Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Opavský expres

Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Bobr porazil strom přímo ve městě
  • Premiéra Funny Girl ve Slezském divadle až napotřetí
  • Opavané srdečně vítali Masaryka i Havla
  • Slezská tvorba krášlí skleněnými ozdobami vánoční stromky už 70 let

Bobr porazil strom přímo ve městě

Hasiči v Opavě odstraňovali strom, který nahlodali bobři. Kmen asi dvaceti metrové vrby spadl na plot a prosklenou terasu činžovního domu, který stojí na břehu vodního náhonu v poměrně hustě obydlené části Opavy. Bobr evropský sice žije na zdejší řece Opavě, nicméně do města se prozatím neodvážil.

Opavský náhon bere vodu z řeky. V délce zhruba dvou kilometrů protéká městem, a pak vodu vrací zpět do řeky Opavy. Náhon se vine parkem, ale také podél ulic a domů. Právě sem, se zatoulal bobr. Chuť dostal zřejmě na lísky vrby, kterými se živí. A tak se pustil svými ostrými zuby do práce.

Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Hasiči dostali informaci, že strom visí nad fasádou a plotem, takže vyjeli, ale mezi tím, strom spadl.“

Naštěstí došlo jen na škody materiální a nikomu se nic nestalo. Hasiči pak museli na místě padlý strom vyprostit s pomocí navijáku. Pak jej pořezat a větve i samotný kmen o průměru 40 centimetrů odstranit.

Marek Dýčka, mluvčí Městské policie Opava: „Přijali jsme žádost od HZS o asistenci při odstranění škod po pádu stromu."

Přestože je známé, že bobr evropský žije na nedaleké řece Opavě, ve městě se s ním dosud nikdo nesetkal.

Výskyt bobrů na vodních tocích pravidelně monitorují pracovníci Povodí Odry. Tady v Opavě jejich stopy zaznamenali např. u Vojenského splavu.

Lenka Filipová, ekolog, Povodí Odry: Bobři kácí stromy a ty pak padají do koryta a při větších průtocích mohou být odplaveny o kus dál a uvíznout na mostech apod. Pak se tyto stromy odstraňují. Dalším problémem je, že může postavit hráz na drobné vodoteči. Zvedne tím hladinu vody a zatápí se tak okolní plochy.“

Vodohospodáři do života bobrů nezasahují. Pokácené stromy či postavené hráze odstraňují pouze v případě, že by mohly způsobit škody. Břehy vodního náhonu a stav zdejších stromů teď začnou zřejmě monitorovat pracovníci odboru životního prostředí.

Jindřich Hrbáč, vedoucí odd. Ochrany přírody a krajiny, Magistrát Opava: „Ted, když víme, že tam to zvíře je. A víme ještě o dalším nahlodaném stromu. Bude to klást větší požadavky na nás. Budeme se muset věnovat více provozní bezpečnosti stromů a občas náhon projít, aby nedošlo k dalším škodám.“

Pokud občané o nahlodaném stromu vědí, mohou to sami na odbor životního prostředí nahlásit.

---

Premiéra Funny Girl ve Slezském divadle až napotřetí

Slezské divadlo připravuje na neděli premiéru muzikálu Funny Girl. Premiéru tohoto představení chystal hostující režisér Roman Štolpa už na jaro roku 2020. Třikrát odloženou premiéru mohou diváci na jevišti spatřit konečně nyní.


Na uvedení premiéry amerického muzikálu o slavné herečce z počátku minulého století Fanny Briceové si museli počkat ve Slezském divadle rok a půl. Po dvojitém lockdownu zasadila představení další ránu nedávná karanténa některých účinkujících. Hostující režisér Roman Štolpa, který je známý také jako herec, nyní pokračuje ve zkoušení na nedělní premiéru (31.10.2021) .

Roman Štolpa, režisér: "Funny Girl je velká výzva. Je to krásný, slavný muzikál, jeden z těch klasických titulů. A já doufám, že to bude nejen divadlo poučné a dramatické, ale hlavně zábavné. Plné krásných melodií a skvělých výkonů.“


---

Opavané srdečně vítali Masaryka i Havla

V následujícím příspěvku připomeneme dva významné prezidenty a jejich návštěvu ve slezské metropoli. S archivářem Martinem Sosnou se vrátíme do roku 1924, kdy do Opavy přijel 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A pak do 90. let, a připomeneme návštěvu prvního polistopadového prezidenta Václava Havla.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se na svou jedinou návštěvu Opavy vypravil až šest let po svém jmenování do funkce. Zemské město připravilo velkolepé přivítání. Sjeli se sem také lidé z okolí, aby „tatíčka Masaryka“ zahlédli a pozdravili.

