Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od redaktorky Yvony Fajtové a kameramana Petra Ryse
- Opava si připomíná 170 let od příjezdu prvního vlaku
- Železniční muzeum v Opavě nabízí unikátní exponáty
Je to mu 170 let, co ze Svinova do Opavy přijel vůbec první parní vlak. První tratí, která Opavu napojila na vznikající železniční síť, byla 28 km dlouhá odbočná větev Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Bylo půl páté odpoledne 17. prosince 1855, když se na opavském nádraží objevil slavnostní vlak. Tažen byl dvěma parními lokomotivami s příznačnými jmény Neptun a Titan a jeho příjezd sledovaly stovky lidí.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Slavnostní vlak byl tažen dvěma lokomotivami, se jmény Neptun a Titan, a byl uvítán městskou radou a starostou. Všichni hosté pak společně zasedli u tabule ve vyzdobeném sále Minoritského kláštera a večer zhlédli vystoupení v Opavském divadle.”
Opava se tehdy stala součástí rychle se rozvíjející železniční sítě Rakouského císařství. První tratí byla 28 kilometrů dlouhá odbočná větev Severní dráhy císaře Ferdinanda, která vedla ze Svinova.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Bylo na začátku i několik variant, kudy by ta trať vedla, ale protože ten terén tady ze Svinova byl nejschůdnější pro stavbu tratě, nejméně náročný, tak se vlastně zvolila ta varianta, že to bude ten Svinov, Háj ve Slezsku a tady do Opavy. Vedla vlastně podél i tehdejší hranice s Pruskem.”
Cesta ze Svinova do Opavy tehdy trvala přibližně hodinu a čtvrt. Na svou dobu šlo o mimořádně rychlé spojení, které zásadně ovlivnilo nejen osobní dopravu.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Tady je pět patnáct a šest třicet, že to mělo příjezd například. Ta trať přinesla vlastně rozvoj nejen v osobní dopravě, ale například i v poštovní a také, co se vlastně týče i průmyslu. Tady třeba pak byla napojená vlečka na té trati Svinov Opava z Háje ve Slezsku do Cukrovaru v Háji. A pak tady vlastně v Opavě přímo byly postupně napojovány další vlečky z těch průmyslových podniků.”
Železnice ale nezůstala u jediné trati. V dalších desetiletích přibyly nové spoje směrem na Krnov, Bruntál a Olomouc, ale i tratě lokální – do Hlučína, Hradce nad Moravicí nebo Horního Benešova.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Byl tady i plán vlastně na rychlíkovou trať Opava Trenčín přes Vlárský průsmyk, ale ten se neuskutečnil nakonec, protože přišla krize hospodářská. Ale dodneška je možné například u Lukavce, u Chvalíkovic a tak dále, nalézt zbytky po té nedostavěné trati.”
S příchodem železnice se proměnila i samotná Opava. V okolí nádraží vznikaly nové ulice, hotely i veřejná infrastruktura.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Byly to tzv. dobré adresy. Byly vystavěny také hotely, které byly v dochozí vzdálenosti poblíž nádraží, kde se mohli hosté ubytovat. Zlepšilo se i označení ulic, zhoustla například i veřejná doprava. Samozřejmě tady byly fiakristé, později, jak jsem zmínila, už i tramvajová doprava a tak dále.”
Jedním z nejvýznamnějších objektů, který z této doby zůstal zachován, je vodárenská věž a budova nádraží Opava východ, kde byla při opravách v roce 2005 objevena také původní výmalba.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Právě i díky této výmalbě a obnově například původní štukatury, se nádraží dočkalo i následně titulu nejkrásnější nádraží roku.”
Historii železnice připomíná nejen výstava v Arkádách, ale také venkovní výstava před vodárenskou věží, která mapuje vývoj železniční dopravy v Opavě za posledních 170 let.
Vladimír Peringer, ředitel, KUPE: “Jsou tady takové důležité milníky otevírání těch jednotlivých tratí až po poslední rekonstrukci větší, která se udělala na trati na Krnov. My jsme otevírali výstavu v rámci dne železnice. Přispěl na to Moravskoslezský kraj i město Opava, aby jsme tady toto mohli zrealizovat a je to dokonce i s umělým osvětlením, takže diváci nebo kolemjdoucí mohou výstavu vidět 24 hodin denně.”
---
Milovníci železnice mohou navštívit malé železniční muzeum u nádraží Opava východ, které ukrývá desítky unikátních exponátů.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Tady máte staré železniční nálepky, neboli cestovní zavazadlo, a tady je další nálepka, ona je trochu poškozená, ale dá se z ní vyčíst, že toto cestovní zavazadlo bylo přepravováno po trati Kaiser Ferdinands-Nordbahn, neboli Severní dráha císaře Ferdinanda. A datum, které tady je uvedeno, je 16. září 1912. Je to tady doložené, takže tato bedna, nebo tento kufr, má přes 100 let.”
