Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Restaurátoři pracují v Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie
  • U Leskoveckého chodníku najdete 150 let staré stromy
  • Dominik Fajkus objevuje pro děti hudbu

Restaurátoři pracují v Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie

V úvodním příspěvku vás vezmeme do Konkatedrály Nanebevzetí panny Marie. Poté, co prošla kompletní rekonstrukcí, přišel nyní na řadu také vnitřní mobiliář. Restaurátoři pracují na obnovení bočních oltářů i výmalby kaplí. Vstup dovnitř není omezený, bohoslužby tady probíhají i nadále. Hotovo bude za rok.

Rozsáhlé opravy gotické kulturní památky Konkatedrály Nanebevzetí panny Marie skončily před dvěma roky. Během nich dělníci vyčistili fasádu, vyměnili okna i nevyhovující elektroinstalaci a objekt zaizolovali. Nyní přišlo na řadu vnitřní, barokní, vybavení kostela. Nejprve restaurátoři museli zbavit vlhkosti boční oltáře zdobené umělým mramorem.

Jan Šneberger, restaurátor: „Způsobuje degradaci materiálu. Pojivo štukolustra je sádra, která neodolává vlhkosti a zároveň ten porvch uzavírá.“

Jakub Gajda, restaurátor: „Takže se dělaly kompletní injektáže spodní podlahové spáry do hloubky 1,20 m pod oltáře. Provedla se chemická izolace a provedly se závozy výkopů před oltáři.“

Celková obnova čeká všech 6 bočních, asi deset metrů vysokých oltářů. Restaurátoři dotvoří chybějící části soch a obnoví také zlatý povrch plastik.

Přestože byl kostel postavený v gotickém stylu, veškerá vnitřní výzdoba je barokní. Během 10 let ji vytvořil ve 2. pol. 18. století prostějovský sochař Jan Schubert.

Restaurátoři pracují také na odkrývání původní malby v kaplích. Tady, v kapli Panny Marie Lourdské se z pod barokní výmalby vyloupla renesanční obloha s hvězdami.

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav: „Ta malba pochází z konce 19 stol. Ale pod touto malbou se nachází ještě alby starší, pravděpodobně renesančního stáří, 16. - 17. století.“

Novotou zazáří také kazatelna a mramorová křtitelnice s plastikou s názvem Křest Páně. Práce budou v příštím roce pokračovat také na epitafu knížete Karla z Lichtenšteina v presbytáři. Hlavní, baldachýnový oltář zůstane zatím tak, jak je.

Opravy za víc jak deset milionů korun, jejichž investorem je ostravsko-opavské biskupství, budou dokončeny za rok. Během nich bude konkatedrála otevřená pro věřící bez omezení.


---

U Leskoveckého chodníku najdete 150 let staré stromy

V lesích nedaleko Skřipova najde rezervaci s názvem u Leskovického chodníku. Díky minimálnímu zásahu tady zůstaly původní stromy, které jsou mnohem odolnější vůči povětrnostním vlivům i škůdcům. Proto jsou jejich semena žádaná pro pěstování stromků.

Na necelých 30 hektarech, v lesích na jih od obce Skřipov na Opavsku , najdete 150 let staré stromy. Přežily vichřice, mrazy i kůrovcové kalamity.

Radomír Drašák, ředitel, Městské lesy Opava: „Tady máme víceméně 80% buku, 10% jedle a 10% smrku a ostatních listnatých dřevin.“

Na tomto území, které je v majetku Městských lesů Opava, převládá buk. Na místech, kde je to možné, se nyní vysazuje také jedle.

Radomír Drašák, ředitel, Městské lesy Opava: „Abychom tady vnesli jinou dřevinu, než tento buk, tak jsme se rozhodli zalesnit jedlí. Tady vlastně původně rostlo 100% jedle. Dnes je tady jedle jen v pár jedincích.“

Od roku 1969, kdy zde byla vyhlášena rezervace, si toto území žije víceméně svým životem. V lese se už mnoho desetiletí příliš nekácí, odstraňují se jen poškozené stromy, ale jde pouze o jednotky. To možná dřeviny zocelilo v odolnosti proti povětrnostním vlivům i škůdcům. Takový charakter lesa by se měl v budoucnu rozšířit také do dalších lokalit. Proto se ze semen zdejších stromů pěstují sazenice.

Radomír Drašák, ředitel, Městské lesy Opava: „V této rezervaci máme uznané porosty pro sběr reprodukčního materiálu – semena jedle a buku. Přijdou sběrači, posbírají šišky, bukvice a ty následně seju do lesní školky. A pak tyto původní dřeviny, které tady rostou 150 let vracím zpět.“

Sazenicemi zdejší školky zásobují okolní lesy, zejména ty, které potřebují dosadit stromy , které musely být pokáceny kvůli napadení kůrovcem.



---

Dominik Fajkus objevuje pro děti hudbu

Dominik Fajkus se snaží popularizovat vážnou hudbu. Sám ji objevil až v dospělosti, když začal hrát na klavír. Dnes skládá hudbu, koncertuje i vyučuje. A v podstatě si tak plní své sny. Víc o sobě prozradí v rozhovoru.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: S hrou na klavír jste začal pozdě, až ve svých 18 letech. Do té doby jste byl hudbou nepolíbený?