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „V té době nebyly tak rozšířené sdělovací prostředky, takže osobní kontakt s lidmi byl velmi důležitý.“

U budovy zemské správy, která se nacházela na dnešní Masarykově třídě, byl připravený uvítací ceremoniál. Vedení převážně německé Opavy vítalo prezidenta pouze městským praporem, státní vlajku nevyvěsilo. Toto vymezení vůči mladé republice pak zřejmě způsobilo, že městu byl odebrán úřad I. instance.

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „V tomto albu se nacházejí fotografie dokumentující průběh prezidentovy návštěvy. Od jeho příjezdu do Ostravy Svinova přes cestu autem do Opavy, přivítání představiteli politického a veřejného života života města i země.“

Podobně velký zájem veřejnosti o hlavu státu pak zaznamenala o několik desetiletí později návštěva Václava Havla, který přijel do Opavy v roce 1991. Horní náměstí bylo zaplněno nadšeným mnohatisícovým davem, podobně, jako za návštěvy Masaryka.

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Stejně tak občané s nadšením vítali prezidenta Václava Havla když poprvé zavítal po revoluci do Opavy.“

V čele města stál tehdy primátor Jiří Staněk, který Havla během návštěvy doprovázel a udělil mu také čestné občanství. Ne všichni občané byli polistopadovým vývojem nadšení. A stejně jako v případě Masarykovy návštěvy to dali najevo. Zachytila to kronika:

„Dva občané rozvinuli před divadlem transparent s textem Herzlich willkommen, Herr Präsident! S hrubými chybami. Po oslovení následoval text: děkujeme vám za rozbití republiky a výprodej majetku.“

Nicméně pokojné rozdělení republiky nám záviděla celá Evropa a 28. říjen je dodnes připomínán jako vznik samostatného Československého státu.

---

Slezská tvorba krášlí skleněnými ozdobami vánoční stromky už 70 let

Sedm desetiletí vyrábí opavská Slezská tvorba skleněné vánoční ozdoby. Technologie výroby se za tu dobu příliš nezměnila. Jde především o ruční práci. Zdejší stříbřičky, foukačky a malířky připraví pro zákazníky každý rok před Vánocemi na půl milionu ozdob, které pak putují do celého světa.

Výrobní družstvo Slezská tvorba vzniklo v říjnu roku 1951. Zdejších 250 zaměstnanců pracovalo v několika závodech i doma. Např. šili oděvy, vyráběli hračky nebo také vánoční ozdoby. A právě foukání a malování skleněných koulí, špic a nejrůznějších tvarů přetrvalo jako jediná činnost družstva až do dneška. A to téměř při nezměněné technologii výroby, která i po 70. letech zůstává převážně ruční. Své o tom ví paní Tichá, která ve Slezské tvorbě pracovala celý život. A stříbřila skleněné koule.

Jiřina Tichá, bývalá pracovnice Slezské tvorby: „Takových kuliček většinou kolem 3 000 se muselo nastříbřit za den. Dříve jsme si museli stříbro namíchat z různých surovin, teď se dodává už hotové v lahvích.“

Vánoční zboží tady nyní vyrábí 35 zaměstnanců. Ročně jim rukama projde asi půl milionu kusů. Většina putuje do Německa, Rakouska, Itálie, Francie nebo Nizozemí. A pak také do USA. V posledních letech se ale trend otáčí a v tuzemsku zůstává asi 60% produkce.

Lenka Baranová, malířka, Slezská tvorby: „Hodně lidí si od loňska oblíbilo retro vzory. A vrací se také barevnost.“

Ve svém portfoliu má Slezská tvorba na 14 000 vzorů. Zatímco některé se už roky opakují a stále se těší oblibě, jiné upadly v zapomnění. Jako třeba tito krokodýli nebo nejrůznější vesmírná plavidla. A dnes jsou poslední kusy součástí muzejní sbírky.

Miroslava Suchánková, kurátorka, Slezské zemské muzeum: „V 60. letech byly významnou událostí lety do Vesmíru. Takže se domníváme, že na základě toho vznikly baňky připomínající přistávací moduly.“

Jestliže výroba vánočních ozdob zůstala od minulého století více méně tradiční, změnil se způsob prodeje. Lidé si v poslední době zvykli nakupovat přes e-shop. A přestože by se mohlo zdát posílání skleněných ozdob poštou riskantní, počet on-line zakázek se od loňska zdvojnásobil.

Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Větší část ozdob doufáváme přes e-shop. Tak se snažíme, aby ozdoby byly ze silnějšího skla, ať to vydrží.“

Ročně vypraví foukačky a malířky do světa okolo půl milionu ozdob, které krášlí vánoční stromky na celém světě. Většina zboží pro letošní Vánoce už je hotová, i když do svátků zbývají ještě dva měsíce.


