Stavba další části jižního obchvatu Opavy, která povede z ulice Hradecké přes Otice až k ulici Olomoucké, pokračuje bez větších komplikací. Podle zástupců zhotovitele i Ředitelství silnic a dálnic se daří dodržet harmonogram a nic tak zatím neohrožuje plánované zprovoznění v listopadu roku 2026.
Staveništi dnes dominuje téměř kompletně vybudované zemní těleso nové trasy. Hlavní část těchto prací tak už za týmem.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Máme vybudované zemní těleso v rámci celé hlavní trasy, prakticky je už hotové v současné době. Probíhají ještě, dobíhají dvě konsolidace u dvou mostů z pěti.”
Dělníci už začali s pilotovým založením mostů, což je první a zásadní krok při jejich výstavbě. Stavba si vyžádala řadu přeložek inženýrských sítí – ty jsou už téměř všechny hotové. Do předčasného užívání byla také uvedena dočasná přeložka silnice II/461 směrem na Otice.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Převádí vlastně tu dopravu ze stávající komunikace do těch Otic tak, abychom se mohli napojit s tou stavbou toho našeho nového obchvatu na tu současnou komunikaci.”
Ačkoliv se blíží zimní období, práce téměř neustanou. Týká se to především mostních objektů, které nejsou tak citlivé na klimatické podmínky.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Probíhá vlastně taková zimní přestávka, která je úplně minimální. My budeme hlavně pracovat na těch mostech a ty mosty nepodléhají nějakým extra klimatickým omezením. Takže co to půjde, tak hned po novém roce, když vynecháme svátky, tak hned po novém roce určitě začneme zase pracovat.”
Celý budovaný úsek měří přibližně přes 2 kilometry a jeho součástí je pět mostních objektů a jedna nová okružní křižovatka, která vznikne na napojení ulice Olomoucká. Práce na křižovatce se plánují až na příští rok. Součástí výstavby je také tzv. objekt 102, který propojí jižní obchvat s budoucím obchvatem Otic. Ten připravuje Moravskoslezský kraj.
Jakub Dvorský, správce stavby, ŘSD: “Nacházíme se na místě napojení dvou staveb. Za mnou povede budoucí trasa obchvatu Otic, která bude investicí kraje a s jejichž zahájením oni počítají na jaře příštího roku, zhruba březen duben. Momentálně jsme v nějaké úzké koordinaci, aby toto konfliktní místo mělo co nejlepší průběh.”
Poslední část jižního obchvatu pak propojí ulici Olomouckou s ulicí Krnovskou.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “V roce 2026, 2027 potažmo by mělo začít pomalu příprava na budování poslední části obchvatu Opavy právě z ulice Krnovské, směrem na ulici Olomouckou. Tím pádem bude celý okruh hotový a dokončený a tím pádem by jsme mohli být první město v republice, které by mělo kompletní obchvat.”
Celý jižní obchvat Opavy by měl být hotový nejpozději do konce roku 2030. Nová trasa především odvede tranzitní dopravu mimo město, uleví centru a přinese plynulejší i bezpečnější dopravní průjezd Opavskem.
---
Slezské divadlo v Opavě se po dlouhých letech může konečně dočkat řešení svého největšího provozního problému. Zcela nevyhovujícího a zastaralého přístupu pro osoby se sníženou pohyblivostí. Město připravilo projekt nového venkovního výtahu. O osudu stavby teď rozhodují památkáři a Ministerstvo kultury.
Za hlavním vstupem na Divadelní ulici v Opavě se nachází dlouhodobý problém. Příkrá, úzká a nevyhovující nájezdová rampa, která místo usnadnění přístupu představuje riziko.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “My se snažíme teď pro vlastně uživatele Slezského divadla v Opavě přijít s úplně novým projektem, úplně novou variantou. Zjistili jsme, že Ministerstvo kultury má možnost čerpání dotačních peněz na bezbariérovost objektů.”
Město proto přichází s novým řešením, které má bezbariérovost objektu divadla konečně vyřešit systematicky. Opava využila možnost čerpání dotací od Ministerstva kultury, které podporuje zpřístupnění kulturních objektů.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Předložili jsme projekt v tuto chvíli na Ministerstvo kultury, tam čekáme do poloviny prosince na schválení, jestli je v pořádku a jestli budeme moci čerpat dotaci, kterou bychom mohli potom čerpat na sledujících letech.”
Součástí návrhu je vnější výtah přiléhající ke Slezskému divadlu, který by obsloužil dvě patra – od foyer po první patro se zázemím a občerstvením.