Dominik Fajkus, klavírista, skladatel, učitel: „Ne, nebyl. V té době jsem působil v různých kapelách jako zpěvák v žánru black metalové a death metalové hudby. Ale protože to byly takové „garážové kapely“, tak se většinou stalo, že nakonec se rozpadly. A zbyl jsem sám. A já jsem se chtěl naučit na hudební nástroj, který by mě osvobodil od toho, se spoléhat na ostatní lidi. A klavír je nejuniverzálnějším nástrojem, se kterým dokážete udělat show pro lidi a nepotřebujete k tomu zbytek dalších členů kapely.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Pamatujete si na konkrétní impuls, který vás usadil k pianu? A plánoval jste si, že u něj tak dlouho vydržíte?

Dominik Fajkus, klavírista, skladatel, učitel: „Ten impuls byl komický. V době, kdy jsem hledal nějaký hudební nástroj, na který budu hrát, tak jsem se rozmýšlel nad kytarou, klávesami, příčnou flétnou.... atd. Bylo toho hodně. Ale neměl jsem moc peněz, tak jsem se rozhodoval podle ceny nástroje. V jednom bazaru na mne vykoukly staré yamaha klávesy za 1 500 Kč. Ty jsem si koupil a bylo rozhodnuto. Opravdu jsem nečekal, co to všechno spustí.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Od té doby jste ušel kus cesty. Dnes se nevěnujete jen interpretování cizí hudby, ale také si píšete svou vlastní. To byla přirozená cesta?

Dominik Fajkus, klavírista, skladatel, učitel: „V době, kdy jsem začal hrát, ještě nebylo možné, že bych měl tablet a mohl si pouštět písničky, a pak je interpretovat. Takže buď jsem si to mohl naposlouchat z filmů, nebo ze seriálů nebo z rádia. Ta lepší možnost byla, že jsem si je mohl napsat sám. Takže první písničky, kromě lidových, jednoduchých věcí, jsem si sám komponoval. Samozřejmě, to byly triviální skladby. Ale já jsem měl z toho radost. Jednak proto, že jsem něco sám vymyslel a jednak proto, že jsem byl schopen to sám zahrát. Takže ano, jde to ruku v ruce celou moji klavírní kariérou.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Ještě další vaši profesi musím připomenout. Jste učitelem hudby a vydal jste vlastní notovou školu. Znamená to, že s tím, co bylo pro výuku dostupné jste nebyl spokojený?

Dominik Fajkus, klavírista, skladatel, učitel: „Já jsem se rozhodl psát výukové skladby tak, aby tam byly obsažené populární akordy a melodie, které děti ukotví ke klavíru a ony to budou dělat s láskou a radostí.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Snažíte se znovu vnést do škol tzv. výchovné koncerty. Ve vašem podání, ještě spolu s violoncellistou Janem Hanouskem, ale jsou spíš zábavné. Co je jejich smyslem?

Dominik Fajkus, klavírista, skladatel, učitel: „Smyslem je navnadit děti k tomu, aby se o hudbu začaly zajímat. Nejen o klasickou hudbu, ale o veškerou hudbu kolem sebe. Aby dokázaly pochopit, co hudba vlastně je. Když jsem přemýšlel o tom, že bych napsal nějaký výukový program, tak jsem přemýšlel, co bylo špatně na hudebních programech, když jsem byl já na základní škole a navštěvoval je. To jsem si tedy řekl, že tam nebude. A pak jsem se dětí ptal, co by tam být mělo. Zkoušeli jsme různé verze programu pro malou skupinku dětí. A zjišťovali jsme, co se jim líbí a co ne. Nakonec z toho vyšlo, že na děti zapůsobíte, když znáte interprety z jejich prostředí, a dokážete je přehrát na piaáno a zakomponovat do starší hudby. Když jsem americké rappery propojoval s J. Brahmsem nebo L. van Beethowenem, tak byli v tichém úžasu. A říkali si: Cože? To jde? To musíme zkusit taky. A tady byl ten začátek, to propojení jejich hudební sféry se starou, aby si uvědomili, že všechno rezonuje mezi sebou.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Koncertujete, vydáváte desky, máte vlastní hudební školu, vnášíte hudbu do škol mezi děti… Co vás dál čeká, co je vašim dalším snem?

Dominik Fajkus, klavírista, skladatel, učitel: „Já jsem za poslední dva roky vydal dvě knížky. Jednu ve spolupráci s básníkem Radkem Glabazňou. Tyto knihy se teď snažím dostávat mezi děti. Ta první je klavírní učebnice, ale jiná než běžná. K dispozici je tady živý učitel před QR kódy. Ta druhá je hudební encyklopedie – to jsou zhudebněné výukové předměty ze základní školy. Můj cíl, můj sen, je teď trochu zabřednout do literatury. Proto 5. října budeme v Opavě pořádat literární večer.

Kromě toho jsme s Janem Hanouskem dokončili práci na novém albu, takže pokud dovolíte, tak bych vám rád zahrál úryvek jedné z mých oblíbených skladeb.“


---



Mohlo by Vás také zajímat