---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Opavský expres
27. října 2021, 16:40

Bobr porazil strom přímo ve městě

Hasiči v Opavě odstraňovali strom, který nahlodali bobři. Kmen asi dvaceti metrové vrby spadl na plot a prosklenou terasu činžovního domu, který stojí na břehu vodního náhonu v poměrně hustě obydlené části Opavy. Bobr evropský sice žije na zdejší řece Opavě, nicméně do města se prozatím neodvážil.

Opavský náhon bere vodu z řeky. V délce zhruba dvou kilometrů protéká městem, a pak vodu vrací zpět do řeky Opavy. Náhon se vine parkem, ale také podél ulic a domů. Právě sem, se zatoulal bobr. Chuť dostal zřejmě na lísky vrby, kterými se živí. A tak se pustil svými ostrými zuby do práce.

Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Hasiči dostali informaci, že strom visí nad fasádou a plotem, takže vyjeli, ale mezi tím, strom spadl.“

Naštěstí došlo jen na škody materiální a nikomu se nic nestalo. Hasiči pak museli na místě padlý strom vyprostit s pomocí navijáku. Pak jej pořezat a větve i samotný kmen o průměru 40 centimetrů odstranit.

Marek Dýčka, mluvčí Městské policie Opava: „Přijali jsme žádost od HZS o asistenci při odstranění škod po pádu stromu."

Přestože je známé, že bobr evropský žije na nedaleké řece Opavě, ve městě se s ním dosud nikdo nesetkal.

Výskyt bobrů na vodních tocích pravidelně monitorují pracovníci Povodí Odry. Tady v Opavě jejich stopy zaznamenali např. u Vojenského splavu.

Lenka Filipová, ekolog, Povodí Odry: Bobři kácí stromy a ty pak padají do koryta a při větších průtocích mohou být odplaveny o kus dál a uvíznout na mostech apod. Pak se tyto stromy odstraňují. Dalším problémem je, že může postavit hráz na drobné vodoteči. Zvedne tím hladinu vody a zatápí se tak okolní plochy.“

Vodohospodáři do života bobrů nezasahují. Pokácené stromy či postavené hráze odstraňují pouze v případě, že by mohly způsobit škody. Břehy vodního náhonu a stav zdejších stromů teď začnou zřejmě monitorovat pracovníci odboru životního prostředí.

Jindřich Hrbáč, vedoucí odd. Ochrany přírody a krajiny, Magistrát Opava: „Ted, když víme, že tam to zvíře je. A víme ještě o dalším nahlodaném stromu. Bude to klást větší požadavky na nás. Budeme se muset věnovat více provozní bezpečnosti stromů a občas náhon projít, aby nedošlo k dalším škodám.“

Pokud občané o nahlodaném stromu vědí, mohou to sami na odbor životního prostředí nahlásit.

---

Premiéra Funny Girl ve Slezském divadle až napotřetí

Slezské divadlo připravuje na neděli premiéru muzikálu Funny Girl. Premiéru tohoto představení chystal hostující režisér Roman Štolpa už na jaro roku 2020. Třikrát odloženou premiéru mohou diváci na jevišti spatřit konečně nyní.


Na uvedení premiéry amerického muzikálu o slavné herečce z počátku minulého století Fanny Briceové si museli počkat ve Slezském divadle rok a půl. Po dvojitém lockdownu zasadila představení další ránu nedávná karanténa některých účinkujících. Hostující režisér Roman Štolpa, který je známý také jako herec, nyní pokračuje ve zkoušení na nedělní premiéru (31.10.2021) .

Roman Štolpa, režisér: "Funny Girl je velká výzva. Je to krásný, slavný muzikál, jeden z těch klasických titulů. A já doufám, že to bude nejen divadlo poučné a dramatické, ale hlavně zábavné. Plné krásných melodií a skvělých výkonů.“


---

Opavané srdečně vítali Masaryka i Havla

V následujícím příspěvku připomeneme dva významné prezidenty a jejich návštěvu ve slezské metropoli. S archivářem Martinem Sosnou se vrátíme do roku 1924, kdy do Opavy přijel 1. československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A pak do 90. let, a připomeneme návštěvu prvního polistopadového prezidenta Václava Havla.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se na svou jedinou návštěvu Opavy vypravil až šest let po svém jmenování do funkce. Zemské město připravilo velkolepé přivítání. Sjeli se sem také lidé z okolí, aby „tatíčka Masaryka“ zahlédli a pozdravili.