Pavel Carbol, předseda OPBB: “Nyní se nacházíme u nájezdové rampy, která vůbec nesplňuje parametry pro bezbariérový přístup. Musíme tady zdůraznit to, že zaprvé má povrch, který je naprosto kluzký, ale nejhorším parametrem je velký sklon při délce této rampy. Ale není to jen o přístupu do divadla, ale je to taky o tom, že jako návštěvník divadla jsem pouze uvázaný v loži, ale už se nedostanu do šatny, už se nedostanu o přestávce se občerstvit. Takže tady vidím důležitost toho výtahu.”
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Který by sloužil jednak pro vozíčkáře, pro postižené občany, ale samozřejmě, vzhledem k tomu, že spoustu našich věrných diváků už jsou dneska ve vyšším věku a mají nějaké problémy s pohyblivostí, tak bychom jim chtěli zpříjemnit ten přístup do divadla.”
Na rozdíl od ministerstva, které zatím projekt posuzuje, Národní památkový ústav v Ostravě se k návrhu staví odmítavě. Město teď sází na jednání s opavským oddělením památkové péče, které by mohlo nabídnout kompromisnější přístup.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Výtah by měl být tady v místech za mou, měl by obsluhovat ta dvě patra nad sebou, takže by se vlastně využily i stávající okna. Jsou to naprosto minimální zásahy do toho objektu i uvnitř i venku, takže je to taková nejméně náročná stavební varianta a samozřejmě i nejekonomičtější varianta.”
Stačí vstoupit do foyer a problém je viditelný na první pohled. Schody jsou prakticky všude – u hlavního vstupu, do hlediště i do prvního patra, kam si diváci chodí o přestávce pro občerstvení. Pokud projekt projde a ministerstvo schválí dotaci, může začít příprava stavebního povolení.
---
V Brumovicích na Opavsku se podařilo dokončit rozsáhlou rekonstrukci dlouhodobě zchátralé správní budovy. Objekt, který byl roky ve špatném technickém stavu, získal po rozsáhlejší opravě zcela nový účel. Během necelého roku se proměnil na 7 nových bytů.
Rekonstrukce trvala 11 měsíců a šlo o náročnou akci, kterou komplikoval především stav střechy a extrémní zimní podmínky.
Petr Cvanciger, stavbyvedoucí: “Nejsložitější na tom bylo udělat dobře střechu, která byla řešena v rámci projektu jako výměna krytiny a bednění. A při otevření těch konstrukcí se zjistilo, že je střecha v 80% shnilá. Takže se museli ty prohnilé prvky nahradit novými. Dělalo se to na etapy a bylo to v zimním období."
Dispoziční řešení domu zůstalo zachováno, měnily se jen prvky určené mykologem. Prakticky vše ostatní je nové.
Petr Cvanciger, stavbyvedoucí: “Objekt je zateplený šestnáctkou polystyrenem. Jsou tady nové vlastně všechny rozvody, topení, voda, podlahy, okna. Zůstaly vlastně jenom původní zdi.”
Rekonstrukci iniciovala místní farma a jejím hlavním cílem bylo získat kvalitní bydlení pro zaměstnance a udržet tak pracovní sílu v živočišné výrobě, kde je dlouhodobě nedostatek lidí. zájem o byty je velký.
Josef Rybička, majitel farmy v Brumovicích: “Cílem byla stabilizace pracovních sil na živočišné výrobě. Máme tam 7 bytů a zájem je obecně velký.”
Rekonstrukci vítá i obec Brumovice, která stejně jako mnoho jiných menších obcí bojuje s nedostatkem bydlení. Podle starosty je situace na trhu s nájemním bydlením dlouhodobě neudržitelná.
Rudolf Kadlec, starosta Brumovic: “Bytů dostatek není a asi ani ještě dlouho nebude. Ale cesta je, aby se obce a města pustili do té výstavby, protože opravdu dnešní výše nájemného je neúnosná a pokud chceme, aby se lidé vdávali, ženili, měli děti, tak je třeba stavět byty.”
Podle něj mají obce dnes dostatek možností pustit se do výstavby, jen by uvítaly alespoň částečnou podporu státu.
Rudolf Kadlec, starosta Brumovic: “Pokud by tu byla nějaká aspoň minimální pomoc státu, tak si myslím, že by se do toho starostové pustili a aspoň částečně by pomohli tu situaci řešit. Těch lokalit není úplně tolik, co má obec, ale určitě zvažujeme, že bychom se do té výstavby pustili a myslím si, že proto najdeme souznění i v tom zastupitelstvu našem a že se nám to povede.”
Rekonstrukce objektu tak přináší dvojí přínos – farma získává zázemí pro své zaměstnance a obec stavebně i vizuálně omladila místo, které dříve působilo zanedbaně.
---
Stavba další části jižního obchvatu Opavy, která povede z ulice Hradecké přes Otice až k ulici Olomoucké, pokračuje bez větších komplikací. Podle zástupců zhotovitele i Ředitelství silnic a dálnic se daří dodržet harmonogram a nic tak zatím neohrožuje plánované zprovoznění v listopadu roku 2026.
Staveništi dnes dominuje téměř kompletně vybudované zemní těleso nové trasy. Hlavní část těchto prací tak už za týmem.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Máme vybudované zemní těleso v rámci celé hlavní trasy, prakticky je už hotové v současné době. Probíhají ještě, dobíhají dvě konsolidace u dvou mostů z pěti.”
Dělníci už začali s pilotovým založením mostů, což je první a zásadní krok při jejich výstavbě. Stavba si vyžádala řadu přeložek inženýrských sítí – ty jsou už téměř všechny hotové. Do předčasného užívání byla také uvedena dočasná přeložka silnice II/461 směrem na Otice.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Převádí vlastně tu dopravu ze stávající komunikace do těch Otic tak, abychom se mohli napojit s tou stavbou toho našeho nového obchvatu na tu současnou komunikaci.”
Ačkoliv se blíží zimní období, práce téměř neustanou. Týká se to především mostních objektů, které nejsou tak citlivé na klimatické podmínky.
Dominika Mrázková, zástupkyně zhotovitele stavby: “Probíhá vlastně taková zimní přestávka, která je úplně minimální. My budeme hlavně pracovat na těch mostech a ty mosty nepodléhají nějakým extra klimatickým omezením. Takže co to půjde, tak hned po novém roce, když vynecháme svátky, tak hned po novém roce určitě začneme zase pracovat.”
Celý budovaný úsek měří přibližně přes 2 kilometry a jeho součástí je pět mostních objektů a jedna nová okružní křižovatka, která vznikne na napojení ulice Olomoucká. Práce na křižovatce se plánují až na příští rok. Součástí výstavby je také tzv. objekt 102, který propojí jižní obchvat s budoucím obchvatem Otic. Ten připravuje Moravskoslezský kraj.
Jakub Dvorský, správce stavby, ŘSD: “Nacházíme se na místě napojení dvou staveb. Za mnou povede budoucí trasa obchvatu Otic, která bude investicí kraje a s jejichž zahájením oni počítají na jaře příštího roku, zhruba březen duben. Momentálně jsme v nějaké úzké koordinaci, aby toto konfliktní místo mělo co nejlepší průběh.”
Poslední část jižního obchvatu pak propojí ulici Olomouckou s ulicí Krnovskou.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “V roce 2026, 2027 potažmo by mělo začít pomalu příprava na budování poslední části obchvatu Opavy právě z ulice Krnovské, směrem na ulici Olomouckou. Tím pádem bude celý okruh hotový a dokončený a tím pádem by jsme mohli být první město v republice, které by mělo kompletní obchvat.”
Celý jižní obchvat Opavy by měl být hotový nejpozději do konce roku 2030. Nová trasa především odvede tranzitní dopravu mimo město, uleví centru a přinese plynulejší i bezpečnější dopravní průjezd Opavskem.
---
Slezské divadlo v Opavě se po dlouhých letech může konečně dočkat řešení svého největšího provozního problému. Zcela nevyhovujícího a zastaralého přístupu pro osoby se sníženou pohyblivostí. Město připravilo projekt nového venkovního výtahu. O osudu stavby teď rozhodují památkáři a Ministerstvo kultury.
Za hlavním vstupem na Divadelní ulici v Opavě se nachází dlouhodobý problém. Příkrá, úzká a nevyhovující nájezdová rampa, která místo usnadnění přístupu představuje riziko.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “My se snažíme teď pro vlastně uživatele Slezského divadla v Opavě přijít s úplně novým projektem, úplně novou variantou. Zjistili jsme, že Ministerstvo kultury má možnost čerpání dotačních peněz na bezbariérovost objektů.”
Město proto přichází s novým řešením, které má bezbariérovost objektu divadla konečně vyřešit systematicky. Opava využila možnost čerpání dotací od Ministerstva kultury, které podporuje zpřístupnění kulturních objektů.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Předložili jsme projekt v tuto chvíli na Ministerstvo kultury, tam čekáme do poloviny prosince na schválení, jestli je v pořádku a jestli budeme moci čerpat dotaci, kterou bychom mohli potom čerpat na sledujících letech.”
Součástí návrhu je vnější výtah přiléhající ke Slezskému divadlu, který by obsloužil dvě patra – od foyer po první patro se zázemím a občerstvením.