Expozice nabízí i technické prvky, které dnes už z běžného provozu zmizely – výstražníky, makety vagónů, staré jízdenky nebo výpravčí uniformy.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Toto je maketa. Maketa železničních vozů. Tato maketa byla na učilišti v Krnově a ti studenti se učili, jak svěšovat dva vagony mezi sebou. Jsou tady nárazníky, jsou tady vzduchové hadice pro brždění a je tady šroubovka, která spojuje a přenáší se ta váha, toho vozidla na ten tah té lokomotivy, aby se to rozjelo.”
Velkou pozornost přitahují také historické jízdní řády, kroniky a mapy.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Máme tady mapu z roku 1905, jak vypadalo kolejiště v Opavě, v té době, když se podíváme na tu mapu, tak vidíme, že teda byla to velká stanice s celkem výrazným rozvětvením. Tady ještě bych chtěl připomenout jednu takovou zajímavou věc. Je to Grafikon vlakové dopravy z roku 1925, takže letos to má 100 let.”
V muzeu nechybí ani drobnosti, které dnes působí téměř nostalgicky – dávkovače mýdla, označovací kleště nebo výdejní okno z pokladny.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Každá jízdenka musela být označena datem. To se strčilo tady do takového, říká se tomu kompostér a vytlačí se na druhé straně razítko datumové. Ta jízdenka platila podle vzdálenosti, na kterou byla prodaná, buď 24 hodin, nebo některé byly i třídenní. Tato místnost nám představuje malou dopravní kancelář výpravčího a tento telefon je napojen na zvonek. Když ten pracovník pracoval venku a když výpravčí zazvonil, tak on to slyšel v okruhu 50 metrů, kde se pohyboval.”
Příjezd prvního vlaku do Opavy 17. prosince 1855 dodnes připomíná tento kilometrovník.
Je na něm uvedeno, že do Vídně je to 290 km.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Tady tyto návěsti už pomaličku mizí. Teď zrovna zrušili tady tuto návěst, návěst posun přes námezník a dávali tuto návěst výpravčí vyjíždějícímu vlaku, který byl třeba hodně dlouhý.”
Výstava v Arkádách i další expozice tak nabízejí jedinečný pohled na železniční historii města, která formovala Opavu po celých 170 let. Spoustu věcí se dozvíte i v publikaci Opava železniční, která je k mání na recepci Obecního domu.
---
Je to mu 170 let, co ze Svinova do Opavy přijel vůbec první parní vlak. První tratí, která Opavu napojila na vznikající železniční síť, byla 28 km dlouhá odbočná větev Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Bylo půl páté odpoledne 17. prosince 1855, když se na opavském nádraží objevil slavnostní vlak. Tažen byl dvěma parními lokomotivami s příznačnými jmény Neptun a Titan a jeho příjezd sledovaly stovky lidí.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Slavnostní vlak byl tažen dvěma lokomotivami, se jmény Neptun a Titan, a byl uvítán městskou radou a starostou. Všichni hosté pak společně zasedli u tabule ve vyzdobeném sále Minoritského kláštera a večer zhlédli vystoupení v Opavském divadle.”
Opava se tehdy stala součástí rychle se rozvíjející železniční sítě Rakouského císařství. První tratí byla 28 kilometrů dlouhá odbočná větev Severní dráhy císaře Ferdinanda, která vedla ze Svinova.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Bylo na začátku i několik variant, kudy by ta trať vedla, ale protože ten terén tady ze Svinova byl nejschůdnější pro stavbu tratě, nejméně náročný, tak se vlastně zvolila ta varianta, že to bude ten Svinov, Háj ve Slezsku a tady do Opavy. Vedla vlastně podél i tehdejší hranice s Pruskem.”
Cesta ze Svinova do Opavy tehdy trvala přibližně hodinu a čtvrt. Na svou dobu šlo o mimořádně rychlé spojení, které zásadně ovlivnilo nejen osobní dopravu.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Tady je pět patnáct a šest třicet, že to mělo příjezd například. Ta trať přinesla vlastně rozvoj nejen v osobní dopravě, ale například i v poštovní a také, co se vlastně týče i průmyslu. Tady třeba pak byla napojená vlečka na té trati Svinov Opava z Háje ve Slezsku do Cukrovaru v Háji. A pak tady vlastně v Opavě přímo byly postupně napojovány další vlečky z těch průmyslových podniků.”
Železnice ale nezůstala u jediné trati. V dalších desetiletích přibyly nové spoje směrem na Krnov, Bruntál a Olomouc, ale i tratě lokální – do Hlučína, Hradce nad Moravicí nebo Horního Benešova.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Byl tady i plán vlastně na rychlíkovou trať Opava Trenčín přes Vlárský průsmyk, ale ten se neuskutečnil nakonec, protože přišla krize hospodářská. Ale dodneška je možné například u Lukavce, u Chvalíkovic a tak dále, nalézt zbytky po té nedostavěné trati.”
