Slezská nemocnice má nové neurologické oddělní. Nachází se v části opraveného pavilonu L. Do jednoho místa se tak po letech sestěhovaly ambulance i lůžková část, které do té doby sídlily odděleně.
Opravy historického pavilonu označovaného písmenem „L „ začaly před rokem. A nyní už mají pacienti k dispozici zcela nové ordinace. Přístupné jsou prozatím přes sousední pavilon N skleněnou spojovací chodbou. Kromě příjmové ambulance se v přízemí nacházejí také odborné vyšetřovny neurosonografie, provádí se tady vyšetření mozku nebo vyšetření nervů. Je zde také místnost určená pro podávání infuzí.
Karla Raidová, zdravotní sestra, Slezská nemocnice v Opavě: „Prostory jsou tady větší. Je to výhodnější, protože tady máme 6 lůžek, jedno polohovací křeslo. A co se týká pracovny infuzní sestry tak je větší, komfortnější.“
V této části pavilonu sídlí také ordinace logopedická, kde je poskytována terapie osobám s poruchou řeči.
Vendula Flagarová, logoped, Slezská nemocnice v Opavě: „Do ambulance docházejí zejména děti nebo někteří dospělí propuštění do domácí péče, kteří tady byli hospitalizovaní. Logopedická péče probíhá také na lůžkách.“
O patro výš se nachází lůžková část pro 25 pacientů. Většina pokojů je určená pro dvě osoby, všechny mají vlastní sociální zařízení. V celé budově jsou rozvody klimatizace, které zpříjemní pacientům pobyt zejména v letních měsících.
Do nově opraveného pavilonu se po 11 letech dohromady opět sestěhovalo lůžkové oddělení i ambulance.
Věra Kukolová, vrchní sestra, neurologické oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: „Je to dobré, že jsme dohromady, protože jsme chodili z jiné budovy na schůzky atd. Ten kontakt mezi oddělením a ambulancí je složitější. Takže když jsme v jedné budově, takže je to pro nás jednodušší.“
Peníze na opravu budovy z podstatné části poskytnul zřizovatel Slezské nemocnice, Moravskoslezský kraj.
---
Slezská univerzita se připojila k výzvě na podporu humanitních a společenskovědních oborů, a to účastí na protestu s názvem Hodina pravdy. V Opavě se sice žádná akce nekonala, ovšem učitelé a studenti se připojili k těm, které organizovaly univerzity v 9 městech. Akce má upozornit na nízké platy vyučujících a dlouhodobě podfinancované obory humanitních a společenských věd.
Slezská univerzita se sice přímo k protestním akcím ani stávce nepřipojila, nicméně někteří pedagogové z Filosoficko-přírodovědecké fakulty se vypravili do jednoho z 9 měst v republice, kde symbolicky, v Den učitelů, vyjádřili nesouhlas s výškou svých platů. Ty v humanitních a společenskovědních oborech oscilují kolem 30 000 korun hrubého.
Irena Korbelářová, děkanka, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě: „Jsou podstatně méně finančně ohodnoceni, než učitelé v regionálním školství, ať už na základním či středním stupni. A to je zvláštní, že vychováváme budoucí učitele. A ti už v době nástupu si jsou rovni se svými pedagogy a zanedlouho je mnohdy předčí.“
Peníze chybí na filosofických fakultách delší čas. A tak se mnohdy se nedostává na moderní technologie nebo kvalitní odborníky.
Irena Korbelářová, děkanka, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě: „Podstatou toho problému je, že humanitní a společenské vědy jsou dlouhodobě podfinancované. Jsou hodnoceny tradičně jako takové, které potřebují jen tužku a papír a žádné další vybavení, a proto dostávají jen základní příspěvek na jednoho studenta.“
Vysokoškolští pedagogové požadují důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd. Minimálně srovnatelné s podmínkami na středních školách. Své vyučující podporují také studenti. Situací vysokoškolských pracovníků se zabývá speciálně ustanovená komise při Ministerstvu školství.
---
Čtení je vášeň. Tedy jistě pro studenty Slezského gymnázia v OP, kteří se rozhodli strávit 24 hodin s knihou. Během té doby přečetli nahlas 3 detektivky, které napsala královna tohoto žánru Agatha Christie. A nejen to. Stihli také rozluštit pár kvízů nebo se dozvědět mnohé o době, v níž knihy vznikaly.
