Opavský expres

  • Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
  • Hřiště pro děti na vozíčku
  • Milan Freiberg – kronikář města Opavy
  • Nejstarší kroniky Opavy
  • Kurátorka zkoumá vzácné egyptské textilie

Hřiště pro děti na vozíčku

V Opavě najdete ojedinělé hřiště, kde si mohou hrát spolu se zdravými dětmi také děti na vozíčku. Vyrostlo v parčíku nedaleko centra města díky nápadu manželů Carbolových, který byl financovaný z participativního rozpočtu.

Pavel Carbol je upoután na invalidní vozík. Sám nejlépe ví, co tento hendikep v každodenním životě obnáší. Nepřemýšlí však jen o sobě, ale snaží se zpříjemňovat život také ostatním s omezeným pohybem. S manželkou Lenkou chtěli dopřát hru dětem zdravým i hendikepovaným na společném hřišti. A tak je napadlo sem přidat zábavu také pro děti na vozíčku.

Pavel Carbol, předseda, Opavském bez bariér: „Proč oddělovat svět dětí, které jsou hendikepované a svět dětí, které jsou zdravé, které mohou normálně běhat a hrát.“

Usilovali o to, aby vedle tradičních herních prvků na hřišti byly i ty speciální pro vozíčkáře. Na tento kolotoč mohou bez problémů nastoupit i děti na kolečkovém křesle. Stejně tak mohou vyzkoušet houpačku.

Aleš Brückner, výrobce dětských prolézaček: „U našich herních prvků jsou ty dimenze i trojnásobné, než u klasických herních prvků. Taková houpačka pro vozíčkáře to je 200 kg na obou stranách.“

Tyto atrakce potřebují, aby vozíčkáře kvůli bezpečnosti někdo doprovázel.

Hřiště se stalo osvěžením také pro děti z přilehlé školy pro žáky s mentálním a fyzickým postižením.

Jiří Kupka, ředitel, ZŠ a PŠ Slezského odboje, Opava: „My bojujeme se stísněnými prostory. Takže každá aktivita, která je pro děti postižené mimo naše prostory je veliké plus.“

Speciálními prvky bylo hřiště doplněno díky finančním prostředkům z participativního rozpočtu města Opavy. Projekt za 290 000 korun si lidé vybrali hlasováním.

Petr Orieščík (ČSSD), náměstek primátora Opavy: „Tento úspěšný nápad pro Opavu je skutečně vlaštovkou ve městě. Já bych byl rád, kdyby to pokračovalo.

Manželé Carbolovi hledají další finanční možnosti, jak zpřístupnit i další hřiště dětem s hendikepem. Rádi by jim dopřáli třeba speciální prolézačky či pískoviště pro vozíčkáře. 

---

Milan Freiberg – kronikář města Opavy

Jedenáctým rokem píše Milan Freiberg kroniku města Opavy. Jeho úkolem je zaznamenat důležité události i běžný život. Tak, jak to dělali desítky písmáků před ním.

Vést obecní kroniku je povinností každého města i vesnice. Nicméně popsat každoročně na dvě stě stran zásadními událostmi není jednoduché. Opavský kronikář Milan Freiberg s tím ale problém nemá. A to díky tomu, že má za sebou profesi novináře i učitele dějepisu.

Milan Freiberg, kronikář: „Hlavní kostru jsem přejal, ale některé kapitoly si to žádaly tak, že je mám vyčlenit z jiných. Tak vznikly nové kapitoly, které se tam víc hodily. A říkal jsem si, že by bylo pěkné rok od roku nějakou přidat.“

A tak k hlavním statím o společenském a kulturním životě, dopravě či počasí přidal další: politiku, hospodaření města, zahraniční vztahy a cestovní ruch.

Kroniku píše Milan Freiberg vždy zpětně. Aby získal potřebný nadhled, musí prostudovat desítky zápisů ze zasedání zastupitelstva, výročních zpráv i novinových článků. Na mnohých akcích jej můžete osobně potkat. Hodiny, které nad kronikou strávil, nepočítá. Tuto práci bere zároveň jako svého koníčka.