Pavel Carbol, předseda OPBB: “Nyní se nacházíme u nájezdové rampy, která vůbec nesplňuje parametry pro bezbariérový přístup. Musíme tady zdůraznit to, že zaprvé má povrch, který je naprosto kluzký, ale nejhorším parametrem je velký sklon při délce této rampy. Ale není to jen o přístupu do divadla, ale je to taky o tom, že jako návštěvník divadla jsem pouze uvázaný v loži, ale už se nedostanu do šatny, už se nedostanu o přestávce se občerstvit. Takže tady vidím důležitost toho výtahu.”
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Který by sloužil jednak pro vozíčkáře, pro postižené občany, ale samozřejmě, vzhledem k tomu, že spoustu našich věrných diváků už jsou dneska ve vyšším věku a mají nějaké problémy s pohyblivostí, tak bychom jim chtěli zpříjemnit ten přístup do divadla.”
Na rozdíl od ministerstva, které zatím projekt posuzuje, Národní památkový ústav v Ostravě se k návrhu staví odmítavě. Město teď sází na jednání s opavským oddělením památkové péče, které by mohlo nabídnout kompromisnější přístup.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Výtah by měl být tady v místech za mou, měl by obsluhovat ta dvě patra nad sebou, takže by se vlastně využily i stávající okna. Jsou to naprosto minimální zásahy do toho objektu i uvnitř i venku, takže je to taková nejméně náročná stavební varianta a samozřejmě i nejekonomičtější varianta.”
Stačí vstoupit do foyer a problém je viditelný na první pohled. Schody jsou prakticky všude – u hlavního vstupu, do hlediště i do prvního patra, kam si diváci chodí o přestávce pro občerstvení. Pokud projekt projde a ministerstvo schválí dotaci, může začít příprava stavebního povolení.
---
V Brumovicích na Opavsku se podařilo dokončit rozsáhlou rekonstrukci dlouhodobě zchátralé správní budovy. Objekt, který byl roky ve špatném technickém stavu, získal po rozsáhlejší opravě zcela nový účel. Během necelého roku se proměnil na 7 nových bytů.
Rekonstrukce trvala 11 měsíců a šlo o náročnou akci, kterou komplikoval především stav střechy a extrémní zimní podmínky.
Petr Cvanciger, stavbyvedoucí: “Nejsložitější na tom bylo udělat dobře střechu, která byla řešena v rámci projektu jako výměna krytiny a bednění. A při otevření těch konstrukcí se zjistilo, že je střecha v 80% shnilá. Takže se museli ty prohnilé prvky nahradit novými. Dělalo se to na etapy a bylo to v zimním období."
Dispoziční řešení domu zůstalo zachováno, měnily se jen prvky určené mykologem. Prakticky vše ostatní je nové.
Petr Cvanciger, stavbyvedoucí: “Objekt je zateplený šestnáctkou polystyrenem. Jsou tady nové vlastně všechny rozvody, topení, voda, podlahy, okna. Zůstaly vlastně jenom původní zdi.”
Rekonstrukci iniciovala místní farma a jejím hlavním cílem bylo získat kvalitní bydlení pro zaměstnance a udržet tak pracovní sílu v živočišné výrobě, kde je dlouhodobě nedostatek lidí. zájem o byty je velký.
Josef Rybička, majitel farmy v Brumovicích: “Cílem byla stabilizace pracovních sil na živočišné výrobě. Máme tam 7 bytů a zájem je obecně velký.”
Rekonstrukci vítá i obec Brumovice, která stejně jako mnoho jiných menších obcí bojuje s nedostatkem bydlení. Podle starosty je situace na trhu s nájemním bydlením dlouhodobě neudržitelná.
Rudolf Kadlec, starosta Brumovic: “Bytů dostatek není a asi ani ještě dlouho nebude. Ale cesta je, aby se obce a města pustili do té výstavby, protože opravdu dnešní výše nájemného je neúnosná a pokud chceme, aby se lidé vdávali, ženili, měli děti, tak je třeba stavět byty.”
Podle něj mají obce dnes dostatek možností pustit se do výstavby, jen by uvítaly alespoň částečnou podporu státu.
Rudolf Kadlec, starosta Brumovic: “Pokud by tu byla nějaká aspoň minimální pomoc státu, tak si myslím, že by se do toho starostové pustili a aspoň částečně by pomohli tu situaci řešit. Těch lokalit není úplně tolik, co má obec, ale určitě zvažujeme, že bychom se do té výstavby pustili a myslím si, že proto najdeme souznění i v tom zastupitelstvu našem a že se nám to povede.”
Rekonstrukce objektu tak přináší dvojí přínos – farma získává zázemí pro své zaměstnance a obec stavebně i vizuálně omladila místo, které dříve působilo zanedbaně.
---