Akce 24 hodin s knihou má ve Slezském gymnáziu v Opavě dlouholetou tradici. Během ní studenti se svými učiteli češtiny nahlas čtou z předem vybrané knihy. Tedy spíš z několika knih, které spojuje jméno jednoho autora. Letos padla volba na dílo anglické spisovatelky kriminálních příběhů Agathu Christie.
Lenka Weiglhoferová, učitelka, Slezské gymnázium Opava: „Ta volba byla náhodná, i když já mám zrovna pro tento žánr a A. Christie slabost. A protože máme knihu Deset malých černoušků v četbě, tak jsme si řekli, že spojíme příjemné s užitečným."
Nejprve přišla na řadu kniha Deset malých černoušků, která patří mezi nejznámější ve svém žánru. Když bylo během několika hodin hotovo, otevřeli čtenáři další knihu Vražda v Orient Expresu.
Po celodenním předčítání stovek stran textu není jednoduché udržet pozornost. Příběh sice zaměstnal hlavu, ale studenti se snažili zaměstnat také ruce, aby je nepřemohla únava. Skládali puzzle, dívky se věnovaly pletení či háčkování, někdo si kreslil či vybarvovaly mandaly.
Magda Hrstková, organizátorka akce a učitelka, Slezské gymnázium Opava „Prokládáme četbu různými aktivitami. Máme prezentace, které seznamují s autorem. Děláme kvízy, soutěže a pod.“
Učitelé připravili také prezentace, které detektivní příběhy doplnily.
Zdeňka Marcinková, učitelka, Slezské gymnázium Opava: „Představit jim koncept Orient expresu. Jednak tak, jak je pojímali v době, kdy se odehrávaly ty knihy a jednak mi to přišlo zajímavé srovnat, jak se cestuje Orient expresem dnes.“
Spánek, který se začal pomalu vkrádat mezi posluchače s příchodem večera, se snažili studenti všelijak překonat.
studentka, Slezské gymnázium v Opavě: „Jsem připravená, jsem „předespaná“ a má s sebou hodně hroznového cukru. Jsem ready!“
A když bylo nejhůř, pomohl také pohyb. Jako provizorní tělocvična posloužily prázdné školní chodby nebo schodiště.
Nakonec se všech 15 studentů společně pročetlo k ránu. A ke dvěma detektivkám Agaty Christie, které zdárně zvládli ještě před půlnocí přidali třetí.
---
Jiné místo a kratší trvání. To je nové pojetí připomínky blížících se svátků jara. Ovšem stejně jako dřív Velikonoční jarmark nabídl produkty lokálních výrobců a také bohatý program. Zakončilo jej tradiční vynášení Mařeny, symbolu zimy.
Ještě vloni bylo pořádání této akce v soukromých rukou. Letos, po sedmi letech se Velikonoční jarmark vrací opět pod křídla města. A nemění se jen pořadatel.
Monika Štěpánková, referentka kultury a prezentace města, Magistrát Opava: „Přece jen Velikonoční trhy jsou menší formát, než Vánoční trhy, tak jsme si řekli, že je po nějaké době zase vrátíme na Horní náměstí a zkrátíme je.“
Oproti původním dvěma týdnům se akce výrazně zkrátila. Dílničky pro děti, kulturní program i prodej především regionálních výrobků se vešel do prodlouženého víkendu.
Kromě nákupu velikonočních dekorací mohli návštěvníci ochutnat také nejrůznější speciality, jako velikonoční nádivku nebo „zelené pivo“
návštěvníci akce: „Koupili jsme si bylinky a výhonky. A přišli jsme se potěšit po práci. Zlepšit si náladu.“
Kulturní program zahájila valašskomeziříčská rodačka Lucie Redlová, která se na pódiu prostřídala s Tomášem Kočkem nebo opavskou kapelou Expedice Apalucha. A nechybělo ani vystoupení folklórních souborů.
Evy Týlová, ředitelka, Opavská kulturní organizace: „My jsme se chtěli zaměřit na tradice a folklór, který doprovází jarní velikonoční svátky.“
Velikonoční jarmark uzavřelo tradiční vynášení Mařeny, které ukončuje zimu.