Milan Freiberg, kronikář: „Ta kronika mi připadá fajn, když si ji otevřu po letech. Říkám si výborné, kdo to psal? … To si pak říkám, že je to asi kvalitně napsané. Že to s roky jako víno zraje.“

Výtisky kronik Opavy z posledních desetiletí jsou uloženy v magistrátní knihovně a on-line jsou dostupné také na internetu. Nejstarší dochované kroniky pak uchovává Státní okresní archiv Opava.

---

Nejstarší kroniky Opavy

V Okresním archivu Opava je uloženo 7 nejstarších kronik města Opavy z 18. - 19. stol. Zaznamenané události první poloviny 20. století shořely, když lehla popelem radnice, kde byly uskladněny. O starých kronikách teď zasvěceně promluví archivář Martin Sosna.


Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Které nejstarší kroniky města máte k dispozici?

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „U nás se dochovaly kroniky z konce 18. a první poloviny 19. stol. Ty starší, bohužel, u nás nejsou. Buď se vůbec nedochovaly a nebo se nacházejí v jiných archivech a knihovnách.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Většina nejstarších kronik se vrací k historii města. Proč to neustále kronikáři dělali?

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Chtěli doložit co nejstarší původ svého svého města. Takže často odvozují historii až od doby starověku. To je i případ Opavy, kdy se uvádí rok 300. Jistý Říman jménem Luca dal stejné jméno i městu. Ale toto je opravdu jen smyšlenka z 16. stol.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Které období je podle vás v kronikách zpracováno nejpřesněji?

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Pokud se bavíme o opavských kronikách, těch starších, německy psaných, tak je to období 1. pol. 19. stol., kdy kronikáři psali o své současnosti či nedávné minulosti. Měli k dispozici i další prameny z magistrátu města. Pak máme asi 80 let, kdy kroniky byly zničeny během požáru při osvobozování města v roce 1945.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jaké zajímavosti lze z kronik vyčíst?

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Je to pestrá mozaika různých příběhů lidí nebo dokladů o stavebním a hospodářském rozvoji, sociálním složení obyvatelstva, najdete tady leckteré zajímavosti, zajímavosti o počasí.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak velkou roli má kronikáře samotného?

Martin Sosna, archivář, Státní okresní archiv Opava: „Ta osobnost je velmi důležitá. Každá kronika reflektuje svého pisatele. Každý kronikář dává do svého díla jistý náboj. A události sepisuje proto aby budoucí generace měly povědomí o místě, kde žijí, o tom co se tady dělo. A myslím, že každá obec by si kroniku vést měla. Měly by o to samosprávy pečovat.“

---

Kurátorka zkoumá vzácné egyptské textilie

Denisa Hradilová, kurátorka Slezského zemského muzea, získala prestižní stipendium Alfreda Bandera, které je určeno českým historikům umění a chemikům. V rámci něj se bude snažit zjistit více o fragmentech egyptských látek, které ukrývá depozitář Slezského zemského muzea.

Slezské zemské muzeum uchovává ve sbírkách 51 fragmentů látek z období od 4. do 8. století s různými vyobrazeními. Jde o textilie, které užívali Koptové - nejstarší Egypťané, kteří přijali křesťanství. Jejich původ se snaží rozluštit kurátorka a doktorandka Filosofické fakulty Univerzity Palackého Denisa Hradilová, která o nich píše disertační práci.

Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Tato drobná textilie znázorňuje skupiny tří nebo čtyř postav. Podle mého názru jde o jedno z nejstarších vyobrazení svaté rodiny.“

Látky do muzea přivezli cestovatelé, amatérští archeologové i sběratelé umění. Bohužel, jednotlivé vzory byly nešetrně vystřižené a nalepené na pevnou podložku. Denisa Hradilová bude zkoumat výrobní techniky nebo také z jaké části oděvu fragment pochází.

Rozjede se do Turína, Londýna nebo do Vídně. Nevynechá ani muzeum v Egyptě.

Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Potřebuji si ověřit jednak provenienci koptských textilií. To bude souviset s komparací našich kusů s kusy ve sbírkách v zahraničí, které jsou daleko lépe zpracované.“

Na bádání bude mít Hradilová díky Banderově stipendiu rok. Doufá, že se navzdory nepříznivé pandemické situaci podaří všechny naplánované cesty uskutečnit. Výsledky svého snažení chce ukázat na výstavě.


---



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry