Energetická krize drtí firmy

Energetická krize začíná doléhat na firmy. Vytápění místností na nižší teplotu, hledání úspor v osvětlení ale i v omezení výroby. To jsou příklady opatření, která přijímají kvůli vysokým cenám energie. K tomu nejrazantnějšímu, propouštění zaměstnanců, prozatím firmy na Opavsku sahají jen výjimečně.

Energetická krize mění zvyklosti ve firmách: kde to není nutné, nesvítí se, optimalizuje se výroba a na vytápění se ubírá.

Aleš Martínek, generální ředitel, OSTROJ, Opava: „Snížili jsme teploty. Ve firmě topíme v kanceláři na 20 stupňů, na provozech na 18. Níž nepůjdeme. Chceme, aby lidé byli zdraví a mohli normálně chodit do práce.“

Vedení opavské strojírenské firmy Ostroj počítá s tím, že náklady na spotřebovanou energii a plyn budou letos ve srovnání s rokem 2021 o víc jak 130 mil. korun vyšší.

Aby ušetřili, naplánovali na konec roku třeba také odstávku energeticky náročných provozů, jako je kovárna a galvanovna. Zaměstnanci budou v prosinci čerpat řádnou dovolenou. Co bude příští rok? Nikdo neví.

Aleš Martínek, generální ředitel, OSTROJ, Opava: „Co je největší problém, ten mají všechny podniky, nedá se koupit elektřina za fixovanou cenu na příští rok 2023.“

Alespoň částečnou energetickou soběstačnost tady chtějí vyřešit instalací fotovoltaických panelů na střechy výrobních hal. S montáží se začne co nevidět. Dvě elektrárny by tak mohly pokrýt asi 9% celkové spotřeby energie. Ovšem to až v příštím roce.

Firmy věří, že vláda co nejdříve nastíní koncepci pro příští rok. Zatímco pro domácnosti a menší podniky je zavedený cenový strop na plyn i elektřinu, velkých podniků se to prozatím netýká.

Petra Ballová, ředitelka, Úřad práce Opava: „Už mapujeme takové obavy, že tam kde končí zastropování cen energií, tak zaměstnavatelé se zamýšlejí nad tím, zda nebudou omezovat výrobu.“

Někde už krizi nezvládají a tak muselo přijít na řadu také propouštění zaměstnanců.

Lukáš Pavelek, předseda dozorčí rady, OHK Opava: „Nálada a výhled je velice negativní. O nějakých propouštěních už víme. Zatím ale nešlo o nic dramatického. Bylo to v řádech jednotek či desítek lidí.“

Drahé energie snižují konkurenceschopnost českých firem. Jde především o odvětví, která mají energeticky náročný provoz jako hutě, strojírny či textilní průmysl.

Míra nezaměstanosti je na Opavsku je dlouhodobě nízká a osciluje kolem tří procent. Ovšem je jasné, že počet registrovaných uchazečů o práci v souvislosti s energetickou krizí v následujících měsících poroste.

---

Zchátralý kostel sv. Janů v Opavě pomalu ožívá

Už druhým rokem kostel svatých Janů v centru Opavy ožívá. O chátrající kulturní památku, která byla roky zavřená, se starají členové spolku, který nese jeho jméno. Obnovu kostela financují jak ze získaných dotací, tak z občanských sbírek. A také se sem snaží vrátit život: pořádají tady bohoslužby i kulturní akce. Už za pár dní kostel ožije zimní verzí tradičního letního festivalu Slunovrat

Kostel sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty zbudoval v Opavě ve 14. století Přemyslovec, vévoda Mikuláš II. Říká se mu také zkráceně kostel sv. Janů. Jeho interiér zdobí původní dřevěné barokní oltáře. Ještě nedávno byl ale tento svatostánek pro veřejnost uzavřený a chátral. Život se mu teď znovu pokouší vdechnout nadšenci, kteří před rokem založili spolek na jeho obnovu.

Dalibor Halátek, památkář a předseda spolku Kostel sv. Janů: „My jsme udělali projekt na kompletní rekonstrukci kostela, tedy střechy, statiky a fasády. A jsme na nějakých 18 mil. Kč. Počítáme s 15 letou dobou realizace.“

První peníze se podařilo získat před dvěma lety internetovou sbírkou, do které lidé darovali 270 tisíc korun. Peníze přidalo také město Opava, Moravskoslezský kraj a Ministerstvo kultury. Letos se podařilo opravit děravou střechu, kanalizaci, část elektroinstalace a odpady.

A lidé mohli po deseti letech vstoupit dovnitř. Toto místo pravidelně ožívá nejrůznějšími akcemi. A stává se místem setkávání a kultury.