---
Slezská nemocnice má nové neurologické oddělní. Nachází se v části opraveného pavilonu L. Do jednoho místa se tak po letech sestěhovaly ambulance i lůžková část, které do té doby sídlily odděleně.
Opravy historického pavilonu označovaného písmenem „L „ začaly před rokem. A nyní už mají pacienti k dispozici zcela nové ordinace. Přístupné jsou prozatím přes sousední pavilon N skleněnou spojovací chodbou. Kromě příjmové ambulance se v přízemí nacházejí také odborné vyšetřovny neurosonografie, provádí se tady vyšetření mozku nebo vyšetření nervů. Je zde také místnost určená pro podávání infuzí.
Karla Raidová, zdravotní sestra, Slezská nemocnice v Opavě: „Prostory jsou tady větší. Je to výhodnější, protože tady máme 6 lůžek, jedno polohovací křeslo. A co se týká pracovny infuzní sestry tak je větší, komfortnější.“
V této části pavilonu sídlí také ordinace logopedická, kde je poskytována terapie osobám s poruchou řeči.
Vendula Flagarová, logoped, Slezská nemocnice v Opavě: „Do ambulance docházejí zejména děti nebo někteří dospělí propuštění do domácí péče, kteří tady byli hospitalizovaní. Logopedická péče probíhá také na lůžkách.“
O patro výš se nachází lůžková část pro 25 pacientů. Většina pokojů je určená pro dvě osoby, všechny mají vlastní sociální zařízení. V celé budově jsou rozvody klimatizace, které zpříjemní pacientům pobyt zejména v letních měsících.
Do nově opraveného pavilonu se po 11 letech dohromady opět sestěhovalo lůžkové oddělení i ambulance.
Věra Kukolová, vrchní sestra, neurologické oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: „Je to dobré, že jsme dohromady, protože jsme chodili z jiné budovy na schůzky atd. Ten kontakt mezi oddělením a ambulancí je složitější. Takže když jsme v jedné budově, takže je to pro nás jednodušší.“
Peníze na opravu budovy z podstatné části poskytnul zřizovatel Slezské nemocnice, Moravskoslezský kraj.
---
Slezská univerzita se připojila k výzvě na podporu humanitních a společenskovědních oborů, a to účastí na protestu s názvem Hodina pravdy. V Opavě se sice žádná akce nekonala, ovšem učitelé a studenti se připojili k těm, které organizovaly univerzity v 9 městech. Akce má upozornit na nízké platy vyučujících a dlouhodobě podfinancované obory humanitních a společenských věd.
Slezská univerzita se sice přímo k protestním akcím ani stávce nepřipojila, nicméně někteří pedagogové z Filosoficko-přírodovědecké fakulty se vypravili do jednoho z 9 měst v republice, kde symbolicky, v Den učitelů, vyjádřili nesouhlas s výškou svých platů. Ty v humanitních a společenskovědních oborech oscilují kolem 30 000 korun hrubého.
Irena Korbelářová, děkanka, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě: „Jsou podstatně méně finančně ohodnoceni, než učitelé v regionálním školství, ať už na základním či středním stupni. A to je zvláštní, že vychováváme budoucí učitele. A ti už v době nástupu si jsou rovni se svými pedagogy a zanedlouho je mnohdy předčí.“
Peníze chybí na filosofických fakultách delší čas. A tak se mnohdy se nedostává na moderní technologie nebo kvalitní odborníky.
Irena Korbelářová, děkanka, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě: „Podstatou toho problému je, že humanitní a společenské vědy jsou dlouhodobě podfinancované. Jsou hodnoceny tradičně jako takové, které potřebují jen tužku a papír a žádné další vybavení, a proto dostávají jen základní příspěvek na jednoho studenta.“
Vysokoškolští pedagogové požadují důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd. Minimálně srovnatelné s podmínkami na středních školách. Své vyučující podporují také studenti. Situací vysokoškolských pracovníků se zabývá speciálně ustanovená komise při Ministerstvu školství.
---
Čtení je vášeň. Tedy jistě pro studenty Slezského gymnázia v OP, kteří se rozhodli strávit 24 hodin s knihou. Během té doby přečetli nahlas 3 detektivky, které napsala královna tohoto žánru Agatha Christie. A nejen to. Stihli také rozluštit pár kvízů nebo se dozvědět mnohé o době, v níž knihy vznikaly.