S příchodem železnice se proměnila i samotná Opava. V okolí nádraží vznikaly nové ulice, hotely i veřejná infrastruktura.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Byly to tzv. dobré adresy. Byly vystavěny také hotely, které byly v dochozí vzdálenosti poblíž nádraží, kde se mohli hosté ubytovat. Zlepšilo se i označení ulic, zhoustla například i veřejná doprava. Samozřejmě tady byly fiakristé, později, jak jsem zmínila, už i tramvajová doprava a tak dále.”
Jedním z nejvýznamnějších objektů, který z této doby zůstal zachován, je vodárenská věž a budova nádraží Opava východ, kde byla při opravách v roce 2005 objevena také původní výmalba.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Právě i díky této výmalbě a obnově například původní štukatury, se nádraží dočkalo i následně titulu nejkrásnější nádraží roku.”
Historii železnice připomíná nejen výstava v Arkádách, ale také venkovní výstava před vodárenskou věží, která mapuje vývoj železniční dopravy v Opavě za posledních 170 let.
Vladimír Peringer, ředitel, KUPE: “Jsou tady takové důležité milníky otevírání těch jednotlivých tratí až po poslední rekonstrukci větší, která se udělala na trati na Krnov. My jsme otevírali výstavu v rámci dne železnice. Přispěl na to Moravskoslezský kraj i město Opava, aby jsme tady toto mohli zrealizovat a je to dokonce i s umělým osvětlením, takže diváci nebo kolemjdoucí mohou výstavu vidět 24 hodin denně.”
---
Milovníci železnice mohou navštívit malé železniční muzeum u nádraží Opava východ, které ukrývá desítky unikátních exponátů.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Tady máte staré železniční nálepky, neboli cestovní zavazadlo, a tady je další nálepka, ona je trochu poškozená, ale dá se z ní vyčíst, že toto cestovní zavazadlo bylo přepravováno po trati Kaiser Ferdinands-Nordbahn, neboli Severní dráha císaře Ferdinanda. A datum, které tady je uvedeno, je 16. září 1912. Je to tady doložené, takže tato bedna, nebo tento kufr, má přes 100 let.”
Expozice nabízí i technické prvky, které dnes už z běžného provozu zmizely – výstražníky, makety vagónů, staré jízdenky nebo výpravčí uniformy.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Toto je maketa. Maketa železničních vozů. Tato maketa byla na učilišti v Krnově a ti studenti se učili, jak svěšovat dva vagony mezi sebou. Jsou tady nárazníky, jsou tady vzduchové hadice pro brždění a je tady šroubovka, která spojuje a přenáší se ta váha, toho vozidla na ten tah té lokomotivy, aby se to rozjelo.”
Velkou pozornost přitahují také historické jízdní řády, kroniky a mapy.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Máme tady mapu z roku 1905, jak vypadalo kolejiště v Opavě, v té době, když se podíváme na tu mapu, tak vidíme, že teda byla to velká stanice s celkem výrazným rozvětvením. Tady ještě bych chtěl připomenout jednu takovou zajímavou věc. Je to Grafikon vlakové dopravy z roku 1925, takže letos to má 100 let.”
V muzeu nechybí ani drobnosti, které dnes působí téměř nostalgicky – dávkovače mýdla, označovací kleště nebo výdejní okno z pokladny.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Každá jízdenka musela být označena datem. To se strčilo tady do takového, říká se tomu kompostér a vytlačí se na druhé straně razítko datumové. Ta jízdenka platila podle vzdálenosti, na kterou byla prodaná, buď 24 hodin, nebo některé byly i třídenní. Tato místnost nám představuje malou dopravní kancelář výpravčího a tento telefon je napojen na zvonek. Když ten pracovník pracoval venku a když výpravčí zazvonil, tak on to slyšel v okruhu 50 metrů, kde se pohyboval.”
Příjezd prvního vlaku do Opavy 17. prosince 1855 dodnes připomíná tento kilometrovník.
Je na něm uvedeno, že do Vídně je to 290 km.
Jiří Valeček, správce muzea, sběratel: “Tady tyto návěsti už pomaličku mizí. Teď zrovna zrušili tady tuto návěst, návěst posun přes námezník a dávali tuto návěst výpravčí vyjíždějícímu vlaku, který byl třeba hodně dlouhý.”
Výstava v Arkádách i další expozice tak nabízejí jedinečný pohled na železniční historii města, která formovala Opavu po celých 170 let. Spoustu věcí se dozvíte i v publikaci Opava železniční, která je k mání na recepci Obecního domu.
---