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „V té době nebyly tak rozšířené sdělovací prostředky, takže osobní kontakt s lidmi byl velmi důležitý.“

U budovy zemské správy, která se nacházela na dnešní Masarykově třídě, byl připravený uvítací ceremoniál. Vedení převážně německé Opavy vítalo prezidenta pouze městským praporem, státní vlajku nevyvěsilo. Toto vymezení vůči mladé republice pak zřejmě způsobilo, že městu byl odebrán úřad I. instance.

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „V tomto albu se nacházejí fotografie dokumentující průběh prezidentovy návštěvy. Od jeho příjezdu do Ostravy Svinova přes cestu autem do Opavy, přivítání představiteli politického a veřejného života života města i země.“

Podobně velký zájem veřejnosti o hlavu státu pak zaznamenala o několik desetiletí později návštěva Václava Havla, který přijel do Opavy v roce 1991. Horní náměstí bylo zaplněno nadšeným mnohatisícovým davem, podobně, jako za návštěvy Masaryka.

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Stejně tak občané s nadšením vítali prezidenta Václava Havla když poprvé zavítal po revoluci do Opavy.“

V čele města stál tehdy primátor Jiří Staněk, který Havla během návštěvy doprovázel a udělil mu také čestné občanství. Ne všichni občané byli polistopadovým vývojem nadšení. A stejně jako v případě Masarykovy návštěvy to dali najevo. Zachytila to kronika:

„Dva občané rozvinuli před divadlem transparent s textem Herzlich willkommen, Herr Präsident! S hrubými chybami. Po oslovení následoval text: děkujeme vám za rozbití republiky a výprodej majetku.“

Nicméně pokojné rozdělení republiky nám záviděla celá Evropa a 28. říjen je dodnes připomínán jako vznik samostatného Československého státu.

---

Slezská tvorba krášlí skleněnými ozdobami vánoční stromky už 70 let

Sedm desetiletí vyrábí opavská Slezská tvorba skleněné vánoční ozdoby. Technologie výroby se za tu dobu příliš nezměnila. Jde především o ruční práci. Zdejší stříbřičky, foukačky a malířky připraví pro zákazníky každý rok před Vánocemi na půl milionu ozdob, které pak putují do celého světa.

Výrobní družstvo Slezská tvorba vzniklo v říjnu roku 1951. Zdejších 250 zaměstnanců pracovalo v několika závodech i doma. Např. šili oděvy, vyráběli hračky nebo také vánoční ozdoby. A právě foukání a malování skleněných koulí, špic a nejrůznějších tvarů přetrvalo jako jediná činnost družstva až do dneška. A to téměř při nezměněné technologii výroby, která i po 70. letech zůstává převážně ruční. Své o tom ví paní Tichá, která ve Slezské tvorbě pracovala celý život. A stříbřila skleněné koule.

Jiřina Tichá, bývalá pracovnice Slezské tvorby: „Takových kuliček většinou kolem 3 000 se muselo nastříbřit za den. Dříve jsme si museli stříbro namíchat z různých surovin, teď se dodává už hotové v lahvích.“

Vánoční zboží tady nyní vyrábí 35 zaměstnanců. Ročně jim rukama projde asi půl milionu kusů. Většina putuje do Německa, Rakouska, Itálie, Francie nebo Nizozemí. A pak také do USA. V posledních letech se ale trend otáčí a v tuzemsku zůstává asi 60% produkce.

Lenka Baranová, malířka, Slezská tvorby: „Hodně lidí si od loňska oblíbilo retro vzory. A vrací se také barevnost.“

Ve svém portfoliu má Slezská tvorba na 14 000 vzorů. Zatímco některé se už roky opakují a stále se těší oblibě, jiné upadly v zapomnění. Jako třeba tito krokodýli nebo nejrůznější vesmírná plavidla. A dnes jsou poslední kusy součástí muzejní sbírky.

Miroslava Suchánková, kurátorka, Slezské zemské muzeum: „V 60. letech byly významnou událostí lety do Vesmíru. Takže se domníváme, že na základě toho vznikly baňky připomínající přistávací moduly.“

Jestliže výroba vánočních ozdob zůstala od minulého století více méně tradiční, změnil se způsob prodeje. Lidé si v poslední době zvykli nakupovat přes e-shop. A přestože by se mohlo zdát posílání skleněných ozdob poštou riskantní, počet on-line zakázek se od loňska zdvojnásobil.

Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Větší část ozdob doufáváme přes e-shop. Tak se snažíme, aby ozdoby byly ze silnějšího skla, ať to vydrží.“

Ročně vypraví foukačky a malířky do světa okolo půl milionu ozdob, které krášlí vánoční stromky na celém světě. Většina zboží pro letošní Vánoce už je hotová, i když do svátků zbývají ještě dva měsíce.


---

Zdroj: https://polar.cz/porady/opavsky-expres/opavsky-expres-27-10-2021-16-40