Václav Müller, spolek Kostel sv. Janů: „Snažíme se, aby ta kultura byla v souladu s duchem toho místa. Takže jsou to buď nějaké věci, které mají přesah nebo diskuse koncerty, které se tady hodí.“

A kostelu se vrátil také jeho původní účel. Vojenský kaplan Kamil Vícha tady slouží vždy první neděli v měsíci pravidelně mši svatou. Na bohoslužbu přicházejí nejen věřící, ale také ti, kteří křesťanskou víru nepraktikují.

Kamil Vícha, kaplan, 53. pluk průzkumu a elektronického boje, Opava: „Chceme, aby bohoslužba byla přístupná. Vysvětlujeme liturgii, aby byla i pro laiky pochopitelná. Aby ta gesta a symboly, které děláme, dávaly smysl. A každý si z bohoslužby něco odnesl.“

Dárci mohou opravu kostela i nadále podporovat, a to například zasláním částky na transparentní účet, zakoupením dárkových předmětů nebo účastí na akcích.

Na 4. a 5. listopadu je v Kostele svatých Janů připravený program festivalu Slunovrat Winter Edition.

17. listopadu pak můžete přijít na mši, kterou bude celebrovat biskup ostravsko – opavský Martin David. A připomene výročí sametové revoluce.

---

Archeologické nálezy mohou objevit i amatéři

Určitě si vzpomenete na nedávný nález zlaté ozdoby z doby bronzové, kterou našel muž na poli. Správně odhadl, že jde o historickou vzácnost a odnesl ji do Slezského zemského muzea. Zeptáme se zdejšího archeologa Jiřího Juchelky, jak často se stává, že amatéři archeologové učiní významný objev.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jak často se stává, že vám do muzea přinesou lidé nějaký ten archeologický nález?

Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Do roka se to stává dejme tomu 5x – 6x,. Buď že buď někdo rovnou nález přinese nebo zavolá nebo pošle e-mail. Není to tak často, jak bychom očekávali, ale stává se to.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: "Jak poznám, že jsem našla něco výjimečného s čím stojí za to se obrátit na odborníky?

Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Laik v podstatě ani nemůže rozpoznat, co našel. Takže nejdříve eliminovat to, co se tvoří součást každodennosti. Tedy současné věci, např, součástky z traktoru, šroubky, které najde na poli. Tak to asi nenosit. Ale ve chvíli, kdy si není jistý, je dobré spojit se s odborníkem z nejbližšího muzea. Archeologové jsou kvalifikováni rozpoznat, zda konkrétní předmět za to stojí či ne. Možná, že je dokonce lepší si toho archeologa přímo zavolat. Ať si předmět ze země vytáhne on sám. Protože on ví a rozpozná, jestli ten předmět není součástí nějakého většího archeologického celku, depotu, hrobu nebo sídlištní jámy či čehokoliv podobného.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: „Vzpomeňme nedávný nález zlatého plíšku, který ležel na poli a přinesl vám jej nálezce. V první chvíli jste si myslel, že jde o diadém z doby bronzové. Pak jste nález překvalifikoval na opasek. Může se stát, že ještě narazíte na jiné prameny, které dají zlatému tepanému plíšku další význam?

Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Stát se to může. Ten předmět je jedinečný. A tím, že je jedinečný jej nemáme s čím srovnávat. Pokud se stovky či tisíce let nepoužíval, tak nevíme, k čemu by mohl být. On to na sobě nemá napsáno. Takže my se na základě empirických znalostí, etnografických paralel i zkušeností ze současného světa snažíme vydedukovat k čemu a jakým způsobem se mohl používat. Mnohdy víme okamžitě, k čemu předmět sloužil. To jsou zejména ty nálezy, které mají obdobu v současném světě. Pak jsou ovšem předměty, u kterých se může ten předpoklad klidně po dvaceti třiceti letech změnit. To je ale součástí archeologické práce, s tím musíme počítat.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vašimi slovy je zmiňovaný zlatý opasek mimořádným nálezem moravskoslezské archeologie za posledních 100 let. Přibližuje se mu alespoň nějaký z dřívějších nálezů?

Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Co se týče zlatých předmětů, tak je skutečně jedinečným, mimořádným a neopakovatelným nálezem. V našich sbírkách máme předměty, které se mu jen částečně blíží. Významný je třeba nález zlomku z hunského kotle z Bruntálska. Z Úvalna máme zase bronzovou pásovou záponu. Ale to jsou předměty z mědi a bronzu. Tento zlatý opasek je ale opravdu mimořádný. Z období pravěku ve Slezsku máme zlatých nálezů jen tolik, co by se dalo na prstech jedné ruky spočítat.“

---