Akce 24 hodin s knihou má ve Slezském gymnáziu v Opavě dlouholetou tradici. Během ní studenti se svými učiteli češtiny nahlas čtou z předem vybrané knihy. Tedy spíš z několika knih, které spojuje jméno jednoho autora. Letos padla volba na dílo anglické spisovatelky kriminálních příběhů Agathu Christie.
Lenka Weiglhoferová, učitelka, Slezské gymnázium Opava: „Ta volba byla náhodná, i když já mám zrovna pro tento žánr a A. Christie slabost. A protože máme knihu Deset malých černoušků v četbě, tak jsme si řekli, že spojíme příjemné s užitečným."
Nejprve přišla na řadu kniha Deset malých černoušků, která patří mezi nejznámější ve svém žánru. Když bylo během několika hodin hotovo, otevřeli čtenáři další knihu Vražda v Orient Expresu.
Po celodenním předčítání stovek stran textu není jednoduché udržet pozornost. Příběh sice zaměstnal hlavu, ale studenti se snažili zaměstnat také ruce, aby je nepřemohla únava. Skládali puzzle, dívky se věnovaly pletení či háčkování, někdo si kreslil či vybarvovaly mandaly.
Magda Hrstková, organizátorka akce a učitelka, Slezské gymnázium Opava „Prokládáme četbu různými aktivitami. Máme prezentace, které seznamují s autorem. Děláme kvízy, soutěže a pod.“
Učitelé připravili také prezentace, které detektivní příběhy doplnily.
Zdeňka Marcinková, učitelka, Slezské gymnázium Opava: „Představit jim koncept Orient expresu. Jednak tak, jak je pojímali v době, kdy se odehrávaly ty knihy a jednak mi to přišlo zajímavé srovnat, jak se cestuje Orient expresem dnes.“
Spánek, který se začal pomalu vkrádat mezi posluchače s příchodem večera, se snažili studenti všelijak překonat.
studentka, Slezské gymnázium v Opavě: „Jsem připravená, jsem „předespaná“ a má s sebou hodně hroznového cukru. Jsem ready!“
A když bylo nejhůř, pomohl také pohyb. Jako provizorní tělocvična posloužily prázdné školní chodby nebo schodiště.
Nakonec se všech 15 studentů společně pročetlo k ránu. A ke dvěma detektivkám Agaty Christie, které zdárně zvládli ještě před půlnocí přidali třetí.
---
Jiné místo a kratší trvání. To je nové pojetí připomínky blížících se svátků jara. Ovšem stejně jako dřív Velikonoční jarmark nabídl produkty lokálních výrobců a také bohatý program. Zakončilo jej tradiční vynášení Mařeny, symbolu zimy.
Ještě vloni bylo pořádání této akce v soukromých rukou. Letos, po sedmi letech se Velikonoční jarmark vrací opět pod křídla města. A nemění se jen pořadatel.
Monika Štěpánková, referentka kultury a prezentace města, Magistrát Opava: „Přece jen Velikonoční trhy jsou menší formát, než Vánoční trhy, tak jsme si řekli, že je po nějaké době zase vrátíme na Horní náměstí a zkrátíme je.“
Oproti původním dvěma týdnům se akce výrazně zkrátila. Dílničky pro děti, kulturní program i prodej především regionálních výrobků se vešel do prodlouženého víkendu.
Kromě nákupu velikonočních dekorací mohli návštěvníci ochutnat také nejrůznější speciality, jako velikonoční nádivku nebo „zelené pivo“
návštěvníci akce: „Koupili jsme si bylinky a výhonky. A přišli jsme se potěšit po práci. Zlepšit si náladu.“
Kulturní program zahájila valašskomeziříčská rodačka Lucie Redlová, která se na pódiu prostřídala s Tomášem Kočkem nebo opavskou kapelou Expedice Apalucha. A nechybělo ani vystoupení folklórních souborů.
Evy Týlová, ředitelka, Opavská kulturní organizace: „My jsme se chtěli zaměřit na tradice a folklór, který doprovází jarní velikonoční svátky.“
Velikonoční jarmark uzavřelo tradiční vynášení Mařeny, které ukončuje zimu.
---
