás funguje a jak se třídí odpad a hlavně teda plasty. Auto projíždí Opavu, sváží kontejnery na plast, potom je tady vysype na příjem a z příjmu jede plast nahoru, kde probíhá ruční třídění tam se třídí převážně pet lahve, z toho se vyrábí balíky a z těch balíků potom máme my příjem.”

Veronika Kocurová, pracovnice třídící linky: “Do bílých bunkrů dáváme bílé a tady dáváme HDPéčka a PPčka, které se třídí, zbytek jsou, kolegyně sbírá do zelených bunkrů zelené, do modrých bunkrů modré petky.”

I když se Opavané v třídění odpadů zlepšují, s plasty si hlavu moc nelámou.

Viktorie Müllerová, hospodářka, TS Opava: “V těch kontejnerech na plasty jsou veškeré odpady, jsou tam mrtvá zvířata, beton, komunální odpad a toho plastu je tam čím dál méně. Je to pro nás velký problém, protože nám to komplikuje naši práci. Pracovníci musí vytahovat ten ostatní odpad. Všechno vytahují ručně. To co vytáhnou jako komunál, tak jde potom přímo na skládku na komunál a to co se dá vybrat, tak jde do spalovny.”

Ve žlutých kontejnerech je tak pouhá třetina plastů. Zbytek směs všeho možného.

Viktorie Müllerová, hospodářka, TS Opava: “Opravdu je to pro nás důležité ať lidé třídí, ať nehází do toho plastu opravdu nic jiného než jenom plast. Komplikuje nám to hodně práci.”

Do nádob na plastový odpad lidé odhazují i nezajištěné injekční stříkačky, o které se pak mohou zaměstnanci zranit.

anketa: návštěvníci exkurze: “Mě zaujalo jak to třídíte a jak to tam vybrali. Mě by zajímalo, jestli se třeba netřídí i ta víčka, jakože víčka od pet lahví. My doma třídíme bioodpad a papír.”

“Odpad třídíme, zaujala mě samozřejmě ta linka a to množství té práce, která za tím je, té lidské práce a myslím si, že lidé by měli být mnohem ohleduplnější a vidět by to měl asi každý a potom si rozmyslí, co kam hodí a proč. My třídíme, máme od města ty tašky, takže plast, papír, hliník dáváme zvlášť, bioodpad teď do těch sezonních kontejnerů.”

“Mě to zaujalo moc, my jsme se už snažili víckrát sem dostat a vždycky jsem na to zapomněli a pak jsme nesehnali lístky, takže jsem byla zvědavá jak to funguje a jsem ráda, že jsem to viděla, protože člověk si to tak úplně neumí představit.”

Kromě plastů se do žlutých kontejnerů a pytlů mohou vkládat i plechovky od potravin a nápojů, které se pak na dotřiďovací lince separují.

---

Zámek v Hradci nad Moravicí zpřístupní nový okruh

Zámek v Hradci nad Moravicí zahájil letní sezonu a na letošní rok chystá novinky. Už na konci května zpřístupní nový okruh s názvem Poklady hradeckého zámku.

Zámek v Hradci nad Moravicí už brzy otevře zcela nové prostory. Okruh v západním křídle zámku, kde návštěvníci běžně nemají přístup.

Kateřina Vajdová, průvodkyně: “Ten nový okruh bude otevřený od 31. května a návštěvníky zavede od úplně nově zpřístupněných místností. Jedná se o sbírky orientálií a umění přivezeného z Asie a představí dosud nevystavené exponáty. Zámecká knihovna, která obsahuje svazky od 40. let 15. století až do 20. století, bude otevřena právě od května v rámci prohlídkového okruhu Reprezentační salóny.”

Aktuálně zámek nabízí mimořádný okruh s jarně a velikonočně vyzdobenými interiéry.

Kateřina Vajdová, průvodkyně: “Návštěvníky zavede z části do přízemí, kde se nachází zámecká kaple, sakristie a Hubertova světnice a poté se návštěvníci přesouvají do 1. patra zámku, kde se nacházejí reprezentační místnosti a salóny."

Zámecká kaple má svou podobu z roku 1904 a rok poté se v ní konala svatba Karla Maxe Lichnovského a jeho nastávající ženy kněžny Mechtyldy.

Kateřina Vajdová, průvodkyně: “Byla to významná událost, cesta k zámku byla ozdobena, hořely tady louče, byly rozvěšeny lampiony a dokonce jim tady zpíval 120 členný vídeňský sbor.”

Prohlídka vás zavede i do reprezentační jídelny, kde se knížata scházela se svými hosty k hlavnímu jídlu dne, což byla večeře.

Kateřina Vajdová, průvodkyně: “Chloubou Lichnovských bylo hlavně stříbrné nádobí, protože se hodilo k koliv přepychovému porcelánu a také ke svíčkám a lustrům, odráželo světlo a bylo zdravotně nezávadné.”

V růžovém rokokovém salonku v dámské části zámku je k vidění jeden z nejstarších hudebních nástrojů z roku 1690, na kterém hrávala Kristýna Lichnovská.

Kateřina Vajdová, průvodkyně: “Hrávala na něm ve Vídni a nechala si ho přivést sem do Hradce, a to proto, že ji ve Vídni na něj učil hrát samotný Wolfgang Amadeus Mozart. Nacházíme se v místnosti, která vzpomíná na pobyt významného hudebního skladatele u nás na zámku a tím byl Ludwig van Beethoven. Lichnovští se s ním seznámili roku 1792 ve Vídni a to konkrétně Karel Alois a jeho manželka Kristýna. A protože byli Beethovenovi štědří mecenáši, tak přijal pozvání tady na zámek.”

Zámek se pyšní i nádhernými lustry. Ten největší vévodí velkému přijímacímu sálu.

Kateřina Vajdová, průvodkyně: “Největší Lustr byl vyhotoven na přelomu 80. a 90. let 19. století v kamenickém Šenově. Má 80 svící, 9 tisíc křišťálových sklíček a váží asi 450 kg.”

O velikonoční prohlídky byl velký zájem. Mimořádně tak probíhaly co půl hodiny.

anketa: návštěvníci zámku: “Jsme tady poprvé dneska a zaujal mě vlastně celý zámek. Bylo to tady moc pěkné. Já jsem z Prahy a přítelkyně z Českého Těšína.”

“Nám se nejvíc líbil asi ten lustr. Jo, lustry mají krásné, to je pravda. Celkově moc pěkný. My máme rádi tady pohádku, co se tady natáčela tady na červeném zámku.”

“Je to krásný zámek, co si budeme vykládat a jdeme se tam podívat.”

“Líbilo se nám tam moc, asi nejvíc ta místnost s největším lustrem, který jsme se tedy dozvěděli, že měl 87 svíček a vážil něco kolem 400 kg. tak to bylo asi nejkrásnější, Tam se tedy dalo i fotit, takže jsme si udělali i fotku na památku.”

Státní zámek Hradec nad Moravicí je roku 2002 národní kulturní památkou. Je oblíbeným turistickým cílem a kulturně-společenským centrem Opavska.

---