Textový přepis videa

Obří mlok ukrývá desítky unikátních živočichů

Vypadá jako obří černožlutý mlok a uvnitř ukrývá desítky pozoruhodných živočichů. Nové Amphibiarium v Zoo Ostrava umožňuje pozorovat žáby, mloky i čolky z bezprostřední blízkosti, v prostředí vytvořeném podle jejich skutečných domovů.

Ostravská zoo patří s více než šesti sty tisíci návštěvníky ročně k nejvyhledávanějším místům v regionu. Zároveň se dál rozvíjí. Nejnovějším přírůstkem je Amphibiarium – černožlutý pavilon, který stojí hned za vstupem. Na jeho podobě spolupracoval početný tým.

Radek Himlar, projektant: „Je to tady ohromný, nádherný, úžasný tým, který se na tom podílel. To už tady zaznělo a já to můžu jenom kvitovat.“

Pavilon za více než 55 milionů korun vznikal v několika etapách. Po hrubé stavbě přišla na řadu akvária, terária, umělé skály a technologie, které musí v jednotlivých částech zajistit rozdílné podmínky.

Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: „A teplota je zásadní pro ně, vlhkost je pro ně zásadní, takže tahle stavba byla složitá i po technologické stránce, abychom měli správně vzduchotechniku, rosení, ty teploty.“

Za sklem je zhruba 40 různých biotopů. Postupně se v nich zabydlí přibližně 40 druhů. Obojživelníci přitom patří k nejohroženějším obratlovcům. Téměř polovině známých druhů hrozí vyhubení.

Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: „Ono se to opravdu zdá, že obojživelníci nejsou až tak čučaví, jak říká pan ředitel, že nejsou až tak atraktivní, ale není to vůbec pravda. Když se projdete, tak oni mají nádherné barvy, jsou opravdu velmi zajímaví.“

Pavilon zároveň připomíná, že ochranu potřebují nejen exotické druhy, ale také obojživelníci v naší přírodě.

---

Stavba polyfunkčního domu Václav jde podle plánu

Stavba polyfunkčního domu Václav v historickém centru Ostravy jde do finále. Budova nabídne byty, kanceláře, obchody i podzemní parkování. Většina komerčních prostor už má své nájemce a dokončení je naplánováno na květen příštího roku.

Na místě, kde vyrůstá polyfunkční dům Václav, stávaly po staletí měšťanské domy. Zástavba zmizela při asanacích ve druhé polovině 20. století a prostor pak sloužil jako parkoviště. Václav tak vlastně vrací život do jednoho z nejstarších míst Ostravy.

Zuzana Bajgarová, zástupce investora: „Václav v sobě nese prostory pro administrativu, obchodní komerci a část bytovou. Ta bytová bude sloužit k nájemnímu bydlení.“

Budova nabídne 16 vybavených nájemních bytů a tři tisíce metrů čtverečních kanceláří v pěti patrech. V přízemí vznikne pět obchodních jednotek.

Martin Nevrlý, zástupce zhotovitele: „Tak to vidíte sami, hrubá stavba je víceméně dokončena. Dokončujeme technologické rozvody, vnitřní práce, začíná se pracovat na vnitřních površích, podlahách, obkladech, dlažbách a sádrokartonových příčkách.“

Celkové náklady dosáhnou přibližně půl miliardy korun. Podzemní garáže se zakladačovým systémem nabídnou 76 míst. Projekt zahrnuje také úpravu přilehlé Pivovarské ulice.

Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Já jsem strašně rád, že ten objekt tady vznikl, že se to povedlo, protože to zrcadlení té historické budovy v té fasádě opravdu ve slunci vypadá velice zajímavě. A samozřejmě zmizela nám proluka a zase to přivede další lidi do centra, vede to k jeho oživení.“

Většina kancelářských a obchodních prostor už je obsazená. Byty začne investor nabízet na přelomu roku. Veřejnost se do Václava poprvé podívá v listopadu během festivalu Meat Design Ostrava. Dokončen má být v květnu 2027.

---

Výstava v Nové radnici připomíná historii mostů

Při vzniku Velké Ostravy byly mosty paradoxně jedním z problémů. Bylo jich totiž tak málo, že se staly argumentem proti spojení Moravské a Slezské Ostravy. Jejich historii a spoustu zajímavostí teď připomíná výstava městského archivu ve foyer Nové radnice.

Od středověkého přechodu na místě dnešního Sýkorova mostu až po Frýdlantské mosty, kterým se přezdívalo ostravské metro. Historii městských spojnic připomíná výstava ve foyer Nové radnice.

HANA ŠÚSTKOVÁ, ředitelka Archivu města Ostravy: „Tak nejstarší most je určitě svým způsobem most Sýkorův. Tedy ne, že by ta samotná konstrukce byla úplně ta nejstarší, ale vlastně na tom jednom místě se těch mostů už od středověku vystřídala celá řada.“

Současná ocelová konstrukce pochází z Vítkovických železáren. Město ale zásadně proměnily také Frýdlantské mosty. Z původního malého přemostění železniční trati se stala mnohaproudá dopravní tepna.

MARTIN JUŘICA, historik a archivář: "Někteří tomu říkali ostravské metro. [střih] Protože částečně se uvažovalo i o tom, že Ostrava by měla mít metro.“

Ostravské mosty překonávají řeky i železniční tratě. Jejich nedostatek byl před sto lety dokonce jedním z argumentů proti spojení Moravské a Slezské Ostravy.

JOSEF ŠERKA, historik a archivář: "Třeba pro zajímavost se dá říct, že když vlastně měla vzniknout ta Velká Ostrava, že ano, tak před tím rokem dvacet čtyři, tak jedním z těch argumentů, jako proč by se to stát nemělo, bylo právě to, že mostů bylo strašně málo.“

Deficit město dohánělo za první republiky a po roce 1945. Archivní fotografie, mapy a plány ukazují také Svinovské mosty, Most pionýrů nebo lávky přes Ostravici. Výstava je zdarma a potrvá do 30. září.

---